Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ústavně-právní výbor projednávaje vládní návrh (tisk 255) zákona proti nekalé soutěži, usnesl se ve schůzi dne 3. prosince 1926, aby vzhledem k důležitosti a obsažnosti návrhu byl tento projednán předem ve zvláštním 10tičlenném subkomitétu. Ježto vládní návrh byl přikázán současně i výrob.u pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, vyslal i tento výbor do uvedeného subkomitétu za účelem urychlení a zjednodušení věci stejný počet svých členů. Nad to bylo usneseno, aby k poradám těchto subkomitétů byli přizváni experti z kruhů vědeckých a praktických.

Společné porady obou subkomitétů konaly se ve dnech 15. prosince 1926, 1. února, 17. března, 23. března a 30. března 1.927. Subkomitéty vládní návrh s některými změna.mi a doplňky, které byly. sepsány a členům ústavně-právního výboru rozdány, schválily.

Ústavně-právní výbor pak projednal vládní návrh ve svých schůzích dne 31. března, 6. a 7. dubna 1927 a po bedlivém prozkoumání jeho, jakož i změn subkomitéty přijatých, navrhuje schválení vládního návrhu se změnami, jež se dále blíže vyznačují.

Ústavně-právní výbor vítá vládní návrh, kterým se hospodářské soutěži mají vytýčiti nové směrnice, zejména vymýcením nečestných a nepoctivých prostředků z konkurenčního boje a uplatněním principu pravdy, solidnosti a slušnosti ve veškerém hospodářském životě.

Schváliti dlužno systematiku. vládního návrhu, která odlišuje sankce civilní od trestních a poskytuje zvláštní úpravou žalob ochranu jak proti jednáním obmyslným, tak i proti škodám způsobeným z hrubé nedbalosti, ba dokonce za určitých podmínek i proti pouhému bezpráví objektivnímu.

Vládní návrh vybudován je na principu úpravy a ochrany vzájemných poměrů mezi soutěžiteli samými a nezasahuje tedy zásadně do poměrů mezi podnikateli a bezprostředními konsumenty, ač ovšem z úpravy budou míti nepřímý prospěch i tito. Ustanovení správní (hlava III) obsahují však i přímou ochranu konsumentů a trestní řízení děje se tu z moci úřední.

Vládní návrh uvádí celkem 7 zvláštních případů nekalé soutěže,,které vykazují typicky vyhraněné skutkové podstaty a nad to jednu skutkovou podstatu (§ 1, t. zv. generální klausuli), jejíž obsah podán je je.n ve všeobecných náznacích, aby mohla tvořiti právní basi pro potlačení všech takových počinů nekalé soutěže, které nelze subsumovati pod některé specielní podstaty a kterých snad praxe ještě nezná anebo které teprve budoucně by si mohla vymysliti vynalézavost nereelního soutěžitele. Tento, t. zv. smíšený systém kasuistiky se supletorní generální klausulí, byl předmětem zevrubných úvah výboru. Bylo uvažováno, nebude-li snad ustanovení §u 1 příliš pružným a proto nebezpečným pro hospodářský život. Bylo však shledáno, že obav takových míti netřeba. Lze plně míti důvěru v aplikační schopnosti našich soudců a ke zkušenostem, které v jiných státech s klausulí touto byly učiněny. Hospodářský život potřebuje takovéto pružné doplňující normy a je nebezpečí, že zákon ztrnulý 'na určité konkretisované podstaty mohl by býti snadno obcházen a minul se tak svého cíle. V úvahu spadají též mezinárodní smlouvy o nekalé soutěži, které žádají všeobecnou ochranu. statně sankce na generální klausuli stanovená je toliko civilní, takže trestní soudce s touto pružnou normou se zabývati vůbec nebude. Bylo uvažováno též, nebylo-li by § 1 doplniti vypočtením některých případů, které pod tento paragraf budou pravděpodobně spadati, avšak postup tento nebyl shledán účelným, ježto mohl by tím soudci býti dán určitý směr a pokyn, čehož nutno se vyvarovati. Z téhož důvodu bylo upuštěno od myšlenky vypočítati takové případy alespoň v důvodové zprávě. V uznání shora uvedených důvodů nemohl ústavně-právní výbor než uvedený systém vládního návrhu schváliti.

Vládní návrh přikazuje spory z nekalé soutěže ať již civilní nebo trestní v zásadě soudům. Toliko trestáním přestupků, uvedených v hlavě III. pověřeny jsou úřady politické (administrativní policejní vrchnosti). Toto řešení pokládá ústavně-právní výbor za správné a toliko v příčině trestů shledal nutným - jak bude ještě dále uvedeno - výměru těchto paněkud zmírniti.

Schvalovati dlužno opa,tření, kterými se situace žalovaného podle možnosti ulehčuje, zejména i ochranou proti žalobám podaný:n snad z pouhé chikany nebo svévole.

Rovněž vítá ústavně-právní výbor, že do vládního návrhu vzhledem k sociálně slabší posici zaměstnanců zařazen byl zvláštní paragraf, jenž chrání zaměstnance za jistých předpokladů před trestním stíháním. Výbor ve snaze učiniti ochranu tu ještě účinnější, dal řečenému paragrafu z části nové znění. Ze stejného důvodu pojal výbor do §§ 13 a 31 ustanovení, kterým se posice zaměstnanců oproti původnímu znění pod statně zlepšuje. Oproti tomu neshledal ústavně-právní výbor odůvodněným, aby ochrana zaměstnance šla tak daleko, aby chráněn byl i před následky civilních žalob, a to z toho důvodu, že náš právní řád v příčině civilní odpovědnosti nečiní rozdílu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a že též nebezpečí civilních žalob pro zaměstnance podstatně sníženo jest ustanovením §u 17 osnovy, takže důvod ku zvláštní úchraně zaměstnance po této stránce nestává.

Účelným je též zavedení smírčího řízení, od kterého lze očekávati částečné odlehčení soudům.

K jednotlivým paragrafům vládního návrhu zaujal ústavně-právní výbor toto stanovisko:

V odst. 2., řádka 9, str. 2. vsunuta byla za slovo "prodeje" slova "nebo výkonů". Účelem tohoto doplňku bylo, aby postiženy byly sankcí i takové klamavé údaje, jež se vztahují k určitým výkonům.

Za odstavec 2. vložena byla jako odstavec třetí tato věta: "Vládním nařízením může býti zásada uvedená v odst. 2. vyslovena i v příčině názvů jiného zboží." Důsledně bude nynější odstavec 3. přečíslován a stane se odstavcem 4. ústavně-právní výbor shledal nutným dáti vládě zmocnění, aby podle potřeby rozšířila ochranu, která se v §u 6, odst. 2. zajišťuje názvům produktů z vinné révy, názvům piva, minerálních vod a jejich produktů, i na jiné výrobky. V praxi ukáže se totiž pravděpodobně potřeba stanoviti charakter určitého pojmenování jakožto označení místního způsoben pro soudce závazným i v příčině názvů jiného zboží. Pravděpodobně přijdou zde v úvahu hlavně výrobky cizozemské.

V odst. 2 bude citován vedle §u 7 též § 6. Změna ta je důsledkem změny, na níž se výbor usnesl u §u 6.

V odst. 1., řádka 5. za slova "jejich rozšiřování" byla vsunuta slova "odstranil závadný stav." Důsledně za slovo "údajů" přijde čárka. Dodatek tento ukázal se býti nutným, aby se naznačilo, že i v případě zlehčování lze podati též žalobu odstraňovací, se kterou se shledáváme při jiných skutkových podstatách vedla žaloby zdržovací.

V odst. 1., řádka 6. byla slova "již po právu jiným" přehozena takto: "po právu již jiným". Ústavně-právní výbor má za to, že větší váhu klásti dlužno na okolnost, že značky používá jíž někdo jiný, nikoliv na okolnost, že značky bylo již vůbec užíváno. V odst. 1. na konci byla vložena slova "a odstranil závadný stav" z těchže důvodů, které byly uvedeny při §u 10.

V odst. 1. řádka 3, bylo slovo "neoprávněné" změněno na slovo "neoprávněně" a to proto, že šlo tu zřejmě o tiskovou chybu, jak jde u srovnání §u 13. s §em 31.

V odst. 2. lit. c) byla věta "u výkonu... podobně" nahrazena větou "u výkonu funkce, k níž byl soudem nebo veřejným orgánem povolán". Změnou touto docílí se souhlasu se stejným zněním §u 31. odst. 2. lit. c) a nad to žádoucího zmírnění ustanovení oproti původnímu znění.

Za odstavec 2. byl pojat nový odstavec 3. tohoto znění: "Tyto předpisy se nevztahuji na používání znalostí a zručností, kterých zaměstnanec nebo učeň nabyli v pravidelném postupu své činnosti s vůlí zaměstnavatele v jeho podniku konané." Následkem tohoto doplňku bude nynější odstavec 3. přečíslován a stane se odstavcem 4. Nový dodatek přičinil ústavně-právní výbor k §u 13. v zájmu zaměstnanců, aby odstranil některé pochybnosti a obavy, že ustanovením §u 13. mohlo by býti znemožněno učňům nebo zaměstnancům používati pro své pozdější zaměstnání vlastní nebo u jiného podniku takových znalostí a zručností, které si osvojili výcvikem a svou činností u určitého podniku. Novým dodatkem se obavy a pochybnosti takové odstraňují, ježto znalosti a zručnosti právě uvedené nebudou spadati pod pojem výrobních a obchodních tajemství.

Při projednávání §u 13. bylo ústavněprávním výborem k žádosti zástupce vlády konstatováno, že v důvodové zprávě na st.r. 39. odst. 3. dlužno za slovem "neoprávněně" škrtnouti slova "t. j. u vědomí nedovolenosti takového počinu", ježto slova ta tam nepatří a dostala se na uvedené místo nedopatřením.

V odst. 2. řádka 2. bylo za slova "jen ten" vsunuto slovo "soutěžitel". Stalo se tak k zdůraznění skutečnosti, že i k žalobám v odstavci 2. uvedeným je legitimován toliko soutěžitel.

Dále byl do §u 15. připojen další (3) odstavec tohoto znění: "Další žaloby zdržovací a odstraňovací proti téže osobě pro totéž jednání nekalé soutěže nejsou přípustny; jakmile byla věc u příslušného soudu zahájena nebo pravoplatně rozhodnuta." Výbor pokládal za nutné tímto dodatkem zabrániti t. z.v. kumulaci žalob, která by nastala, když by pro jeden a týž čin byly proti téže osobě podány žaloby od různých žalobců. Novým dodatkem se přípustnost takovéto kumulace žalob odstraňuje a dává se možnost stíhati touž osobu toliko jedinou žalobou zdržovací a odstraňovací, počínaje od toho okamžiku, kdy věc byla u příslušného soudu zahájena nebo pravoplatně rozhodnuta. Ustanovení podobného rázu nalézá se i v novém zákoně původcovském.

V odst. 1. řádka 2: za slovo "úmyslu" byla vsunuta slova "oklamati a". Doplňkem tímto váže se možnost trestní žaloby pro nekalou reklamu na přísnější podmínky a docílí se jím i logické shody s ustanovením § 26., který je v podstatě téhož charakteru jako § 25.

V odst. 1. řádka 4. bylo za slova "po právu" vloženo slovo "již". Stalo se tak za účelem sjednání shody s §em 11., z něhož je § 29. zkonstruován.

K tomuto paragrafu připojil ústavněprávní výbor další (třetí) odstavec tohoto znění: "Ustanovení §u 13. odst. 3. platí i tu." Doplnění to stalo se nutným vzhledem na odstavec, jenž byl nově přičleněn k §u 13. a poskytne ochranu zaměstnancům a učňům i pro obor práva trestního.

V nadpisu byla škrtnuto slovo "zaměstnavatelem", takže nadpis bude zníti takto: "Přestupek nebránění trestnému činu."

V řádce 2. za slovo "zaměstnavatel" vsunuta byla slova: "nebo správce podniku". Slovo "jeho" v řádce 3. a 4. bylo škrtnuto. Důvodem těchto změn bylo, aby bylo možno postihnouti sankcí §u 33. nejen zaměstnavatele, nýbrž i takové osob:y, které za něj podnik spravují, což bude praktickým zejména v případech, kde majitelem podniku jest osoba právnická.

V řádce 5. slova "v tomto zákoně" nahradí se slovy "v této hlavě". Jde jen o změnu rázu stylistického.

Odstavec 1. byl změněn a dáno mu bylo toto znění: "K návrhu.soukromého žalobce vysloví soud v odsuzujícím rozsudku, že údaj (§§ 25., 26.), podnikovou značku nebo zevnější zařízení podniku (§ 29.) jest odstraniti nebo přiměřeně doplniti, nebo, není-li to možno, že propadají zboží, obaly, nádoby, oznámení, nápisy, vyhlášky, zařízení atd., pokud odsouzený může jimi nakládati". ústavněprávní výbor shledal nutným, původní poněkud úzké znění §u 36. rozšířiti tak, aby opatření v tomto paragrafu uvedená mohla býti vyslovena i v příčině nesprávného označení původu zboží (§ 26) a zevnějších zařízení podniku (§ 29, odst. 2.).

Odst. 1. a 2. byly změněny a dáno jim toto znění:

"(¹) Přečiny v §§ 27, 29, 30 a 31 uvedené trestají se vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od dvou set do padesáti tisíc Kč anebo obojím tímto trestem."

Přestupky v §§ 25, 26, 32 a 33 uvedené trestají.se peněžitým trestem od padesáti do deseti tisíc Kč nebo vězením (uzamčením) od tří dnů do jednoho měsíce."

Ústavně-právní výbor shledal nutným trestní sazby uvedené v §u 37. poněkud snížiti a přizpůsobiti je povaze trestného činu. Jako vzoru použil tu trestních sazeb po:dle nového zákona o právu původcovském, vycházeje z názoru, že povaha deliktů podle tohoto zákona j e stejného charakteru jako delikty podle vládního návrhu.

Paragraf tento byl změněn a dáno mu toto znění:

"Zaměstnanec, který se ve prospěch podniku dopustil trestného činu podle tohoto zákona, není trestný, prokáže-li se, že mu hrozilo propuštění ze služby nebo citelné hmotné poškození, kdyby nebyl čin spáchal."

Ústavně-právní výbor zmírnil tímto novým zněním v zájmu zaměstnanců původní ustanovení §u 38., zejména po té stránce, že nebude podle tohoto znění třeba, aby zaměstnanec jednal ve.služebním příkazu a okolnost tato byla soudu prokazována. Služební příkaz často se halí ve formu pouhého přání a lze jej těžko dokazovati. Pro beztrestnost zaměstnancovu podle nového znění stačí, že tu byl poměr zaměstnanecký a bylo nebezpečí újmy v tomto paragrafu uvedené.

Odstavec 2, tohoto paragrafu byl škrtnut. Ústavně-právní výbor neshledával nutným, aby vytýčení skutkové podstaty jednání premiových stalo se formou vládního nařízení, ježto skutková podstata těchto jednání je již dostatečně vymezena v zákoně samém.

V odstavci I, řádka 5. a 6. byla slova "až do dvou měsíců" nahrazena slovy "až do jednoho měsíce" a v řádce 9. slova "v nejvyšší míře dvou měsíců" nahrazena slovy "v nejvyšší míře jednoho měsíce". Snížení sazby u deliktů správních ukázalo se býti nutným vzhledem ke snížení,sazby.u trestů,soudních.

V odst. 1. řádka 2. byla slova "povolaný ku předsevzetí smírčího řízení" nahrazena slovy "povolaný pro smírčí řízení". Změna ta je povahy stylistické.

V odst. 4. řádka 1. byla přeskupena slova "Promlčení i lhůty" takto: "Lhůty i promlčení".

V řádce 1. škrtl výbor citaci §u 44 a, to vzhledem ke změně §u 44.

Při paragrafu tomto poznamenal zástupce vlády, že v důvodové zprávě k tomuto paragrafu na str. 60. odst. 4. nevystihují slova "těchto států" úplně podstatu věci a nahrazuje je slovy "chráněných osob". ústavně-právní výbor vzal tuto změnu důvodové zprávy na vědomí.

Do tohoto paragrafu vsunul výbor jako odstavec třetí nový:odstavec tohoto znění: "Ustanovení §u 114,odst. 3., lit: i) živnostenského řádu (zákona ze dne 5, února 1907, čís. 26 ř. z.) a ustanovení §u 160, odst.3., lit.f) živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. zůstává v platnosti s tím, že členové společenstva jednavší proti usnesením, která se stalá podle těchto ustanovení, budou trestáni pro přestupek § 131 živnostenského řádu (§ 226 živnostenského zákona), byla-li usnesení ta schválena živnostenským úřadem II. stolice a ve společenstvu řádně prohlášena."

Důsledně nynější odstavec třetí přečíslován.a stane se odstavcem 4., odstavec 4. pak odstavcem 5.

Ústavně-právní výbor přijal uvedený dodatek k §u 53 z toho důvodu, že praxe nepoužívala dostatečně jinak velmi účelných, shora řečených ustanovení živnostenského řádu, resp. zákona pro nepatrnou jejich trestní sankci. Mohou však vyskytnouti se velmi důležité případy nekalé soutěže, které by bylo lze usnesením společenstva podle uvedených ustanovení zakázati. Aby zákazy tyto měly větší důraz "dlužno zajistiti usnesením společenstev větší váhy zvýšením trestní sankce. Dodatkem, na němž se výbor usnesl, kvalifikuje se přestoupení zákazu společenstva jako přestupek živnostenského řádu, v důsledku čehož bude postiženo trestní sazbou stanovenou na přestupky živnostensko-právní vůbec. Podmínkou pro použití této z.výšené sankce je však, aby společenstvo vyžádalo si od živnostenského úřadu II. stolice souhlas se svým usnesením a je řádně uvedlo ve známost.

V řádce 2, bylo před slovem "vnitra" škrtnuto slovo "a" a za slovo "vnitra" vsunuta slova "a sociální péče". Doplněk tento učinil výbor z toho důvodu, aby i ministru sociální péče byl zajištěn vzhledem k tomu, že osnova dotýká se i otázek zaměstnaneckých, vliv na prováděcí nařízení.

Ústavně-právní výbor odporučuje takto změněný a doplněný vládní návrh zákona ke schválení.

Ústavně-právní výbor,projednávaje § 48 vládního návrhu, usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně ke schválení tuto resoluci:

"Vláda se vybízí aby část peněžitých trestů a pokut uložených podle zákona proti nekalé soutěži věnovala živnostenskému pokračovacímu školství a lidumilným účelům oněch obcí, v nichž trestný čin byl spáchán."

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu zastoupen byl ve zvláštním desítičlenném subkomitétu 5 členy. Pět členů bylo zvoleno výborem ústavně-právním. Návrhy subkomitétu projednány byly ve výboru ústavně-právním a tento navrhuje schválení vládního návrhu se změnami tímto výborem přijatými. Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu po sdělení změn schválených ústavně-právním výborem, schválil po doporučení zpravodaje p. posl. Netolického osnovu zákona ve znění přijatém ústavně-právním výborem.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu připojuje se v zásadě k odůvodnění navrhovaného zákona výborem ústavně-právním.

Připojuje se k doporučení ústavně-právního výboru stran schválení resoluce tímto výborem usnesené a připomíná, že vyhověním přání v této resoluci vyslovenému, aby část peněžitých trestů a pokut uložených podle zákona proti nekalé soutěži, věnovala živnostenskému pokračovacímu školství a lidumilným účelům oněch obcí, v nichž trestní čin byl spáchán, splněno by bylo v malé části přání, aby pokračovací.mu školství dostalo se větší finanční podpory.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu odporučuje k ústavnímu schválení vládní návrh ve znění usneseném ústavně-právním výborem poslanecké sněmovny.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu usnesl se dále při projednání § 6 doporučiti v zájmu velkého významu tuzemského vinařství poslanecké sněmovně tuto resoluci:

Vláda se vybízí, aby provedením § 7 zákona proti nekalé soutěži poskytla spravedlivou ochranu tuzemskému vínu.