Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Tabulka I.

Tabulka II.

Tabulka III.

Proti školnímu roku 196/27 nastaly v školním roce 1927/28 tyto změny:

1. Postátněny byly tyto ústavy: Reformní reálné gymnasium v Ivančicích a Tišnově, evangelický učitelský ústav v Báňské Šťávnici.

2. Otevřeny byly nově tyto ústavy: Františkánské gymnasium v Malackách, státní německý ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk v Opavě, spolkový německý ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk v Brně, klášterní ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk v Olomouci-Řepčíně, přístupný pouze řeholnicím, klášterní ústav pro vzdělání pěstounek v Napajedlech.

3. Změna typu nastala na těchto ústavech: Státní gymnasium v Báňské Bystřici bylo změněno v reálné gymnasium, české městské dívčí reformní reálné gymnasium v Plzni bylo změněno v reálné gymnasium.

4. Úplně zrušeny byly tyto ústavy: České městské dívčí reformní reálné gymnasium v Chrudimi, české spolkové dívčí reálné gymnasium v Pardubicích, státní německé nižší gymnasium ve Vidnavě, německé učitelské ústavy v Litoměřicích a Trutnově, maďarské pobočky při reálném gymnasiu v Užhorodě.

5. Částečně uzavřeny byly učitelské ústavy v Čáslavi a v Košicích.

6. Změna druhu školy nastala při státním reálném gymnasiu ve Velké Revúci, jež se mění v měšťanskou školu.

7. Čestný název udělen byl státnímu gymnasiu v Hradci Králové: Rašínovo gymnasium.

8. Osamostatnění ústavů. Projednává se návrh na osamostatnění maďarských pobočných oddělení při německém státním reálném gymnasiu v Bratislavě a při státním reálném gymnasiu v Košicích.

9. Pobočná oddělení jinojazyčná jsou tato: Úplná maďarská pobočná oddělení jsou při německém reálném gymnasiu v Bratislavě, při reálných gymnasiích v Berehově, Košicích a Nových Zámcích a při ref. reál. gymnasiu v Lučenci. Československá pobočná oddělení jsou při maďarském reálném gymnasiu v Rimavské Sobotě a při ruských reálných gymnasiích v Užhorodě a Mukačevě. Na učitelských ústavech jsou maďarské pobočky v Bratislavě a polské pobočky ve Slezské Ostravě.

10. Pobočná oddělení stejnojazyčná jsou v Českých Budějovicích: při gymnasiu stálé reálně gymnasijní pobočky v 3. až 8. třídě, při reálce samostatné ref. reálně gymnasijní oddělení s 1. až 8. třídou. Při městském dívčím reformním reálném gymnasiu v Praze II. jsou pobočky Vyšší dívčí školy s 1. až 6. třídou.

11. Organisační zvláštnosti: Reálná gymnasia, na nichž lze současně s povinnou franštinou (angličtinou) a deskriptivou vyučovati řečtině jsou čtyři: Hlučín, Bruntál (něm.), Olomouc (něm.), Praha II. (něm.). Povinná angličtina místo francouzštiny jest zavedena na 12 německých ústavech (Aš, Bruntál, Kraslice, Lanškroun, Olomouc, Planá, Praha II., Šumperk, Uničov, Ústí nad Labem, Vary Karlovy a Žatec) a na pobočkách pěti československých ústavů (Praha XII., Praha XVI., Plzeň, Košice a Trnava). Jazyk ruský jest zaveden jako povinný předmět na ref. reál. gymnasiu v Turč. Sv. Martině, jako předmět relativně povinný na reálném gymnasiu v Prešově a na učitelských ústavech v Modře a Lučenci. V pobočkách prvního reálného gymnasia v Praze II. vyučuje se podle učebné osnovy, navržené Jednotou českých filologů. Výnosem ze dne 17. června 1927, čís: 71.214/27-II., zavedena byla v učebných osnovách středních škol ta změna, že na gymnasiích se vyučuje řečtině a na reálných gymnasiích francouzštině až od třídy páté, čímž oba tyto typy v nejnižších čtyřech třídách splývají; na reformních reálných gymnasiích byl značně omezen počet vyučovacích hodin latiny a do osnovy nejvyšších tříd byl vložen další moderní jazyk (slovanský neb italština - na ref. reál. gymnasiu v Praze XIX. - neb angličtina). Celkový počet vyučovacích hodin na všech typech byl poněkud snížen. Výnosem min, školství ze dne 30. června 1927, čís. 69.034/27-II., bylo zavedeno vyučování azbuce a počáteční četba slovanských textů na všech československých středních školách.

Tabulka IV.

Tabulka V.

Z těchto -ústavů bylo 199 státních a 79 nestátních.

Za války staly se pouze tyto změny: Německá reálka v Karlíně změněna v reálné gymnasium, nižší reálka ve Frývaldově v reformní reálné gymnasium; nově zřízeno bylo německé lyceum v Olomouci a německý učitelský ústav ve Znojmě, takže ústavů bylo v ten den 280.

Poznámka: Vlastně 279 ústavů, tedy o jeden méně než před státním převratem, a jen o jeden více než v roce 1913, ježto jest odečísti tři ústavy, jež jsou pouhými pobočkami (České Budějovice RG i Ref. RG a Slezská Ostrava polský učit. ústav).

Z těchto ústavů jest 232 státních a 50 nestátních. Z 50 nestátních ústavů mají 23 postátněné sbory učitelské a 8 je zemských, takže soukromí činitelé vydržují celkem jen 19 ústavů. Z nich patří 13 katolickým činitelům, 3 městům, 3 spolkům.

Tabulka VI.

nehledí-li se k odbornému ústavu pro učitelky domácích nauk, týž počet jako před státním převratem.

Kláštor pod Zniovem (RG, 1920), Levoča (UčÚ, 1920), Michalovce (RG, 1922), Prešov (UčÚ dom. nauk, 1922), Bratislava (maď. abit. kurs, 1924), Malacky (františkánské gymnasium, 1927).