Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Z dne………………………………………………….

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Za účely uvedenými v článku 2 mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné -- jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy -- a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích do10.000 Kč nebo na svobodě do čtrnácti dnů.

(²) (neměněno)

Okresní úřady jsou povolány chrániti vážnost orgánů veřejné správy, státních i samosprávních, volených i jmenovaných a mohou za tím účelem, nejde-li o trestní čin stíhaný soudy, potrestati trestem na penězích do 5000 Kč nebo na svobodě do osmi dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího nebo kdo přes předcházející napomenutí se chová hrubě k veřejnému orgánu při výkonu jeho úřední činnosti nebo se vzpírá ho poslechnouti.

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

(³) Není-li nebezpečí v prodlení, budiž zúčastněným obcím poskytnuta možnost, aby se v přiměřené lhůtě nejméně patnáctidenní vyslovily o chystaném nařízení.

(³) Při sporech, jejichž předmětem jest pouze peněžité plnění nepřesahující částky 300 Kč, jest odvolání nepřípustno.

(⁴) (neměněno)

(¹) Vládním nařízením budou sjednoceny a upraveny předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů čítajíc v to trestní a exekuční řízení - se zřetelem k účelnému zjednodušení a urychlení řízení, při tom může býti stanovena povinnost stran a jiných osob, jakož i obcí a jiných veřejných korporací spolupůsobiti při řízení, pokud jeho účel toho vyžaduje.

(²) (neměněno)

(³) (neměněno)

(⁴) Orgány veřejné moci smějí v trestním řízení správním kromě případů v zákonech zvláště upravených zadržeti za účelem předvedení k úřadu osoby, které:

a) byly při činu přistiženy, jsou orgánu, který je zadržel, neznámé a jichž totožnost nemůže býti ihned zjištěna;

b) prchly nebo se skrývají s úmyslem, aby se vyhnuly trestnímu řízení, které činí přípravy k útěku nebo u nichž se dá útěk důvodně očekávati, protože nemají v tuzemsku stálého bydliště, řádného zaměstnání, jsou tuláky nebo jsou místa vykázány;

c) byly při činu přistiženy a, ač byly napomenuty, nepřestávají pokračovati v trestném jednání nebo se snaží je opakovati.

(⁵) Prohledání bytu a jiných místností náležejících k domácnosti neb určených ku provozování živnosti nebo výdělečné činnosti smí se v trestním řízení správním vykonati jen, je-li důvodné podezření, že se tam schovává osoba podezřelá ze správního přestupku neb osoba, na níž má býti vykonán trest vězení za takový přestupek, nebo že jsou tam věci nebo známky, které mohou míti význam pro určité trestní řízení. Orgány bezpečnostní smějí vykonati z vlastní moci domovní prohlídku jen, je-li nebezpečí v prodlení.

(⁶) Přestupky vládního nařízení zmíněného v odstavci 1 se trestají na penězích do 2000 Kč nebo na svobodě do tří dnů, křivá výpověď svědecká nebo znalecká a porušení povinné mlčelivosti v řízení správním se trestá na penězích do 10.000 Kč nebo na svobodě do jednoho měsíce. Tyto přestupky trestají politické úřady. Splnění příkazů a zákazů v exekučním řízení správním vymáhá se pokutou do 10.000 Kč nebo vazbou do jednoho měsíce.

(¹) Kde podle zákona může býti za právní přestupek uložen trest na penězích nebo trest na svobodě, mohou býti tyto tresty ve vážnějších případech uloženy také vedle sebe.

(²) Nedobytné tresty na penězích se přemění v trest na svobodě podle míry zavinění, nejvýše však v trvání jednoho měsíce.

(3) Pokud předpisy vydanými do 28. října 1918 je vyměřena sazba peněžitých trestů na přestupky, jež nepřísluší stíhati soudům nebo finančním úřadům, zvyšuje se sazba těchto trestů na jejich pětinásobek. Totéž platí o trestních sazbách na penězích uvedených v zákoně ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. Vládním nařízením se přiměřeně, nejvýše však na pětinásobek, zvýší peněžité částky, které jsou stanoveny bud' jako hranice příslušnosti ve věcech trestních mezi úřady politickými a soudy neb obecními trestními orgány nebo jako sazba náhrady škody. Předpisy, podle kterých politické úřady stanoví sazby náhrad škod, zůstávají nedotčeny.

(neměněno)

část druhá.

§ 1 se mění a bude zníti:

(¹) Státní území se dělí na čtyři správní obvody; a to: zemi Českou (Čechy), Moravskoslezskou (Moravu), Slovenskou (Slovensko) a Podkarpatoruskau (samosprávné území Podkarpatské Rusi).

(²) Pro každou zemi se zřídí zemský úřad, a to:

pro zemi Českou se sídlem v Praze,

pro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně,

pro zemi Slovenskou se sídlem v Bratislavě a

pro zemi Podkarpatoruskou se sídlem v Mukačevě.

(³) (neměněno)

(⁴) (neměněno)

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

(³) Při změně obvodů okresních úřadů buď hleděno k tomu, aby mezi zúčastněnými okresními zastupitelstvy došlo dohodou k majetkovému vypořádání. Dohodu tu schvaluje a nedojde-li k ní, stanoví majetkové vypořádání ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

(⁴) (neměněno)

(¹) Města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení též správu okresního úřadu.

(²) (neměněno)

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

(³) (neměněno)

(⁴) (neměněno)

(¹) Ve správě okresní (§ 4) účastní se občanstvo okresními zastupitelstvy a výbory.

(²) Ve správě zemské (§ 5) účastní se občanstvo zemskými zastupitelstvy, výbory a senáty.

(³) Vláda může nařízením zřizovati a organisovati na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obdobné poradní sbory, jaké jsou v ostatním uzemí státním.

(¹) Přednostou zemského úřadu jest zemský president, přednostou okresního úřadu okresní náčelník. Oba jsou úředníci státní, podřízeni služebně ministru vnitra, který je pověřuje vedením úřadu. Jejich vedlejší služební příjmy (služební byt, paušál a pod), upraví se zvláštními předpisy.

(²) (neměněno)

(³) (neměněno)

(⁴) (neměněno)

(⁵) (neměněno)

(¹) K zjednodušení a sjednocení správy může vláda nařízením přenésti některé záležitosti, jež spadají do působnosti:

1. (neměněno)

2. (neměněno)

3. zemských úřadů, zastupitelstev nebo výborů na ministerstva nebo naopak,

4. ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, nebo jeho úřadu na příslušné ministerstvo nebo na zemský úřad v Bratislavě.

(²) K zjednodušení správy může příslušný ministr také některou záležitost spadající do obvodu některého okresního nebo zemského úřadu výjimečně svěřiti stejnorodému úřadu jinému.

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

(³) (neměněno)

(⁴) Které jiné úřady a orgány zřízené pro Slezsko budou zrušeny a na které úřady neb orgány jejich působnost bude přenesena, určí vláda nařízením.

(¹) Zaměstnanci zemí a zrušených korporací, kteří byli dne 1. ledna 1927 zaměstnáni ve správě (provozu) zvláštních zařízení (ústavů, podniků, silnic a pod.), zůstávají nebo se stávají zaměstnanci té korporace, v jejíž vlastnictví nebo správě jest dotčené zařízení. Tato korporace hradí též odpočivné a zaopatřovací platy osob a pozůstalých po osobách, které při odchodu do výslužby nebo v den úmrtí byly zaměstnány ve správě (provozu) svrchu zmíněných zvláštních zařízení.

(²) Ostatní zaměstnanci zemí a zrušených korporací přecházejí do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 a 3, platového zákona ze dne 26. června 1926 č. 103: Sb. z. a n. Výhodu, které nabyl zaměstnanec podle odstavce 2 citovaného paragrafu, podrží zaměstnanec jen potud, pokud ji ministerstvo vnitra a v dohodě s ministerstvem financí výslovně přizná.. Pokud nejde o zaměstnance nebo pozůstalé uvedené v druhé větě odstavce prvého, posuzují se zaměstnanci zemí a zrušených korporací ve výslužbě a pozůstalí po zaměstnancích zemí a zrušených korporací co do svých nároků odpočivných a zaopatřovacích podle pravidel všeobecně pro státní zaměstnance platných a stát převezme placení odpočivných a zaopatřovacích platů těchto osob, nejvýše však částkou, která by jim příslušela a stejných podmínek ve státní službě.

(³) (neměněno)

(⁴) úředníci, kteří ve službách zemí nebo zrušených korporací dokonali v den 29. února 1920 aspoň pět roků služby s dobrou kvalifikací a přecházejí podle předchozích ustanovení do státní služby, zprošťují své povinnosti skládati odborné zkoušky, předepsané k nabytí místa toho druhu ve službě státní.

U každého zemského úřadu se zřizuje pro jeho obvod zemské zastupitelstvo.

(¹) Zemské zastupitelstvo čítá v zemi: České 96, Moravskoslezské 54, Slovenské 51, Podkarpatoruské 18 členů.

(²) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 13; ostatní členy jmenuje vláda z odborníků.

(neměněno)

(¹) Členství v zemském zastupitelstvu, výboru i komisích zaniká:

a) vzdáním,

b) sesazením podle § 100,

c) rozpuštěním zemského zastupitelstva,

d) tím, že vzejde nebo dodatečně najevo vyjde nějaká okolnost, pro kterou by člen ani původně nebyl mohl býti volen anebo jmenován,

e) přestal-li volený člen býti z důvodů nízkých nebo nečestných příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen.

(²) O ztrátě členství rozhoduje volební soud, jde-li o členy volené v případech uvedených v písm: d) a e), vláda pak, jde-li o členy jmenované v případech uvedených v písm: d).

(neměněno)

Předsedou zemského zastupitelstva je zemský president; jest však oprávněn předsednictví ve schůzích zemského zastupitelstva svěřiti některému úředníku zemského úřadu.

§ 21, odst. 2, se mění a bude zníti:

(²) (neměněno)

V § 23; odst: 1, se vypouští věta:

Předsedá-li člen župního výboru (§ 17), má právo při volbách hlasovati.

Jednání zemských zastupitelstev se řídí jednacím řádem pro župní zastupitelstva, obsaženým ve vládním nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 26 a 27 Sb. Z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona. Další změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.

V § 25 ve větě 2 se nahrazují slova: "k tomu konci župní zastupitelstvo na počátku schůze zvolí” slovy: "na počátku schůze určí předseda".

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

(³) Jednání zemského výboru se zúčastní též úředníci zemského úřadu, jimž bylo svěřeno připravovati vyřízení záležitostí do působnosti zemského zastupitelstva spadajících. Hlasovati může zpravidla jeden, nejvýše dva úředníci, jež určí zemský president.

(¹) Zemskému výboru předsedá zemský president, jest však oprávněn předsednictví svěřiti některému úředníku zemského úřadu.

V témž paragrafu v odstavci 2 počíná věta druhá: ”žádá-li o to písemně aspoň pět členů.." a odstavec 4 se doplňuje:

Jednání zemského výboru se řídí jednacím řádem pro župní výbory, obsaženým ve vládním nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 26 a 27 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona. Další změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.

(¹) (neměněno)

(²) (neměněno)

V oboru působnosti v § 30 stanovené může zemské zastupitelstvo podávati i z vlastního uznáni úřadům a zákonodárným sborům návrhy a podněty a na zemského presidenta vznášeti v mezích jednacího řádu dotazy a stížnosti.

(neměněno)

(neměněno)

(neměněno)

Přirážky zemské k přízným daním přes padesát procent, dále poplatky, příspěvky, samostatné dávky a naturální plnění lze ukládati jen s povolením vlády. Právo povolení přirážek ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též práva stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší. Prováděcí předpisy (řád § 38) vyžadují k své platnosti schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí, případně s jiným příslušným ministerstvem. Ukládání zemských přirážek, poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění vyžaduje mimo to vyhlášení v Zemském věstníku.

(neměněno)

(²) Proti výměře přirážek lze se do třiceti dnů po příslušném oznámení odvolati u předpisujícího úřadu. O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad první stolice, který jest povinen vyžádati si dobré zdání zemského výboru, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

V odstavci 3 (dříve 2) se nahrazuje slovo: "nemá" slovem: "nemají".

(²) (neměněno)

(¹) (neměněno)

(²) Má-li býti vybírána zemská přirážka, vyžadující povolení vlády (§ 39), zkoumá vláda schvalujíc rozpočet, zda tento vyhovuje všem ustanovením zákonným, jmenovitě i, jsou-li v něm zařazena veškerá plnění zemi po zákonu příslušející nebo platy peněžní zakládající se na právním titulu, dále zkoumá jednotlivé položky rozpočtu také po stránce účelnosti a. po případě provádí v potřebě a úhradě změny jak co do zařazení tak co do výše.

V § 46, odst. 2; se vypouštějí slova: "župním zastupitelstvem schválený" a v odstavci 3 sé vypouští slovo: "schváleného".

V § 47, věta 2 se mění a bude zníti:

(neměněno)

V § 49, odst. 1, se vsunují za slova: "Počet členů" slova: "a náhradníků".

V témž paragrafu odstavci 2 se vypouštějí slova: "nejpozději současně s jich veřejným vyhlášením" v odstavci 5 větě druhé se vkládají za slova: "ode dne" slova: uveřejnění příslušného".

Z § 50 se vypouštějí slova: "a spolupůsobí při provádění jeho usnesení a ve správě zemského majetku".

§ 51, odst. 1; se mění a bude zníti: Zemský výbor provádí zemské hospodářství řídě se přesně rozpočtem.

Týž paragraf se doplňuje vsunutím nového odstavce za odstavec 1 a to tomto znění:

(²) Ukáže-li se při tom, že částka pro jistý účel rozpočtem povolená nedostačuje a nemůže-li takové vydání býti odloženo, může býti nedostávající se potřeba uhrazena z úspor částek povalených rozpočtem pro jiné účely, dá-li k tomu souhlas zemský president a do lhůty zemským výborem stanovené i finanční komise (§ 49, odst. 2).

(neměněno)

(neměněno)

(²) (neměněno)

(³) (neměněno)

(⁴) (neměněno)

V § 54, poslední větě, se mění citace a bude zníti: "§ 43, odst. 1, č. 2 a 3."

V § 55 se vypouští poslední věta.

Z § 6U; odst: 1, se vypouštějí slova: "pokud jejich usnesení má podle § 24 platnost usnesení župního zastupitelstva".

(neměněno)

Mimo města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem jest u každého okresního úřadu zřízeno pro jeho obvod okresní zastupitelstvo.

(¹) (neměněno)

(²) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 65, ostatní členy jmenuje ministr vnitra z odborníků.

(²) "Členové okresního zastupitelstva jsou voleni na šest roků."

§ 66 se shoduje s dosavadním §em 71, nahrazuje se však slovo: "výboru" slovem "zastupitelstvu"; věta 2 bude zníti: O ztrátě členství v případech §- 15, písm.. d) a e), rozhoduje ministr vnitra".

Předsedou okresního zastupitelstva jest okresní náčelník, jest však oprávněn předsednictví ve schůzích okresního zastupitelstva svěřiti některému úředníku okresního úřadu. Okresní náčelník svolává okresní zastupitelstvo aspoň dvakrát do roka; jest však oprávněn svolati je, kdykoli jindy je toho potřeba, a je povinen je svolati do osmi dnů, žádá-li to aspoň čtvrtina členů okresního zastupitelstva udávajíc zároveň předmět jednání.

V § 68, který se shoduje s dosavadním §em 73, nahrazuje se slovo: "výboru" slovem "zastupitelstva".

V § 69, který se shoduje s dosavadním §em 74, se nahrazují slova: "výboru" slovy: "zastupitelstva" a vypouští se věta: "ale jest oprávněn předsednictví ve schůzích okresního výboru svěřiti některému členu okresního výboru nebo některému úředníku okresního úřadu".

V § 70, který se shoduje s dosavadním §em 75, nahrazují se slova: "výboru" slovy "zastupitelstva".

V § 71, který se shoduje s dosavadním §em 76, nahrazuje se slovo: "výbory" slovem "zastupitelstva" a věta 3 tímto zněním:

Zápis o každé schůzi buď oznámen zemskému úřadu.

Jednání okresních zastupitelstev se řídí obdobně jednacím řádem pro okresní výbory, obsaženým ve vládním nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 26 a 27 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona. Další změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.

(¹) (neměněno)

(²) Jednání okresního výboru se účastní též úředníci okresního úřadu, jimž bylo svěřeno připravovati vyřízení záležitostí spadajících do působnosti okresního zastupitelstva. Hlasovati může toliko jeden úředník, jejž určí okresní náčelník.

(¹) Okresnímu výboru předsedá okresní náčelník, jest však oprávněn předsednictví svěřiti některému úředníku okresního úřadu.

(²) Okresní výbor se schází na pozvání okresního náčelníka, kdykoli je třeba, nejméně však šestkrát do rola žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové okresního výboru udávajíce předmět jednání, jest okresní náčelník povinen svolati okresní výbor nejdéle do pěti dnů.

(³) Ustanovení § 27, odst. 3, 4 a 5, platí obdobně:

V odstavci 4 se nahrazují slova: "veřejných prací” slovy: "příslušných odborných ministerstev” a v odstavci 6 slova: "ministerstvem veřejných prací” slovy: "příslušnými odbornými ministerstvy”.

(¹) K úhradě nákladů do působnosti okresního zastupitelstva náležejících může se okresní zastupitelstvo usnésti na vybírání poplatků, příspěvků, dávek a naturálních plnění v okresu. Pokud přísluší okresům podíl na státních daních, stanoví zvláštní zákony. Se zřetelem na hospodářské poměry v okresu může zemské zastupitelstvo povoliti jednotlivým okresům zvláštní příděly k úhradě zmíněných nákladů.

(neměněno)

Ustanovení §§ 34 až 40 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva s tou změnou, že potřebné povolení nebo schválení (§ 39) udílí zemský president, vyslechna zemský výbor, dále že ukládání okresních přirážek, poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění jest vyhlásiti způsobem v okresu obvyklým (§ 101), že odvoláni podle § 40; odst. 1, jež sluší podati u okresního úřadu, jde k zemskému úřadu a že finanční úřad rozhoduje o odvolání (§ 40; odst. 2) jest povinen vyžádati si dobré zdání okresního výboru, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

(neměněno)

§ 79 se shoduje s dosavadním §em 82; který se doplňuje slovy: "šetře při tom nařízení okresního, případně též zemského zastupitelstva nebo zemského výboru”:

(¹) (neměněno),