Báňská administrativa.

Z oboru báňské administrativy, kterou obstarává ministerstvo veřejných prací prostřednictvím báňských hejtmanství a báňských revírních úřadů, bylo by zejména vyzvednouti hornopolicejní dohled k dolům (báňská inspekce) a sociálně politickou činnost, jež jeví se hlavně v politice mzdové a v činnosti hornických rozhodčích soudů a vrchního rozhodčího soudu, jakž i v úpravě otázek pojištění horníků pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Hornické rozhodčí soudy byly zřízeny zákonem z 25. února 1920 č. 145 Sb. z. a n., resp. zákonem z 3. července 1924 č. 170 Sb. z. a n. K provádění těchto zákonů bylo vydáno vládní nařízení č. 18/1925 Sb. z. a n.

Činnost hornických rozhodčích soudů a vrchního hornického rozhodčího soudu byla velmi intensivní a je patrna za rok 1926 z těchto tabulek:

A.

Výkaz o činnosti hornických rozhodčích soudů za rok 1926.

Počet u hornického rozhodčího soudu
Praha
Plzeň
Karlovy Vary
Most
Trutnov
M. Ostrava
Brno
Bratislava
Úhrnem
I. Odvolání, stížnosti, žádosti a žaloby. Převzaty, nevyřízeny z roku předešlého 229 1122234 235398
Nově přibyly 17918181 59414638 28201672
Vyřízeny 18020183 61611663 27521752
Nevyřízeny zůstaly 1
-
7 905209 33318
Způsob vyřízení:
Smírem89 31176 122234 229
Konečným rozhodnutím 8414160 4015305
-
6975
Jiným způsobem 7312 1395336 442548
II.Věci sběrného rejstříku 2227144 81154 1925337


B.

Výkaz o činnosti vrchního hornického rozhodčího soudu v Praze za rok 1926.

Počet
I. OdvoláníPřevzaty nevyřízeny z roku předešlého 6
Nově přibyly 281
Vyřízeny 285
Nevyřízeny zůstaly 2
Způsob vyřízení:
potvrzením97
změnou21
zrušením 88
jiným způsobem 100
Počet ústních odvolacích líčení
-
II.Věci sběrného rejstříku 85


Pojištění horníků pro případ nemoci, invalidity a stáří je upraveno zákonem o báňských bratrských pokladnách ze dne 11. července 1922 č. 242 Sb. z. a n. Pojištění toto obstarává 8 revírních bratrských pokladen, které působí jednak jako nemocenské pokladny, jednak jako úřadovny Ústřední bratrské pokladny v Praze, jejíž úkolem jest pojištění zaopatřovací.

Zákon č. 242/1922 Sb. z. a n. neměl spolehlivého pojistně-technického podkladu, ježto v té době nebylo bezvadného statistického materiálu. Během roku 1925 se však poměry báňského průmyslu podstatně zhoršily a došlo k dalekosáhlému propouštění dělnictva. Úbytkem aktivních pojištěnců zmenšovaly se příjmy Ústřední bratrské pokladny, kdežto na druhé straně vzrostl značně počet důchodců, poněvadž mezi propuštěnými dělníky bylo mnoho těch, kteří měli nárok na důchod starobní anebo uplatňovali při propouštění nárok na důchod invalidní. Když přes nastalé zvýšení pojistného v r. 1926 příjmy Ústřední bratrské pokladny nedostačovaly ke krytí napadlých dávek a obě zájmové skupiny, jak horníci tak i zaměstnavatelé prohlásily, že dalšího zvýšení příspěvku nesnesou, octla se Ústřední bratrská pokladna ve velmi těžkém postavení, ježto schodky musela uhražovati ze svého poměrně malého jmění. Do konce r. 1926 musela si Ústřední bratrská pokladna na své cenné papíry vypůjčiti částku přes 20 milionů Kč ke krytí vzešlých schodků.

Za těchto okolností nezbývalo, než přikročiti k opětné novelisaci zákona o hornickém pojištění. Ministerstvo veřejných prací vypracovalo tedy osnovu nového zákona, jímž se invalidní pojištění hornické přenáší na Ústřední sociální pojišťovnu. Tato osnova byla již rozeslána jednotlivým ministerstvům k podání případných připomínek.

Ministerstvo veřejných prací jako nejvyšší úřad báňské administrativy zabývá se také evidencí uhelného hospodářství, zejména kontrolou vývozu uhlí. Státní hospodářství uhelné, jevící se ve vrchním řízení uhelné distribuce, jest ovšem již několik let uvolněno, přes to však stát stále má zájem na tom, aby hospodářství uhlím sledoval a podle potřeby regulativně zasahoval.

Hlavní data uhelného hospodářství v letech 1919 až 1926 jsou zřejmá z této tabulky:

Rok
Uhlí kamenné
Uhlí hnědé
Těžba v t
Počet dělníků
Výkon na směnu a dělníka
Těžba v t
Počet dělníků
Výkon na směnu a dělníka
1913
14,271.408
62.550
-
22,017.096
35.051
-
1919
10,805.897
66.186
0.595
17,389.381
44.343
1.447
1920
11,130.846
74.779
0.557
19,695.504
51.672
1.356
1921
11,648.399
75.893
0.583
21,050.713
51.440
1.470
1922
9,906.261
72.101
0.627
18,942.020
46.669
1.792
1923
11,624.748
68.895
0.741
16,202.495
41.361
1.869
1924
14,359.400
69.955
0.763
20,507.177
40.998
1.869
1925
12,754.456
62.145
0.819
18,789.098
39.236
1.893
1926
14,507.596
57.357
0.967
18,799.278
37.207
1.899
I. pololetí 1927
6,954.193
58.321
0.986
9,316.832
36.847
2.009


Konjunktura uhelná měnila se v uplynulém pětiletí několikráte a vývoj situace trhu uhlí kamenného a hnědého nebyl vždy paralelní. V roce 1926 výroba uhlí kamenného stoupla hlavně v důsledku dlouho trvající veliké stávky v anglickém uhelném průmyslu. Z téhož důvodu zvětšil se také podstatně vývoz uhlí kamenného i hnědého, kdežto dovoz současně klesl.

Vývoz v t.

Rok
uhlí kamenné
uhlí hnědé
koks
brikety
1919
512 1,936.374
-
-
1920
28.563 2,368.102
-
43.294
1921
70.745 2,744.907
-
70.617
1922
96.392 2,051.604
-
31.816
1923
816.492 1,343.43085.644104.652
1924
1,738.670 2,856.549486.244132.954
1925
1,429.679 2,679.797421.727150.551
1926
2,884.451 2,906.375491.075139.352
I. pololetí 1927
950.2951,321.926363.713 75.057


Dovoz v t.

Rok
uhlí kamenné
uhlí hnědé
koks
brikety
antracit
1920
819.186
-
125 307
-
-
1921
977.863
-
125.290
-
-
1922
511.288 21.78384.093965
-
1923
832.236 21.11936.363219
-
1924
951.788 9.346135.1995.072
-
1925
1,521.565 33.290185.27115.405 7.119
1926
1,436.322 28.669205.07128.424 8.678
I. pololetí 1927
701.9639.357115.693 11.4033.327


Přičleněné ústavy.

Státní geologický ústav.

Státní geologický ústav Čsl. republiky, založený v r. 1919 má za hlavní úkol vyšetřování geologických poměrů čsl. republiky a na základě těchto výzkumů vydává detailní geologické mapy v měřítku 1 : 75.000. Mapy tyto jsou doprovázeny podrobným vědeckým popisem geologických poměrů, k němuž jsou připojeny četné poznámky a statě o otázkách praktické geologie dotyčného území, t. j. zejména o technicky důležitých hmotách a o otázkách geologicko-hydrologických. Mimo to provádí geologický ústav odborná řešení otázek praktické a technické geologie při státních, veřejných i soukromých projektech a pracích, při nichž je spoluúčast geologů nezbytná (stavy údolních přehrad a různých vodních projektů, železničních tratí, tunelů a silnic, zakládání lomů, těžení uhlí, rud, nafty a užitkových minerálů, vyhledávání pramenů pitných a léčebných vod atd.).

Při ústavě zřízená chemická laboratoř provádí rozbory hornin, vod a užitkových nerostů pro soustavný geologický výzkum i pro úkoly praktické geologie a výsledky těchto analys a zkoušek jsou uveřejňovány v publikacích ústavů.

Radiologický ústav.

Tento ústav sleduje jednak úkol vědecký tím, že pracuje theoreticky a experimentálně ve všech otázkách radiologie i oborů s ní souvisejících, jednak praktický, jsa zkušební stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné interesenty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských. Zařízení fysikálních a chemických laboratoří nutno stále doplňovati, aby zůstaly na žádoucí vědecké výši.

Vedle měření radiových preparátů vyrobených v Jáchymově provedl ústav výzkumy a radioaktivitě a elektřině ovzduší na Špicberkách (v rámci Amundsenovy polární výpravy) a pokračoval v soustavném výzkumu radioaktivity minerálních vod československých.

V laboratoři chemické studuje se otázka isolace ionia z odpadků jáchymovských, výroba svítivých barviv, jež jsou důležitá po stránce praktické. Připravuje se zřízení sítě stanic pro výzkum radioaktivity vzduchu v různých místech republiky, zvláště lázeňských a klimatických (Tatry, Krkonoše). Těchto výzkumů bude prakticky použito k vyšetření, jak dalece sám vzduch v těchto místech je therapeutickým činitelem. Dále budou studovány problémy radioaktivního záření methodou Wilsonovou.

Státní ústav hydrologický.

Hydrologický ústav provádí za účelem theoreticko-vědeckého výzkumu vodstva republiky Československé a jeho praktického použití po stránce technicko-hospodářské soustavná měření výšek spadlých ovzdušných srážek, zjišťování velikosti výparu, měření vod povrchových a podzemních, jakož i hydrologicko-hydraulické pokusnictví.

K tomu účelu ústav spravuje velmi rozsáhlou síť hydrologických stanic, z nichž nejdůležitější jsou opatřeny samočinně zapisujícími přístroji. Při měření ovzdušných srážek konají některé stanice též pozorování teploty vzduchu, výšky a vodnosti napadlého sněhu, celkovou výšku sněhové vrstvy a promrznutí půdy. Výzkum vod povrchových zahrnuje soustavná měření vodních stavů, odtokových množství a vyšetřování velikosti mechanické energie (vodních sil) vyskytujících se na řekách. Na podkladě příslušných zaměřovacích prací na vodních tocích pracuje ústav velmi intensivně na podrobném sestavení katastru čsl. vodstva, nezbytném pro účelné a hospodárné řešení vodních staveb a využití vodních sil, jak pro veřejné úřady, tak i pro soukromé podnikatele. Velmi důležitou složkou působnosti hydrologického ústavu je služba povodňová, prováděna v zájmu plavby, průmyslu a zemědělství. Pro studium vod podzemních provádí ústav měření výšky, množství a pohybu vod podzemních a řeší otázky jich vzniku i souvislosti s ovzdušnými srážkami a vodami povrchovými. Síť stanic pro pozorování podzemních vod jest postupně rozšiřována. Pro hydrologicko-hydraulické pokusnictví zřizuje se ministerstvem veřejných prací pokusná vodní laboratoř v Podbabě, jejíž účelem jest zkoušeti v modelech bezpečnost, hospodárnost a účelnost projektovaných vodních staveb, jakož i výkonnost hydrometrických přístrojů a studovati všeobecné zákony o pohybu vody. Pokusný ústav má býti v roce 1928 odevzdán svému účelu.

Ústav pro hospodárné využití paliv.

Účelem Ústavu zřízeného vládním nařízením č. 291/1922 Sb. z. a n. jest v prvé řadě prozkoumání uhelného bohatství republiky po stránce využití paliv jak ve smyslu chemickém, tak i tepelně-technickém.

Úkol tento provádí Ústav podrobným studiem paliv ve dvou hlavních směrech: a) tepelně-technickém, t. j. studiem spalovacích pochodů jednotlivých druhů uhlí v různých systémech zvláštních topenišť a návrhy topenišť nových pro určité druhy paliv, b) chemickém, t. j. studiem jednotlivých druhů uhlí po stránce jich zpracování jako chemické suroviny a studiem využití všech produktů v jednotlivých odvětvích průmyslu uhelného získávaných.

Ústav docílil za krátkou dobu svého trvání pozoruhodných praktických výsledků hlavně v oboru dokonalého a bezkouřného spalování (vlastními konstrukcemi domácích topenišť, posuvných roštů pro průmyslová topeniště, jakož i soustavným výzkumem spalovacích pochodů v průmyslu keramickém). Ve využití uhlí jako suroviny bylo docíleno pozoruhodných výsledků v oboru získávání pohonných látek z uhlí (nízkotepelných destilací, hydrogenisace) extrakcí uhlí, krakování olejů, výroby bezkouřných paliv z uhlí (polokoku) a využití olejů, dehtů, asfaltů a pod.

Následkem demontáže všech objektů holešovické plynárny bude Ústav nucen v krátké době přesídliti do nových, k tomu účelu adaptovaných místností.

Fond pro sociální péči hornickou.

Od srpna 1923 vybírán jest podle soukromé úmluvy s majiteli dolů v revíru severočeském dobrovolný příspěvek majitelů dolů, haléřů z každého metrického centu uhlí, kterážto částka nezvyšuje ceny uhlí, ježto ji hradí majitelé dolů ze svého. Tyto příspěvky plynou do fondu pro sociální péči hornickou, spravovaného mimorozpočtově a vzniklého z dřívějších hornických fondů zásobovacích. Činnost tohoto fondu soustředila se v první řadě na otázky řešení bytové nouze horníků, stavbou hornických kolonií.

Z prostředků fondu pro sociální péči hornickou byly dosud vystaveny a osídleny tyto hornické osady:


Osada:
Počet domků Počet nájemníků Počet osob
Záluží13 88343
Lom3980 343
Hor. Litvínov37 81366
Duchcov80132 608
Přešťanov30 55278
Mstišov2238 201
Komořany4076 313
Ledvice5081 423
Kopisty2754 271
Most, obytné domy3 30129
Falknov n. O.2036 184
Nové sedlo15 24164
Haberspirk2040 231
Chodov1521 128
Rybáře16 32162
Nová Ves1836 164
Zbuch1020 95
Rtyně1835 168
Košťany29 58281
Břežánky18 32158
Dolní Jiřetín29 44216
Trnovany2371 346


Cellem bylo v 22 osadách se 601 domky umístěno 1170 nájemníků s 5.571 osobami. Stavební náklad na tyto osady činí 65,619.509 Kč.

Pro rok 1928 připraveny jsou ke stavbě ještě další hornické kolonie, jež budou uskutečněny podle pohotovosti peněžních prostředků fondu pro sociální péči hornickou. Dále jest pečováno i o jiné sociální a kulturní potřeby hornické, na př. zřízena ozdravovna na Plzeňsku nákladem 1,000.000,- Kč, zakoupeny a upraveny rašelinné a vodoléčebné lázně v Bohdanči nákladem 3,500.000,- Kč, zřizují se feriální kolonie pro děti a chystají se další podobné akce, aby uplatněna byla sociální péče mezi vrstvami nejpotřebnějších.

V rozpočtovém návrhu na r. 1928 preliminují se výdaje částkou okrouhle 714,3 mil. Kč,
tudíž oproti rozpočtené částce pro r. 1927 okrouhle 662,3 mil. Kč,
částkou vyšší okrouhle o 52 mil. Kč.


Zvýšení výdajů nastalo u osobních platů o 4,1 mil. Kč v důsledku provedení nového platového zákona, u ústřední správy o 0,2 mil. Kč hlavně na práce zeměměřičské a příspěvky mezinárodním sdružením a institucím, u státního ústavu hydrologického o 0,2 mil. Kč v důsledku uvedení vodní laboratoře v Podbabě v provoz, u zkoumání dusíkatých látek o 0,5 mil. Kč na podporu stavby výrobny dusíkatých látek v Čechách, u cejchovních úřadů o 0,6 mil. Kč hlavně na opatření prototypu metru a jiných cejchovních zařízení, u vzduchoplavby o 3,7 mil. Kč jednak na subvence leteckým společnostem vzhledem k nově projektovaným linkám, jednak na podporu letectví a na rozšíření provozu čsl. státních aerolinií, u účasti státu na elektrických podnicích o 1,7 mil. Kč v důsledku zvýšené účasti na společnostech, u silnic a mostů o 31,2 mil. Kč vzhledem k tomu, že podle ustanovení odst. 1., § 5., zák. o silničním fondu použije se běžných příjmů fondu, pokud jich nebude třeba na úrok a úmor dluhů, jednak k zvýšení úvěru v řádném rozpočtu ministerstva, veřejných prací na pravidelné náklady silniční do výše 70 mil. Kč, jednak k doplnění mimořádného úvěru v rozpočtu ministerstva veřejných prací na stavby a rekonstrukce silniční a mostní částkou nejvýše 25 mil. Kč. Pravidelné náklady silniční (kap. 14., titul 7., § 1.) doplňují se z běžných příjmů fondu částkou 27,700.000 Kč, mimořádný úvěr na stavby a rekonstrukce silniční a mostní částkou 18,800.000 Kč, tudíž úhrnem částkou 46 5 mil. Kč, kterážto částka preliminována jest též ve stejné výši v příjmech kap. 14., titul 7., § 2. "Příspěvek ze silničního fondu".

Dále nastalo zvýšení výdajů u mimořádných staveb vodních o 17,2 mil. Kč v důsledku intensivnějšího pokračování v říčních úpravách k zamezení povodňových škod, u ředitelství pro stavbu vodních cest o 6,8 mil. Kč z téhož důvodu jako u mimořádných staveb vodních, u plavebnictví o 0,2 mil. Kč v důsledku vzrůstajícího provozu říčních přístavů na Dunaji a konečně u báňských úřadů o 0,5 mil. Kč na umožnění výplaty zaopatřovacích platů hornickým repatriantům.

Naproti tomu snížení výdajů nastalo u automobilů o 0,3 mil. Kč, ježto správkárna pro opravy státních automobilů převedena do resortu ministerstva pošt, dále u provozu elektráren o 0,9 mil. Kč z důvodu pronájmu elektrárny v Komárně a konečně u staveb budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy o 14,3 mil. Kč z důvodů úsporných.

Na rok 1928 preliminují se příjmy částkou okrouhle 98,1 mil. Kč,
tudíž oproti částce na rok 1927 preliminované okrouhle 48,3 mil. Kč,
více okrouhle o49,8 mil. Kč.


Zvýšení příjmů odůvodňuje se hlavně tím, že nově zařazuje se, jak shora již uvedeno, příspěvek ze silničního fondu částkou 46,5 mil. Kč. Dále zvyšují se příjmy u uhelné rady o 0,9 mil. Kč podle výsledků z minulých let, u příjmů ze silnic a mostů o 0,9 mil. Kč a u vodních staveb o 2 mil. Kč vzhledem k očekávaným vyšším konkurenčním příspěvkům zájemníků, u plavebních úřadů o 0,3 mil. Kč vzhledem k zvýšenému provozu dunajských přístavu a u správy státních budov o 3,2 mil. Kč vzhledem k zvýšenému počtu státních budov nájemních.

Naproti tomu snižují se příjmy u hospodaření uhlím o 0,6 mil. Kč vzhledem k zmenšené těžbě uhlí, u cejchovních úřadů o 1,5 mil. Kč vzhledem k poskytování slevy 25% na cejchovních poplatcích podle ustanovení §u 4. vlád. nař. ze dne 4. června 1926, č. 88 Sb. z. a n., u automobilů o 0,5 mil. Kč vzhledem k tomu, že správkárna pro opravy státních automobilů převedena byla do resortu ministerstva pošt, dále u elektrisace státu o 0,6 mil. Kč v důsledku pronajmutí elektrárny v Komárně a konečně u ředitelství pro stavbu vodních cest. o 1 mil. Kč vzhledem k splacení konkurenčních příspěvků.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává jednak agendu výsostní, jednak vykonává správu československé pošty, o níž bude pojednáno ve skupině státních podniků.

V rozpočtovém návrhu pro r. 1928 jsou výdaje preliminovány

částkou okrouhle15,6 mil. Kč,
tudíž proti rozpočtené částce pro r. 1927 15,2 mil. Kč,
částkou vyšší jen o necelých 0,4. mil. Kč,


ježto podstatné změny ve výdajích nenastaly.

Ježto celou potřebu administrativy ministerstva, pokud není kryta vlastními příjmy, hradí čsl. pošta, preliminují se příjmy této kapitoly

pro rok 1928 stejnou částkou jako výdaje; tudíž okrouhle částkou 15,6 mil. Kč,
a zvyšují se tudíž proti příjmům preliminovaným pro rok 1927 částkou 15,2 mil. Kč,
o stejnou částku jako výdaje, t. j. okrouhle o 0,4 mil. Kč.


Kapitola 16. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic jest orgánem obstarávajícím jednak státní správu železniční, jednak správu státních drah.

Jako orgán státní správy železniční řídí se stanoviska státní výsosti veškeré železnice v Československé republice a dozírá na tyto i řídí veškeré státní železniční stavby.

Jako orgán správy státních drah vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o němž bude ve skupině státních podniků podrobně pojednáno.

Pro rok 1928 preliminují se výdaje částkou 29,9 mil. Kč,
tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1927 25,9 mil. Kč,
částkou vyšší o 4,0 mil. Kč.


Tato vyšší potřeba jest odůvodněna zejména zařazením vyššího nákladu z titulu provádění platových zákonů a nařízení, zvýšením potřeby na cestovné a stravné, na úřední a kancelářské potřeby.

Naproti tomu počítá se s menší potřebou na přípravné práce a zavedení nových tarifů.

Příjmy preliminují se na rok 1928 částkou 29,9 mil. Kč,
tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1927 25,9 mil. Kč,
více o4,0 mil. Kč.


Příjmy vyrovnávají plně potřebu titulu 1., jelikož státní podnik "Československé dráhy" hradí celý, jinými příjmy nekrytý náklad ústřední správy (ministerstva).


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP