Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zákonem za dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., zřízen byl Státní pozemkový úřad a zahájil svou činnost 15. října 1919. Výsledky jeho 8mileté činnosti obsaženy jsou v tomto stručném přehledu:

Kromě ústředí bylo zřízeno 11 Obvodových úřadoven (Praha, Ml. Boleslav, Hradec Králové, Čes. Budějovice, Plzeň, Brno, Olomouc, Trenčín, Zvoleň, Prešov, Užhorod). Jim podřízeno jest 53 přídělových komisariátů, počítajíc v to kolonisační referát v Bratislavě.

Soupis zabraného majetku proveden byl dle vl. nař. ze dne 9. ledna 1920, č. 61 Sb. z. a n.; dle něho podléhá záboru v Č. S. R.:

t. j. 28,2% veškeré výměry půdy ve státě. Vlastníků zabraného majetku jest 1730.

V době, kdy zákonodárství o poz. ref. nebylo ještě úplné, provedl S. P. Ú. tyto předběžné akce:

Příděl do vnuceného pachtu zemědělské zabrané půdy na základě §u 63 příd. zákona. Takto dostalo se na dobu 6tiletou 141.172 ha půdy zabrané do nájmu 265.162 rodin drobných zemědělců a bezzemků. Tyto pachty končí nejpozději v roce 1928 a likvidují se při definitivním přídělu převodem do vlastnictví.

Příděl půdy stavební proveden byl ku zmírnění bytové krise na venkově, dále ku zřízení nebo rozšíření dvorů, zahrádek a j. Takto 32.651 malých zemědělců získalo 6.311 ha půdy. Příděl půdy rozptýlené, při němž 17.588 zemědělců obdrželo do vlastnictví 9.302 ha zemědělské půdy, týkal se rozptýlených parcel, které nesouvisely s vlastními objekty.

Na základě zákona ze dne 27. května 1910, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům vykoupilo 128.557 drobných zemědělců celkem 101.119 ha půdy za náhradovou cenu 179,063.380 Kč. Z této výměry bylo 80.000 ha půdy zabrané.

K definitivnímu přídělu bylo přikročeno koncem r. 1921 a dosud bylo reformou dotčeno 1273 velkostatků se 3918 dvory, úplně neb z části. Výsledky do konce března 1927 shrnuje tento přehled:

Z této výměry dostalo se obcím a okresům lesní půdy 14.479 ha, ostatní pak byla rozdělena jednak do drobného přídělu (373.184 ha), jednak ve zbytkových statcích (107.765). Drobný příděl záleží hlavně v doplnění stávajících malozemědělských podniků na přiměřeně větší výměru. Průměrně obdržel jeden nabyvatel 14 ha. Všeobecnou právní formou tohoto přídělu jest vlastnictví.

Součástí přídělu jest kolonisace, která vytvořuje nové soběstačné usedlosti. Dosud bylo na ni věnováno přes 19.000 ha pro 1350 rodin kolonistů, z nichž jest část reemigrantů. Kolonisace dosud zasáhla do 119 obcí, z nichž 38 bylo jí nově založeno. S. P. Ú poskytl kolonistům držebnostní úvěr přes 80,000.000 K, provozovací přes 850.000 Kč, stavební přes 108,000.000 Kč, investiční úvěr kolonistů činí přes 3,500.000 Kč.

Zbytkových statků bylo do konce března 1927 vytvořeno a přiděleno 1292 ve výměře 107.765 ha, takže průměrná výměra jednoho činí 83 ha. Dalších 181 zbytkových statků bylo prodáno vlastníky z volné ruky dle § 7. z. záborového se souhlasem S. P. Ú. Tím vzrostl jich počet na 1473 s výměrou 123.235 ha. Jich nabyvatelé patří k těmto povoláním a skupinám:

Ve skupině druhé započteny jsou i 43 zbytkové statky, přidělené družstvům zaměstnaneckým.

Počet všech nabyvatelů půdy v akci přídělové (i s účastníky akcí předběžných) odhaduje se na 565.000 rodin, což representuje 23% všech osob aktivně činných v čsl. zemědělství. Jest zřejmý hluboký zásah pozemkové reformy do širokých vrstev lidových, a to ve směru hospodářské demokratisace. Dle povolání patří přídělci z 53% do skupiny zemědělců, ze 23% do skupiny bezzemků (počítaje k nim i bývalé zaměstnance velkostatků), se 24% do skupiny smíšeného povolání (venkovští živnostníci, průmysloví dělníci, zaměstnanci a j.).

Družstva v poz. reformě. Vedle přídělu do vlastnictví a do pachtu připouštějí zákony o poz. ref. také příděl půdy a objektů zeměděl. průmyslu, družstvům. Hlavně bývalí zaměstnanci velkostatků používají této formy přídělu. Dosud bylo v rámci pozemkové reformy

Uvedená družstva zaměstnanecká mají 43 zbytkových statků o výměře 4257 ha, veškerá družstva zemědělská mají téměř 7000 ha. Družstvům zaměstnaneckým poskytl S. P. Ú. na držebnostním a provozovacím úvěru přes 22,000.000 Kč.

Péče o zaměstnance. Zajištění zaměstnanců velkostatků, kteří ztratili dosavadní zaměstnání v důsledku pozemkové reformy, děje se dle zákona:

1. Přídělem půdy.

2. Zajištěním dosavadního nebo opatřením náhradního zaměstnání.

3. Peněžitým odškodněním.

4. V případě stáří nebo invalidity pensí.

Dosud bylo zaopatřeno celkem 62.605 bývalých zaměstnanců a to:

Bývalým zaměstnancům bylo přiděleno 49.429 ha půdy pro 15.711 rodin. Státní příspěvek na cenu přídělovou činil asi 61,000.000 Kč, peněžité odbytné dosud 143,000.000 Kč. Roční důchod pensistů činí 4,7 mil. Kč. Celkem bylo dosud na zajištění zaměstnanců věnováno asi 210,000.000 Kč.

Výsledky akce úvěrové. Dle zákona úvěrového pečuje S. P. Ú. také o finanční stránku přídělu: aby nabyvatelé půdy zaplatili cenu přídělovou, aby nedostávající se jim k tomu prostředky byly opatřeny úvěrem státním neb soukromým, aby na přidělené půdě bylo umožněno řádné hospodaření poskytnutím úvěru stavebního a provozovacího. Do září 1927 byly výsledky tyto:

Lesní reforma. Zabraná půda nezemědělská (lesy, rybníky, pastviny, půda stavební a neplodná) činí 69,9% veškeré zabrané půdy. Lesní držba státu v Č. S. R. jest poměrně nízká, neboť v historických zemích mu patří pouze 3,8% všech lesů, na Slovensku 12,9%, na Podkarpatské Rusi již 46,9%. V celé řadě evropských států patří státu daleko více lesů. Ve Švédsku 27,9%, ve Finsku 36,9%, v Dánsku 25%, v Řecku 80%, v království S. H. S. 36,3%, v Rumunsku 41,3%, v Bulharsku 29,7%, v Německu 33,7%, kdežto v Č. S. R. jen asi 14,7%.

Proto bude v lesní reformě hlavním nabyvatelem lesů stát, dále pak uchazeči v §u 10 zákona přídělového uvedení. Dosud bylo ze zabrané lesní a rybniční půdy postátněno 179.165 ha a současně 13.690 ha půdy zemědělské ku zajištění provozu hospodářství lesního a rybničního. Celkem tedy postátněno 192,855 ha půdy. Kromě toho bylo obcím, okresům a j. přiděleno 14.479 ha půdy lesní, která byla již uvedena v rámci definitivního přídělu.

Praxe zákona o hospodářství na zabraném majetku pozemkovém. Zákonem z 12. února 1920 pověřen byl S. P. Ú. péčí, aby zabraný majetek do převzetí byl od vlastníků řádně obhospodařován. V prokázaných případech špatného hospodaření může S. P. Ú. uvaliti na dotyčný vlastnický soubor úřední správu nebo trvalý úřední dozor na účet vlastníka. Kdežto v roce 1919 bylo úředních správ 56 a trvalé dozory 4, jest v roce 1927 úředních správ potaze 4 a trvalých dozorů 12.

Praxe §u 3 a) zákona záborového. Na žádost vlastníků zabraného majetku rozhoduje S. P. Ú. dle § 3 a) z. z. o vyloučení ze záboru těch objektů, které jsou právně a hospodářsky samostatny a neslouží hospodaření na zabrané půdě. Dosud bylo rozhodnuto ve 1204 případech a vyloučeno ze záboru celkem 8533 ha s příslušnými objekty (37 cukrovarů, 13 lihovarů; 36 pivovarů, 90 mlýnů, 43 cihelen, 20 pil, 95 podniků průmyslových, 595 domů, 179 hostinců a j.).

Praxe §u 7. zákona záborového. Ke zcizení, dělení, zavazení, pachtu a nájmu zabraného majetku potřebí jest souhlasu S. P. Ú. K žádostem o zcizení byl dán souhlas ve 40.414 případech a povoleno zciziti celkem 332.558 ha půdy vůbec. Z této výměry bylo současně propuštěno ze záboru 173.641 ha. Ostatní zůstala v záboru.

Žádostem o souhlas ku zavazení zabrané půdy bylo vyhověno ve 1301 případech a povoleno tak další zatížení zabraných souborů částkou 1.249,306.622 Kč. Z této částky bylo použito na daně a dávky, zejména dávku z majetku 58%, zbytek na investice. Žádostem o souhlas ku pachtu a nájmu bylo vyhověno ve 2512 případech.

Praxe §u 11. zákona záborového. Vlastník zabraného majetku má dle tohoto §u nárok, aby mu byla ze záboru propuštěna a ve vlastnictví ponechána výměra 150 ha půdy zemědělské nebo 250 ha půdy vůbec. S. P. Ú. může dle cit. §u propustiti i větší výměru, hledě k potřebě půdy pro příděl, k účelům hospodaření, k zásobování měst, k potřebám zemědělského průmyslu a j. Ze záboru nesmí však býti propuštěno pod tímto titulem více než 500 ha půdy. Dosud propustil S. P. Ú. 1.527 vlastníkům celkem 444.589 ha půdy, z toho 266.166 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo propuštěno jednomu vlastníku 174 ha půdy zemědělské, 117 ha půdy jiné, celkem 291 ha.

Praxe §u 20. zákona přídělového. Vlastníku zabraného majetku kromě výměry podle §u 11 zák. záborového mohou býti také podle §u 20 zák. přídělového ponechány pozemky s historickými nebo uměleckými památkami a pozemky vyznačující se krásami přírodními. Při tom dlužno vyšetřiti, zda žádané propuštění neznemožňuje a nebo neohrožuje provedení reformy a zda dotyčné pozemky a objekty mají skutečně vlastnosti v §u 20 vyznačené. Dosud bylo 525 vlastníkům z tohoto titulu ponecháno 170.853 ha, z toho 16.030 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo jednomu vlastníku z tohoto titulu ponecháno 31 ha půdy zemědělské, 295 ha půdy jiné, tedy 326 ha půdy celkem.

Otázky vodohospodářské a zcelovací. Aby zajištěna byla meliorační zařízení na přidělené půdě, ustavuje S. P. Ú. z přídělců vodní družstva, kterých bude v Čechách, na Moravě a ve Slezsku asi 200. Dále přikročuje S. P. Ú. ku provádění meliorací a regulací na celé řadě zbytkových statků, které byly dosud přiděleny do pachtu. Z fondu kolonisačního podporuje provádění vzorkových melioračních úprav v území hospodářsky méně vyspělém (východní část státu), aby názorně probudil zájem pro výnosnost těchto úprav. V dohodě s příslušnými ministerstvy provádí převod významných toků ze zabraného majetku do vlastnictví státu. Dosud jen v 15 soudních okresích Čech bylo pomocí pozemkové reformy postátněno 244 km vodních toků. Výměra parcel do vlastnictví státu převedených činí 652 ha. Poz. reforma umožňuje v různých místech stavby údolních přehrad, opatřujíc pozemky náhradní za pozemky zatopené. V celé řadě obcí moravských prováděna byla dle dohody s moravským úřadem pro agrární operace akce přídělová současně se zcelováním pozemků (kommassací). V duchu §u 21 a 23 zákona přídělového ukládá S. P. Ú. v akci přídělové nabyvatelům podmínku, že podrobí přidělený i svobodný svůj majetek pozdějšímu zcelení i zcelovacímu plánu a práva v této příčině jim příslušející, že přecházejí na S. P. Ú. Pozemková reforma zasáhla dosud asi do 5800 obcí katastrálních a tím dle odhadu S. P. Ú. přešla na něho, s ohledem na příští zcelování, práva ohledně cca 1,5 mil. ha půdy přidělené i svobodné. To činí asi 30% výměry veškeré půdy, která vyžaduje zcelení v našem státě. Tak připravuje a usnadňuje pozemková reforma příští kommassaci.

Výsledky činnosti přídělové r. 1927. Ačkoliv rozsah přídělu běžného roku bude statisticky vyjádřen teprve po jeho skončení, lze odhadnouti jej na 120.000 ha půdy vůbec, z toho 88.000 ha půdy zemědělské. Značná část přídělu půdy zemědělské provedena byla v rámci tak zv. malého programu zkráceným řízením přídělovým, při němž místo přídělové listiny vstupuje trhová smlouva nabyvatele s vlastníkem, schválená S. P. Úřadem. Dokončuje se 235 novostaveb kolonistů nákladem asi 25 mil. Kč. Zakončuje se programová příprava lesní reformy pro příští rok.

K programu r. 1928. Shrneme-li uvedené výsledky, resultuje, že do podzimu 1927 ze zabrané půdy dostalo se definitivně novým nabyvatelům:

V téže době bylo vlastníkům zabraného majetku ze záboru propuštěno, vyloučeno a ponecháno půdy:

Sečtením výměr, jichž se dostalo novým nabyvatelům a jež byly ponechány vlastníkům, zjišťujeme zmenšení rozsahu zabrané půdy:

Z této výměry zbývá ještě vyřešiti nárok 203 vlastníků zabraného majetku dle § 11 zákona záborového a určitý menší počet případů dle § 20 zákona přídělového. Ostatní pak výměra po vyřešení dalších nároků dle §u 3 a) zák. zábor. jest k disposici pro reformu pozemkovou.

Dle pracovních disposic S. P. Ú. bude koncem r. 1928 příděl půdy zemědělské zakončován, vyjma některých objektů zemědělských, které budou řešeny v souvislosti s příslušnými lesními celky. Těžiště přídělové akce zemědělské přesunulo se již na Slovensko. V roce 1928 bude současně přikročeno ve větším měřítku k reformě lesní a pracovní program pro tento rok počítá s převzetím několika set tisíc ha zabrané lesní půdy. Rovněž bude pokračováno v další výstavbě kolonií, se zvláštním zřetelem na potřeby Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Zaknihování přídělů a další úkoly. Předáním půdy do užívání novým nabyvatelům není poz. ref. ukončena. Teprve zaknihování této půdy zajistí nově vytvořenou vlastnickou strukturu a umožní vlastníkům hypotekární úvěr. Rozsah této práce vynikne tímto srovnáním: všech obcí v republice jest 17.038 a příděl byl do konce 1926 proveden ve 5754 kat. obcích, v mnohých pak po druhé i po třetí dle objektů a dle pracovního postupu v různých letech. Do konce 1926 jest proto počet elaborátů přídělových, jež vyžadují zaknihování 6568. Tato obrovská práce za dnešního stavu úředních sil i s přibráním advokátů a notářů vyžádá si několik let usilovné práce.

Pokud zaknihování není skončeno, bylo nutno upraviti odvádění daní z převzatých a přidělených pozemků. Dle dohody s min, financí pracuje se na prozatímních výkazech vlastnických změn dle obcí a tyto jsou předkládány finančním úřadům, jako podklad k předpisu daní pro jednotlivé přídělce. Dosud bylo vypracováno 2264 takových výkazů a odevzdáno fin. úřadům. Tato akce má pro nabyvatele půdy veliký význam, neboť bez ní mohlo by se státi, že daně byly by předepsány za několik let najednou. Kromě toho také zajištěno jest pravidelné roční odvádění daní, což má význam nejen pro státní pokladnu, ale zejména pro obce a okresy, pokud jde o přirážky z daně odvozované.

Nová agenda vzniká S. P. Úřadu pokud jde o kontrolu plnění závazků přídělových listin, zejména ve směru schvalování každého dalšího zcizení, zavazení a pronájmu přidělené půdy. Sem se vztahuje také kontrola hospodaření přídělců a činnost právě ustavovaného rozhodčího soudu, kterému dle zákona přídělového přísluší rozhodovati o event. zpětnému výkupu přídělu.

Rovněž vzrůstá rozsah evidence všech finančních závazků úřadu vůči vlastníkům zabraného majetku, vůči hypotekárním věřitelům a osobám, pro něž na zabraném majetku váznou práva a nároky. Sem patří výplata přejímacích cen po provedeném soudním rozvrhu, služba náhradové banky, evidence hypot. závazků, které se souhlasem věřitelů byly do náhradové knihy zapsány a zatěžují dále přidělený majetek, při čemž úřad pečuje o řádné úrokování těchto pohledávek.

Tento stručný náčrt působnosti Státního pozemkového úřadu, který ovšem nevyčerpává všech podrobností agendy legislativní, sociální, hospodářské, finanční, statistické a j., naznačuje úkoly druhé pracovní etapy, zejména provedení lesní reformy a stabilisaci nově vytvořené struktury vlastnické v našem zemědělství.

Zvýšení nastalo při osobních výdajích v důsledku platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n. a vlád. nař. č. 113 a 114 z r. 1926 Sb. z. a n. pak úpravou platů smluvních zaměstnanců podle analogie státních zaměstnanců.

Zvýšení příjmů odpovídá zvýšené režii úřadu, kterouž tento zcela státní pokladně uhražuje.