II. volební období | 4. zasedání |
Národní shromáždění československé
republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi československou
republikou a Estonskou republikou, podepsanou v Tallinnu dne 20.
června 1927 s přílohou a závěrečným
protokolem z téhož dne.
Předkládaná obchodní smlouva mezi
československou republikou a Estonskou republikou, která
byla parafována dne 9. března 1927 a podepsána
dne 20. června 1927 v Tallinnu, znamená navázání
normálních obchodních styků a zakončení
bezesmluvního stavu, jehož důsledkem bylo diferencování
československého zboží při dovozu
do Estonska.
Dosavadní vývoj obchodních styků československo-estonských
je charakterisován těmito hlavními statistickými
údaj i: r. 1924 bylo z Estonska dovezeno k nám zboží
v celkové hodnotě asi 3,841.000.- Kč, (z
toho hlavně dovážen třený len
asi za 3,285.000.- Kč), a vyvezeno bylo z Československé
republiky do Estonska téhož roku zboží
za 13,252.000.- Kč (z toho jsou hlavní položky:
cukr; v celkové hodnotě 8,630.000.- Kč, zboží
vlněné 1,473.000 Kč, chmel 190.000.- Kč
a jiné); r. 1925 bylo z Estonska dovezeno k nám
zboží za 2,271.000.- Kč (z toho opět
hlavně len za 1,720.000.- Kč), a vyvezeno z Československé
republiky do Estonska zboží za 15,276.000.- Kč
(z čehož jsou hlavní položky: zboží
vlněné za 3,347.000.- Kč, cukr za 1,915.000.-
Kč a chmel za 41.000.- Kč); roku 1926 pak bylo od
nás vyvezeno do Estonska zboží celkem za Kč
13,406.000(z toho cukru za 1,006.000.- Kč, vlněného
zboží za 2,462.000.- Kč), dovezeno pak z Estonska
za Kč 1,822.000(třeného Inu za 1,228.000.-
Kč, obráběného dřevěného
zboží za Kč 384.000 a j.).
Obchodní smlouva, která se zakládá
na principu nejvyšších výhod, obsahuje
mimo vlastní rámcovou smlouvu s přílohou
závěrečný protokol. Rámcovou
smlouvou se upravují: v hlavě I. právní
poměry příslušníků obou
států ve všech směrech, zejména
pokud jde o usazování se, nastupování
a provozování obchodů a živností,
o nakládání jejich movitým i nemovitým
majetkem a ustanovuje se, že se bude ve všech směrech
s nimi nakládati podle zásady nejvyšších
výhod. Článek 6. obsahuje t. zv. vojenskou
klausuli, obvyklou v československých obchodních
smlouvách, článek 8. jedná o právním
nakládání s akciovými a jinými
společnostmi hospodářské povahy. V
hlavě II, pojednávající o obchodu
a dopravě, stanoví se všeobecné směrnice
pro povolovací řízení, pokud by ještě
trvala v jednom z obou států a vytyčují
t. zv. klasické případy pro zákazy
vývozu, dovozu resp. průvozu. Čl. 10, stipuluje,
že se se zbožím smluvních stran bude nakládati
při dovozu, vývozu a průvozu, pokud jde o
cla a celní projednání, daně, dávky
a přirážky, podle zásady nejvyšších
výhod, a že obě strany jsou oprávněny
požadovati pro toto zboží osvědčení
původu, aby zmíněné výhody
byly zajištěny jejich zboží. Čl.
11 a 12 upravují poměry obchodních cestujících,
čl. 13-16 obsahují zásadní ustanovení
o průvozu, článkem 17. zaručují
si obě smluvní strany nejvyšší
výhody ve svých stycích, pokud jde a -nakládání
se zbožím na železnicích a v čl.
19 tytéž výhody, pokud jde o dopravu po vodě.
Čl. 21 stanoví výjimky ze zásady nejvyšších
výhod a obsahuje t. zv. baltickou a ruskou klausuli, obvyklou
ve všech obchodních smlouvách pobaltických
států.
Hlava III čl. 22 upravuje otázky související
se vzájemným vysíláním. konsulů
a vyhrazuje podrobnější projednání
zvláštní konsulární dohodě.
Hlava IV. Podle čl. 29 spory snad vzniklé mezi oběma
stranami o výklad smlouvy a použití jednotlivých
jejich ustanovení, jsou vyhrazeny rozhodčímu
řízení.
Podle čl. 25 nabude smlouva účinnosti 15
dní po výměně ratifikačních
listin a to nejprve na dobu jednoho. roku. Po roce se mlčky
prodlužuje a zůstane dále v platnosti, dokud
ncbude jednou ze smluvních stran šest měsíců
předem vypovězena.
Závěrečný protokol obsahuje některá,
bližší ustanovení k rámcové
smlouvě a k příloze; v níž se
poskytuje na estonské rybí konservy, zvané
"killo tallinnské" při jejich dovozu do
Československé republiky celní sleva 360.-
na 100 kg a váže se ve smyslu poznámky k sazebnímu
číslu 612 bezcelnost na kasein pro výrobu
umělého rohu na dovolovací list.
Po stránce formální vláda projevuje
přání, aby tato předloha byla projednána
současně poslaneckou sněmovnou a v ní
výborem zahraničním a výborem pro
obchod, průmysl a živnosti i senátem a
v něm výborem zahraničním a národohospodářským.
Text této obchodní smlouvy a závěrečného
protokolu předkládá se ve zvláštním
exempláři ve znění francouzském
a československém.