1037. Zvýšeným konsumem následkem přírůstku obyvatelstva v těchto městech.

1038. Vzrůstem počtu obyvatelstva v Praze a v Brně.

1039. Zrušením daně z uhlí vyváženého do ciziny s platností od 1. srpna 1926 (zákon ze dne 1. července 1926, čís. 116 Sb. z. a n.).

1040. Větší zaměstnaností podniků poháněných vodní silou.

1041. Převzetím vybírání dlažebného finančními úřady na celé čáře potravní daně v Bratislavě.

1042. Nebylo preliminováno, ježto se očekávalo úplné zrušení uherského zákonného článku XXV. z roku 1899.

1043. Menší příjem na úrocích z prodlení dodržováním lhůt při placení úhelné daně.

1044. Hlavně odvodem kolkového poplatku z poštovních průvodek za rok 1925 - 1926.

1045. Vyššího příjmu bylo docíleno na poplatcích od některých společností, u nichž byl zvýšen akciový kapitál, z obchodů pojišťovacích, ježto byl uzavřen větší počet pojišťovacích smluv na vysoké obnosy, dále bylo docíleno vyšších příjmů ohlášením nových živností a protokolováním nových firem, značnějšími převody majetku, značným počtem knihovních vkladů a opisů tabulárních listin, zpracováním nedodělků poplatkových z minulých období a konečně vybíráním poplatků srážkou podle § 13, zákona čís. 54/25 Sb. z. a n.

1046. Větším příjmem na úschovném převážně z deposit složených dle zákona čís. 318/1919 Sb. z. a n. pachtýři pozemků za vyvlastněné pozemky.

1047. Zvýšením sazeb od 1. srpna 1926.

1048. Následkem zlepšení obchodní a hospodářské konjunktury.

1049. Převážně snížením sazby spěšnin.

1050. Částečně jako u pol. 4. (čís. 1047) a tím, že byl příjem při preliminování nízko odhadnut, ježto nebylo zkušeností pro preliminování této dávky zavedené zákonem čís. 287/24 Sb. z. a n.

1051. Pro nedostatek spolehlivých podkladů a zkušeností byla dávka zavedená zákonem čís. 287/24 Sb. z. a n. vysoko preliminována.

1052. Pro preliminování této dávky nebylo ještě potřebného podkladu a zkušeností.

1053. Poklesem odbytu domácí soli následkem zásob jedlé soli u odběratelů v období předchozím a uvolněním dovozu průmyslové soli z ciziny některým podnikům průmyslovým.

1054. Nepředvídaným poklesem spotřeby umělých sladidel.

1055. Vzestupem těžby uhlí stoupla spotřeba třaskavin používaných při dolování.

1056. Nekompensovatelné náhrady.

1057. Docílený hospodářský zisk


tabákové režie činil v roce 1926 1.308,078.781 Kč 64 h,
t. j. proti příjmové náležitosti etátní v částce 1.297,358.689 Kč 66 h,
více o10,728.091 Kč 98 h.


Tuto část zisku súčtoval podnik ve smyslu odst. 3., § 2. zák. z 18. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n. prospěchem základního jmění z důvodu rozšíření podniku o investice v téže hodnotě.

Hlavní příčinou příznivějšího výsledku oproti rozpočtu bylo jednak to, že nákup, resp. spotřeba a zpracování suroviny (tabáku) nedál se v tom rozsahu, jak bylo v hospodářském plánu předvídáno, čímž byly značně sníženy náklady určené na nákup a výrobu, jednak pak to, že odbyt tabákových výrobků, zejména cigaret, podstatně stoupl, čímž bylo oproti rozpočtu dosaženo značného zvýšení provozních těžeb.


Také u porovnání se ziskem za rok 1925 ve výši 1.064,964.806 Kč 63 h
znamená docílený zisk za rok 1926 v částce 1.308,078.781 Kč 64 h
zlepšení hospodářského výsledku o 243,113.975 Kč 01 h.


1058. Vykázaná etátní náležitost příjmová v částce 45,582.618 Kč 57 h rovná se hospodářskému zisku státní loterie za rok 1926.


Příznivější výsledek oproti rozpočtu ve výši 19,488.977 Kč 57 h


byl docílen hlavně zvýšením cen losů třídní loterie z 240 Kč na 370 Kč (se zápisným z 260 Kč na 400 Kč), čímž stoupla těžba oproti těžbě předvídané o více než 17 milionů, z části pak též vyššími úroky z uložených přebytků o více než 2 miliony, nežli byly preliminovány.


U porovnání se ziskem za rok 1925 ve výši 29,148.977 Kč 08 h
znamená zisk za rok 1926 ve výši 45,582.618 Kč 57 h
zlepšení hospodářského výsledku o 16,433.641 Kč 49 h.



1059. Docílený hospodářský zisk za rok 1926 činil 1,942.248 Kč 40 h.
  
Z tohoto zisku bylo v dohodě min. financí s nejvyšším účetním kontrolním úřadem podniku ponecháno jako dotace, všeobecnému reservnímu fondu 400.000 Kč -- h,
a jako dotace obnovovacímu fondu 100.000 Kč -- h,
zbytek pak v částce 1,442.248 Kč 40 h


byl súčtován podnikem jako přebytek, jejž jest odvésti státní pokladně, a vykazuje se jako etátní příjmová náležitost.

Výsledek oproti rozpočtu příznivější byl docílen následkem další ražby pětikorun, s níž se v hospodářském plánu podniku nepočítalo.


U porovnání se ziskem za rok 1925 ve výši 4,912.973 Kč 68 h
znamená docílený zisk za rok 1926 ve výši 1,942.248 Kč 40 h
zhoršení hospodářského výsledku o 2,970.725 Kč 28 h


jež bylo předvídáno, jelikož se neprojevila potřeba, aby v roce 1926 byly mince raženy v takovém rozsahu, jak tomu bylo v roce 1925.

1060. Následkem přeměny Bankovního úřadu ministerstva financí v Národní banku československou ve smyslu zákona z 23. dubna 1925, čís. 102 Sb. z. a n.

1061. Větším odbytem prodejných úředních tiskopisů a nahodile větším příjmem na nekompensovatelných náhradách.

1062. Nekompensovatelné náhrady na přídavcích za minulá období.

1063. Náhradami všeho druhu.

1064. Náhrady výloh spojených se zastupováním a deservity dosáhly vzrůstem procesní agendy a větším počtem vyhraných sporů větší výše, než se předpokládalo.

1065. Nekompensovatelné náhrady.

1066. Nekompensovatelné náhrady přeplatků na služebních požitcích z minulých let.

1067. Nekompensovatelné náhrady drahotních přídavků.

1068. Zvýšením poplatku za domácí celní prohlídky a větším počtem těchto prohlídek následkem zvýšeného ruchu obchodního.

1069. Nekompensovatelné náhrady.

1070. Nahodilé nekompensovatelné náhrady.

1071. Vyšší příjem na zvýšených poplatcích za domácí celní prohlídky a na různých nekompensovatelných náhradách.

1072. Nekompensovatelné náhrady.

1073. Odpisy z důvodu živelních pohrom, přeúčtováním na berní úřady na Slovensku a hlavně tím, že část této daně připadající na rok 1926 byla zaplacena již předem v minulých letech a v nich také započtena do náležitosti.

1074. Jako u daně pozemkové (čís. 1073).

1075. Dodatečnými předpisy, přechodem většího počtu budov do plné daně činžovní a zvýšením nájemného.

1076. Většími odpisy za léta minulá.

1077. Vrácením částek, o něž na tuto daň v minulých letech bez předpisu bylo více přijato, než náleželo, kteréžto částky příjem roku 1926 převýšily.

1078. Dodatečnými předpisy za léta minulá a nízkým preliminováním, poněvadž nebyla dosud známa průměrná výše ročního předpisu.

1079. Vzrůstem vkladů u peněžních ústavů a dodatečnými předpisy.

1080. Zpracováním nedoměrků.

1081. Státní důchodková přirážka se podle ustanovení § 1., čl. V. zákona ze dne 17. března 1926, čís. 49 Sb. z. a n. nevybírala. Preliminováno bylo jen se zřetelem na nedoměrky, jichž předpis však nedosáhl očekávané výše a byl převýšen odpisy na základě odvolání.

1082. Podle čl. I. zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 79 Sb. z. a n. vybírala se daň válečná pouze do konce roku 1919. Pro rok 1926 bylo preliminováno jen vzhledem k nedoměrkům, jichž předpis nedosáhl však očekávané výše a byl převýšen odpisy na základě odvolání.

1083. Daň majetková se podle § 1., čl. V. zákona ze dne 17. března 1926, čís. 49 Sb. z. a n. pro rok 1926 nevybírala. Negativní náležitost byla přivoděna většími odpisy za minulá léta.

1084. Nekompensovatelné náhrady.

1085. Zpracováním nedoměrků za léta minulá.

1086. Dodatečnými předpisy vzrostly nedoplatky a tím i úroky z prodlení.

1087. Nekompensovatelné náhrady.

1088. Úpravou čelních sazeb podle zákona čís. 109/26 Sb. z. a n. a zvýšeným dovozem následkem uzavření obchodních smluv.

1089. Při povaze těchto příjmů výsledek nahodilý.

1090. Jako u kap. 14. (čís. 1027).

1091. Jako u kap. 14. (čís. 1030).

1092. Jako u kap. 14. (čís. 1032).

1093. Jako u kap. 14. (čís. 1033).

1094. Jako u kap. 14. (čís. 1035).

1095. Účinnější kontrolou.

1096. Jako u kap. 14. (čís. 1040).

1097. Jako u kap. 14. (č. 1042).

1098. Jako u kap. 14. (čís. 1043).

1099. Zvýšením pevných poplatků kolkových zákonem čís. 54/25 Sb. z. a n. a větším odbytem směnečných blanketů, železničních a poštovních průvodek.

1100. Intensivnější činnosti vyměřovací v důsledku prováděné depurační akce a vybíráním poplatků srážkou podle § 13. zákona čís. 54/25 Sb. z. a n.

1101. Menším příjmem na taxách za soudní úkony.

1102. Převážně zvýšením sazeb od 1. srpna 1926.

1103. V důsledku zvýšeného vývozu.

1104. Jako u kap. 14. (čís. 1050).

1105. Zvýšeným počtem stanic v roce 1926 nově instalovaných.

1106. Vyšším výnosem dávky u úřadů politických.

1107. Nahodilé příjmy z výtěžku za doličné věci z kadučních deposit a pozůstalostí, pro jichž preliminování není spolehlivého podkladu.

1108. Zpracováním značného počtu nedoměrků.

1109. V důsledku stabilisace čsl. koruny, hlavně však kursovní zisk z prodeje cenných papírů.

1110. Ražením menší o počtu mincí, než se předpokládalo.

1111. Vyšším příjmem na úrocích z hotovostí složených na IV. státní půjčku, které byly ponechány jako vklady u zemských peněžních ústavů v menších částkách, než se při preliminování předpokládalo ve smyslu zákona čís. 417/20 Sb. z. a n.

1112. Následkem větších splátek na poskytnuté půjčky.

1113. Při měnící se zásobě cenných papírů ve státní pokladně nelze výsledek přesně stanoviti.

1114. Zcizení státního majetku pozemkového bylo provedeno v menším rozsahu, než se předpokládalo.

1115. Pronajímáním státních říčních pozemků bez domovní pertinence veřejnými dražbami bylo docíleno vyššího výnosu.

1116. Tím, že při výplatě paušálního nákladu byla odečtena částka, o kterou se v předešlých letech finanční správě více refundovalo a že vyúčtovatelné náklady byly nahrazeny jen potud, pokud výdaje byly přezkoušeny.

1117. Menším odbytem lihu zdaněného zvýšenou dávkou spotřební.

1118. Evidenční poplatky ze zadržených vkladů a z dodatečně povoleného soupisu majetku, pokuty pro přestupky předpisů o soupisu majetku, 50%ní náhrady za bankovky s padělanými kolky a různé náhrady z valutové akce.

1119. Smluvní příplatek byl placen pouze do 30. září 1926. Od 1. října 1926 zahrnut jest ve zvýšené dani z cukru, vybírané podle zákona ze dne 26. června 1926, čís. 98 Sb. z. a n.

1120. Stoupnutím dovozu minerálních olejů.

1121. Následkem fuse a likvidace některých peněžních ústavů na Slovensku a tím, že nedošlo k očekávanému rozšíření státního dozoru.

1122. Větším počtem trestních případů.

1123. Vyšší výnos dividendy z akcií společnosti "Telegrafia", z akcií místní dráhy Kounice - Ivančice - Oslavany a z akcií čsl. zbrojovky v Brně.

1124. Tím, že ve vyšší míře nebo dříve byly splaceny zápůjčky a zálohy poskytnuté osobám postiženým živelními pohromami a svépomocným hospodářským sdružením.

1125. K vybírání poplatků nedošlo, poněvadž nebyly vydány prováděcí předpisy podle § 20. zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n.

1126. Výše hodnot, které propadají ve prospěch státu podle § 11. nařízení vlády ze dne 19. března 1919, čís. 141 Sb. z. a n., nedá se při sestavování rozpočtu přesně odhadnouti.

1127. Příznivějším hospodářským výsledkem akciových podniků, na nichž jest stát zúčastněn.

1128. Zpracováním nedoměrků dávky na Slovensku.

1129. Prodejem většího množství cenných papírů přijatých původně jako platba na daň z válečných zisků a daň válečnou, vyšším výnosem 5%ních státních dávek vybíraných na základě zákona ze dne 27. května 1919, čís. 318 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 311 Sb. z. a n., nepreliminovaným výnosem pokut ukládaných soudy a správními úřady, dále větším výtěžkem za propadlá deposita podle uherského věstníku ministerstva financí čís. 15 z roku 1903 a za prodané spořitelní knížky, soukromé losy a cenné předměty, jež byly prohlášeny za propadlé, konečně větším příjmem na fruktifikačních úrocích z dražeb a na pokutách podle § 23. uher. zák. čl. XX. z roku 1901, jakož i větším příjmem na náhradách soudních útrat v trestním řízení.

1130. Vyúčtováním dosud v kontokorentu vedených účinů, které se týkají vzájemného účtování z doby před převratem mezi čsl. úřady a úřady býv. Rakousko-Uherska, které nejsou nyní na území republiky Československé, dále výtěžek z poslední dvoumiliardové půjčky býv. Rakousko-Uherska, vrácené částky neupotřebených nouzových podpor, vrácené zbytky různých záloh, likvidační přebytky ústředen, různé nekompensovatelné náhrady mimořádných výdajů a různé příjmy převedené z deposit na pokladniční správu.

1131. Přebytek manipulačních poplatků za povolení dovozu a vývozu.

1132. Taxy z pořádání věcných loterií v roce 1925 a 1926.

1133. Nahodilé příjmy, pro jichž preliminování není spolehlivého podkladu.

1134. Větším příjmem na pokutách podle branného zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n.

1135. Rozdíl mezi hodnotou nekolkovaných rakousko-uherských bankovek zabavených v trestním důchodkovém řízení a hodnotou bankovek po skončení řízení majitelům vrácených.

1136. Úroky z vkladů u poštovního úřadu šekového a z různých přechodných záloh.

1137. Evidenční poplatky ze zadržených vkladů, z dodatečného soupisu majetku a okolkování cenných papírů. Valná část těchto příjmů byla hned při vybrání zúčtována ve finančních depositech a teprve v roce 1926 přeúčtována na všeobecnou pokladní správu.

1138. Výši podílů na úrocích z prodlení od vodních družstev nelze předem určiti.

1139. Dodatečným přeúčtováním státního podílu z přebytků důchodkových pokut za léta 1919 až 1924 u finančního ředitelství v Hustu a Beregsásu.

1140. Vyšší nahodilé příjmy z propadlých hodnot při přestupcích valutárních předpisů.

1141. Předpis nedoměrků nedosáhl předpokládané výše.

1142. Hlavně větší výtěžek za propadlá deposita podle uherského věstníku ministerstva financí, čís. 15 z roku 1903 a pokuty ukládané administrativními úřady podle §u 23. zák. článku XX. z roku 1901, dále náhrady soudních útrat v trestním řízení podle §u 13, uher. zák. čl. XLIII. z roku 1890, peněžité tresty a pokuty ukládané soudy a správními úřady a příjmy podle §u 14. zákona ze dne 17. února 1922, čís. 77 Sb. z. a n.

1143. Různé nekompensovatelné náhrady mimořádných výdajů z předchozích let a nepreliminované příjmy, jichž právní důvod spadá do doby před převratem.

1144. Na základě rozhodnutí nejvyššího správního soudu bylo nutno vrátiti na přijatých poplatcích za udělení dovozních a vývozních povolení mnohem vyšší částku, než byla předpokládáno; z téhož důvodu bylo nutno odepsati i úroky z poplatkových pohledávek z let minulých preliminované v různých příjmech. Mimo to i pokles dovozu pod vlivem hospodářských poměrů jeví se v úbytku výnosu z poplatků. Výtěžek z inserce ve Věstníku nedosáhl očekávané výše a předplatné za Ústřední známkový věstník bylo sníženo. Nepříznivý výsledek byl zmírněn jednak větší tržbou za zúčtovatelné tiskopisy ze zásob z let minulých, jednak větším prodejem legitimací pro obchodní cestující, vyšším podílem z přebytku Mezinárodní unie pro ochranu známek a konečně nepreliminovanými náhradami výdajů osobních i věcných.

1145. Částky vydané v letech 1920 a 1921 na vybudování skladiště v N. Sadu v SHS. byly vzaty po vyúčtování se stavební firmou do příjmu jako nepoužitý zbytek úvěru z let minulých. Dále náhrada výloh osobních a věcných, hlavně náhrada výloh spojených s účastí na výstavě ve Filadelfii v USA. Příznivý výsledek poklesl tím, že některá družstva, jimž byly poskytnuty provozovací zápůjčky, nedodržela lhůt splátkových.

1146. Zápisné ze značného počtu hojně navštěvovaných kursů, výtěžek z prodeje odborných spisů ("Živnostenské poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi" a "Základy nauky hostinské") a náhrady věcných výdajů z roku předchozího.

1147. Splátkové lhůty některých provozovacích zápůjček byly odsunuty. Nepříznivý výsledek byl zmírněn náhradami výloh z let předchozích.

1148. Nedošlo k příjmu preliminovaného nájemného, ježto jednání o přenechání přístavních pásem nebylo dosud skončeno. Příjem na poplatcích plavebních podniků říčních za účasti státu ve správě byl nižší, než se očekávalo. Výsledky hospodaření plavebních podniků nebyly tak příznivé, aby vložený kapitál mohl býti zúročen.

1149. Nedošlo ku splácení zápůjčky poskytnuté Československé akciové plavební společnosti dunajské.

1150. Větším počtem platných patentů a patentových přihlášek; zvýšeným zájmem o Patentový věstník a patentové spisy a hlavně stoupáním náhrad za tisk patentových spisů.

1151. Nepreliminovaný výtěžek za prodané demobilisační zboží, úroky z prodlení a náhrady ostatního druhu.

1152. Zápisné do kursu účetnického.

1153. Preliminované nájemné za propůjčení státních pletacích strojů bylo nutno prominouti. Nepříznivý výsledek byl zmírněn splátkami pohledávek a odvedením zbytků záloh z let minulých.

1154. Výtěžek ze zahradního hospodářství nedosáhl očekávané výše a náhrada za výkony ústřední správy v zájmu podniku "Čsl. pošta", stanovená 70% čistých výdajů, byla snížena, poněvadž výdaje tyto byly ve skutečnosti nižší, než byly preliminovány.

1155. Prodej vyřazeného psacího stroje a nekompensovatelné náhrady přeplatků na drahotních přídavcích,

1156. Provozní přebytek podniku byl preliminován částkou 158,744.129 Kč; dosaženo bylo však přebytku 175,671.435 Kč 35 h, tedy o 16,927.306 Kč 35 h více.

Tohoto příznivějšího výsledku bylo docíleno tím, že nedošlo k očekávanému zvyšování náhrad za dopravu poštovních zásilek na místních drahách, že úroková povinnost podniku nedosáhla očekávané výše, neboť došlo - kromě 6%ního zúrokování investiční půjčky dopravní, 8%ního zúrokování půjčky zahraniční - pouze k sjednání půjčky 25,000.000 Kč u Všeobecného pensijního ústavu na úhradu investic v roce 1926, že příjmy podniku z provozu poštovního a automobilního se zvýšily a poštovní úřady šekové dosáhly vyššího příjmu trvalejším a výhodnějším uložením peněžních přebytků, zavedením nových příjmových zdrojů, jako na př. manipulačních poplatků za vyhotovování rentových platebních poukázek, ziskem z konsorciální účasti a kursovými zisky ze státních cenných papírů ve vlastní zásobě. Mimo to bylo docíleno v poukázkovém styku s cizinou nepreliminovaného zisku z kursovních rozdílů a nepreliminovaného příjmu na nájemném ze státních poštovních budov.

Příznivý výsledek hospodaření podniku byl však částečně snížen provedením platové úpravy podle zákona čís. 103/1926 Sb. z. a n., náklady na nemocenské pojištění podle zákona čís. 221/1925 Sb. z. a n., nedosažením preliminovaných příjmů z telegrafního a telefonního provozu, zvýšením pensijních nákladů následkem provedení zákona čís. 286/1924 Sb. z. a n. a úsporných opatřeních ve veřejné správě a úbytkem na pensijních příspěvcích. Poštovní úřady šekové nedosáhly preliminovaného výtěžku z prodeje tiskovin. Mimo to zatížila podnik nepreliminovaná vydání podle vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. a to:

náklady spojené se správou a udržováním státních poštovních budov, udržovací náklady súčtované na investicích, úroky z neodvedené části zisku dosaženého v roce 1925 a odpisy na majetkových hodnotách podnikových zařízení.

Provozní zisk byl podle opatření ministerstva financí ponechán podniku na částečnou úhradu investičních nákladů, jimiž se zvyšuje majetková hodnota podniku na účtě základního jmění; proto jest výsledek příjmů u tit. 2., kap. 16., oproti rozpočtu nepříznivý částkou 158,744.129 Kč.

1157. Nepříznivý výsledek vznikl menšími příjmy za úřední publikace a za inserty, z prodeje nových tarifů - (srovnej odůvodnění kap. 17., státní výdaje, tit. 1., věcné výdaje mimořádné čís. 527.) - a konečně nižší náhradou za správní výkony ministerstva železnic pro podnik Čsl. státních drah - (60% čistého nákladu tit. 1., kap. 17.). - Snížení nepříznivého výsledku bylo dosaženo jednak příjmy z válečné přirážky Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah Častolovice - Rychnov n. Kn. - Solnice a Mor. Ostrava - Karvinná, z nájemného za vozy půjčené místní dráze Šamorýn - Úzor a z podílu na prodeji "Ročenky státních a soukromých drah", jednak zaúčtováním vyrovnávací položky vyššího nákladu nové platové úpravy, hrazeného státní správou finanční.

1158. Provozního přebytku, vykázaného v provozním účtě částkou 121,758.209 Kč, bylo použito k částečné úhradě investičních nákladů železničních, takže vyplývá nepříznivý výsledek v plné rozpočtené částce (srovnej odůvodnění k provoznímu účtu - provozní výdaje - oddíl A).

Vysvětlivky k provoznímu účtu podniku Č. S. D.

Srovnáním provozních výdajů s provozními příjmy vykázanými v provozním účtě podniku Čsl. státních drah vyšetřen jest přebytek 121,758.209 Kč, oproti rozpočtu (214,772.610 Kč) nepříznivější o 93,014.401 Kč. Důvod nepříznivého výsledku jest hlavně v tom, že ve výdajích zahrnuty jsou i náklady nové úpravy platové (zákon čís. 103/1926 Sb. z. a n.), pro které nebylo učiněno úvěrové opatření. - Rok 1926 nepřinesl očekávaného zlepšení dopravy, jež by přivodilo příznivější finanční výsledek; v tomto roce nebylo dosaženo ani preliminované částky dopravních příjmů.

K provozním výsledkům se podrobněji poznamenává:

Provozní výdaje, oddíl A:


Oproti rozpočtu (447,148.710 Kč) jeví se výsledek celkově příznivější o 70,068.175 Kč 24 h.


Příznivého výsledku se docílilo tím, že proplácení prioritních obligací, pro které bylo učiněno úvěrové opatření spolu s výkupní rentou Severní dráhy Ferdinandovy, nezatížilo podnik čsl. státních drah a že tento nebyl také zatížen částí nedoplatků (4 splátky s 5%ními úroky = 15,763.062 Kč 42 h; viz státní výdaje kap. 17., tit. 2., pol. 1.), vzniklých v letech 1919 až 1924, kdy výkupní renta Severní dráhy Ferdinandovy byla vyplácena v korunách rakouských místo v měně československé (reparační komise rozhodla teprve koncem roku 1924, že jest Československá republika povinna platiti z výkupní renty kvotu 58.541% v korunách československých). Dále poklesem kursu francouzského franku dosaženo bylo úspory při placení anuity společnosti státní dráhy.

Jiných úspor u tohoto oddílu provozního účtu bylo dosaženo ještě tím, že úroky a provise z pokladničních poukázek použitých na výkup akcií Ústecko-Teplické dráhy byly uhrazeny z nižší částky, než bylo preliminováno; jelikož na výkup akcií bylo též použito vlastních prostředků Ústecko-Teplické dráhy, pak že nebyla placena výkupní renta dráhy Holič - Hodonín, neboť nebylo dosaženo dohody o placení výdělkové daně, úroky a úmor prioritních obligací některých zestátněných drah dospívaly k splatnosti teprve 2. ledna 1927 a tím přesunula se platba do roku 1927, úrok a provise z pokladničních poukázek na investiční výdaje v roce 1925 byly hrazeny jen z částky 505,000.000 Kč, odpovídající skutečným nákladům investičním v tomto roce, dále nedošlo ještě k vyúčtování úroků z úvěru poskytnutého Rakovnickou spořitelnou na stavbu obytných budov pro železniční zaměstnance a konečně, že odpadlo zúročení a provise z investičních nákladů na rok 1926, ježto potřeba investiční byla opatřena jednak v rámci rozpočtu samotného podniku, jednak v rámci celostátního rozpočtu a nikoliv úvěrními operacemi, jak připouštěl finanční zákon pro rok 1926 (viz státní výdaje kap. 17., tit. 3.).

Výsledek se snížil nepreliminovanou úhradou zálohového úvěru místní dráhy Rakovník - Bečov - Bochov, poskytnutého jí Zemskou bankou v Praze.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP