Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Československá republika a Estonská republika, ve snaze podporovati rozvoj obchodních styků mezi oběma státy, rozhodly se uzavříti obchodní smlouvu. K tomu cíli byli jmenování plnomocníky:

kteříž vyměnivše si plné moci jež shledány v dobré a náležité formě, dohodli se o těchto článcích:

Příslušníci obou smluvních stran budou vzájemně moci, podrobujíce se zákonům země, vstupovati; cestovati nebo prodlévati úplně svobodně na celé rozloze území státu druhého.

Příslušníci obou smluvních stran, podrobujíce se zákonům země budou ve všem, co se týče cestování a pobytu, studia, výkonu jejich řemesel a povolání, provozu podniků průmyslových i živnostenských a práva obchodovati se všemi druhy zboží, s nimiž obchodovati jest dovoleno, postaveni ve všech směrech na roveň příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Příslušníci obou stran budou rovněž moci, podrobujíce se zákonům země, nabývati, držeti nebo najímati a obývati domy, dílny, obchody, krámy a místnosti, jichž mohou potřebovati, a najímati pozemky, aby jich používali k dovoleným účelům, stejně jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Ve všem, co se týče převodu movitého majetku testamentární nebo jinou posloupností a práva nakládati jakýmkoliv způsobem majetkem všeho druhu, jehož mohou po zákonu nabýti, budou požívati na území druhé smluvní strany, podrobujíce se zákonům země; týchž výsad, svobod. a práv a nebudou podrobeni v tomto ohledu jiným nebo vyšším dávkám; poplatkům, daním nebo břemenům jakéhokoliv druhu než těm, kterých se používá nebo bude používati vůči příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Rozumí se, že obě vlády budou v tomto ohledu se říditi zásadou vzájemnosti.

Příslušníci obou smluvních stran budou taktéž moci svobodně vyvážeti, podrobujíce se zákonům země, výnos z prodeje svého majetku vůbec, aniž by byli povinni platiti z vývozu jiné nebo vyšší dávky, než jaké by musili zapraviti za podobných okolností příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Příslušníci obou smluvních stran budou míti volný přístup k soudům a jim na roveň postaveným úřadům, jak aby se u nich domáhali, tak i aby hájili svých práv; a budou požívati v tomto ohledu, s výhradou vzájemnosti, všech práv a výsad, jakých požívají vlastní příslušníci. Budou moci používati u všech instancí advokátů, právních zástupců a jakýchkoliv jednatelů oprávněných zákony země.

Příslušníci obou smluvních stran budou zproštěni na území druhé smluvní strany jakékoliv osobní povinné služby vojenské ať v pozemním vojsku neb námořnictvu, ať v národní gardě nebo v milici; dále budou zproštěni jakýchkoliv dávek, ať v penězích nebo v naturáliích k náhradě osobní povinné služby. Na druhé straně nebude se jim nikterak brániti, aby dostáli své vojenské povinnosti ve své vlastní zemi.

V míru i za války budou povinni jen k takovým vojenským plněním a rekvisicím, které se ukládají vlastním příslušníkům, a to v téže-míře a podle stejných zásad jako tito, a vždy za náhradu.

Příslušníci obou smluvních stran budou taktéž osvobozeni od jakéhokoliv úřadu a funkce soudní, správní neb obecní.

Příslušníci obou smluvních stran nebudou nuceni, podrobí-li se zákonům země; nésti břemena nebo platiti poplatky, daně, dávky nebo 'příspěvky jakéhokoli druhu, jiné nebo vyšší než ty, které jsou nebo budou uloženy příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod: Rozumí se, že obě vlády budou se v tomto ohledu říditi zásadou vzájemnosti.

Akciové nebo jiné společnosti a sdružení obchodní, průmyslová a finanční, které jsou nebo budou ustavena podle zákonů jedné smluvní strany a které mají své sídlo na území této strany, jsou oprávněny, podrobí-li se zákonům druhé strany, vykonávati na jejím území svá práva a vystupovati před soudem bud' jako žalobci nebo jako žalovaní.

Předchozí ustanovení nebude míti vlivu na otázku, zda taková společnost nebo sdružení založené v jedné z obou zemí, bude či nebude míti právo provozovati obchod nebo živnost 'v druhé, ježto toto právo vždy se řídí podle zákonů a nařízení, které platí v dotyčných zemích.

Jakmile zmíněné společnosti a sdružení budou připuštěny, budou požívati týchž práv a výhod, které jsou nebo budou přiznány podobným organisacím kterékoliv mocností třetí.

Dokud za daných hospodářských podmínek bude nutno, aby jedna nebo druhá smluvní strana vzhledem k výjimečným obtížím zachovala v platnosti omezení nebo zákazy dovozu nebo vývozu zboží, jest shoda v tom, že nebude zachováváno v platnosti ani ukládáno žádné omezení nebo zákaz dovozu nebo vývozu jakéhokoliv zboží, přicházejícího z území druhého státu nebo tam určeného, nevztahuje-li se zároveň na podobné zboží přicházející z kterékoliv jiné země neb tam určené.

Obě smluvní strany se shodují v tom, že v této době, v níž by hospodářské potíže vyžadovaly těchto výjimečných opatření, bude-li zapotřebí, usnadní vzájemné styky zvláštní dohodou v tomto ohledu. Nikterak však nebudou za porušení zásady nejvyšších výhod pokládány zákazy neb omezení zachovávaná v platnosti neb ukládaná bud' jakožto opatření zdravotní, nebo jakožto opatření na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, při nichž bude dbáno všeobecně uznaných mezinárodních pravidel, nebo a důvodu veřejné bezpečnosti a na zboží, jež je ve smluvních státech předmětem státního monopolu.

Československé zboží, plodiny zemské a výrobky průmyslové, které budou dovezeny do Estonska, a estonské zboží, plodiny zemské a výrobky průmyslové, jež budou dovezeny do Československa, ať jsou určeny k spotřebě, k uskladnění, k opětnému vývozu nebo průvozu, nebude podléhati, pokud jde o dovoz, vývoz, zpětný vývoz a průvoz, clům, poplatkům, dávkám, přirážkám, daním, příspěvkům, omezením nebo závazkům všeobecným nebo místním jiným neb vyšším ani jiným formalitám dovozním nebo vývozním, než těm, které budou uloženy státu, požívajícímu nejvyšších výhod.

Je také shoda v tom, že zboží původu estonského, jež jest vyjmenováno v příloze k této smlouvě, nebude podrobeno při jeho dovozu v Československu vyšším clům než těm, jež jsou stanovena jmenovanou přílohou.

Žádná smluvní strana neuloží na vývoz jakéhokoliv zboží, určeného do území druhé strany, poplatků nebo dávek jiných nebo vyšších, než jsou poplatky a dávky, které jsou nebo budou uloženy na vývoz podobného zboží, určeného do kterékoliv jiné země, požívající nejvyšších výhod.

Aby zajistily zboží pocházejícímu z jejich: zemí výhodu uvedených ustanovení, obě smluvní strany mohou žádati, aby zboží dovážené bylo doprovázeno osvědčením původu. Tato osvědčení původu budou vydávána bud' obchodními komorami, do jejichž obvodu patří vývozce, nebo každým jiným úřadem nebo hospodářským sdružením, jež uzná země určení a nebude na nich zapotřebí diplomatického nebo konsulárního ověření.

Obchodníci, továrníci a živnostníci, příslušníci jedné smluvní strany, usazení a provozující svůj obchod a živnost na území této strany, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace vydané příslušnými úřady jejich státu, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod neb živnost a že tam platí zákonité dávky a daně, mohou na území druhé strany, bud' osobně nebo prostřednictvím cestujících činiti nákupy nebo sbírati zakázky na vzorky nebo bez nich. S těmito obchodníky, továrníky, živnostníky a, jejich obchodními cestujícími činícími nákupy nebo sbírajícími zakázky bude se v každém ohledu nakládati jako s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

Zboží dovážené jako vzorky k zmíněným účelům bude v obou zemích propuštěno dočasně beze cla v souhlase s celními ustanoveními a formalitami zavedenými, aby se zajistil jejich zpětný vývoz nebo aby se zaplatila předepsaná cla, nebude-li znovu vyvezeno ve lhůtě stanovené zákonem. Zmíněná výsada nebude se však vztahovati na zboží, jež pro svoje množství nebo hodnotu nemůže se pokládati za vzorky, nebo jehož totožnost pro jeho povahu nemohla by se zjistiti při zpětném vývozu. Zdali se má vzorek připustiti beze cla, o tom rozhodují výhradně ve všech případech příslušné úřady místa, kde byl dovezen.

Obě smluvní strany se zavazují, že poskytnou na železnici, po vodě a na cestách sloužících mezinárodnímu průvozu svobodný průvoz územím jsoucím pod jejich svrchovaností osobám, zavazadlům, zboží, jakož i lodím, člunům, vozům, vagonům a jiným prostředkům dopravním, přicházejícím z druhé země nebo do ní určeným a že budou s nimi nakládati aspoň tak příznivě, jako jest tomu u státu požívajícího nejvyšších výhod,

Osoby, zavazadla, zboží, jakož i lodi, čluny, vozy, vagony nebo jiné dopravní prostředky se považují za procházející územím jsoucím pod svrchovaností jednoho ze smluvních států, je-li jejich průvoz zmíněným územím, vykonaný s přeloděním nebo bez něho, s uskladněním nebo bez něho, s přeložením nebo bez přeložení nákladu, se změnou způsobu dopravy nebo bez ní, toliko zlomkem jejich celkové dopravy, jež začala a musí býti ukončena mimo hranice státu jehož územím jsou prováženy.

Průvozní náklady nebudou podléhati žádným zvláštním dávkám nebo poplatkům za průvoz (čítajíc v to vstup i výstup). budou se však moci z těchto průvozních nákladů vybírati poplatky nebo dávky určené jenom k zapravení průjezdem způsobených výloh za dovoz a správu. Sazba všech poplatků a dávek tohoto druhu musí odpovídati pode možnosti výlohám, jež mají krýti, a tyto poplatky a dávky budou se ukládati za podmínek uvedených v předchozím článku s tou výhradou, že na určitých cestách tyto poplatky a dávky budou se moci snížiti neb i zrušiti, jsou-li výlohy spojené s dozorem různé.

Obě smluvní strany se zavazují, že budou používati při provozních nákladech na cestách provozovaných, nebo spravovaných státem anebo jím koncesovaných, ať z místa vypraveni nebo určení nákladu jsou jakákoliv přiměřených tarifů jak ve věci sazeb tak i podmínek pro jejich použití a se zřetelem na podmínky dopravního styku, jakož i na ohledy obchodní soutěže mezi dopravními cestami. tyto tarify musí býti vybudovány tak, aby co nejvíce usnadňovaly mezinárodní dopravní styk.

Obě smluvní strany se zaručují ve svých vzájemných stycích, pokud jde o výpravu a výlohy dopravní na železnicích, že budou postupovati podle zásady nejvyšších výhod.

Pokud se týká průvozních poštovních nákladů, bude použito ustanovení úmluv Světové poštovní Unie.

Žádná smluvní strana nebude povinna zajistiti průjezd cestujících, jimž není dovolen vstup na její území, ani průvoz zboží toho druhu, jehož dovoz jest zakázán, ať již z důvodů zdravotních nebo veřejné bezpečnosti nebo jako opatření proti nemocem zvířecím nebo rostlinným.

S loďmi a čluny, plujícími pod vlajkou jedné smluvní strany, jejich posádkami a náklady bude se nakládati na vodních cestách jejím územím, jakož i v přístavech a vnitrozemských vodách druhé smluvní strany, ať přicházejí přímo ze země původu nebo z jiné země, a ať jest jakékoli místo původu neb určení jejich nákladů, v každém ohledu aspoň tak příznivě, jako s loďmi, čluny, posádkami a náklady státu požívajícího nejvyšších výhod.

S výhradou případů, ve kterých tato smlouva výslovně stanoví jinak, dohodly se smluvní strany, že ve všem, co se týče obchodu, plavby a průmyslu, každá výsada, výhoda, úleva nebo jakékoliv osvobození, které jedna z nich již poskytla nebo by poskytla v budoucnosti příslušníkům nebo plodinám zemským a výrobkům průmyslovým kteréhokoliv jiného státu, budou ihned a bezpodmínečné rozšířeny na příslušníky a dotyčné výrobky druhé smluvní strany.

Za porušení zásady nejvyšších výhod, jež jest základem této smlouvy, nebudou však pokládána tato osvobození, svobody a výsady:

a) Výsady, jež byly nebo budou přiznány sousedním státům, aby se usnadnil místní obchod uvnitř jednoho nebo druhého pohraničního pásma.

b) Výsady, jež byly přiznány jednou smluvní stranou některému třetímu státu na základě celní jednoty.

c) Svobody, osvobození a výsady, které Estonsko přizná některému baltickému státu (Finsku, Lotyšsku a Litvě)

zvláštními dohodami. Stejně jest tomu, pokud jde o výsady, jež by Estonsko přiznalo Rusku na základě zvláštních celních úmluv nebo dohod.

Rozumí se však, že Československo bude se moci ihned dožadovati těchže výhod, budou-li Estonskem: přiznány některému třetímu státu shora neuvedenému.

Obě smluvní strany mohou jmenovati konsuly ve všech místech druhé strany, vyjímajíc místa, kde by připuštění konsulárních úředníků nebylo vhod. Tato výjimka však nebude učiněna vůči jedné smluvní straně jestli nebyla rovněž učiněna vůči všem ostatním mocnostem. Pod jménem konsulů rozumějí se všechny osoby pověřené vykonáváním konsulárních funkcí.

Tito konsulové, obdrževše od vlády země, pro kterou jsou jmenováni, exequatur nebo jiná potřebná oprávnění, budou míti s podmínkou vzájemnosti právo vykonávati všechny funkce a požívati všech výsad, výhrad a osvobození, které jsou nebo budou přiznán;, konsulárním úředníkům téhož stupně státu požívajícího nejvyšších výhod.

Pokud jde o osvobození od přímých daní; dohodly se obě smluvní strany o tom, že přiznají tuto výhodu pouze konsulům z povolání, pokud nebudou příslušníky onoho státu, v němž vykonávají své funkce, avšak nikoliv ve větším rozsahu než diplomatickým zástupcům smluvních stran.

Jest však shoda, že žádná smluvní strana nebude moci žádati na základě těchto ustanovení svobod, výhrad a výsad širších než těch, jež sama poskytla konsulům druhé smluvní strany.

Smluvní strany si vyhrazují ostatně uzavříti zvláštní konsulární dohodu.

Spory nebo neshody v názorech mezi oběma smluvními stranami ohledně provádění nebo výkladu této smlouvy, budou se řešiti před smíšeným rozhodčím soudem. Rozhodčí soud bude ustanoven ad hoc a bude se musiti skládati ze stejného počtu zástupců obou stran. Neshodnou-li se tito zástupci, uchýlí se k třetímu rozhodci, o jehož jmenování bude event. požádán president Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny ve Varšavě co nejdříve.

Smlouva nabude působnosti patnáct dní po výměně ratifikací, a to nejprve na doba jednoho roku. Po roce prodlužuje se mlčky a zůstane dále v působnosti, dokud nebude jednou z obou smluvních stran šest měsíců předem vypovězena. Působnost této smlouvy končí šest měsíců po výpovědi dané uvedeným způsobem.

Čemuž na svědomí zmocněnci obou smluvních stran podepsali tuto smlouvu a připojili své pečetě.

Dáno dvojmo v Tallinnu dne 20. června tisícíhodevítistéhodvacátéhosedmého.

Přistupujíce k,.,podpisu této smlouvy, dnes uzavřené mezi Československou republikou a Estonskem, podepsaní plnomocníci se dohodli na tomto:

K článku 1.a 2. Příslušníci obou smluvních stran nebudou podrobeni za pobyt na území druhé smluvní strany veřejným dávkám. Pakliže by jedna smluvní strana takové dávky vybírala od příslušníků druhé strany, je tato druhá strana oprávněna vzájemně je vybírati.

Jinak předpisy týkající se pasu, vis, pobytu a vypovídání cizinců, platné na území jedné nebo druhé smluvní strany, zůstávají. nedotčeny.

Pokud jde o dovoz "killa tallinnského" do Československa, je shoda v tom, že se předložení osvědčení původu považuje za povinné.

Dále je shoda v tom, že československé minerální vody, s nimiž se bude nakládati při jejich dovozu v Estonsku jako s minerálními vodami státu, požívajícího nejvyšších výhod, jsou tyto: Bilinská kyselka, Františkových lázni minerální vody, Karlovarské minerální vody, Mariánských lázní minerální vody, Mattoniho kysibelka, Krondorfská kysibelka, Luhačovické minerální vody, Neudorfská kyselka, Poděbradská minerální voda a Šaratica hořká voda.

Tento protokol, jenž bude považován smluvními stranami za přijatý a schválený bez jiné zvláštní ratifikace, pouhou výměnou ratifikací smlouvy, k níž se přikládá, byl vyhotoven dvojmo v Tallinnu 20. června 1927.