Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V obvodu vrchního zemského soudu v Praze činilo celkové jmění sirotčích pokladen koncem r. 1924 - 268,1 mil. Kč. Z toho bylo uloženo na hypotékách 44,9%, na cenných papírech 36,2%, u spořitelen 3,2%. Z cenných papírů činily československé státní půjčky 65,5 mil. Kč. Předválečné renty rakouské činily 13,4 mil. Kč a válečné půjčky rakouské 14,5 mil. K. Pasiva činila celkem 250,8 mil. Kč. Přebytek 17,3 mil. Kč nestačil k vyrovnání kursovního rozdílu cenných papírů v částce 33,7 mil. Kč. Tak vznikl celkový úbytek 16,4 mil. Kč.

V obvodu vrchního zemského soudu v Brně činilo jmění sirotčích pokladen koncem r. 1925 celkem 153,4 mil. Kč. Z toho bylo uloženo na hypotékách 57,6%, na cenných papírech 30%, u spořitelen 5%. Z cenných papírů činily československé státní papíry 36,4 mil. Kč, rakouské válečné půjčky 0,2 mil. K, předválečné renty rakouské 9,0 mil. Kč. Pasiva činila 130,7 mil. Kč. Po odečtení kursovního rozdílu činil přebytek 0,7 mil. Kč.

V obvodu vrchního zemského soudu v Praze klesl počet depositních podstat ze 37.894 v roce 1923 na 11.432 v roce 1926. Je to účinek provádění zákona č. 88/1924 Sb. z. a n. Úhrn civilních soudních deposit a 215 depositních pokladen v Čechách činil honcem roku 1926 480 mil. Kč. Z toho připadlo na hotovosti 7,6 mil. Kč, na cenné papíry 5,3 mil. Kč, na vkladní knížky 34,3 mil. Kč, na skvosty 0,7 mil. Kč. U depositního úřadu civilních soudů v Praze klesl počet depositních podstat z 8.651 v roce 1923 na 469 v roce 1926. Celkem činila deposita zde 10,0 mil. Kč, z toho činily v hotovosti 5,2 mil. Kč, vkladní knížky 4,5 mil. Kč a cenné papíry 0,2 mil. Kč. Počet deposit vysvětluje se realisací a výplatou přejímacích cen složených dlouholetými pachtýři.

V obvodu vrchního zemského soudu v Brně bylo koncem roku 1926 celkem 3313 depositních hmot proti 9352 v roce 1923. Úhrn deposit činil zde 20,2 mil. Kč, z toho činily hotovosti 1,6 mil. Kč, cenné papíry 5,0 mil. Kč, vkladní knížky 12,9 mil. Kč a skvosty 0,5 mil. Kč. U depositního úřadu civilních soudů v Brně bylo koncem roku 1926 celkem 1060 depositních hmot se stavem 8,1 mil. Kč.

U Zemské banky v Praze bylo v r. 1926 úhrnem 4837 deposit v hodnotě 193,4 mil. Kč, a to z obvodu pražského v hodnotě 3,2 mil. Kč v úschově a v hodnotě 189,3 mil. Kč v úschově a správě, z obvodu brněnského v hodnotě 0,4 mil. Kč v úschově a správě, ze Slovenska v hodnotě 0,1 mil. Kč v úschově a správě.

U poštovního úřadu šekového byla deposita soudů a poručenských úřadů z obvodu celé republiky, a to z obvodu vrchního zemského soudu v Praze 4986 deposit v hodnotě 15,8 mil. Kč v úschově a 2628 deposit v hodnotě 100,0 mil. Kč v úschově a správě, celkem 7614 deposit v hodnotě 115,8 mil. Kč, z obvodu vrchního zemského soudu v Brně 2213 deposit v hodnotě 6,9 mil. Kč v úschově a 1995 deposit v hodnotě 61,8 mil. Kč v úschově a správě, celkem 4208 deposit v úhrnné hodnotě 68,8 mil. Kč, z obvodu soudní tabule a poručenského úřadu III. stolice v Bratislavě 348 deposit v hodnotě 4,8 mil. Kč v úschově a 327 deposit v hodnotě 17,8 mil. Kč v úschově a správě, celkem 675 deposit v hĚänotě 22,7 mil. Kč, ze slovenského obvodu soudní tabule a poručenského úřadu III. stolice v Košicích 107 deposit v hodnotě 1,7 mil. Kč v úschově a 74 deposit v hodnotě 1,3 mil. Kč v úschově a správě, celkem 181 deposit v hodnotě 3,0 mil. Kč a z podkarpatského obvodu soudní tabule a poručenského úřadu III. stolice v Košicích 54 deposita v hodnotě 0,4 mil. Kč v úschově a 12 deposit v hodnotě 0,3 mil. Kč v úschově a správě, celkem 66 deposit v hodnotě 0,7 mil. Kč.

Ve vězeňství bylo po stránce hospodářské v rámci účelné a úsporné reformy přihlíženo k tomu, aby trestnice, věznice i polepšovací ústavy kryly svou potřebu podle možnosti vlastním hospodářstvím a aby trestanci svou prací přispívali co nejvíce k úhradě nákladů, s nimiž je spojeno jejich věznění. Tato snaha setkávala se i v roce 1926 s pozoruhodnými výsledky.

Z věznic sluší upozorniti zvláště na znojemskou, která vykázala roku 1926 takový výnos vězeňské práce, že jím byl celkový náklad na věznici úplně kryt.

Zvýšení toto nastalo hlavně v důsledku vyšší potřeby na osobní požitky podle nových platových zákonů a, nařízení. Dále nutno uvésti, že celková vyšší potřeba u tit. 3. "Justiční správa v zemích" v částce 5,6 mil. Kč a celkové snížení úvěrů v tit. 4 "Trestnice" o částku 3,6 mil. Kč vzniklo tím, že pankrácká trestnice byla přeměněna na věznici a proto její potřeba byla vyloučena z tit. 4. a zařaděna do tit. 3.

Zbývající zvýšení potřeby v tit. 3. v částce 2,0 mil. Kč nastalo, nepřihlíží-li se k menším zvýšením některých položek, vyšším úvěrem u položky "Úřední a kancelářské potřeby" o 1,3 mil. Kč na úhradu nových tiskopisů potřebných podle jazykových předpisů a tím, že u položky "Trestní soudnictví" byla preliminována vyšší prokázaná potřeba o 1,9 mil. Kč. Naproti tomu byl snížen úvěr položky "Cestovné a stravné" o 0,5 mil. Kč, ježto z velké části nebude nutno vypláceti diety z titulu vedení dvojí domácnosti, a podle skutečné potřeby snížen byl úvěr u položky "Zakládání pozemkových knih" o 0,5 mil. Kč.

Snížení příjmů nastalo v důsledku přeměny pankrácké trestnice ve věznici. Příjmy této trestnice zařaďují se v rozpočtu pro rok 198 v tit. 3., jehož položky se sice zvyšují, ale toto zvýšení je podstatně nižší, než příjmy preliminované v roce 1927 pro pankráckou trestnici v tit. 4. Snižují se hlavně položky "Příjmy z práce trestanců" o 0,7 mil. Kč a "Různé příjmy" o 0,2 mil. Kč, ježto trestanci odpykávající si delší tresty musili býti dopraveni do jiných trestnic, takže počet osob, které možno zaměstnávati, se značně snížil.

V tit. 5. není v roce 1928 preliminován příspěvek Zemských fondů trestních pokut ze Slovenska a Podkarpatské Rusi v částce 0,6 mil. Kč, ježto přebytků těchto fondů bylo nutno použíti pro jiné účely.

Ministerstvo unifikační podalo v roce 1927 osnovu nového směnečného zákona. Československá republika přistoupila tím k unifikaci soukromého práva v odvětví nad jiné významném. Podaná osnova došla zvláštního povšimnutí proto i v zahraničí a v posudcích odborných byla oceněna jako zdařilá práce zákonodárná. [Poznámka: Srov. Deutsche Juristenzeitung, Heft 11, Berlin, den 1. Juni 1927, str. 805 a 806, posudek vídeňského prof. Dr. Ludwiga Strausse.] K samostatnému podání byly připraveny v ministerstvu unifikačním v roce 1927 dále úplně: osnova zákona o hlášení obyvatelstva a pobytu a hlášení cizozemců, přimykající se k serii zákonů, vydaných v tomto roce v Československé republice za účelem zlepšení poměrů veřejné bezpečnosti (zákony o cikánech, kočovných živnostech, pracovních koloniích, atd.), osnova zákona o umořování listin, připravená pro projednání meziministerské, osnova zákona o směnečných poplatcích, připravená v souvislosti s osnovou směnečného zákona a osnova zákona o zahlazení odsouzení. Jinak pracovalo se v dohodě s odbornými ministerstvy na osnovách, jež unifikačním ministerstvem podány budou v letech příštích; jsou to osnovy zákona o kompetenci ministerstev, zákona o užívání a změně jména, zákona o dani z cukru, zákona o dani z nerostných olejů, zákona o monopolu umělých sladidel, zákona o dani ze zbroje a lovu, civilního soudního řádu, zákona šekového, zákona o ručení silostrojů, řádu o zbavení svéprávnosti, zákona o umořování listin, vládního nařízení o zrušení nařízení vydaných na základě zákonného článku LXIII/1912, a jeho novel a j. Ve společných pracovních komisích referentů ministerstva unifikačního a příslušného ministerstva odborného připravena úplně pro parlamentní projednání v roce 1927 osnova zákona o dani z lihu, jinak pracovalo se i tu na osnovách, k jichž podání příslušným ministerstvem odborným dojde teprve v letech příštích (reforma finančního práva trestního, reforma práva poplatkového, superrevise občanského zákona, příprava sjednoceného trestního řádu a příprava osnovy zákona trestního a zákona přestupkového). Mimo společné zvláštní komise zasluhuje spolupráce unifikačního ministerstva na osnovách, připravovaných v resortech jiných, zvláštní zmínky v případu reformy politické správy, trestního řízení policejního, řízení správního, novelisace zákona o nejvyšším správním soudu, zákona o úpravě živností stavebních, zákona o výčepu vína pod víchem, zákona o podrobení dosavadních výčepních licencí na Slovensku a Podk. Rusi předpisům zákona živnostenského, zákona o školách národních, vládního nařízení kongruového, zákona o stavebním ruchu, zákona o úpravě poměrů úředně autorisovaných civilních inženýrů, zákona cejchovního, vládního nařízení o vymezení působnosti při provádění prací zeměměřických, zákona o poštovní spořitelně, vládního nařízení o branných předpisech, vládní instrukce pro finanční prokuratury, prováděcího nařízení k zákonu o přímých daních, úpravy soustavy daní obchodových, novelisace řádu exekučního, novelisace civilních řádů soudních a řádů advokátních, řádu notářského; řádu konkursního a odpůrčího, zákona o nesporném řízení, zákona o ústřední sirotčí pokladně, práva autorského, pozemkového katastru, soudů pracovních, řádu vyrovnávacího, soudů rozhodčích (pro pensijní pojištění v Bratislavě a podle zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců), zákona o zaměstnancích ve vyšších soukromých službách, úpravy poměrů družstev, přípravy mezistátních smluv (zvláště smlouvy s Polskem o vzájemné vykonatelnosti exekučních titulů a o pozůstalostech, smluv se Švýcarskem, Řeckem, Francií, Estonskem, Bulharskem, Lotyšskem, Tureckem a Maďarskem), reformy právnických studií, ochrany mládeže proti oplzlé literatuře, zákona o potulných cikánech, puncovního zákona, zákona o trestním soudnictví nad mládeží, zákona o státních pracovních koloniích, zákona o četnictvu a sborech stráže bezpečnosti, zákona o pokoutnictví, zákona a vládního nařízení o vojenském kázeňském a kárném právu atd. Případy, kdy jiným resortům podána byla dobrá zdání v agendě správní, byly v roce 1927 velmi četné ve všech oborech státní správy na poli práva správního, finančního i soudního.

V roce 1928 hodlá unifikační ministerstvo k podání připraviti zvláště osnovy jednotného civilního řádu soudního, normy jurisdikční a uvozovacího zákona k jurisdikční normě a civilnímu řádu soudnímu. Osnova civilního řádu soudního bude obsahovati 613 paragrafů a pro rok 1928 zbývá hlavně vypracovati ještě její oddíl o řízení manželském, jakož i provésti konečnou redakci osnovy na podkladě výsledků jejího projednání v komisích odborných. Jinak pracováno bude v roce 1928 i na dokončení ostatních osnov, o nichž výše již bylo řečeno, že unifikačním ministerstvem budou podány. Pokud jde o osnovy připravované ve společných komisích referentů ministerstva unifikačního a ministerstva odborného, předloží unifikační ministerstvo v oboru nového zákona občanského samostatně vypracovanou osnovu zákona uvozovacího, jakož i osnovu předpisů o spolunabytém jmění.

Zvýšená potřeba nastala znovuzařaděním platu pro ministra a nákladu na provoz služebního automobilu (0,18 mil. Kč), dále v důsledku platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n. a vlád. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. (0,19 mil. Kč).

Státní příjmy nepreliminují se jako v roce 1927 žádné.

Důsledkem poměrů vylíčených v důvodové zprávě k finančnímu zákonu pro 1927 podržela agenda nejvyššího správního soudu svoji dosavadní vzestupnou tendenci. V r. 1926 počet došlých stížností dosáhl čísla 7.898 a stoupl tedy opětně proti r. 1925 o 500 stížností. Poněvadž není možno agendu tak rozsáhlou bez újmy kvality judikatury ani při nejkrajnějším napětí sil ovládnouti dosavadním počtem soudců, bylo nutno pomýšleti na legislativní opatření, jimiž by - šetříc co možná státních financí - dosaženo bylo včasného vyřizování stížností k soudu docházejících. Presidium nejvyššího správního soudu předložilo za tím účelem vládě osnovu zákona o částečné reorganisaci nejvyššího správního soudu, kterou jednak z důvodů úsporných zavádí se jako pravidlo vyřizování stížností v sezení neveřejném, a pro spory menší důležitosti připouští se rozhodování v senátech tříčlenných, jednak zavádí se instituce t. zv. přidělených referentů s hlasem poradním, která má zároveň umožniti výběr schopných sil pro gremium soudu. Vedle toho bylo ovšem - poněvadž tito přidělení referenti nemohou býti plnoprávnými členy gremia - nutno navrhnouti také zřízení jednoho nového senátu. Tato dvě posléze uvedená opatření, jež vzhledem ke stavu agendy jsou naprosto nutna, nemá-li se rozhodování soudu svou pomalostí státi pro strany prakticky bezcenným - budou vyžadovati nákladu okrouhle 520.000 Kč.

*) Nejvyšší číslo, kterého dosáhl záběh u Vídeňského správního soudu za léta 1876 - 1914 vůbec.

větší.

Zvýšená potřeba vznikla jednak normálním zvýšením služného, jednak úpravou platovou podle zák. č. 103/26 Sb. z. a n. a vlád. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. (0,6 mil. Kč), dále zařaděním potřeby na jeden nový senát (0,5 mil. Kč) v důsledku osnovy zákona o reorganisaci nejvyššího správního soudu.

Z rozsáhlé činnosti ministerstva školství a národní osvěty, které v rámci rozpočtem povolených prostředků pečuje o potřeby školské, kulturní a kultové, bylo by uvésti zejména toto:

V oboru školství národního byla upravena správa školská v hlavním městě Praze. Připraveny byly osnovy zákonů o obvodových (újezdních) školách měšťanských, o školách pomocných, o školách mateřských, o úpravě poměrů nestátních učitelů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a úpravě pensí nestátních učitelů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Dále se připravuje návrh zákona o reorganisaci školské správy a návrh vládního nařízení o služební pragmatice učitelské a projednává se dále obsáhlá osnova unifikačního zákona o zřizování, vydržování a navštěvování národních škol, kde se má i otázka úhrady školního nákladu rozřešiti.

V revisi řádu školního a vyučovacího se pokračuje.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pokračuje se ve vyřizování a budování lidových škol pro děti nezaškolené. Na Slovensku prodlužuje se podle § 12 malého školského zákona (č. 226/22 Sb. z. a n.) povinná docházka školní na osm školních roků pro děti, které od počátku školního roku 1927/28 začnou šestý neb nižší školní rok vyučovací.

Školní správa věnuje zvláštní pozornost tomu, aby bylo zabezpečeno a stabilisováno vyučování dětí na území národnostně smíšeném ve školách menšinových. Podle možností daných každoročním úvěrem odčiňuje se nedostatečné umístění menšinových škol novostavbami nebo koupí objektů.

Pokud jde o věci pedagogické, pracuje se na nových normálních osnovách pro školy obecné, zvláště pak pro třídy závěrečné, pro školy hluchoněmých a slepých, jakož i na výchovných a vyučovacích směrnicích pro školy pomocné.

Na středních školách a učitelských ústavech se v r. 1927 značně zmenšil počet žactva. Kdežto ve škol. r. 1925/26 bylo na těchto školách zapsáno 110.761 žáků v 3.259 třídách, klesl ve škol. r. 1926/27 počet žactva na 105.356 a počet tříd na 3.214.

V organisaci středních škol byly v roce 1927 provedeny jen menší změny. Tak na př. státní gymnasium v B. Bystřici bylo změněno na reálné gymnasium, při něm. stát. ústavě učitelském v Opavě bylo povoleno otevříti ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk, při stát. ústavu učitelském v Bratislavě zřízeny maďarské pobočky o dvou ročnících a pod.

Akce postátňovací neučinila v r. 1927 patrných význačnějších pokroků. Úspěšnější jsou výsledky v oboru staveb středoškolských budov. Bylo dokončeno vybudování novostaveb pro střední školy v Duchcově, Hradci Král., Trutnově, v Plzni a ve Zvolenu, pokračováno ve stavbách v Brandýse, Mostě, Jičíně, Pardubicích, byly zahájeny novostavby v Brně, v Brně-Král. Poli, Bohumíně, v Michalovcích a připraveny projekty pro jiné novostavby. Stejně bedlivá pozornost věnována adaptacím, jakož i vybavení a doplnění vnitřního zařízení a doplnění sbírek učebných pomůcek.

Na vydržování nestátních středních škol udělovány podpory jejich vydržovatelům.

V důsledku platového zákona vypracován návrh vládního nařízení o učebné povinnosti středoškolských profesorů a o remuneracích za přespočetné hodiny.

Aby byla připravena půda pro zjednodušení středoškolských typů a pro zamýšlenou středoškolskou reformu, byla v r. 1927 vydána nová normální učebná osnova středoškolská, která vstoupí v platnost počátkem škol. r. 1927/28.

Odborné školství, pokud spadá do působnosti ministerstva školství a národní osvěty, zahrnuje v sobě učiliště obchodní a učilišť odborná v užším slova smyslu, t. j. školy průmyslové, odborné školy pro jednotlivá odvětví živnostenská, dále školy pro ženská povolání, hospodářská a konečně živnostenské pokračovací (na Slovensku učňovské) školy.

Ve školství obchodním bylo pokračováno v postátňovací akci učitelských sil a síť obchodních škol podle získaných zkušeností doplněna nebo pozměněna. Pracuje se na nové úpravě učebných osnov obchodních akademií, které nejspíše v r. 1928 vejdou v platnost.

školy průmyslové a odborné pro jednotlivá odvětví živnostenská trpěly i v r. 1927 nedostatkem učitelských sil, takže jen s krajním využitím učitelstva bylo lze dosáhnouti stanoveného cíle. Vypracovány byly nové osnovy pro mistrovské školy strojnické a pro školy tekstilní. Ve vybavení školních dílen bylo intensivně pokračováno. Počet kursů pro zaměstnané značně vzrostl; z nich zvláště dlužno uvésti nové kursy pro teoretický i praktický výcvik řidičů automobilů. Odborné školy směru umělecko-průmyslového zúčastnily se všech výstav, pořádaných Svazem Československého Díla, jako výstavy v Lipsku, v Kodani a ve Štuttgartu. V roce 1928 bude se pokračovati ve vnitřní reorganisaci škol tak, aby se co nejvíce přiblížily k přítomnému stavu průmyslu, a v jejich vybavení. Školy účastní se ve velkém rozsahu výstavy soudobé kultury v Brně.

Obtížné poměry odborných škol pro ženská povolání, zaviněné krajně neutěšenými finančními poměry jejich, potrvaly i v r. 1927. Některé školy byly rozšířeny o živnostenské pracovny: V příštím roce bude hlavní snahou ministerstva, aby pokračováním v postátňovací akci podle zák. ze dne 17. února 1922, čís. 75 Sb. z. a n. a ze dne 20. prosince 1923, čís. 252 Sb. z. a n. bylo čeleno těmto obtížím.

V zodborňování živnost. pokračovacího školství bylo pokračováno a podnícena byla akce, aby tříleté školy se sedmiměsíčním školním rokem byly reorganisovány na dvouleté se školním rokem desítiměsíčním. Jednání meziresortní o zákonu, toto školství upravujícím, nebylo dosud skončeno. Projevil se značný zájem o vhodnější umístění těchto škol ve vlastních budovách, čemuž značně napomáhá zřízení fondu živnostenských škol pokračovacích při ministerstvu školství a národní osvěty podle zákona ze dne 1. července 1920, č. 141 Sb. z. a n. V příštím roce dojde pravděpodobně s podporou státní k postavení vlastních budov živnostenských pokračovacích škol v některých velkých střediscích průmyslových, kde přípravné práce značně pokročily. Ježto zákonem o organisaci politické správy pokuty, plynoucí do fondu živnostenských škol pokračovacích, nadále poplynou do státní pokladny, byla do rozpočtu vložena přiměřená částka, z níž stavební akce bude podporována.

V oboru školství vysokého byla působnost ministerstva školství a národní osvěty určována jednak dalším systematickým doplňováním vědecké výzbroje a vnitřního zařízení jak starých vysokých škol, vědeckých ústavů a laboratoří, tak i nových ubikací, péčí o studium, v což spadají hlavně četné reformy a organisační práce, péčí o vědecké bádaní a činnost publikační. Vědecké bádaní podporováno bylo udílením stipendií.

Ve směru organisačním a pedagogickém byla připravena reforma studia zeměměřičského na vysokých školách technických, studia hornického a hutnického inženýrství na vysoké škole báňské v Příbrami a vysoké školy obchodní v Praze. Dále pracuje se na vhodnějším umístění vysoké školy báňské v Příbrami, organisaci studia leteckého inženýrství, učeliště novinářského a věd politických, na rozšíření studia theologických fakult katolických, na úpravě theologického studia evangelického a církve československé, na zřízení obchodního oddělení německé vysoké školy technické v Praze, na reorganizaci studia pojistné techniky na vysokých školách technických, studia právnického, lékařského a lékárnického, na zřízení Orientálního a Slovanského ústavu a některých jiných vědeckých ústavů (na př. pro vodárenství, kanalisaci a pod.).

Činnost ministerstva školství a národní osvěty po stránce vybavení vysokých škol a vědeckých ústavů není skončena a bude třeba v budoucnu provésti četné vysokoškolské novostavby a upraviti řádné dotace ústavů a stolic přiměřeně dnešním poměrům.

V oboru sociální péče o studentstvo byly udělovány státní studijní podpory nemajetným žákům škol středních a odborných a posluchačům vysokých škol. Přiměřeným zdokonalováním evidence bylo dosaženo toho, že podpor státních dostává se skutečně nejpotřebnějším a že nenastává kumulace podpor z veřejných nebo soukromých prostředků.

Regulováním činnosti státních a státem podporovaných internátů a vysokoškolských kolejí, zřízených na podkladě spolkovém, směřovalo se k tomu, aby všecky tyto instituce se staly po stránce hospodářské soběstačnými jednotkami, a hledíc ke stránce výchovné byla prováděna vhodná opatření, aby internáty měly na zřeteli vysoké cíle ve výchově státní i občanské. V Praze byla nově vybudovaná Masarykova kolej odevzdána svému účelu, a pokud se týče Slovenska, bude v krátké době o skutečnou potřebu postaráno tím, že bude vystavěna vhodná universitní kolej a akademická mensa v Bratislavě. V roce 1928 bude péče o zdravotní ústavy studentské a o studentské ozdravovny, která dosud z větší části náležela ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, přenesena do kompetence ministerstva školství a národní osvěty, čímž nastane další zjednodušení a koncentrace i v oboru zdravotní péče o studentstvo.

V oboru ochrany památek pečovalo ministerstvo školství a nár. osvěty programovitě o evidenci a konservaci památek a stejně postupovalo v musejnictví, kde zajišťovalo státu vliv na správu musejní i archivů. Přikročilo k otevření báňského musea D. Štúra v B. Šťávnici. V oboru archeologie pokračováno ve výkopech na pražském hradě a na Vyšehradě. Poskytnutím další subvence na chrám sv. Víta na pražském hradě umožnilo ministerstvo školství a nár. osvěty rychlé pokračováni prací v nové i staré části chrámové. Bylo organisováno provádění nákupů pro budoucí státní galerii, k jejíž stavbě položen základní kámen. Též v příštím roce pokračováno bude ve výkopech na Vyšehradě a zamýšlí se probádati odborně Libušín, pokračovati v soustavném prokopání slovenského Děvína atd. Přistoupí se k řešení důležité otázky stavby nové budovy pro technické museum v Praze a bude dokončeno jednání o přírodní reservaci v Tatrách na polské hranici.

V oboru uměleckém opětně dostalo se příspěvků podpůrným institucím spisovatelským, přiměřenými částkami vybaveny konkursy krátkodobých studijních a cestovních příspěvků pro žurnalisty a mladé spisovatele, povolovány podpory na činnost publikační a pod.

Ministerstvo školství a nár. osvěty vydá definitivní statut státních cen v oboru literatury, divadla a hudby. Podporována byla veřejná divadla, umělecké korporace, hudební instituce a soukromé hudební školy a pod.

Podstatným úkolem příštího roku bude organisace účasti na výstavě soudobé kultury v Brně a s ní spojeného slovanského pěveckého festivalu.

Státní péče o lidovou výchovu provádí se rozsáhle vybudovanou organisací místních a světových komisí (9.000) a okresních a městských osvětových sborů (528). V roce uplynulém uspořádáno bylo 94.925 lidově výchovných podniků, z čehož bylo 39.809 přednášek a 2.473 kursů. Podporována byla činnost ústředních lidovýchovných organisací. Do obecních knihoven rozděleno bylo ze státních podpor přes 50.000 knih. Zvláštní péče věnuje se Slovensku a Podk. Rusi, kde v příštím roce bude dobudována síť okresních osvětových sborů a místních osvětových komisí.

Kulturní a školské styky s cizinou jsou stále zdokonalovány. Ministerstvo umožňuje účast domácích odborníků na významných sjezdech mezinárodních a stará se o členství v mezinárodních společnostech, sdruženích a spolcích. Z významných nynějších úkolů třeba se zmíniti zejména o přípravách k provádění kulturní konvence Československo-jugoslávské, k zavedení anglické školy v Praze, zřízení čsl. lektorátů ve slovanských zemích atd. Ministerstvo školství a nár. osvěty účastní se akce pro postavení Denisova pomníku v Praze a vybudování Maison de la Chimie v Paříži.

V oboru kultovém pokračuje ministerstvo školství a národní osvěty ve snaze, přivésti staré poměry kultové v úplný soulad s novými státními a právními poměry Československé republiky, zejména pokud jde o vliv a součinnost státní správy kultové na poměrech těch. Provedeny byly všechny přípravné práce k tomu, aby mohlo býti přikročeno k nové úpravě hranic diecesí tak, aby souhlasily s hranicemi státními a aby vyloučena byla jurisdikce a vliv zahraničních správních činitelů církevních. Osamostatnění tuzemských řádů i klášterů od zahraniční pravomoci řádové postupuje dále a bylo již u většiny provedeno.

Reorganisace evangelických církví v historických zemích byla v hlavních rysech již skončena. Na Slovensku, kde evangelická církev augsburského vyznání jest již plně sorganisována, pracuje se na tom, aby tomu bylo rovněž tak s reformovanou církví, a je naděje, že se tak stane co nejdříve.

Československá církev pokračuje ve zřizování náboženských obcí a počíná býti nyní činnou i na Slovensku a Podkarpatské Rusi, dosáhnuvši tam státního uznání.

Pravoslaví v P. Rusi a ve východním Slovensku dostává se znenáhla k vyšší organisaci, která se projevuje zřízením karpatoruské eparchie a vypracováním její ústavy.

Také židovské vyznání vykazuje postup ve své organisaci, ježto v historických zemích byly již všechny projektované svazy náboženských obcí zřízeny a na Slovensku došlo ku sorganisování kongresových a status quo obcí ve svaz, jenž vedle obdobného svazu náboženských obcí orthodoxních bude fungovati jakožto jednota židovstva v příslušných obcích náboženských zastoupeného.

Výdaje osobní vykazují zvýšení o 746 mil. Kč, jež způsobeno je hlavně úpravou platovou podle zákonů č. 103/26 a 104/26, vládních nařízení č. 113/26 a 114/26 a úpravou kongruy podle zákona č. 122/26, normálním postupem zaměstnanců do vyšších platových stupňů, úpravou platů smluvních zaměstnanců analogicky dle úpravy zaměstnanců pragmatikálních, zvýšením nákladu na nemocenské pojištění státních zaměstnanců rovněž důsledkem platové úpravy, dále větší potřebou na požitky duchovních kviescentů, a na výslužné úředníků konsistoří a duchovních, konečně zařazením 2,09 mil. Kč do osobních výdajů podle své povahy z částky 7,5 mil. Kč vložené do rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty na ruskou pomocnou akci.

Uvedené zvýšení osobních výdajů nastalo, ačkoliv byly z výdajů osobních vyloučeny:

1. částka 17,1 mil. Kč a zařazena do výdajů věcných; částka tato je příspěvkem státu na živnostenské školy pokračovací odpovídající výši osobního nakladu těchto škol a podle své povahy náleží do výdajů věcných;

2. náklad na aktivní platy učitelstva škol nestátních na Slovensku a Podkarpatské Rusi (49,3 mil. Kč), pokud nespočívá na zákonech a na pensijní platy téhož učitelstva (1,9 mil. Kč) z téhož důvodu.

Věcné výdaje vykazují sice celkové zvýšení o 36,9 mil. Kč, avšak odečte-li se od této částky peníz 17,1 mil. Kč, o němž právě v předchozím odstavci byla řeč a který jeví se pouhým přesunem, vyplývá vlastní zvýšení věcných výdajů o 19,8 mil. Kč.

Zvýšení toto odůvodňuje se tím, že zvýšen byl náklad na vědecké ústavy a vědecké potřeby o 1,2 mil. Kč.

Dále v rozpočtu školství odborného zařazuje se nová položka 1,6 mil. Kč na příspěvky na opatření vlastních budov pro pokračovací školy živnostenské, v oboru školství národního pak zvýšen byl příspěvek na školy mateřské a pomocné o 2 mil. Kč a na učebné potřeby o 1 mil. Kč.

Z nákladu 7,5 mil. Kč zařazeného do rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty na ruskou pomocnou akci vloženo do výdajů věcných 5,4 mil. Kč v titulu "školské a kulturní styky s cizinou", který byl dále zvýšen o 2 mil. Kč na další prohloubení kulturních styků s cizinou, jako na kulturní konvenci jugoslávskou, na vědecké sjezdy, na anglickou školu, na Denisův pomník, ústav chemický v Paříži a j.

Státní výdaje na sociální péči studentskou zvýšeny o 1,2 mil. Kč, a to na státní stipendia Jarníkova zařazen 1 mil. Kč a na zdravotní péči o studentstvo 0,2 mil. Kč. Tato částka byla v roce 1927 zařazena do rozpočtu ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy a je tudíž pouhým přesunem.

Na výstavu soudobé kultury v Brně v roce 1928 zařazen nově náklad 4 mil. Kč.

V oboru kultovém zvýšen byl věcný náklad na opravy, stavby a přestavby budov a podpory seminářům církve římsko-katolické o 0,5 mil. Kč; úprava podpory kalvínské církvi na Slovensku v důsledku její nové ústavy, a zvýšení podpor ev. církve a vyznání vyžádalo si zvýšení o 1,6 mil. Kč, dále zvýšena podpora církvi československé o 0,5 mil. Kč a jiným náboženským vyznáním o 0,2 mil. Kč.

Naproti tomu vykazuje celkový věcný náklad na střední školství snížení o 0,16 mil. Kč způsobený menší potřebou na dietách na Slovensku a Podkarpatské Rusi, dále snížen úvěr na umění o 0,25 mil. Kč v důsledku odpadnutí splátek na různá opatření v oboru umění učiněná v letech dřívějších, rovněž sníženy stěhovací výlohy v rozpočtu škol národních na Slovensku a Podkarpatské Rusi o 0,7 mil. Kč v důsledku zmenšení potřeby přikazování učitelstva z území jiných a konečně některé menší položky na potřeby škol národních sníženy celkem o 0,26 mil. Kč.

Zvýšení toto má své odůvodnění ve vyšším výnosu školného na školách středních v důsledku nové úpravy o 3,2 mil. Kč, ve větším výnosu školného na školách odborných o 0,2 mil. Kč následkem zvýšené návštěvy těchto škol, ve větším příjmu o 0,9 mil. Kč na pensijních příspěvcích učitelstva nestátních škol národních na Slovensku a Podkarpatské Rusi a z vyššího výnosu školní daně a školních nemovitostí v těchto zemích a konečně v oboru kultovém ve zvýšení pensijních příspěvků duchovenstva o 5 mil. Kč.

Naproti tomu příjmy v oboru škol vysokých vykazují pokles 0,3 mil. Kč vypuštěním průběžných položek.