K příloze G.

(Veterinární úmluva o nákazách zvířat, dopravě zvířat, zvířecích surovin a výrobků.)

1. Ustanovení dohody o nákazách zvířat týkají se jen zboží, pocházejícího z území jedné smluvní strany. Pokud není v tomto protokole jinak zvláště stanoveno, netýkají se ustanovení této úmluvy dopravy zvířat nebo předmětů, pocházejících z jiných zemí a dopravovaných územím jedné strany na území nebo územím druhé strany.

2. Ta všechna zvířata dovezená z území jedné smluvní strany n území druhé strany se vztahují platné veterinární předpisy dovozního státu.

Jatečná zvířata (skot, ovce, kozy, brav vepřový a koně) mohou býti dovážena do všech veřejných jatek a jatečných trhů, které podléhají veterinární kontrole a jsou náležité zařízeny. Seznam jatek a jatečných trhů bude stanoven ve vzájemné dohodě a jeho změna může býti provedena opět jen společnou dohodou.

Zvířata (skot, ovce, kozy), která nejsou určena k porážce, musí býti dopravena přímo, jen do takových dvorců, kde budou dále chována. Veterinární opatření, předepsaná snad, jednou smluvní stranou jako nutná před připuštěním dovezených zvířat k volnému obchodu, buďtež omezena na nejmenší míru.

Jednokopytníci, kteří nejsou určeni k porážce, budou podrobeni na útraty zájemcovy s největším urychlením na hranici nebo v místě určení diagnostickému řízení. Ustanovení o diagnostickém šetření netýká se jednokopytníků určených k průvozu.

3. Přímý průvoz živých zvířat po železnic: nebo po lodi z území jedné smluvní strany územím druhé smluvní strany bude povolen za předpokladů jako dovoz jatečných zvířat. pocházejí-li zvířata z území jedné smluvní strany, z oblastí neuzavřených a je-li zabezpečeno přijetí nákladů zemí určení, případně dalšími zeměmi průvozními.

Přímý průvoz čerstvého a připravovaného masa, jiných zvířecích surovin a výrobků území jedné smluvní strany územím druhé strany nepodléhá nijakému omezení, děje-li se po železnici v zaplombovaných a uzavřených vagonech nebo v uzavřených a oddělených prostorech lodních a. jde-li o zboží původu jedné smluvní strany.

4. V příslušných pohraničních stanicích budou učiněna opatření, aby zvěrolékařská služba byla prováděna rychle a bez průtahu.

Dříve než tato úmluva nabude působnosti, budou pohraniční místa určená pro přechod zvířat, stanovena společnou dohodou a mohou býti změněna opět jen v dohodě.

5. Rozdělení obecních území v rozloze více než 150 čtverečných km a větších isolovaných dvorců nebo spojených hospodářských celků v menší oblasti jest přípustno, dovoluje-li to jejich poloha a připouští-li to zájmy veterinární. O přípustnosti takového rozdělení jakož i stanovení přirozených hranic těchto oblastí se obě strany dorozumí od případu k případu. Při plicní nákaze slotu se však takové rozdělení nepřipouští.

6. Při dovozu zásilek drůbeže menších než 50 kusů na území jedné smluvní strany bude se požadovati v pohraničním styku, pouze osvědčení a původu dle článku 2 dohody o nákazách zvířat, vydané obecním úřadem. Ostatní ustanovení článku 2 nevztahují se na takové zásilky.

7. Osvědčení o původu nebude požadováno pro hnůj ve styku mezi pohraničními okresy, pro nesušená a nesolená střeva, jícny, žaludky a měchýře zasílané poštou a pro čerstvé a připravované maso koňské, hovězí, vepřové, kozí a skopové, jakož i pro usmrcenou drůbež v pohraničním styku pro vlastní potřebu obyvatelů pohraničních a dále pro soukromé zásilky poštovní a vlastní potřebu při cestování.

8. Pohraniční dopravou podle bodu 6 a 7 jest míněna doprava z pohraničního okresu 1. stolice jedné smluvní strany ke spotřebě v takovém pohraničním okresu druhé strany.

9. Vznik vztekliny u psů a koček nebude překážeti vydání osvědčení o původu, o němž mluví odst. 1 článku 2, pro ostatní zvířata domácí. Rovněž vznik prašiviny ovcí a koz nebude překážeti vydání osvědčení pro jednokopytníky a vznik prašiviny u jednokopytníků nebude na překážku vydání osvědčení o původu pro ovce a kozy.

10. Zamítnutí přijetí zvířat podezřelých z nakažení dle článku 3 veterinární úmluvy týká se jen zvířat, o nichž jest prokázáno, že přišla do styku se zvířaty nemocnými nebo podezřelými, tudíž zvláště zvířat, dopravovaných současně v jednom železničním vagoně nebo na téže lodi, neb vykládaných či nakládaných v téže stanici, na téže rampě a téhož dne.

11. Represivní a preventivní zákazy obsažené v článku 5, budou omezeny pouze na zamořená území správních úřadů I. stolice a na sousední okresy I. stolice a zůstanou v platnosti toliko po dobu nebezpečí nákazy.

Tato opatření mohou býti rozšířena na širší území, vyžaduje-li toho šíření se nákazy nebo její zvláště hrozivý průběh.

Dobou nebezpečí nákazy rozumí se doba, která trvá ode dne úředního prohlášení nákazy za zaniklou ještě po dobu, která. jest uvedena pro jednotlivé nákazy v odstavci 2 článku 2.

Jsou-li lhůty pro úřední vyhlášení o zániku nákazy na územích smluvních stran rozličné, jest rozhodnou lhůta delší.

Omezení nebo zákazy následkem vyskytnutí se nebo přenosu nákazy mají býti vydány jen tehdy, vyžaduje-li nezbytně ochrana zdravotního stavu domácích chovů, aby bylo odvráceno skutečné nebezpečí přenosu nákazy, vyplývající z jejího rozšíření.

12. Ustanovení posledního odstavce článku 5 veterinární úmluvy nevztahují se na průvoz po železnici ve vozech úředně uzavřených a na průvoz po lodi v uzavřených a od. dělených prostorách, při tom však jest zakázáno veškeré přikládání živých zvířat, každé překládání a zadržování nákladu v zamořeném pohraničním okresu.

13. Je shoda v tom, že mohou býti učiněna nutná opatření ohledně zavedení kontrolních knih v desinfekčních stanicích a úředního dozoru nad prováděním desinfekce.

14. Městské okresy v Praze a Budapešti budou považovány za samostatné veterinární okresy. Dovoz koní z Prahy a Budapešti bude zpravidla připuštěn i tehdy, jsou-li koně opatření osvědčením o původu a zdravotním stavu, které obsahuje jméno příjemce koně a na místě obvykle požadovaného osvědčení o nezávadnosti místa původu pouze úřední potvrzení o tom, že zvíře bylo zvěrolékařem shledáno zdravým a že není ve dvorci, kde bylo umístěno a v jeho nejbližším okolí nákazy na koně přenosné, kterou sluší oznámiti. Osvědčení takové budiž potvrzeno ministerstvem zemědělství vývozního státu.

15. Koně dostihoví a klusáci, jakož i koně pro jízdu o cenu a jezdecké hry a je doprovázející zvířata mohou býti opatřena na místě dobytčích průvodních listů zvláštními vysvědčení. K vydání takových vysvědčení budou společnou dohodou obou vlád zmocněny kluby, jež při tom přicházej í v úvahu. Na vysvědčeních má býti pečeť a visum dotčeného klubu, a mají obsahovati jméno a bydliště majitele koně, přesný popis koně, odkud jde a kam jest určen, jakož i stvrzení individuálního zdravotního stavu zvířete úředním zvěrolékařem a stvrzení, že nebyla v dvorci, odkud zvíře přichází., v posledních 40ti dnech nákaza.

16. Při dovozu zvířat, o nichž jest prokázáno, že jsou určena pro cirkusová představení, zoologické zahrady, divoké parky a podobná zařízení a že nepřijdou proto do volného obchodu, postačí potvrzení úředního zvěrolékaře o jejich individuálním zdravotním stavu, jsou-li dopravována železnicí nebo lodí odděleně od ostatních zvířat určených pro obyčejný obchod a za předpokladu, že budou při zvěrolékařské prohlídce při vykládání shledána zcela zdravými a dopravena z vykládací stanice přímo na místo určení.

17. Přímý průvoz zvířat, částí zvířat, zvířecích výrobků a surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, z území a na území jedné smluvní strany územím druhé smluvní strany nepodléhá nijakému omezení za předpokladu, že jsou zvířata zdravá a zásilky opatřeny potřebnými doklady o nezávadnosti původu. Pohraniční zvěrolékařská kontrola se při této dopravě neprovádí.

Dáno dvojmo v Praze, 1. května. 1927.

Dr. Jul. Friedmann v. r.

Nickl v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP