Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

ze dne ………………………………………

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Pokud z tohoto zákona se jinak nepodává, nastupují tam, kde župní zákon anebo jiné zákony mluví o župě, županovi, župních úřadech, župních zastupitelstvech, župních výborech a senátech, zřízených podle "župního” zákona, na jejich místo země, zemský president, zemské úřady, zemská zastupitelstva, zemské výbory a senáty, kde se mluví o zvláštních výborech (komisích) podle § 28 župního zákona, nastupují na jejich místo zemské komise. Kde jiné zákony mluví o zemských župních svazech anebo jejich orgánech, nastupují na jejich místo země nebo příslušné zemské orgány.

(²) Čtrnáctidenní lhůty stanovené župním zákonem se mění na patnáctidenní.

Zákon ze dne 29. února 1920; č: 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice československé (župní zákon) se mění a doplňuje takto:

Nadpis se nahrazuje nadpisem tohoto zákona.

Článek 1 až 9 se zrušují a na jich místo nastupují tato ustanovení:

(¹) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené vykonávají ve svém obvodě v mezích platných zákonů, nařízení a předpisů vnitřní správu, pokud není nebo nebude zvláštními ustanoveními svěřena úřadům jiným.

(²) Zvláště jsou příslušny prováděti zákony, jichž provádění podle všeobecných nebo zvláštních předpisů nenáleží jiným úřadům.

(³) Úřady politické jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou však povinny ve věcech, které spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a je prováděti.

(¹) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené jsou povinny - pokud to není nebo nebude uloženo jiným úřadům nebo orgánům - bdíti nad veřejným pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravnosti a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy.

(²) Zvláštní předpisy vydané k ochraně veřejných zájmů označených v odstavci 1 zůstávají nedotčeny.

(¹) Za účely uvedenými v článku 2 mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati vyjma případy nutné a neodkladné se schválením zemského úřadu příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy - a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty -na penězích od 10 Kč do 5000 Kč nebo na, svobodě od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.

(²) Tresty uvedené v odstavci 1 mohou politické úřady ukládati - bez újmy soudního stíhání - též na všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných nebo veřejně přístupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení.

(¹) Orgánové-veřejné správy, státní i samosprávní, volení i jmenovaní jsou v úředním styku povinni zachovávati vážnost odpovídající jejich veřejnému postavení, chovati se vůči každému slušně a vycházeti v oboru své působnosti stranám podle možnosti vstříc. Navzájem je každý povinen v úředním styku s těmito orgány zachovati vůči nim slušnost a úctu odpovídající jejich veřejnému postavení.

(²) Okresní úřady jsou povolány chrániti vážnost orgánů zmíněných v odstavci 3 a mohou za tím účelem, nejde-li o trestní čin stíhaný soudy, potrestati trestem na penězích od 10 Kč do 2000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do pěti dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího nebo kdo přes předcházející napomenutí se chová vědomě hrubě k veřejnému orgánu při výkonu jeho úřední činnosti nebo se vzpírá ho poslechnouti.

(¹) Politické úřady mohou vydávati v mezích svého úředního obvodu nařízení též v oboru místní policie svěřené podle zákona obcím, jde-li o nařízení vztahující se na území více obcí nebo nevydá-li obec, jíž se týče, sama včas nutného nařízení.

(²) Jde-li o území přesahující úřední obvod okresního úřadu, přísluší právo uvedené v předchozím odstavci zemskému úřadu.

(³) Není-li nebezpečí v prodlení, budiž zúčastněným obcím poskytnuta možnost, aby se v přiměřené lhůtě nejméně patnáctidenní vyslovily o chystaném nařízení nebo potřebné nařízeni samy vydaly:

(¹) Politické úřady jsou příslušny vykonávati trestní pravomoc, pokud nenáleží soudům nebo jiným úřadům.

(²) Trestní pravomoc, kterou dosud vykonávaly školní úřady, přechází na politické úřady.

(³) Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých politické úřady rozhodují ve věcech trestní pravomoci obecní.

(¹) Politickým úřadům přísluší nalézati právo v oboru práva veřejného, pokud to není nebo nebude vzneseno na jiné úřady nebo soudy.

(²) Nedotčena zůstávají zákonná ustanovení, podle kterých politické úřady rozhodují o nárocích soukromoprávních.

(¹) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí (opatření a nálezů) okresního úřadu k zemskému úřadu a, rozhoduje-li tento úřad sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí (opatření) k příslušnému ministerstvu.

(²) Z rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno; totéž platí o rozhodnutí okresního úřadu jako odvolacího ve věcech trestní pravomoci obecní.

(³) Při sporech, jejíchž předmětem jest pouze peněžité plnění nepřesahující částky 200 Kč, jest odvolání nepřípustno.

(⁴) O opravných prostředcích proti rozhodnutím (opatřením, nálezům) vydaným přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud jsou přípustny podle předpisů dosud platných, budiž rozhodnuto i tehdy, když by podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl.

Pokud není jinak stanoveno, provádí úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho okresního úřadu, příslušný zemský úřad, a úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho zemského úřadu, příslušné ministerstvo; zemský úřad a ministerstvo mohou však pověřiti jeho provedením některý ze zúčastněných podřízených úřadů.

(¹) Vládním nařízením budou sjednoceny a upraveny předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů - čítajíc v to exekuční řízení - se zřetelem k účelnému zjednodušení a urychlení řízení - při tom může býti stanovena povinnost stran a jiných osob, jakož i obcí a jiných veřejných korporací spolupůsobiti při řízení, pokud jeho účel toho vyžaduje.

(²) K zajištění účelu nebo podmínek řícení a jeho nákladů, může úřad stranám uložiti, aby složily jistotu v hotových penzích, nebo může naříditi přiměřené zajištění jiného způsobu.

(³) Rovněž může úřad, pokud již platné předpisy zvláště tak neustanovují, k zabezpečení účelu řízení naříditi zabavení nebo jiné zajištění věcí, které podle platných předpisů mají býti prohlášeny za propadlé, mají se zničiti nebo učiniti nepotřebnými, dále předmětů, jichž je potřebí k vedení důkazů.

(⁴) K zajištění nerušeného chodu řízení může úřad těm, kdo řízní ruší, po bezvýsledném napomenutí uložiti pořádkové pokuty do 2000 Kč, v případě neodbytnosti vězení do pěti dnů a po případě naříditi, aby se vzdálili. Stejně může zakročiti proti tomu, kdo svévolně zavdává příčinu k řízení nebo je protahuje nebo bez dostatečného důvodu nevyhoví příkazům v řízení vydaným.

(⁵) Křivou výpověď svědeckou nebo znaleckou nebo porušení povinné mlčelivosti v řízení správním, nejde-li o trestní čin stíhaný soudně, může úřad trestati na penězích do 10.000 Kč nebo na svobodě do jednoho měsíce.

(⁶) Vláda je povinna nařízení vydaná podle odstavce 1 předložiti oběma sněmovnám Národního shromáždění do čtyř neděl po nejbližší jejich schůzi ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna Národního shromáždění schválení, pozbývá nařízení platnosti dnem odepření.

(⁷) Trestní řízení správní se upraví zákonem.

(Původní článek 11. výborem vypuštěn.)

Tresty na penězích uložené politickými úřady, propadlé jistoty a jiné záruky i výtěžky za věci prohlášené za propadlé v řízení před těmito úřady připadají státu.

(¹) Vykonatelná rozhodnutí, opatření a nálezy politických úřadů se provádějí politickou nebo soudní exekucí. Výkon politické exekuce, přísluší okresním úřadům.

(²) Okresní úřady jsou povolány přispívati soudům i jiným úřadům a veřejným orgánům k jejich žádosti při nuceném výkonu jejích vykonatelných rozhodnutí, opatření, nálezů a usnesení.

Předchozí ustanovení o politických úřadech platí též pro státní úřady policejní v mezích jejich působnosti.

§ 1 se mění a bude zníti:

(¹) Zemské správní obvody jsou: země Česká (Čechy), Moravskoslezská (Morava a Slezsko), Slovenská (Slovensko) a Podkarpatoruská (samosprávné území Podkarpatské Rusi).

(²) Pro každou zemi se zřídí zemský úřad, a to:

pro zemi českou se sídlem v Praze,

pro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně,

pro zemi Slovenskou se sídlem v Bratislavě a

pro zemi Podkarpatoruskou se sídlem v Užhorodu.

(³) Obvody a sídla okresních úřadů budou určena nařízením vlády.

(⁴) Obec, která bude určena sídlem okresního úřadu, jest povinna opatřiti vhodné místnosti pro tento úřad a nésti náklad s jeho umístěním spojený. K úhradě tohoto nákladu mohou přispěti stát aneb okres částkou nepřesahující jeho dvě třetiny.

§ 2 se mění a bude zníti:

(¹) Obvody a sídla zemských úřadů mohou býti měněna jen zákonem.

(²) Slučovati a rozlučovati okresní úřady, měniti jejich obvody a sídla přísluší vládě nařízením; vláda jest povinna poskytnouti zúčastněným zemským a okresním zastupitelstvům možnost, aby se o změnách těch vyjádřila. Při tom buď šetřeno zásady, že každá obec může náležeti vždy jen do obvodu jednoho okresního úřadu a že hranice okresních úřadů nesmějí býti obvodem zemského úřadu přerušeny.

(³) Při změně obvodů okresních úřadů buď hleděno k tomu, aby mezi zúčastněnými okresními zastupitelstvy došlo dohodou k majetkovému vypořádání. Dohodu tu schvaluje a, nedojde-li k ní, stanoví majetkové vypořádání ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí po slyšení zemského výboru.

(⁴) Soukromoprávní nároky třetích osob nejsou vypořádáním tím dotčeny.

§ 3 se mění a bude zníti:

(¹) Města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení též působnost okresního úřadu.

(²) Vláda. může nařízením města se zvláštním statutem podrobiti všeobecně platným obecním zřízením a města se zřízeným magistrátem prohlásiti za velké obce. '

§ 4 se mění a bude zníti:

(¹) Okresní úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním správám politickým, jejich přednostům, zastupitelským okresům, na Moravě a ve Slezsku okresním správám politickým, jejich přednostům, silničním okresům, na Slovensku okresním úřadům, okresním náčelníkům a okresním výborům, na Podkarpatské Rusi slúžnovským úřadům a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána okresním úřadům.

(²) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely slúžnovským úřadům na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, jež příslušely dosud na Podkarpatské Rusi úřadům jiným, svěřiti úřadům okresním.

§ 5 se mění a bude zníti:

(¹) Zemské úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva; jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemským správám politickým, jejich presidentům, zemským (správním) výborům (komisi) - pokud nejde o práva v odstavci 2 uvedená - na Slovensku župním úřadům, županům, župním zastupitelstvům a výborům, na Podkarpatské Rusi civilní správě, župnímu úřadu a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána župním úřadům nebo županům.

(²) Práva, jež podle platných předpisů příslušela v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemskému sněmu oproti veřejnoprávním zájmovým korporacím a komisím, v nichž země měla zastoupení, a oproti ústavům a podnikům, jež nenáležejí k ústavům neb podnikům zemským nebo zemí spravovaným, vykonává. příslušné zemské zastupitelstvo a obdobná práva, jež příslušela zemskému (správnímu) výboru (komisi), zemský výbor.

(³) V případech, ve kterých podle dosud platných předpisů rozhodoval na Slovensku před 1. lednem 1923 místožupan v prvé stolici a správní výbor župy v druhé stolici s konečnou platností, bude rozhodovati v druhé stolici příslušné ministerstvo. Působnost, která, v těchto případech podle vládního nařízení ze dne 7. června 1923 č. 113 Sb:. z. a n., příslušela dosud civilní správě Podkarpatské Rusi, přechází na příslušné ministerstvo.

(⁴) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely civilní správě, župnímu úřadu nebo županovi na Podkarpatské Rusí, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, které příslušely dosud na Podkarpatské Rusi jiným úřadům, svěřiti úřadu zemskému.

§ 6 se mění a bude zníti:

(¹) Ve správě okresní (§ 4) účastní se občanstvo okresními, ve správě zemské (§ 5) zemskými zastupitelstvy, výbory a senáty.

(²) Správní senáty budou zavedeny zvláštním zákonem.

(³) Vláda může po slyšení zemského zastupitelstva nařízením zřizovati a organisovat na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obdobné poradní sbory, jaké jsou v ostatním územ státním.

§ 7 se mění a bude zníti:

(¹) Přednostou zemského úřadu jest zemský president, přednostou okresního úřadu okresní hejtman (náčelník). Oba jsou úředníci státní. Služebně podřízen je zemský president ministru vnitra, okresní hejtman (náčelník) zemskému presidentu a ministru vnitra. Zemského presidenta jmenuje president republiky. Pověřiti úředníka vedením okresního úřadu a dočasným vedením zemského úřadu přísluší ministru vnitra. Vedlejší služební příjmy (služební byt, paušál a pod. přednostů zemských a okresních úřadů upraví se zvláštními předpisy.

(²) Zemskému presidentu přísluší propůjčovati služební místa u okresních a zemských úřadů, jichž propůjčení není vyhrazen vládě nebo presidentu republiky, a ustanovovati čekatele. Toto právo zahrnuje také práv ku přeložení na jiné úřední (služební) působiště nebo do výslužby.

(³) Zemskému a okresnímu úřadu se přidělí potřebný počet konceptních odborných, účetních, kancelářských i jiných zaměstnanců. Odborní a účetní zaměstnanci mohou býti přiděleni pro obvod několika okresních úřadů určitému okresnímu úřadu. Tento obvod určí příslušný ministr v dohodě s ministrem vnitra.

(⁴) Přednostové úřadů jsou za řádnou správu svých úřadů a ústavů jim podřízených odpovědni, a to, pokud vláda nevydá nařízením jednací řád pro zemské a okresní úřady podle jednacího řádu pro župní a okresní úřady, obsaženého ve vládním nařízení ze dne 21. září 1922, č. 290 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona.

(⁵) Nařízením stanoví vláda také bližší předpisy o výkonu poukazovacího práva o úpravě účetní a pokladniční služby.

§ 8 se mění a bude zníti:

(¹) K zjednodušení a sjednocení správy může vláda do osmi let od účinnosti tohoto zákona nařízením přenésti některé záležitosti jež spadají do působnosti:

1. okresních úřadů na úřady zemské nebo naopak,

2. okresních zastupitelstev nebo výborů na zemská zastupitelstva nebo výbory nebo naopak,

3. zemských úřadů na ministerstva nebo naopak.

(²) Nařízením přenese vláda působnost ministra s plnou mocí pro správu Slovenska nebo jeho úřadu na zemský úřad v Bratislavě, pokud není zvláštním zákonem vyhrazena některému resortnímu ministerstvu.

(³) Jde-li o přesun působnosti, podle odst. 1, č. 2, paskytne se předvydáním nařízení příslušnému zemskému zastupitelstvu možnost, aby se o věci vyjádřilo.

(⁴) Vláda jest povinna nařízení vydaná podle odst. 1, č. 3 předložiti oběma sněmovnám Národního shromáždění do čtyř neděl po nejbližší jejich schůzi ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna Národního shromáždění schválení, pozbývá nařízení platnosti dnem odepření.

(⁵) K zjednodušení správy může příslušný ministr také některou záležitost spadající do obvodu některého okresního nebo zemského úřadu výjimečně svěřiti stejnorodému úřadu jinému.

§ 9; odst. 1, 2. a 3 se mění a bude zníti:

(¹) Dosavadní zastupitelské okresy v Čechách, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku, župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a okresy na Slovensku se zrušují. Morava a Slezsko se slučují v zeni Moravskoslezskou; tato přejímá veškeré jmění, fondy, majetková práva i závazky obou zemí. Jmění, fond, majetková práva a svazky žup na Slovensku přecházejí na zemi Slovenskou a Podkarpatské Rusi na zemi Podkarpatoruskou: Jmění, fondy, majetková práva a závazky dosavadních okresů vpředu uvedených přecházejí na okresy podle tohoto zákona zřízené. Práva třetích osob ke jmění a fondům zrušených korporací jakož i zvláštní účely těchto fondu a jmění zůstávají nedotčeny.

(²) O majetkovém vypořádání podle předchozího odstavce platí obdobně ustanovení § 2, odst. 3.

(³) Rovněž se zrušují všechny úřady a orgány, jichž působnost přechází na úřady podle tohoto zákona zřízené (§§ 4 a 5);

(⁴) Které jiné úřady a orgány správy vnitřní a školské zřizené pro Slezsko budou zrušeny a na které úřady, neb orgány v jejich působnosti bude přenesena, určí vláda nařízením.

§ 10 se mění a bude zníti:

(1) Zaměstnanci zemí a zrušených korporací, kteří byli dne 1, července 1927 zaměstnáni ve správě (provozu) zvláštních zařízení (ústavů, podniků, silnic a pod.), zůstávají nebo se stávají zaměstnanci té korporace, v jejímž vlastnictví nebo správě jest dotčené zařízení; (statní zaměstnanci zemí a zrušených korporací přecházejí do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona ze dne 26. června 126, č. 103 Sb. z. a n.

(2) Odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců zemí, kteří přede dnem 1. července 1927 vstoupili do výslužby nebo zemřeli, a pozůstalých po těchto zaměstnancích hradí země. Odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců zrušených korporací a pozůstalých po těchto zaměstnancích hradí korporace, na které přejde jmění, majetková práva a závazky zrušených korporací (§ 9).

(3) Podrobnější předpisy o převzetí a zařazení budou vydány vládním nařízením.

(4) Zaměstnanci, kteří přecházejí podle předchozích ustanovení do státní služby, jsou podrobeni všem předpisům pro státní zaměstnance platným. Zprošťují se však povinnosti skládati zkoušku předepsanou k nabytí místa toho druhu ve službě státní, jestliže vstoupili do služeb zemí nebo zrušených korporací do 29. února 1920 a mají dobrou kvalifikaci.

§ 11, nadpis i znění se mění a budou zníti:

V každém správním obvodu (§ 1) se zřizuje v sídle zemského úřadu zemské zastupitelstvo.

§ 12 se mění a bude zníti:

(1) Zemské zastupitelstvo čítá v zemi české 120, Moravskoslezské 60, Slovenské 54, Podkarpatoruské 18 členů.

(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 13; ostatní členy jmenuje vláda z odborníků přihlížejíc k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním.

V § 13 se vkládají za slovo "volen” slova: "nebo jmenován”.

V § 14 se vkládají za slovo: "voleni” slova: "případně jmenováni" a připojuje věta: "Členství jmenovaných členů končí uplynutím volebního období nebo rozpuštěním zemského zastupitelstva.”

§ 15 se mění a bude zníti:

(¹) členství v zemském zastupitelstvu, výboru i komisích zaniká:

a) vzdáním,

b) vyloučením podle § 100,

c) rozpuštěním zemského zastupitelstva,

d) tím, že vzejde nebo dodatečně najevo vyjde nějaká okolnost, pro kterou by člen ani původně nebyl mohl býti volen anebo jmenován,

e) přestal-li volený člen býti příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl volen.

(²) O ztrátě členství v případech uvedených v písm. d) rozhoduje volební soud, jde-li o členy volené, vláda, jde-li o jmenované.

V § 16 se nahrazuje slovo "pětina” slovem "čtvrtina”.

§ 17 se mění a bude zníti:

Předsedou zemského zastupitelstva je zemský president; jest však oprávněn předsednictvím ve schůzích zemského zastupitelstva svěřiti vicepresidentu zemského úřadu nebo některému členu zemského zastupitelstva.

V § 19, odst. 1 a 2 se nahrazují slova "každého počtu” slovy: "přítomnosti alespoň jedné třetiny”.

Odstavec 3 se vypouští.

V § 20 se připojuje k odst. 1 věta: "Zemský president určí, který ze zpravodajů zemského zastupitelstva není-li jeho členem, má právo hlasovací:”V odst. 2 se vypouští druhá věta.

§ 21 se mění a bude zníti:

(1) Předseda zemského zastupitelstva (§ 17) zahajuje schůzi zemského zastupitelstva, stanoví pořád jednání, řídí je a ukončuje. Věci, jež nenáležejí do působnosti zemského zastupitelstva, má z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna desetina všech členů zemského zastupitelstva do patnácti dnů podati u předsedy odpor k ministerstvu vnitra.

(2) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh. Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti; po případě vůbec místo prp posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové zemského zastupitelstva, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, případně je dáti odstraniti a, pokládá-li to za nutné, přerušiti nebo ukončiti schůzi. Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.

V § 23, odst. 1 se nahrazuje slovo "výboru” slovem "zastupitelstva" a vypouští věta: "úředníci, kteří mají právo hlasovati (§ 20), při volbách nehlasují.”

§ 24 se mění a bude zníti:

Jednání zemských zastupitelstev se řídí jednacím řádem, který vydá vláda nařízením, jež se vyhlásí současně s účinností tohoto zákona. Změny jednacího řádu mohou být usneseny zemským zastupitelstvem se schválením vlády.

V § 25 ve větě 2 se nahrazují slova: "k tomu konci župní zastupitelstvo na počátku schůze zvolí” slovy: ”na počátku schůze určí předseda” a vypouští odstavec druhý.

§ 26 se mění a bude zníti:

(1) Zemské zastupitelstvo volí ze sebe na volební období zemský výbor, a to v zemí české Moravskoslezské a Slovenské po 12 členech a 12 náhradnících, v zemi Podkarpatoruské o 6 členech a 6 náhradnících.

(2) Volby buďtež provedeny způsobem, jejž stanoví zákon v § 13 zmíněný, a to v prvé schůzi nově zvoleného zemského zastupitelstva.

(3) Zemský president určí, zda a kteří úředníci zemského úřadu se mají účastniti jednání zemského výboru, případně který, je-li zpravodajem tohoto výboru, má právo hlasovací.

V § 27 se mění odstavec 1 a bude zníti:

(1) Zemskému výboru předsedá zemský president, jest však oprávněn předsednictví svěřiti vicepresidentu zemského úřadu.

V témž paragrafu v odstavci 2 počíná věta druhá: "žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové..” a v odstavci 4 se mění citace: "§ § 21, 23 a 24.”

V § 28 se vkládá jako druhá věta:

"Taková komise se zřídí pro ústavy a podniky, které byly v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ve vlastnictví nebo správě země Slezské.”

V § 29, odst. 3, se nahrazuje zkratka "pod.” slovem: "podobných” a připojuje věta: "Při dodávkách a pracích, které byly vypsány veřejnou soutěží, nejsou členové zemského zastupitelstva vyloučeni z účasti.”

V odst. 4 se nahrazuje slovo "zásad” slovem: "ustanovení”.

§ 30,se mění a bude zníti:

(1) Zemské zastupitelstvo jest povoláno pečovati o správní a hospodářské záležitosti země a jejího obyvatelstva.

(2) Zejména je zemské zastupitelstvo povoláno pečovati o humanitní, zdravotní, sociální, hospodářské, dopravní a kulturní zájmy země a jejího obyvatelstva, pokud jde úkoly, které svým významem přesahují rozsah a potřeby jednotlivých obcí a okresů, dotýkají se zájmů větší části země a nemají důležitosti celostátní. K tomu konci může se zemské zastupitelstvo usnášeti zejména na tom, aby byly zřízeny nebo podporovány ústavy, podniky nebo zařízení, jež jsou způsobilé, aby podporovaly tělesné i mravní blaho a vzdělání obyvatelstva, zlepšovaly dopravní, bytové, zdravotní a sociální poměry v zemi nebo sloužily kulturním nebo hospodářským potřebám obyvatelstva země. Při politických rozhovorech, podávati návrhy o věcech politických usnášeti se o nich je nepřípustno.

§ 31 se mění a bude zníti:

V oboru působnosti v § 30 stanovenému zemské zastupitelstvo podávati i z vlastního uznání úřadům a zákonodárným sborům návrhy a podněty a na zemského president vznášeti v mezích jednacího řádu dotazy a stížnosti. Dotazy a stížnosti ve věcech správních, i když nepodléhají zemskému presidentu, náležejí však do oboru působnosti v § 30 stanovené, jest vznášeti na něho samého.

§ 32, odst. 1, se mění a bude zníti:

K úhradě nákladů do působnosti zemského zastupitelstva náležejících může se zemské zastupitelstvo usnésti na vybírání poplatků, příspěvků dávek a naturálních plnění v zemi. Pokud přísluší zemím podíl na státních daních, stanoví zvláštní zákony.

V § 34 se nahrazují slova: "župního zastupitelstva”, slovy: "v majetku nebo správě zemské.”

V § 36, odst. 1, se vkládá před slovo: "vlastnících” slovo: "obcích”. Dále se vypouští odstavec.

V § 38, odst. 3 se mění trestní sazby výměrou od 10 Kč do 5.000 Kč a vězení od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.

§ 39 se mění a bude zníti:

Přirážky zemské k přímým daním přes padesát procent, dále poplatky, příspěvky, samostatné dávky a naturální plnění lze ukládati podle ustanovení odstavce 1 a 3 §u 3 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy jen s povolením vlády. Prováděcí předpisy (řád § 38) vyžadují k své platnosti schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí, případně s jiným příslušným ministerstvem. Ukládání zemských přirážek poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění vyžaduje mimo to vyhlášení v Zemském věstník.

V § 40, odst. 1, vsunuje se mezi slova: "nebo dávce” slovo: "samostatné” a za odstavec 1 připojuje nový odstavec tohoto znění:

(2) Jinak platí ustanovení odstave 3 a 4 §u 5 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n.

Dřívější odstavce 2 a 3 se vypouštějí.

V § 41 se nahrazuje citace §§ 31 až 39 citací §§ 30 až 39.

V § 42 se vypouštějí slova: "za dozoru županova” a "v obvodu župního úřadu zřízených”:

§ 43, odst. 2 se mění a bude zníti:

(2) Usnesení tato vyžadují k své platnosti schválení ministerstva vnitra.

K témuž paragrafu se připojuje nový odstavec:

(3) Jde-li o zcizení zemské nemovitosti, jejíž hodnota převyšuje 500.000 Kč, vyžaduje příslušné usnesení zemského zastupitelstva k své platnosti schválení vlády.

§ 45 se mění a bude zníti:

(1) Zemský výbor sestaví o všech příjmech a vydáních do působnosti zemského zastupitelstva náležejících na každý správní rok rozpočet a předloží jej zemskému zastupitelstvu k usnesení, a to aspoň dva měsíce před novým správním rokem. Správní rok se shoduje se správním rokem státním. Rozpočet podléhá schválení vlády.

(2) Má-li býti vybírána zemská přirážka vyžadující povolení vlády (§ 39), zkoumá vláda schvalujíc rozpočet, zda tento vyhovuje všem ustanovením zákonným, jmenovitě i, jsou-li v něm zařazena veškerá plnění zemi po zákonu příslušející nebo platy peněžní zakládající se na právním titulu, dále zkoumá jednotlivé položky rozpočtu také po stránce účelnosti a po případě vrátí rozpočet zemskému zastupitelstvu, aby ve lhůtě k tomu stanovené provedlo v potřebě a úhradě vládou zamýšlené změny co do zařazení nebo co do výše.

V § 46, odst. 2, se vypouštějí slova: "župním zastupitelstvem schválený” a škrtá odstavec 3.

V § 47, věty 2 a 3 se nahrazují tímto zněním:

Účty ty buďtež podobně projednány jako rozpočet.

§ 48 se mění a bude zníti:

Ustanovení §§ 43, 45 až 47 vztahují se i na fondy, ústavy a podniky v majetku nebo správě zemské.

§ 49 se vypouští.

Z § 50, jenž se označí jako § 49, se vy pouštějí slova: "a spolupůsobí při provádění jeho usnesení a ve správě župního majetku”

§ 51, odst: 1, tvoří § 50 a bude zníti:

Zemský výbor provádí zemské hospodářství řídě se přesně rozpočtem.

§ 51 se doplňuje vsunutím nového odstavce jako odstavce 1 a to v tomto znění:

(1) Ukáže-li se, že částka pro jistý účel rozpočtem povolená nedostačuje a nemůže-li takové vydání býti odloženo, může býti nedostávající se potřeba uhrazena z úspor částek povolených rozpočtem pro jiné účely, dá-li k tomu souhlas zemský president.

V odst. 2 se vypouštějí jednak slova "v rozpočtu neuhrazená”, jednak slova: "a do lhůty župním výborem ustanovené i finanční komise (§ 49, odst: 2)”.

V odst: 4 se vypouštějí slova; "spolu se správou finanční komise (§ 49; odst. 2)”.

V § 52; odst. 2 se mění druhá věta takto: "Při tom úředník jinak k hlasování oprávněný (§ 20) nehlasuje.”

V § 53; odst. 1:, se v 1. větě nahrazuje citace § 31 citací § 30 a slova "úředníky nebo zřízence” slovem "zaměstnance" a věta 2 se mě a bude zníti:

Služební a platové poměry těchto zaměstnanců upravuje zemské zastupitelstvo. Služební a platová práva z této úpravy vyplývající nesmějí přesahovati míry jednotlivých druhů služebních platových práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů. Služebně jsou tito zaměstnanci podřízeni zemskému presidentu.

Odstavec 2 téhož paragrafu se mění a bude zníti:

(2) Usnesení podle odstavce 1 vyžadují ke své platnosti schválení vlády.

Odstavec 3 se mění a bude zníti:

(3) Ustanoviti zaměstnance a propůjčiti mu systemisované služební místo přísluší zemskému výboru se schválením zemského residenta.

Týž paragraf se doplňuje novým odstavcem:

(4) Žádají-li toho však důležité zájmy veřejné, je příslušný ministr v dohodě s ministrem vnitra oprávněn svěřiti zcela nebo z části obstarávání odborné správy zařízení, podniků nebo silnic zemí po slyšení zemského zastupitelstva orgánům státní správy.

V § 54 se vkládají v prvé větě za slovo "podpisuje” slova: "spolu s příslušným členem zemského výboru, pokud jde o vyřízení věcí spadajících do působnosti zemského zastupitelstva”. V druhé větě se nahrazuje slov "úřadu” slovem "zastupitelstva” a v poslední větě se mění citace a bude zníti: "§ 43, odst. 1; č. 2 a 3.”

V § 55 se nahrazují slov "zemskému, presidentu, aby učinil” slovy: "vládě, aby učinila” a vypouštějí se věty 2., 3. a 4.

K témuž paragrafu se připojuje nový odstavec v tomto znění:

(2) Jestliže zemské zastupitelstvo ve lhůtě mu stanovené neprovedlo, v rozpočtu změn zamýšlených vládou (§ 45, odst. 2) nebo nebyly-li důvody, ze kterých tak neučinilo, vládou uznány, provede vláda změny ty při schválení rozpočtu a povolení přirážky.

V § 60, odst. 1, se vpouštějí slova: "pokud jejich usnesení má podle § 24 platnost usnesení župního zastupitelstva”. V odstavci 2 se vkládají za slovo "usnesení” slova: "ve lhůtě nejvýše šesti měsíců ode dne jeho uveřejněni”. § 61, odst. 1; se mění a bude zníti:

(1) Vláda může zemské zastupitelstvo rozpustiti. Ministerstvo vnitra je povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.

§ 62 v 1. větě se nahrazuje slovo "pobytu” slovem "bydliště”.

§ 63 nadpis a znění se mění a budou zníti: