Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Obsáhlé a národohospodářsky velmi důležité úkoly ministerstva veřejných prací jsou patrny z činnosti těchto jednotlivých odvětví:

Pro ústřední úřady, jimž věnována zvláštní pozornost, byly provedeny stavební akce úhrnným nákladem 50 mil. Kč. Dlužno uvésti zejména novostavbu úřední budovy pro ministerstvo sociální péče a novostavbu budovy určené původně pro ministerstvo veř. zdravotnictví a tělovýchovy, nyní pro zemskou správu politickou. Budova ministerstva sociální péče byla odevzdána již v používání, kdežto druhá úřední budova bude dokončena v roce 1928. Pro ministerstvo obchodu a patentní úřad provádí se novostavba budovy na zakoupeném staveništi v asanačním bloku VIII. v Praze I. (na Františku). Lze očekávati, že v tomto roce bude zahájena stavba definitivní budovy ministerstva financí v zahradě býv. konventu Anglických Panen. Připravují se stavby budov pro ministerstvo zahraničních věcí, zemědělství, veřejných prací a nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Ministerstvo železnic zahájilo stavbu své úřední budovy z vlastních prostředků. Stavbě budovy parlamentu byla věnována řada jednání, a lze očekávati, že během tohoto roku podaří se objasniti hlavní zásady a přikročiti k vypsání ideové soutěže na Letné, načež bude jednáno o koupi potřebných pozemků.

Z dalších projektovaných pozemních staveb ústředních bylo by výslovně uvésti vybudování státního obchodního domu v Bratislavě, v němž umístěna bude plodinová bursa.

Ze staveb vysokých škol dlužno zvláště vytknouti stavební dokončení budovy filosofické fakulty a pokračování ve stavbě budovy právnické fakulty české university v Praze I. a budovy ústavu chemické technologie české vysoké školy technické v Praze-Dejvicích. Zahájena bude stavba právnické fakulty české university v Brně. Pro německou universitu v Praze mimo dokončení přístaveb hygienického ústavu a něm. dětské kliniky zahájí se přípravné práce pro novostavbu kliniky chirurgické a otiatrické.

Svému účelu odevzdáno celkem 209 budov škol menšinových, vybudovaných nákladem okrouhle 173 mil. Kč; dokončuje se a rozestavěno jest 30 budov s rozpočteným nákladem 26 mil. Kč a připravuje se stavba dalších 33 škol.

Do resortní kapitoly ministerstva veřejných prací jsou pojaty v titulu 15. "Stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy" výdaje pro stavby budov a koupě realit pro účely všech administrativních odvětví státní správy vyjímajíc správu vojenskou a státní podniky.

Mimo novostavby státních budov úředních věnovalo ministerstvo veřejných prací zvýšenou péči otázce řešení bytové nouze státních zaměstnanců v různých místech postižených bytovou nouzí. Dosavadní výsledek těchto akcí jest tento:

Dosud bylo dohotoveno 413 domů a 12 bloků o celkovém nákladu 303,000.000 Kč.

Podle usnesení vlády ze dne 14. listopadu 1925 bylo věnováno na stavbu obytných domů v místech ohrožených bytovou nouzí 29,500.000 Kč, a byly téměř všechny stavby dle tohoto programu zahájeny, některé z nich již dokončeny.

Vedle toho rozvinulo ministerstvo veřejných prací t. zv. akci losovou, spočívající v rozprodeji státní losové výpůjčky a ve stavbě obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance z výnosu této výpůjčky. Zákonem ze dne 7. III. 1924, č. 58 Sb. z. a n. o stavebním ruchu byla zmocněna vláda, aby z výnosu zmíněné výpůjčky na vystavění obytných domů pro státní a jiné veřejné zaměstnance přikázala částku do 600,000.000 Kč. Zákonem ze dne 7. dubna 1927, č. 44 Sb. z. a n. o stavebním ruchu byla tato částka snížena na 580,000.000 Kč, kterážto částka byla již prodejem stavebních losů plně dosažena. Z prostředků takto získaných jest do 30. června 1927 dohotoveno resp. rozestavěno úhrnem 489 domů o 5599 bytech a 14.623 místnostech nákladem 457,800.000 Kč; zbytek jest zajištěn pro stavby dalších obytných domů, jejichž projekty se připravují a projednávají.

Mimo výstavbu státních domů vyvinulo ministerstvo veřejných prací též rozsáhlou činnost při přezkoušení projektů soukromých státem subvencovaných obytných staveb po stránce technické. V tomto směru se podotýká, že ministerstvo veřejných prací projednalo v období od 1. června 1921 do 30. června 1927 projekty a rozpočty na stavby 26.442 domů o 56.754 bytech s rozpočteným nákladem 4.472,543.597 Kč.

Ačkoliv úvěry státního rozpočtu 1927 pro udržování a úpravy nynějších státních silnic a mostů byly proti předcházejícímu roku poněkud zvětšeny, nebylo toto zvětšení tak podstatné, aby mohl býti v r. 1927 zamezen další úpadek státních silnic, způsobený jednak nedostatečným přídělem krycích hmot v posledních 13 letech, jednak rychle se vzmáhající dopravou automobily, a tím méně bylo možno přistoupiti k provádění takových úprav silnic, jakých vyžadují doprava automobilní a zdravotní potřeby obyvatelstva v městech a osadách. Z nedostatku peněžních prostředků bylo možno letos prováděti jen místy úpravu úplně sešlých úseků venkovských silnic a jen velmi nepatrnou měrou podporovati úpravu městských úseků státních silnic.

Ministerstvo veřejných prací pokládalo proto za svou nejpřednější povinnost zajistiti prostředky potřebné pro řádné udržování a pro zlepšování našich veřejných, hlavně státních silnic. Přijetím zákona o silničním fondu bylo tohoto účelu dosaženo a lze proto očekávati, že zmíněný zákon dá mocný podnět k rychlému rozvoji silnic a k oživení celého hospodářského života státu. Ještě letos budou učiněny všechny přípravy, aby příštím rokem mohla se stavební činnost v tomto oboru plně rozvinouti.

V oboru novostaveb státních silnic pokračuje ministerstvo veřejných prací ve vybudování a doplnění sítě státních silnic na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle rozsáhlého programu sestaveného v r. 1920 a spočívajícího v zásadě na zřízení silničních spojů vedoucích od západu k východu. Poměrně nepatrné, pro tento účel až dosud ve státních rozpočtech určené prostředky nedovolovaly však dosud rychlejší tempo v této stavební akci. Přes to přikročeno bylo letos ke stavbě důležitých silnic spojujících Moravu se Slovenskem (Břeclava - Bratislava a Holič - Hodonín). Převzetím výdajů za úpravy nynějších státních silnic silničním fondem a přídělem peněz z tohoto fondu bylo možno úvěr státního rozpočtu 1928 pro stavbu nových a přestavbu nynějších státních silnic vydatněji preliminovati, čímž umožněno bude příštím rokem rozvinouti i na tomto poli rozsáhlejší činnost.

Kromě toho zamýšlí ministerstvo veřejných prací v r. 1928 přikročiti k postupné inkameraci významných silnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jakmile budou tyto za podpory silničního fondu tak upraveny, aby vyhovovaly předpisům platným pro státní silnice.

Podporování nových staveb silnic nestátních bylo v r. 1927 omezeno na míru nejnutnější; podpory udíleny byly jen pro stavby v krajinách se značnou nezaměstnaností. Vzhledem k stále trvající nezaměstnanosti bude i v r. 1928 v této činnosti podle potřeby pokračováno.

Zákonem z 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. o státní pomoci při živelních pohromách z r. 1925, povolena byla k poskytování státních podpor na napravení povodňových škod na silnicích, cestách a mostech částka 24 mil. Kč, která však povolenými podporami byla již úplně zabrána. Výplata podpor rozvržena jest však ještě na léta příští.

Pokud jde o státní mosty, provádějí se letos v celé republice stavby 26 nových mostů státních v celkovém nákladu 12 mil. Kč; s podporou státu staví se pak 14 nestátních mostů nákladem 23 mil. Kč, ke kterému přispívá stát asi 10 mil. Kč. V r. 1928 má býti započato se stavbou 25 nových státních mostů nákladem 8 mil. Kč a se stavbou 23 nestátních mostů nákladem 24 mil. Kč, ke kterému stát přispěje asi 9 mil. Kč.

Činnost ministerstva veřejných prací v r. 1927 spočívala též v přípravě a v provádění zákonů týkajících se oboru silnic a mostů. Spolupracováno bylo na vydání a provádění zákona o silničním fondu a projednávána byla osnova jednotného silničního zákona a řádu silniční policie, které budou v r. 1928 dokončeny.

V oboru vodohospodářského podnikání sleduje ministerstvo veřejných prací soustavnými úpravami říčních toků omeziti co možno nejvíce škody způsobované každoročně velkými vodami, usiluje o to, aby splavňovací práce a přístavní stavby mohly v největším rozsahu sloužiti rozvoji čsl. plavby a snaží se též vhodným využitím vodních sil co nejvíce vyjíti vstříc potřebám levné energie.

V rámci těchto úkolů byla činnost ministerstva veřejných prací v r. 1927 tato:

V oboru splavňovacích a přístavních prací bylo v r. 1927 sledováno soustavné dokončení dříve započatých prací na Vltavě a Labi a jich postupné rozšíření na další, hlouběji do vnitrozemí sahající tratě, zlepšení plavební dráhy dunajské, účelné vybudování a vystrojení přístavů a překladišť, jakož i přípravné práce pro příští vybudování plavebních spojení mezinárodních toků na území československém, aby se mohla říční plavba československá plně vyvinouti. Podle programu pokračovalo se v trati vltavské nad Prahou, v pracech hloubících nad Štěchovicemi, prováděly se další úpravy smíchovského nábřeží v Praze, vybudovalo se východní pobřeží Holešovického přístavu pro překlad a pracovalo se na úpravách maninských, kde se provedlo převedení vltavského toku v nové řečiště a upravovaly cenné stavební plochy pro účely nádraží a přístavní.

Pokračovalo se ve vybudování a vystrojení přístavu mělnického a přilehlých překladišť. Na středním Labi odstranily se škody způsobené velkými vodami v roce 1926 a pokračovalo se v rozestavěných stavbách, zejména na jezu v Lobkovicích, v úpravách tratí Brandýs - Kostelec, u Nymburka, v Kolíně, nad Labskou Týnicí, u Rosic a pod Smiřicemi.

V labské trati mezi Mělníkem a čsl. hranicemi budoval se plavební kanál a plavební komory Masarykova zdymadla u Střekova, pokračovalo se v úpravách řečiště v sousední trati a prováděly se práce k zajištění plavební dráhy.

V pohraniční trati dunajské pracovalo se v dohodě s Rakouskem a Maďarskem na odstranění plavebních překážek v řečišti, zejména brodů u Děvína, Baky atd.

V přístavu bratislavském a komárenském bylo třeba vybudovati pro rostoucí překlad zboží, který jest důležitým zdrojem státních příjmů, nová skladiště přístavní, vystrojiti nábřeží novými jeřáby, provésti rozšíření nábřežních a železničních úprav atd.

V trati dolního Váhu prováděly se nezbytné úpravy řečiště.

Z úprav regulačních pracovalo se v roce 1927 na těchto význačnějších stavbách:

V Čechách: na úpravě Nisy v Liberci, Orlice v Malšovicích, Úpy v Havlovicích, Chrudimky u Seče a v Pardubicích, na přehradě na Černé Desné, na úpravě Vltavy v Budějovicích a v jiných dalších 29 menších stavbách.

Na Moravě: na úpravě Svratky v Brně pod Dlouhým mostem, na Oslavě v Meziříčí a na Moravě u Hodonína, Bolelouce, u Tovačova, Kojetína, u Kroměříže - Kvasic, Nedakonic, Uh. Ostrohu, Vnorova, na Dyji u Břeclavy a u Vystonic, kromě družstevních tratí.

Ve Slezsku: na úpravách řeky Ostravice ve Vel. Ostravě, v Hrušově, Paskově a Frýdlandě, na řece Čeladnici v Čeladné a Pstruži, na Odře a na Opavici pod mostem dráhy Opava - Hlučín, mimo řadu menších úprav.

Na Slovensku: na úpravě Váhu v Píšťanech, Vrútkách, Trenčíně a 22 menších stavbách, na Moravě pohraniční u Gajar, Děvínské Nové Vsi, jakož i na řadě menších staveb na Toryse, Hronu a Oravě.

Na Podkarpatské Rusi: na úpravách řeky Tisy u Solotviny, Sokernice a Eseně a na menších stavbách na řekách Tereblji, Rice, Terešvě a Uži.

Prováděly se dále různé vodárenské, kanalisační stavby, z nichž se uvádí zejména kanalisační práce hradčanské a přilehlého území. V souvislosti s těmito pracemi prováděla se rekonstrukce rybníka v Litovicích a budovala se přívodní štola k vodojemu ve Střešovicích.

Pokud jde o využití vodních sil, nesla se v roce 1927 činnost hlavně k tomu, aby dokončeny byly stavby vodních elektráren a aby připraveny byly projekty, případně práce a stavby oněch hydrocentrál, které vzhledem k soustavné elektrisaci státu jsou potřebny.

Tak v Kolíně bylo pokračováno ve stavbě hydrocentrály, kteráž byla započata před válkou. V Přelouči, Miřejovicích a ve Starých Horách pokračováno v dostavbách hydrocentrál. Bylo započato se stavbou vyrovnávací nádrže ve Verdeku, která tvoří součást využití vodní síly na Labi nad Dvorem Králové.

Na Uži nad Užhorodem byla dokončena stavba jezu a započata stavba vtoku do kanálu za účelem využití vodní síly.

Konaly se přípravy k zahájení staveb hydrocentrál na Vltavě u Vraného, Štěchovic a Slap, na Labi u Střekova, Kostelce, Smiřic, Krausových Bud, na Chrudimce u Seče, na Bystřičce u přehrady, na Moravici u Krušperku, na Váhu u Dolních Kočkovců atd.

Sledovány vodohospodářské plány všech význačných toků v souvislosti s využitkováním vodní síly.

V pracích regulačních bude se v roce 1928 pokračovati, po příp. budou zahájeny následující význačnější práce:

V Čechách: úprava Mže v Plzni, Ohře v Chebu a přehrada na Ohři nad Karlovými Vary, dále úprava Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích, mimo řadu menších naléhavých úprav.

Na Moravě: pokračování v úpravě řeky Moravy na 8 místech a zahájení nových staveb u Litovle, ve Veselí n. M. a v Uh. Ostrohu, dále na Svratce ve Vel. Brně a nad soutokem Svratky a Jihlavky, jakož i úprava Velečky u Strážnic a přehrady u Vranova.

Ve Slezsku: pokračování úpravy Ostravice ve Vel. Ostravě, v Hrušově, pod Frýdkem, dále úprava na řece Lučině, úprava přítoků Ostravice a úpravy v povodí Odry.

Na Slovensku: nutno provésti stavby ochranných hrází na Váhu u Píšťan a Trenčína a úpravu v Ružomberku, dále úpravu řeky Hernadu v Košicích a Torisy u Prešova.

Na Podkarpatské Rusi: úprava Uhu v Užhorodě, Tisy u Vyškova v zájmu umožnění stavby silničního mostu, dále u Tekelházy, Čopu a j.

Pokud jde o práce vodocestné (splavňovací a přístavní): Přikročí se k novým úpravám řečiště nad Prahou, dokončí bagrovací práce nad Štěchovicemi, zřídí se tamtéž lodní útulek, zbuduje se silnice k zdymadlu slapskému a pokračováno bude v přípravných pracích pro stavbu zdymadla nad Štěchovicemi.

Na staveništi maninském v Praze budou dále prováděny práce, sloužící k zužitkování ploch získaných přeložením řečiště.

Na středním Labi soustředí se hlavní činnost na spojení provedených úprav v trati mezi Kolínem a Mělníkem, zejména vybudováním sdruženého stupně Brandýs - Kostelec n./L. V trati nad Kolínem provedou se nutné práce úpravní a ochranné.

Přístav mělnický a přilehlá překladiště se vystrojí a předají do provozu.

Na zdymadle střekovském se po dokončení stavebních prací na plavebních komorách převede plavba z nynějšího řečiště do plavebního kanálu, čímž bude odstraněna dosavadní největší závada plavební na Labi, jakou byly Střekovské proudy.

Na pohraniční trati dunajské bude se pokračovati společně s Rakouskem a Maďarskem na zlepšovacích úpravách řečiště; přístav bratislavský a komárenský bude opatřen dalšími skladišti, překládacími zařízeními atd., aby vyhověl rychle se rozvíjející potřebě překladní.

Generelní projekt průplavu Labsko - Odersko - Dunajského bude dokončen.

V oboru využití vodních sil dokončí se hydroelektrická centrála v Kolíně, provede se rekonstrukce jezu v Miřejovicích, vykoná se stavba vyrovnávací nádrže u Verdeku, zřídí se vypouštěcí zařízení pro využití vodní síly Chrudimky u přehrady sečské, provedou se některé dodatky u hydrocentrál ve Starých Horách, Miřejovicích a v Přelouči. Započne se s vybudováním vodní síly na Váhu u Dolních Kočkovců. Dokončí se na Uži nad Užhorodem stavba vtokového objektu a započne se se stavbou hydrocentrály u prvního stupně. Provedou se předběžné práce související se stavbou hydrocentrál na Labi v Kostelci, Drahelicích, Smiřicích, u Krausových Bud a Střekova, na Vltavě nad Prahou, na Chrudimce u Seče, na Orlici u Pastvin, na Moravě u Krušperka a jinde.

Činnost ministerstva veřejných prací jakožto budovatele podmínek pro čsl. plavbu směřovala v roce 1927 jednak k její úpravě po stránce správní, jednak k upevnění její posice v mezinárodní dopravě.

Po stránce správní vydány byly řády sjednané mezinárodními komisemi labskou a dunajskou a to: Řád stanovící podmínky a rozsah zkoušek pro udělení průkazů o plavecké způsobilosti na mezinárodní síti labské, řád plavební policie pro Dunaj, řád o voroplavbě na mezinárodním Labi, připraven byl dále řád pro cejchování lodí a vypracován návrh řádu plavební policie pro mezinárodní síť labskou a návrh řádu celního uzávěru pro labské lodi.

Aby bylo lze vyhověti potřebám plavby a závazkům vyplývajícím ze zmezinárodnění řek, uvedeny byly v tomto roce v činnost poříční plavební úřad pro oblast labskou s expositurou v Ústí n. Labem a expositura poříčního plavebního úřadu pro oblast dunajskou v Komárně.

Velká péče byla věnována upevnění posice čsl. plavby v mezinárodní dopravě. Hlavní snahou při řešení otázek s tím souvisejících bylo, aby toto důležité odvětví hospodářské činnosti tvořilo v Československé republice samostatný celek, nezávislý na sousedních státech, které v době počátku čsl. plavby měly velké plavební podniky, zařízené přístavy a starou obchodní tradici, což byl veliký náskok.

Včasné zřízení a postupné rozšiřování čsl. přístavů hlavně v Bratislavě a Komárně na Dunaji, rychlé opatření loďstva s použitím ustanovení mírových smluv a cílevědomé úsilí státní správy ve věci přístavního provozu, železničních, přístavních a překládacích tarifů umožnilo čsl. plavbě, že se stala v mezinárodní dopravě schopnou konkurence.

Z činnosti vyvinuté v tomto směru v roce 1927 dlužno poukázati na další rozšíření přístavu bratislavského, komárenského, mělnického a holešovického. K upevnění posice čsl. plavebních podniků v cizině vyjednává se s Německem o přidělení přístavního pásma v Hamburku, v Pasově a v Řezně, s Rakouskem o přidělení přístavního pásma ve Vídni a s Maďarskem o přidělení pásma v Budapešti.

Rozvoj čsl. vodní dopravy v posledních 4 letech je patrný z těchto čísel:

Plavbu po čsl. řekách Labi s Vltavou, po Dunaji a po Odře provozují v prvé řadě Čsl. plavební akciová společnost Labská, Čsl. akciová plavební společnost Dunajská a Čsl. plavební akciová společnost Oderská, založené v létech 1922 - 1924; na nich jest stát zúčastněn 72% a soukromý kapitál 28% akciového kapitálu.

Tyto společnosti vládnou dohromady 90 parníky o 35.500 HP a 454 nákladními vlečnými loděmi o 249.000 tunách nosnosti, tedy celkem 544 loděmi a mají ve všech důležitých pobřežních místech své stanice, agencie a skladiště.

Toto loďstvo jest téměř výhradně zaměstnáno zahraniční dopravou čsl. nákladů na tratích jednak mezi Prahou a Hamburkem, mezi Pasovem, Bratislavou a Galacem a mezi Kozlím (v pruském Slezsku), Berlínem a Štětínem.

Cizozemské plavební společnosti německé, rakouské a maďarské, král. SHS a rumunské, již podle zásad o volnosti mezinárodní plavby mají svobodný přístup do největší části čsl. přístavů, dopravily v roce 1926 čsl. zboží po Labi 1,440.000 t, po Dunaji 624.000 t, a po Odře 205.000 t, dohromady tedy 2,269.000 t.

Loďstva čsl. plavebních společností, jsouce plně zaměstnána, nestačí, aby se v dopravě čsl. nákladu více uplatnily a proto ministerstvo veřejných prací přihlížejíc ke snahám ostatních pobřežních států, vybudovati a zlepšiti za státní podpory svoje říční loďstvo za světové války zanedbané, rozmnožuje postupně labské a dunajské loďstvo, hledíc zejména zesíliti pravidelnou dopravu mezi Prahou a Hamburkem a mezi Bratislavou a hlavními podunajskými přístavy rychloloděmi nových typů, jež se velmi dobře uplatnily. Lodě tyto se vším zařízením jsou stavěny vesměs v tuzemských závodech a jejich posádka sestává z čsl. příslušníků. Také zmodernisování oderského loďstva věnuje se účinná péče, aby dotyčná společnost mohla se uplatniti také ve vývozu čsl. zboží, jež zejména ze Slovenska gravituje k dopravě po Odře.

Velká důležitost zahraniční dopravy po Labi, Odře a Dunaji nejlépe objasňuje okolnost, že čsl. doprava přes Hamburk, jež v roce 1913 byla 1,350.000 t, při stále stoupající tendenci dosáhla v roce 1927 1,680.000 t při stejné dopravě přes Terst rovnající se dopravě předválečné.

Osobní dopravu provozuje kromě Pražské paroplavební společnosti a Českosaské paroplavební společnosti také Čsl. akc. plavební společnost Dunajská v trati mezi Vídní a Bratislavou.

V roce 1928 bude pokračováno ve vytčeném programu, jak uvedeno vpředu. Podle postupu jednání mezinárodních říčních komisí bude prováděna úprava plavební správy a pokračováno v zákonné úpravě otázek souvisejících s plavbou.

V roce 1927 činnost ministerstva veřejných prací v letectví soustředila se k tomu, aby na území ČSR bylo svedeno pokud možno nejvíce mezinárodních linií leteckých, dále bylo pracováno na vybudování letišť již existujících a na zřízení potřebných letišť nových, jakož i na zřízení letišť pomocných a orientačních zařízení (letecké nápisy).

V oboru legislativním připravovány byly návrhy prováděcích nařízení k leteckému zákonu.

V roce 1927 byla sjednána letecká dohoda s Německem a Rakouskem a byly zřízeny linie Berlín - Praha - Vídeň, Vratislav - Praha - Mnichov, Sasská Kamenice - Praha, Sasská Kamenice -Mariánské Lázně, které přistoupily k liniím již dříve existujícím. Zároveň bylo jednáno o uskutečnění leteckého spojení s Londýnem. Čsl. státní aerolinie rozšířily svůj provoz o linii Praha - Mariánské Lázně. V důsledku toho byla v roce 1927 Praha letecky spojena s těmito městy: Berlín, (Drážďany) Sasská Kamenice, Štrasburg, (Führt - Norimberg), Mar. Lázně, Mnichov, Vídeň, Brno - Bratislava - Košice, Varšava - Vratislav. Brno bylo letecky spojeno s Prahou, Vídní, Bratislavou, Krakovem a Vratislavou, Hlivicí. Létání na jednotlivých liniích provozovaly: Čsl. letecká společnost, Čsl. státní aerolinie, Mezinárodní vzduchoplavecká společnost, Deutsche Lufthansa, Österreichische Luftverkehrs Ges. a Polska linja lotnicza.

Dosavadní letiště "Praha", "Bratislava" a "Brno" byla rozšířena a byly vybudovány další potřebné stavby, jakož i zařízení signální a osvětlovací. V první polovině roku bylo zřízeno letiště v Mariánských Lázních, upraveno a zřízeny potřebné stavby, bylo započato jednání o zřízení letiště v Mor. Ostravě, v Hradci Králové, Liberci, Karlových Varech a Užhorodě, zároveň byly provedeny přípravné práce pro zřízení letišť pomocných.

Pro rok 1928 proponuje se uskutečnění spojení s Londýnem a linie Praha - Záhřeb - Terst. Stávající letiště budou vybudována jak toho provoz vyžaduje a proponovaná letiště budou zřizována. Rovněž bude pokračováno v zřizování letišť pomocných, leteckých, orientačních nápisů a signalisačních zařízení nutných pro zamýšlený noční provoz linií.

Bude podporováno vybudování letadel třímotorových.

V roce 1927 bylo pracováno zejména na dokončení rozhraničovacích prací na hranici čsl.-polské ve východní Haliči a na zhotovení operátu, uzavřen hraniční statut pro Hlučínsko a jednáno o hraničních statutech čsl.-polském, čsl.-rumunském, čsl.-maďarském a čsl.-rakouském, dále o úmluvě upravující rozdělení majetku čsl.-maďarskou hranicí rozdělených obcí a žup, jakož i o smlouvách, týkajících se úpravy říční policie na Dunaji a správy hraniční Odry.

Upravovací práce na hranici čsl.-německé, obstarávané v roce 1927 pouze 9 pracovními skupinami, budou v roce 1928 rozšířeny na 18 pracovních skupin z důvodu urychlení těchto prací.

Podle zákona z 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n. a zákonů jej doplňujících byla v letech 1919 až včetně 1926 na účast státu na všeužitečných elektrických podnicích věnována celková částka Kč 72,804.400,-.

Úhrnné investice všeužitečných elektrárenských společností koncem roku 1926 přesahují 1,3 miliardy Kč. Bilance podniků jsou příznivé, dividendu vyplácejí společnosti: Středolabský elektrárenský svaz v Kolíně (3,8%), Západomoravské elektrárny v Brně (3,8%), Středomoravské elektrárny v Přerově (3%), Moravsko-slezské elektrárny v Mor. Ostravě (3%), Západoslovenské elektrárny v Bratislavě (2%) a Středoslovenské elektrárny v Báň. Bystřici (2%). Nově zřízena byla společnost Jihoslovenských elektráren v Komárně, která převzala do provozu státní elektrárnu v Komárně. Současně provádí se elektrisace komárenského přístavu.

Zahájeny byly přípravné práce pro utvoření Východoslovenských elektráren v Košicích, jež měly již positivní výsledek. Tím postaráno jest o provedení soustavné elektrisace celého státu mimo území severních a severozápadních Čech a Podkarpatské Rusi, v nichž započalo se také již s přípravnými pracemi.

O stavbách vodních elektráren, směřujících k využití vodních sil, činí se zmínka shora v oddílu "Stavby vodohospodářské".

Dalším vývojem elektrisace, zejména vybudováním nových vodních sil, bude možno pečovati o rozšíření použití elektřiny a o zásobení elektrisovaných tratí železničních a chemického průmyslu, zvláště dusíkatého. K zvýšení bezpečnosti a pravidelnosti dodávky bude nutno starati se také o dálkové sítě napětí 100.000 V k spojení jednotlivých společností mezi sebou.

Cejchovní služba pokračuje v roce 1927 tempem normálního vývoje a vykazuje opět velmi živou činnost, takže vydání tohoto odvětví bude zase úplně kryto vlastními příjmy. Ústřední inspektorát doplňuje svoje zařízení pro zkoušení a cejchování všech druhů teploměrů a laboratorního skla a zařizuje zkušebnu pro cejchování transformátorů proudu o napětí do 24.000 Volt a 1.000 amper. Také předpisy o cejchování taxametrů jsou tak dalece připraveny, že budou moci býti koncem roku vydány.

Pro rok 1928 chystá se nová úprava cejchovních předpisů o mírách na tekutiny a měřidlech na tekutiny, čímž má býti docíleno unifikace dosavadních předpisů cejchovních. Mimo toho provedena bude normalisace měrných baněk úředních i laboratorních.

Agenda hlavního puncovního úřadu rozšířena byla na základě vyhlášky ministerstva financí č. 83 Sb. z. a n. z 21. června 1927 počínaje 1. červencem 1927 o vybírání paušalované daně přepychové u některého zboží z drahých kovů a u hodinek a hodinkových pouzder ze zlata nebo z platiny.

I toto odvětví jest svými příjmy úplně kryto.

Podle osnovy nového puncovního zákona budou zavedeny nové ryzosti pro zlaté a stříbrné zboží, jakož i zkoušení platinového zboží.