Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění československé republiky souhlasí s dodatkovou úmluvou mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 21: července 1927 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republiku Rakouskou že dne 4. května 1921, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 2. srpna 1927, č. 121 Sb. z. a n.

Základní úprava obchodně-politického poměru mezi československou republikou a republikou rakouskou jest provedena obchodní dohodou ze dne 4. května 1921, jež v oboru celně-tarifním nemá zvláštních ustanovení a zaručuje oběma státům v tomto ohledu jen nakládání: podle zásady o nejvyšších výhodách. Vzájemné obchodní styky byly později upraveny - poskytnutím celně-tarifních sazeb, pokud se týká vázáním tehdy, platných autonomních či smluvních celních sazeb - třemi dodatkovými úmluvami, a to z 27. listopadu 1924, z 27. července 1925 a z 23. června 1926.

Rakouský celní sazebník ze dne 1. ledna 1925, který nahradil předválečný rakouskouherský celní sazebník, přizpůsobený po válce v Rakousku jen částečně změněným valutárním poměrům, nevykazoval ve svém průměru vysokých celních sazeb, poskytuje celkem mírnou celní ochranu domácí výrobě.

Na počátku r. 1926 sesílily však v Rakousku značně ochranářské tendence: Poukazovalo se zejména na poměrně vysoké celkové pasivum rakouského zahraničního obchodu, jež činilo v r. 1924 1485 a v r. 1925 937 miliony šilinků a jež v r. 1926 znovu dosáhlo 997 milionů šilinků, a na nepříznivou obchodní bilanci vůči sousedním státům, zvláště vůči Československé republice, jež zaujímá v rakouském zahraničním obchodě první, pokud se týká druhé místo. (Vůči československé republice vyplývala dle československé statistiky ve zmíněných letech pro Rakousko pasiva 2.289, 1.958 a 1.777 milionů Kč). Tyto tendence měly za následek, že rakouská vláda se rozhodla předložiti parlamentu návrhy na zvýšení celních sazeb u řadu zboží z oboru prvotní i průmyslové výroby: Vládni návrhy byly parlamentem v celku přijaty a uzákoněny na jaře 1926 jako t. zv. první a druhá celní novela.

Vyzbrojena novým autonomním celním tarifem se značně zvýšenými sazbami přikročila rakouská vláda k obchodně-politickému jednání s československou republikou. V nejnovější době došlo k parafování nové celně-tarifní úmluvy mezi Rakouském a Maďarskem, v níž Maďarsko koncedovalo ne nepatrná zvýšení smluvních celních sazeb oboru zemědělské výroby proti stavu, jak se podával z rakousko-maďarské obchodní smlouvy. Pro nejbližší dobu připravuje pak rakouská vláda nové jednání s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců za účelem dosažení zvýšení smluvních celních sazeb rovněž v oboru zemědělské výroby.

Tyto ochranářské tendence rakouské obchodní politiky daly zcela zvláštní ráz i jednání československo-rakouskému: Výsledkem jeho jest předkládaná dodatková úmluva. Delegace pověřená. tímto jednáním snažila se ve smyslu intencí vlády uplatňovaných dosud ve všech obchodně-politických jednáních Československé republiky s cizinou, aby hospodářské styky mezi Československou republikou a Rakouskem byly v oboustranném zájmu co nejvíce prohloubeny. Bylo ovšem jasno, že za zmíněných ochranářských tendencí v Rakousku bude stěží lze v plném rozsahu dosáhnouti vytčeného cíle. Dala-li vláda přednost uzavření smlouvy na částečně vyšší úrovni; byla při tom vedena svou tradiční hospodářskou a obchodní politikou hospodářského sblížení s cizinou, zejména s nejbližšími sousedy.

Výsledek jednání v oboru celně-tarifním jest zřejmý z příloh A a B a ze závěrečného protokolu k nim.

Pokud jde o nejvýznačnější československé vývozní artikly, o nichž jedná příloha A a závěrečný protokol k ní, možno říci toto:

Pro cukr surový a rafinovaný zůstávají dosavadní smluvní sazby, pro ječmen koncedováno bylo zvýšení z 1.50 na 2 zl. k. za 1 q, pro slad zachováno dosavadní rozpětí k jmenovanému clu na ječmen; nezměněny zůstávají smluvní sazby pro čekankový kořen, chmel, dubové kůry, různá semena a květiny, ovocné víno a mošt, československé sýry; ovoce a zeleninu, pokud má na nich Československá republika zájem, kromě zelí a naložených okurek, kde jsou sazby částečně vyšší. Slevy pod úroveň dosavadních smluvních cel byly získány pro okurky naložené v neprodyšně uzavřených nádobách. Pro palivové dříví byla koncedována proti dosavadní bezcelnosti - sazba 0.50 zl. k: za 1 q. Naproti tomu pro dřevěné uhlí a jiné polotvary ze dříví byly zachovány v celku dosavadní smluvní sazby.

Snížení proti dosavadní smluvní, resp. autonomní úrovni bylo docíleno pro: masité droby obyčejné a střední jakosti (pokud nebudou změněny smluvní sazby na určité druhy dobytka, sjednané Rakouskem s jinými státy), pro trenčiansko-teplické bahno léčivé a kompresy jím plněné, bavlněné koberce, polohedvábné stolní prádlo; lepenku na podlahy, některé druhy zboží ze skla (u jiných druhů jednak byly dosavadní sazby zachovány; jednak bylo koncedováno jisté zvýšení), pro pásová pera vozová, klikové hřídele ošropované, odporové spirály a j.

Dosavadní smluvní sazby zůstávají pro: pivo; minerální vody, ovocné šťávy, smůlu, bavlněné příze; bavlněné a vlněné stávkové a pletené zboží v celých kusech, bavlněné punčochy, plst, polohedvábné látky nábytkové, polohedvábné zboží stávkové a pletené, klobouky, určité druhy konfekce, různé druhy papírového zboží (a. některých druhů byly docíleny slevy, kdežto u jiných bylo koncedováno jisté zvýšení), pro jednoduché dámské polobotky; různé druhy zboží ze dřeva, zejména pro ' ohýbaný nábytek; pro různé druhy zboží hliněného, jako cihly; vyjma ohnivzdorné; zvonivky a dlaždice, obkládačky, porculán, pro různé druhy zboží ze železa jako pro opracované válce, železniční nápravy; plechové zboží, hřebíky, řetězy, lopaty; pro některé druhy nožířského zboží, pro uměleckou litinu, pro většinu váhových kategorií zboží výslovně nejmenovaného z kujného železa; pro různé druhy zboží z obecných kovů, z části pro přístroje destilační a varní, hospodářské stroje, textilní stroje, pro některé speciální stroje pro různá odvětví průmyslu, pro dopisní váhy, vahany, pro některé chemické látky pomocné a výrobky, hračky ze dřeva, hlíny a porculánu a j.

Zvýšení proti dosavadním smluvním sazbám bylo koncedováno československou republikou u: šunky, jemných druhů masitých drobů, bavlněných tkanin, bavlněných a vlněných látek nábytkových, bavlněných rukavic, lněné příze, lněných damašků, domácích střevíců, kožených rukavic, zboží z nekujné litiny výslovně nejmenovaného, u rour z nekujné litiny, u isolačních hmot z porculánu a j.

Co se týče rakouských vývozních artiklů, o nichž jedná příloha B a závěrečný protokol k ní, bylo by říci:

Dosavadní smluvní sazby zůstávají zejména pro: určité rasy plemenného hovězího dobytka a koní, pro víno určitých vinorodých krajů Rakouska, pro bavlněné příze, vlněné zboží stávkové a pletené výslovně nejmenované, některé druhy konfekcionovaného zboží, pro hole, různé druhy zboží ze železa jako plechy a plotny, drát, nápravy, kosy, vidle, hřebíky, šrouby; kování, zámky, klíče, pokladny; nože, některé druhy zboží z obecných kovů jako plechy, desky, tyče, drát, trouby a roury; pojízdné lokomobily k zemědělským účelům; motory spalovací a výbušné, vodní turbiny, mlátičky, různé elektrotechnické přístroje a zařízení, různé chemické výrobky a j.

Slevy byly poskytnuty zejména pro: výslovně nejmenované zboží stávkové a pletené z přírodního a umělého hedvábí; pro stuhové zboží z přírodního a umělého hedvábí, pro čepice, klobouky, deštníky; slunečníky, některé druhy zboží z papíru, pro hovězí a koňské kůže vydělané na způsob podešvic, pro některé druhy zboží brašnářského ze dřeva; ze železa jako pro plechové zboží výslovně, nejmenované, kovadliny, kladiva, palice, některé druhy drátěného zboží, pásová pera vozová, dynama a elektromotory; mostní váhy; piana, varhany a j.

Všeobecná smluvní ustanovení zůstávají touto dodatkovou úmluvou nedotčena: Přizpůsobuje se jen t. zv. valutní klausule, obvyklá v československých smlouvách;.nynějšímu zákonnému stavu v Československé republice.

V příloze C byla blíže vymezena některá ustanovení dohody o nákazách zvířecích (příloha c) k článku XII obchodní dohody ze dne 4. května 1921); pokud jde o výpočet nakažlivých nemocí a obsah veterinárních osvědčení, a doplněna příslušná ustanovení citované dohody o veterinárních opatřeních při dovozu dobytka.

Úmluva není časově omezena a sdílí osud základní obchodní dohody mezi československou republikou a Rakouskem.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla současně projednána poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a výborem pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností i senátem a v něm výborem zahraničním a výborem národohospodářským.

Text dodatkové úmluvy předkládá se ve zvláštních exemplářích ve znění československém a německém.

President československé republiky a spolkový president republiky Rakouské ve snaze usnadniti obchodní styk mezi oběma státy celně-tarifními úmluvami, rozhodli se uzavříti k tomu cíli dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě, uzavřené 4. května 1921 a jmenovali za ' tím účelem svými plnomocníky:

pana

pana

pana,

pana

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:

(1) Plody a výrobky původu československého a pocházející z Československé republiky, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do republiky Rakouské clům vyšším než jsou sjednány v řečené příloze.

(2) Plodiny a výrobky původu rakouského a přicházející z republiky Rakouské, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze B, připojené k této úmluvě; nebudou podrobeni při dovozu do Československé republiky clům vyšším než jsou sjednány v řečené příloze.

Tato ustanovení nečiní však vzhledem na řečené produkty původu rakouského nebo československého nikterak újmy právu na nakládání podle zásady nejvyšších výhod ve smyslu článku VI obchodní dohody ze 4. května 1921.

(1) Cla československého sazebníku jsou vyjádřena v československých korunách, jejichž poměr k plnohodnotným zlatým měnám cizím jest určen zákonem (čl. III zák. ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sbírky zákonů a nařízení).

(2) Kdyby tento zákonem stanovený poměr byl změněn tak, že by se posunul kurs československé koruny k dolaru nebo k libře šterlinků aneb ke střednímu kursu těchto měn v měsíčním průměru nejméně o 10 ze 100 zavede československá vláda součinitele tak, aby jimi bylo odčiněno uvedené posunutí poměru nynějšího zákonem stabilisovaného kursu československé koruny ke střednímu kursu zmíněných měn.

(3) V tomto případě změní československá vláda součinitele nejméně jednou za. měsíc podle kursovního poměru, pravidelně zjišťovaného Národní bankou československou.

(4) Za základ pro stanovení měnových kursů bude brán záznam bursy pražské nebo new-yorské nebo londýnské.

Články 2 a 5 dohody o nákazách zvířecích (příloha c ke článku XII obchodní dohody mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze 4. května 1.921) mění, se podle přílohy, C.

(1) Tato dodatková úmluva, vyhotovená v československém a německém prvopisu, bude pokud možno nejdříve ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

(2) Tato úmluva vstoupí v účinnost patnáctého dne po výměně ratifikačních listin: Obě vlády si však vyhrazují, uvésti ji se zatímní platnosti dříve v účinnost, dokud jsou k tomu zmocněny podle svých zákonů:

(3) O době platnosti a výpovědních lhůtách platí ustanovení, obsažená v obchodní dohodě ze 4. května 1921.

(4) Změny dohody o nákazách zvířecích (článek III a příloha C) jsou nedílnou částí obchodní dohody ze 4. května 1921 a zůstanou tak dlouho v platnosti jako tato obchodní dohoda.

(5) čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti.

Dáno ve Vídni dne 21. července roku tisícíhodevítistéhodvacátéhosedmého.

Příloha A.