| II. volební období. | 4. zasedání. |
I. min. pošt a telegr. na interp. posl. inž. Junga a
druhů o poštovních úřednících,
kteří konali službu na těšínském
plebiscitním území (tisk 1017/XVII),
II. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Krebse a druhů,
jak státní policie v Ústí n. L. censuruje
periodický tiskopis ťDer TagŤ v Ústí
n. L. (tisk 955/IV),
III. min. vnitra a spravedlností na interp. posl. inž.
Junga, Krebse a druhů o censurní praxi policejního
ředitelství v Ústí n. L. a státního
zastupitelství v Litoměřicích, pokud
jde o časopis ťTagŤ ze dne 8. února 1927
(tisk 979/VII),
IV. min. spravedlnosti a financí na interp. posl. dra Jabloniczkého
a druhů, že exekutor státního berního
úřadu v Bratislavě zneužil úřední
mocí (tisk 946/I),
V. min, železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů
o neudržitelných poměrech v železniční
dopravě z Kraslic a do Kraslic (tisk 1032/XI),
VI. min. vnitra na interpelaci posl. Simma a druhů o zabavení
článku v jabloneckém časopise ťVolkswehrŤ
ze dne 22. ledna 1927 (tisk 955/V),
VII. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o opatření
vládního zástupce na schůzí
ve Starém Habendorfě, konané dne 23. dubna
1927 (tisk 989/XXI) a na interp. posl. Roschera a druhů,
že se překáží shromažďovací
svobodě (tisk 989/XIX),
VIII. min. financí na interp. posl. Grünznera a druhů
o neudržitelných poměrech při předpisování
daní železničním zaměstnancům
u frýštátské berní správy
(tisk 989/IX),
IX. vlády na interp. posl. dra Scholliha a druhů
o úřednictvu v ministerstvech a u ústředních
úřadů (tisk 724/XVI),
X. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o postupu
děčínské okresní správy
politické vůči starostenskému úřadu
v Podmoklech (tisk 930/XIV),
XI. min. financí na interp. posl. Davida, Chvojky Pechmanové
a druhů o odpisu daní firmě Hermann Müller
v Hrádku nad Nisou (tisk 1032/IX),
XII. vlády na interp. posl. Davida a soudr. o nezákonném
jednání římskokatolického faráře
Josefa Blaschka v Modrém Kameni na Slovensku (tisk 930/II),
XIII. min. vnitra na interp. posl. de Witte, Katze a soudruhů
o zabavení karlovarského časopisu ťVolkswilleŤ
ze dne 24. února 1927 (tisk 955/VI),
XIV. min. veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy, min. soc. péče a min. obchodu, průmyslu
a živností na interpelaci posl. L. Wenzela a druhů
o zjištění odborné způsobilostí
(tisk 285/VI),
XV. min. financí na interpelací posl. Krebse a druhů,
že válečný poškozenec Řehoř
Günzel byl několikráte odmítnut, když
se ucházel o účastenství v trafikách
a že se bez důvodu dává přednost
jiným uchazečům (tisk 979/IV),
XVI. min. financí a min. zemědělství
na interp. posl. Hellera a druhů o dvojitém zdanění
drobných zemědělců, platících
paušalovanou daň z obratu, při domácích
a nouzových porážkách (tisk 955/XVII),
XVII. vlády na interp. posl. inž. Junga, Krebse, dra
Wollschacka a druhů, aby ještě v podzimním
zasedání poslanecké sněmovny podala
návrh nového pensijního zákona (tisk
776/XIII),
XVIII. min. věcí zahraničních na interp.
posl. Knirsche a druhů o chování lineckého
československého konsulátu k Sudetoněmeckému
vlasteneckému svazu (tisk 955/VII),
XIX. min. spravedlností na interp. posl. inž. Junga
a druhů o postupu státního zastupitelství
v Opavě (tisk 1032/XX),
XX. min. zemědělství a min, veřejných
prací na interp. posl. H. Simma a druhů o nutnosti
znovuzahájení regulačních a zahrazovacích
prací na Bílé Desné (tisk 989/XIV),
XXI. min. financí na interp. posl. dra Koberga a druhů
o jazykových zkouškách finančních
úředníků a zaměstnanců
(tisk 1017/XIX),
XXII. min. obchodu, průmyslu a živností a min.
sociální péče na interpel. posl. Roschera,
Schäfera a soudruhů o opatřeních proti
úpadku sklářského průmyslu
na Jablonecku a Tanvaldsku (tisk 979/I),
XXIII. vlády na interp. posl. Elstnera, Kreibicha a soudruhů
o těžké krisi ve sklářském
průmyslu v Jizerských Horách a Krkonoších
a o nebezpečí, které mu hrozí (tisk
930/XX),
XXIV. vlády na interpelaci poslance Pohla a druhů
o zastavení příspěvků provisionistům
státních dolů (tisk 603/II),
XXV. min. vnitra na interpelaci posl. H. Simma a druhů
o novelování zákona ze dne 3. dubna 1925,
č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných
dnech Československé republiky (tisk 989/XX),
Provedení výplaty valutárního rozdílu
mezi platy polskými a československými oněch
zaměstnanců, kteří konali v době
plebiscitu službu na Těšínsku, bude provedeno
podle jednotných směrnic, které vydá
ministerstvo financí, jež koná potřebné
kroky k úpravě této otázky.
Ježto však ku jejímu řešení
jest třeba i součinností polských
úřadů, s nimiž nebylo jednání
dosud skončeno, nemohlo ministerstvo financí dosud
ku vydání příslušných
směrnic přikročiti.
Až do jejich vydání nelze poštovní
správě ve věcí učiniti nějakého
opatření.
Policejní komisařství v Ústí
n. L. vykonávající tiskovou prohlídku
časopisu ťDer TagŤ a ťAussiger TagblattŤ,
zabavilo čís. 38 zprvu uvedeného časopisu
ze dne 24. února 1927, shledavši v části
článku ťWieder nach dem Schutzgesetz verurteiltŤ,
jež v interpelaci doslovně jest otištěna,
skutkovou podstatu trestného činu dle §u 17,
č. 1, zákona na ochranu republiky. Zabavení
toto bylo pak krajským jako tiskovým soudem v Litoměřicích
z týchž důvodů potvrzeno.
Po provedeném již zabavení uvedeného
časopisu došlo policejnímu komisařství
v Ústí n. L. č. 45 časopisu ťDeutsche
Zeitung BohemiaŤ ze dne 23. února 1927, v němž
shora uvedená stát však bezzávadně
byla otištěna, proto policejní komisařství
při tiskové prohlídce později předloženého
časopisu ťAussiger TagblattŤ tutéž
stať uveřejněnou v tomto časopisu propustila
bez závady.
Soud v zabaveném místě shodně s policejním
komisařstvím shledal skutkovou podstatu trestného
činu a zabavení potvrdil.
Okolnost, že totéž místo, zabavené
v časopisu ťDer TagŤ, bezzávadně
propuštěno bylo v časopise ťBohemiaŤ,
tkví vzhledem k daným místním poměrům
v různém ocenění veřejného
zájmu pří řešení otázky,
zda tento zájem vyžaduje, aby zabavením bylo
zabráněno dalšímu rozšiřování
obsahu závadného místa.
Z vylíčeného stavu věcí plyne,
že policejní komisařství v Ústí
n. L. samo došlo k poznání, že censurujíc
časopis ťTagŤ příliš úzkostlivě
počínalo si při ocenění veřejného
zájmu.
Nemám proto příčiny k nějakému
opatření.
Policejní komisařství v Ústí
n. L., vykonávající tiskovou prohlídku
časopisu ťDer TagŤ, zabavilo číslo
26 tohoto časopisu ze dne 8. února 1927, shledavši
ve dvou místech článku nadepsaného
ťDer nationalsozialistische ParteitagŤ skutkovou podstatu
trestného činu dle § 14, č. 1 a 5 zákona
na ochranu republiky.
Zabavení toto bylo krajským jako tiskovým
soudem v Litoměřicích potvrzeno, a tím
uznáno, že policejní komisařství
v Ústí n. L., nařídivši zabavení
závadného místa, postupovalo dle zákona.
Námitky proti zabavení podány však nebyly
a tím odňata možnost, aby rozhodnutí
o zabavení bylo přezkoušeno a event. změněno.
Ježto soud uznal, že v obsahu závadných
míst jest dána skutková podstata §u
14/1 a 5 zákona na ochranu republiky, nemůže
okolnost, že místa ta byla v jiných časopisech
uveřejněna, učiniti zabavení čís.
26 periodického tiskopisu ťTagŤ neodůvodněným.
Páni interpelanti vytýkají tím jedině
nestejnoměrnost tiskové přehlídky
u různých úřadů tiskovou službu
vykonávajících, jež má svou příčinu
hlavně vzhledem k daným místním poměrům
v různém ocenění veřejného
zájmu při řešení otázky,
zda tento zájem vyžaduje, aby zabavením bylo
zabráněno dalšímu rozšiřování
obsahu závadných míst.
Za tohoto stavu věci není důvodu k nějakému
opatření.
Proti Alexandru Szende-mu, zubnímu techniku v Bratislavě,
Proboštská ul. č. 3, měl býti
dne 28. července 1925 proveden zájem movitostí
pro nedoplatek dlužních daní přímých.
Exekuce byla bezvýslednou, neboť dle zprávy
berního vykonavatele neměl dlužník movitostí,
které by nebyly z exekuce vyloučeny. Zároveň
namítal dlužník, že má na dávce
z majetku přeplatek z platby zadrženým vkladem
a že dávce z majetku vůbec nepodléhá.
Výrokem policejního ředitelství v
Bratislavě ze dne 5. srpna 1925, čís. 8783/prez.
1925 byl A. Szende - maďarský státní
příslušník - vypovězen z území
čsl. republiky.
V důsledku vypovězení byly proti dlužníku
provedeny další zájmy movitostí a sice
dne 21. srpna 1925 pro nedoplatek Kč 1.121,23, zbývající
po odečteni očekávaného přeplatku
na dávce z majetku per Kč 4044,88. Exekuce byla
opět bezúspěšnou z důvodů
výše naznačeného. Nařídil
proto berní úřad kapesní prohlídku,
kterou provedl berní vykonavatel Josef Bartoň dne
25, srpna 1925 a zabavil obnos Kč 1121,23.
Žádosti strany z 11. září 1925
za vrácení zabaveného obnosu generální
finanční ředitelství v Bratislavě
rozhodnutím ze dne 29. ledna 1926, čís. VI-519/26
nevyhovělo a námitku protizákonností
odmítlo s odůvodněním, že dle
ustanovení §u 45 z čl. XI z r. 1909 třeba
proti nezákonností při exekuci podati stížnost
u finančního ředitelství do 8 dnů
po provedení příslušného exekučního
úkonu.
Odvolání strany proti výroku o vypovězení
z území čsl. republiky bylo jako bezdůvodné
zamítnuto konečným rozhodnutím, ministra
s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 15. ledna
1926, čís. 43045/25. V důsledku tohoto konečného
rozhodnutí byla po bezvýsledném vyzvání
dlužníka k zaplacení dalších splatných
daní provedena na nařízení finančního
ředitelství v Bratislavě čís.
2698/I Br. m. 26 znovu kapesní prohlídka dne 15.
února 1926 pro pohledávky 5987 Kč a zabaven
obnos 1600 Kč. Stížnost exekuta ze dne 1. března
1926 proti provedení kapesního zájmu zamítlo
generální finanční ředitelství
v Bratislavě rozhodnutím ze dne 13. května
1926, čís. VI-2793/26 jako opožděnou
a u nepříslušného úřadu
podanou a žádosti strany za vrácení
zabaveného obnosu nevyhovělo, sdělivší
zároveň stěžovateli zbývající
nedoplatky.
Revisní žádosti strany proti vypovězení
z území Československé republiky nebylo
vyhověno (rozhodnutí ministra s plnou mocí
pro správu Slovenska ze dne 29. dubna 1926, čís.
15572/26 adm. V, ale z ohledu na rodinné a životní
poměry vypovězeného odloženo bylo provedení
vypovězení na dobu 6 měsíců
od doručení revisního rozhodnutí s
podmínkou, ze vypovězený opatří
si v dané lhůtě cestovní pas dle §u
3 vl. nař. č. 215/21.
Další exekuce proti vypovězenému dlužníkovi
vedena nebyla.
Alexandr Szende domáhal se také trestního
stíhání Josefa Bartoně, pro přečin
zneužití moci úřední, avšak
jeho žádost o zavedení trestního vyšetřování
byla usnesením vyšetřujícího
soudce sedrie v Bratislavě ze dne 10. prosince 1926 zamítnutá,
poněvadž Josef Bartoň jako státní
zaměstnanec prohlídku osoby provedl podle uděleného
rozkazu, a byl k svému jednání oprávněn.
Podotýkáme, že příslušná
zákonná ustanovení na Slovensku dosud, platná
provedení kapesního zájmu výslovně
nevylučují -že však tohoto, prostředku
bylo ve skutečností použito jen v několika
málo případech, kde šlo o dlužníky
k placení schopné, ale zřejmě renitentní.
K jednotlivým bodům interpelace dovolují
si sděliti:
ad 1.) Ranní spojení Kraslic s Chebem a s Karlovými
Vary obstarává vlak č. 5602, příjezd
do Falknova n. O, v 6.15 min. K Chebu je na vlak č. 1521
přechodná doba 10 minut, ke Karlovým Varům
18 minut na vlak č. 1522. Od těchto dvou vlaků
je také spojení do Kraslic vlakem číslo
5603, odjezd z Falknova n. O. v 6.33 min.
Vlak č. 5604 jest vlakem školní a obstarává
pouze lokální spojení do Falknova n. O. Jeho
nynější poloha byla stanovená na přání
rodičů školních dětí.
ad 2.) Vlak č. 5610 jest určen pro spoj na Chomutov
ke vlaku č. 1504, čekání jest 17 minut.
Spojení k Chebu obstarává vlak č.
5612 jedoucí o 1.40 min. později, od nějž
se čeká na rychlík č. 68 pouze 15
minut, na osobní vlak č. 1503 pouze 23 minuty.
Není správné, že vlak č. 5512
má spojení k Chebu teprve vlakem č. 1531,
tedy po čekání větším
než 2 hodiny. Vlak č. 5612 má, jak jest již
výše o tom zmínka, k Chebu spojení dvě,
rychlíkem č. 68 a osobním vlakem č.
1503, po čekání pouze 15 resp. 23 minuty.
Ad 3.) K tomuto bodu dovolují si připojiti přehlednou
tabulku:
| Vlak | má minut čekání | na spoj směru: |
| číslo: | Cheb: | Karlovy Vary: |
| 5602 | 10 | 18 |
| 5604 | 49 | 65 (školní vlak) |
| 5606 | 12 | 49 |
| 5608 | 34 | 14 |
| 5610 | - | 17 |
| 5612 | 15 (na rychlík) 23 (na os. vlak) | |
| 5603 | 5 | 13 |
| 5605 | 13 | 28 |
| 5607 | 8 | 47 |
| 5609 | - | - (školní vlak) |
| 5611 | 9 (od rychlíku) | 5 |
| 5613 | 34 (od rychlíku) | |
| 43 (od osob. vlaku). |
Přípojnými nejsou vlaky č. 5604 a
5609, poněvadž jsou to vlaky školní (viz
ad 1), a číslo 5613, poněvadž je veden
pro dělníky, jejíchž směna končí
ve 22 hod. Čekání 3/4 hod, jsou pouze 3 a
vznikají polohou vlaků na hlavní trati. Čekání
asi půl hodiny jsou pouze 4, ale kratších než
1/4 hodiny je 10, Trať Falknov n. O.-Klingenthal má
od 5. hod. do 22. hod, 12 osobních vlaků. Nemůže
pak zajisté míti každý z nich okamžité
spojení na obě strany na hlavní trati.
Ad 4.) Vlak č. 5613 jezdí v létě na
přání obyvatelstva jako výletní
vlak č. 5615 o jednu a půl hodiny později
než ve všední den. Má spojení od
Karlových Varů vlakem č. 1531 s čekáním
pouze 11 min, ve Falknově n. O. a od Chebu vlakem č.
508 s čekáním 5 minut.
Ad 5.) Z přehledu ad 3.) a z toho, co uvedeno k předchozím
bodům, vysvítá, že se státní
správa železniční dostatečně
snaží potřebám obecenstva vyhověti
a že spravedlivě jí nelze činiti důvodných
výtek.
K hořejší interpelaci, na niž jsem převzal
odpověď místo pana ministra spravedlnosti,
sdělují, že č. 4 v Jablonci vycházejícího
časopisu ťVolkswehrŤ ze dne 22. ledna 1927 při
tiskové přehlídce, vykonávané
okresní politickou správou v Jablonci n. N., zabaveno
nebylo, článek v interpelaci uvedený vyloučila
však z tohoto čísla redakce časopisu
sama, ježto byla k svému dotazu upozorněna
okresní politickou správou, že článek
při tiskové přehlídce byl by eventuelně
shledán závadným.
Ježto takový postup je vzhledem na příslušná
ustanovení tiskového zákona nepřípustný,
bylo nadřízeným úřadem učiněno
patřičné opatření.
Intervence na veřejných schůzích a
shromážděních náleží
mezí nejobtížnější úkoly
politických a policejních úředníků,
Povinností intervenujícího úředníka
je pečovati o to, aby ve shromáždění
nepřihodilo se nic proti zákonu a aby nebyl porušen
veřejný klid a pořádek. Intervenující
úředník musí proto sledovati řečníky
a zaznamenávati jích výroky pří
tom však zároveň okamžitě posouditi,
zda některý výrok nezakládá
skutkové podstaty nějakého trestného
činu, a v kladném případě ihned
zakročiti. Dále musí intervenující
úředník dbáti též toho,
aby byly pří schůzi zachovány předpisy
shromažďovacího práva, a dle potřeby
učiniti bezodkladně příslušné
opatření. Při tom rozhoduje namnoze subjektivní
názor intervenujícího úředníka,
k němuž tento musí dospěti bez dlouhého
rozmýšlení, a není proto vyloučeno,
že občas intervenující úředník
zakročí i tam, kde není to zcela odůvodněno.
Tak dlužno též posuzovati zakročení
intervenujícího úředníka způsobem
v interpelacích vylíčeným pří
veřejné schůzi, konané dne 23. dubna
1927 ve Starém Habendorfě, a bylo proto učiněno
patřičné opatření. Rozkaz,
aby na této schůzi nebylo připuštěno
odhlasování resoluce v interpelacích uvedené,
intervenujícímu úředníku dán
nebyl.
Daň z příjmu jest v okrese berní správy
ve Frýštátě až včetně
do roku 1926 jíž předepsána, tudíž
i železničním zaměstnancům.
Příslušnost státních úředníků
k určité národnosti nebyla a není
ani podmínkou, ani překážkou jejich
Povolání ke službě v ministerstvu nebo
u jiného ústředního úřadu,
rozhoduje tu vždycky jen skutečná potřeba,
zájem služby a odborná kvalifikace pro tuto
službu. Jinými hledisky se vláda pří
povoláváni úředníků
do ministerstev a ostatních ústředních
úřadů neřídí.
Poměry v národnostním složení
osobních stavů ministerstev a ústředních
úřadů vůbec, na něž se
v interpelaci poukazuje, mohou míti původ hlavně
v tom, že služební místa v těchto
úřadech byla obsazena z převážné
části ihned po státním převratu
nejschopnějšími v těch, kdož na
místa ve státní službě republiky
Československé již tehdy reflektovali.
Poněvadž z osobních výkazů vedených
podle 13 služební pragmatiky nebyla a není
národnost státních úředníků
patrna, nemůže vláda s určitostí
říci, kolík úředníků
německé národnosti je, přiděleno
službou jednotlivým ministerstvům a ostatním
ústředním úřadům. Usuzovati
pak na příslušnost k některé
národnosti z jiných momentů, na příklad
ze jména, z vyučovacího jazyka škol,
jež úředník navštěvoval
a pod., je těžko možné.
Ani ta okolnost, že se úředník sám
hlásí k určité národností,
není tu podle zkušeností vždy spolehlivým
měřítkem. Při sčítání
lidu se sice zjišťovala národnost, ale podle
§ 7 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb.
z. a n., nesmí býti uveřejňováním
statistických dat odhalovány individuelní
soukromé poměry. Vláda nemá tudíž
možnosti bezpečně zjistiti, kolík úředníků
té neb oné národností jest u jednotlivých
ministerstev a ústředních úřadů
zaměstnáno, a nemůže proto z podnětu
této interpelace učiniti nějaké další
opatření.
Jak mi bylo oznámeno, v opětovných případech
týkajících se vojenského ubytování
v Podmoklech, městský úřad v Podmoklech
projevoval vůči požadavkům vojenské
správ naprostou neochotu a činil všemožné
potíže. K případům těmto
náleží i onen, jenž zavdal podnět
k postupu okresní politické správy děčínské
vytýkanému v dotaze.
Přes to, že tón dopisu okresní správy
politické, na který jest si stěžováno,
vzhledem k shora zmíněnému neochotnému
jednání městského úřadu
v Podmoklech jest vysvětlitelným, neváhám
přece prohlásiti, že s formou přípisu
nesouhlasím. Učinil jsem v tomto směru příslušné
opatření.
Firmě Heřman Müller textilní továrny
v Hrádku, Doníně a Frýdlantu, resp.
jejím společníkům Bedřichu
a Janu Müllerovi povolil jsem výnosem ze dne 22. dubna
1927 č. 10.953/27 značnou slevu na přímých
daních za léta minulá až včetně
rok 1923 na základě § 1 zák. z 8. X,
1924 č. 235 Sb. z. a n. (o mimořádných
úlevách při placení přímých
daní), ježto zde byly dány podmínky
úlev podle ustanovení tohoto paragrafu.
Bylo totiž zevrubným šetřením zjištěno,
že tu jde o případ rázu výjimečného,
neboť firma utrpěla milionové ztráty
následkem poklesu cen surovin a zboží, úpadku
odběratelů a poklesu cen strojů a stavebních
investic provedených v nejdražší době.
Při posouzení otázky pak, je-li vážné
nebezpečí, že by zapravení nedoplatků
daňových incl. r. 1923 ve spojení s ostatními
nedoplatky daní za I. 1924-1926 a dávky z majetku,
které sníženy nebyly, mohlo ohroziti žadatele
v jích hospodářském podnikání,
byla rozhodující okolnost, že by celé
jich jmění, sestávající z převážné
části z hodnot immobilních, sotva stačilo
k zaplacení všech nedoplatků daňových
incl. r. 1926, vymožení těchto ne doplatků
bylo by nad to možno docíliti jen exekučním
prodejem továren, kterýžto postup by přivodil
ne-li zánik, tedy jistě alespoň nebezpečný
otřes rozsáhlého tohoto podniku, zaměstnávajícího
přes 800 osob.
Konečně zdůrazňuji, že by dle
názoru berní správy straně příslušel
několikamilionový odpis na daních přímých
na základě podaných opravných prostředků,
které však žadatele musili v souvislosti s povolenou
slevu odvolati.
Podotýkám, že poskytnutá sleva daňová
netýká se třetího společníka
firmy, který má největší podíl
na zisku a ztrátě firmy ze všech 3 společníků
a jehož daňové nedoplatky jsou se vším
důrazem vymáhány.
Z důvodů svrchu uvedených nepokládám
za nutné učiniti nějaké další
opatření.
Na římskokatolického faráře
Josefa Blaschka bylo jíž dne 31. ledna 1927, tedy
ještě před podáním interpelace
poslance Josefa Davida a druhů, učiněno u
okresního soudu v Lučenci trestní oznámení,
že dne 6. ledna 1927 a v následující
době v Modrém Kamení odepřel jako
římsko-katolický farář vyzpovídati
Veroniku Lentvorskou, dokud její syn Josef Lentvorský
ze Sokola nevystoupí a vyloučiv ji z téže
příčiny z účastí na
ostatních náboženských obřadech
a pobožnostech, využil takto svého postavení
jako duchovni, chtěje tím bezprávně
vynutiti, aby její syn ze Sokola vystoupil.
Oznámení toto bylo učiněno předmětem
trestního řízení proti Josefu Blaschkovi
pro přestupek útisku podle § 1, zák.
ze dne 12. srpna 1921, číslo 309 Sb. z. a n., po
jehož skončení byl okresním soudem v
Lučenci dne 30, dubna 1927 vynesen rozsudek, jímž
Josef Blaschka zmíněným přestupkem
byl vinným uznán a k peněžitému
trestu 300 Kč, v případě nedobytnosti
k uzamčení v trvání 15 dnů
odsouzen.
Rozsudek tento nestal se však pravoplatným, poněvadž
obhájce obžalovaného vznesl odvolání
co do viny a trestu a odsouzený stal se účastným
amnestie dle rozhodnutí pana presidenta republiky ze dne
2. června 1927.