Z oboru báňské administrativy, kterou obstarává
ministerstvo veřejných prací prostřednictvím
báňských hejtmanství a báňských
revírních úřadů, bylo by zejména
vyzvednouti hornopolicejní dohled k dolům (báňská
inspekce) a sociálně politickou činnost,
jež jeví se hlavně v politice mzdové
a v činnosti hornických rozhodčích
soudů a vrchního rozhodčího soudu,
jakž i v úpravě otázek pojištění
horníků pro případ nemoci, invalidity
a stáří.
Hornické rozhodčí soudy byly zřízeny
zákonem z 25. února 1920 č. 145 Sb. z. a
n., resp. zákonem z 3. července 1924 č. 170
Sb. z. a n. K provádění těchto zákonů
bylo vydáno vládní nařízení
č. 18/1925 Sb. z. a n.
Činnost hornických rozhodčích soudů
a vrchního hornického rozhodčího soudu
byla velmi intensivní a je patrna za rok 1926 z těchto
tabulek:
I. Odvolání, stížnosti, žádosti a žaloby. | Převzaty, nevyřízeny z roku předešlého | 2 | 2 | 9 | 112 | 2 | 234 | 2 | 35 | 398 |
Nově přibyly | 179 | 18 | 181 | 594 | 14 | 638 | 28 | 20 | 1672 | |
Vyřízeny | 180 | 20 | 183 | 616 | 11 | 663 | 27 | 52 | 1752 | |
Nevyřízeny zůstaly | 1 | 7 | 90 | 5 | 209 | 3 | 3 | 318 | ||
Způsob vyřízení: | ||||||||||
Smírem | 89 | 3 | 11 | 76 | 1 | 22 | 23 | 4 | 229 | |
Konečným rozhodnutím | 84 | 14 | 160 | 401 | 5 | 305 | 6 | 975 | ||
Jiným způsobem | 7 | 3 | 12 | 139 | 5 | 336 | 4 | 42 | 548 | |
II. | Věci sběrného rejstříku | 22 | 27 | 144 | 81 | 15 | 4 | 19 | 25 | 337 |
I. Odvolání | Převzaty nevyřízeny z roku předešlého | 6 |
Nově přibyly | 281 | |
Vyřízeny | 285 | |
Nevyřízeny zůstaly | 2 | |
Způsob vyřízení: | ||
potvrzením | 97 | |
změnou | 21 | |
zrušením | 88 | |
jiným způsobem | 100 | |
Počet ústních odvolacích líčení | ||
II. | Věci sběrného rejstříku | 85 |
Pojištění horníků pro případ
nemoci, invalidity a stáří je upraveno zákonem
o báňských bratrských pokladnách
ze dne 11. července 1922 č. 242 Sb. z. a n. Pojištění
toto obstarává 8 revírních bratrských
pokladen, které působí jednak jako nemocenské
pokladny, jednak jako úřadovny Ústřední
bratrské pokladny v Praze, jejíž úkolem
jest pojištění zaopatřovací.
Zákon č. 242/1922 Sb. z. a n. neměl spolehlivého
pojistně-technického podkladu, ježto v té
době nebylo bezvadného statistického materiálu.
Během roku 1925 se však poměry báňského
průmyslu podstatně zhoršily a došlo k
dalekosáhlému propouštění dělnictva.
Úbytkem aktivních pojištěnců
zmenšovaly se příjmy Ústřední
bratrské pokladny, kdežto na druhé straně
vzrostl značně počet důchodců,
poněvadž mezi propuštěnými dělníky
bylo mnoho těch, kteří měli nárok
na důchod starobní anebo uplatňovali při
propouštění nárok na důchod invalidní.
Když přes nastalé zvýšení
pojistného v r. 1926 příjmy Ústřední
bratrské pokladny nedostačovaly ke krytí
napadlých dávek a obě zájmové
skupiny, jak horníci tak i zaměstnavatelé
prohlásily, že dalšího zvýšení
příspěvku nesnesou, octla se Ústřední
bratrská pokladna ve velmi těžkém postavení,
ježto schodky musela uhražovati ze svého poměrně
malého jmění. Do konce r. 1926 musela si
Ústřední bratrská pokladna na své
cenné papíry vypůjčiti částku
přes 20 milionů Kč ke krytí vzešlých
schodků.
Za těchto okolností nezbývalo, než přikročiti
k opětné novelisaci zákona o hornickém
pojištění. Ministerstvo veřejných
prací vypracovalo tedy osnovu nového zákona,
jímž se invalidní pojištění
hornické přenáší na Ústřední
sociální pojišťovnu. Tato osnova byla
již rozeslána jednotlivým ministerstvům
k podání případných připomínek.
Ministerstvo veřejných prací jako nejvyšší
úřad báňské administrativy
zabývá se také evidencí uhelného
hospodářství, zejména kontrolou
vývozu uhlí. Státní hospodářství
uhelné, jevící se ve vrchním řízení
uhelné distribuce, jest ovšem již několik
let uvolněno, přes to však stát stále
má zájem na tom, aby hospodářství
uhlím sledoval a podle potřeby regulativně
zasahoval.
Hlavní data uhelného hospodářství
v letech 1919 až 1926 jsou zřejmá z této
tabulky:
14,271.408 | 22,017.096 | |||||
10,805.897 | 17,389.381 | |||||
11,130.846 | 19,695.504 | |||||
11,648.399 | 21,050.713 | |||||
9,906.261 | 18,942.020 | |||||
11,624.748 | 16,202.495 | |||||
14,359.400 | 20,507.177 | |||||
12,754.456 | 18,789.098 | |||||
14,507.596 | 18,799.278 | |||||
6,954.193 | 9,316.832 |
Konjunktura uhelná měnila se v uplynulém
pětiletí několikráte a vývoj
situace trhu uhlí kamenného a hnědého
nebyl vždy paralelní. V roce 1926 výroba uhlí
kamenného stoupla hlavně v důsledku dlouho
trvající veliké stávky v anglickém
uhelném průmyslu. Z téhož důvodu
zvětšil se také podstatně vývoz
uhlí kamenného i hnědého, kdežto
dovoz současně klesl.
512 | 1,936.374 | |||
28.563 | 2,368.102 | 43.294 | ||
70.745 | 2,744.907 | 70.617 | ||
96.392 | 2,051.604 | 31.816 | ||
816.492 | 1,343.430 | 85.644 | 104.652 | |
1,738.670 | 2,856.549 | 486.244 | 132.954 | |
1,429.679 | 2,679.797 | 421.727 | 150.551 | |
2,884.451 | 2,906.375 | 491.075 | 139.352 | |
950.295 | 1,321.926 | 363.713 | 75.057 |
819.186 | 125 307 | ||||
977.863 | 125.290 | ||||
511.288 | 21.783 | 84.093 | 965 | ||
832.236 | 21.119 | 36.363 | 219 | ||
951.788 | 9.346 | 135.199 | 5.072 | ||
1,521.565 | 33.290 | 185.271 | 15.405 | 7.119 | |
1,436.322 | 28.669 | 205.071 | 28.424 | 8.678 | |
701.963 | 9.357 | 115.693 | 11.403 | 3.327 |
Státní geologický ústav Čsl.
republiky, založený v r. 1919 má za hlavní
úkol vyšetřování geologických
poměrů čsl. republiky a na základě
těchto výzkumů vydává detailní
geologické mapy v měřítku 1 : 75.000.
Mapy tyto jsou doprovázeny podrobným vědeckým
popisem geologických poměrů, k němuž
jsou připojeny četné poznámky a statě
o otázkách praktické geologie dotyčného
území, t. j. zejména o technicky důležitých
hmotách a o otázkách geologicko-hydrologických.
Mimo to provádí geologický ústav odborná
řešení otázek praktické a technické
geologie při státních, veřejných
i soukromých projektech a pracích, při nichž
je spoluúčast geologů nezbytná (stavy
údolních přehrad a různých
vodních projektů, železničních
tratí, tunelů a silnic, zakládání
lomů, těžení uhlí, rud, nafty
a užitkových minerálů, vyhledávání
pramenů pitných a léčebných
vod atd.).
Při ústavě zřízená chemická
laboratoř provádí rozbory hornin, vod a užitkových
nerostů pro soustavný geologický výzkum
i pro úkoly praktické geologie a výsledky
těchto analys a zkoušek jsou uveřejňovány
v publikacích ústavů.
Tento ústav sleduje jednak úkol vědecký
tím, že pracuje theoreticky a experimentálně
ve všech otázkách radiologie i oborů
s ní souvisejících, jednak praktický,
jsa zkušební stanicí, v níž se
konají jemná měření zejména
pro doly jáchymovské a pro četné interesenty
z kruhů lékařských, průmyslových
i zemědělských. Zařízení
fysikálních a chemických laboratoří
nutno stále doplňovati, aby zůstaly na žádoucí
vědecké výši.
Vedle měření radiových preparátů
vyrobených v Jáchymově provedl ústav
výzkumy a radioaktivitě a elektřině
ovzduší na Špicberkách (v rámci
Amundsenovy polární výpravy) a pokračoval
v soustavném výzkumu radioaktivity minerálních
vod československých.
V laboratoři chemické studuje se otázka isolace
ionia z odpadků jáchymovských, výroba
svítivých barviv, jež jsou důležitá
po stránce praktické. Připravuje se zřízení
sítě stanic pro výzkum radioaktivity vzduchu
v různých místech republiky, zvláště
lázeňských a klimatických (Tatry,
Krkonoše). Těchto výzkumů bude prakticky
použito k vyšetření, jak dalece sám
vzduch v těchto místech je therapeutickým
činitelem. Dále budou studovány problémy
radioaktivního záření methodou Wilsonovou.
Hydrologický ústav provádí za účelem
theoreticko-vědeckého výzkumu vodstva republiky
Československé a jeho praktického použití
po stránce technicko-hospodářské soustavná
měření výšek spadlých
ovzdušných srážek, zjišťování
velikosti výparu, měření vod povrchových
a podzemních, jakož i hydrologicko-hydraulické
pokusnictví.
K tomu účelu ústav spravuje velmi rozsáhlou
síť hydrologických stanic, z nichž nejdůležitější
jsou opatřeny samočinně zapisujícími
přístroji. Při měření
ovzdušných srážek konají některé
stanice též pozorování teploty vzduchu,
výšky a vodnosti napadlého sněhu, celkovou
výšku sněhové vrstvy a promrznutí
půdy. Výzkum vod povrchových zahrnuje soustavná
měření vodních stavů, odtokových
množství a vyšetřování velikosti
mechanické energie (vodních sil) vyskytujících
se na řekách. Na podkladě příslušných
zaměřovacích prací na vodních
tocích pracuje ústav velmi intensivně na
podrobném sestavení katastru čsl. vodstva,
nezbytném pro účelné a hospodárné
řešení vodních staveb a využití
vodních sil, jak pro veřejné úřady,
tak i pro soukromé podnikatele. Velmi důležitou
složkou působnosti hydrologického ústavu
je služba povodňová, prováděna
v zájmu plavby, průmyslu a zemědělství.
Pro studium vod podzemních provádí ústav
měření výšky, množství
a pohybu vod podzemních a řeší otázky
jich vzniku i souvislosti s ovzdušnými srážkami
a vodami povrchovými. Síť stanic pro pozorování
podzemních vod jest postupně rozšiřována.
Pro hydrologicko-hydraulické pokusnictví zřizuje
se ministerstvem veřejných prací pokusná
vodní laboratoř v Podbabě, jejíž
účelem jest zkoušeti v modelech bezpečnost,
hospodárnost a účelnost projektovaných
vodních staveb, jakož i výkonnost hydrometrických
přístrojů a studovati všeobecné
zákony o pohybu vody. Pokusný ústav má
býti v roce 1928 odevzdán svému účelu.
Účelem Ústavu zřízeného
vládním nařízením č.
291/1922 Sb. z. a n. jest v prvé řadě prozkoumání
uhelného bohatství republiky po stránce využití
paliv jak ve smyslu chemickém, tak i tepelně-technickém.
Úkol tento provádí Ústav podrobným
studiem paliv ve dvou hlavních směrech: a) tepelně-technickém,
t. j. studiem spalovacích pochodů jednotlivých
druhů uhlí v různých systémech
zvláštních topenišť a návrhy
topenišť nových pro určité druhy
paliv, b) chemickém, t. j. studiem jednotlivých
druhů uhlí po stránce jich zpracování
jako chemické suroviny a studiem využití všech
produktů v jednotlivých odvětvích
průmyslu uhelného získávaných.
Ústav docílil za krátkou dobu svého
trvání pozoruhodných praktických výsledků
hlavně v oboru dokonalého a bezkouřného
spalování (vlastními konstrukcemi domácích
topenišť, posuvných roštů pro průmyslová
topeniště, jakož i soustavným výzkumem
spalovacích pochodů v průmyslu keramickém).
Ve využití uhlí jako suroviny bylo docíleno
pozoruhodných výsledků v oboru získávání
pohonných látek z uhlí (nízkotepelných
destilací, hydrogenisace) extrakcí uhlí,
krakování olejů, výroby bezkouřných
paliv z uhlí (polokoku) a využití olejů,
dehtů, asfaltů a pod.
Následkem demontáže všech objektů
holešovické plynárny bude Ústav nucen
v krátké době přesídliti do
nových, k tomu účelu adaptovaných
místností.
Od srpna 1923 vybírán jest podle soukromé
úmluvy s majiteli dolů v revíru severočeském
dobrovolný příspěvek majitelů
dolů, haléřů z každého
metrického centu uhlí, kterážto částka
nezvyšuje ceny uhlí, ježto ji hradí majitelé
dolů ze svého. Tyto příspěvky
plynou do fondu pro sociální péči
hornickou, spravovaného mimorozpočtově a
vzniklého z dřívějších
hornických fondů zásobovacích. Činnost
tohoto fondu soustředila se v první řadě
na otázky řešení bytové nouze
horníků, stavbou hornických kolonií.
Z prostředků fondu pro sociální péči
hornickou byly dosud vystaveny a osídleny tyto hornické
osady:
Počet domků | Počet nájemníků | Počet osob | |
Záluží | 13 | 88 | 343 |
Lom | 39 | 80 | 343 |
Hor. Litvínov | 37 | 81 | 366 |
Duchcov | 80 | 132 | 608 |
Přešťanov | 30 | 55 | 278 |
Mstišov | 22 | 38 | 201 |
Komořany | 40 | 76 | 313 |
Ledvice | 50 | 81 | 423 |
Kopisty | 27 | 54 | 271 |
Most, obytné domy | 3 | 30 | 129 |
Falknov n. O. | 20 | 36 | 184 |
Nové sedlo | 15 | 24 | 164 |
Haberspirk | 20 | 40 | 231 |
Chodov | 15 | 21 | 128 |
Rybáře | 16 | 32 | 162 |
Nová Ves | 18 | 36 | 164 |
Zbuch | 10 | 20 | 95 |
Rtyně | 18 | 35 | 168 |
Košťany | 29 | 58 | 281 |
Břežánky | 18 | 32 | 158 |
Dolní Jiřetín | 29 | 44 | 216 |
Trnovany | 23 | 71 | 346 |
Cellem bylo v 22 osadách se 601 domky umístěno
1170 nájemníků s 5.571 osobami. Stavební
náklad na tyto osady činí 65,619.509 Kč.
Pro rok 1928 připraveny jsou ke stavbě ještě
další hornické kolonie, jež budou uskutečněny
podle pohotovosti peněžních prostředků
fondu pro sociální péči hornickou.
Dále jest pečováno i o jiné sociální
a kulturní potřeby hornické, na př.
zřízena ozdravovna na Plzeňsku nákladem
1,000.000,- Kč, zakoupeny a upraveny rašelinné
a vodoléčebné lázně v Bohdanči
nákladem 3,500.000,- Kč, zřizují se
feriální kolonie pro děti a chystají
se další podobné akce, aby uplatněna
byla sociální péče mezi vrstvami nejpotřebnějších.
V rozpočtovém návrhu na r. 1928 preliminují se výdaje částkou okrouhle | 714,3 mil. Kč, |
tudíž oproti rozpočtené částce pro r. 1927 okrouhle | 662,3 mil. Kč, |
částkou vyšší okrouhle o | 52 mil. Kč. |
Zvýšení výdajů nastalo u osobních
platů o 4,1 mil. Kč v důsledku provedení
nového platového zákona, u ústřední
správy o 0,2 mil. Kč hlavně na práce
zeměměřičské a příspěvky
mezinárodním sdružením a institucím,
u státního ústavu hydrologického o
0,2 mil. Kč v důsledku uvedení vodní
laboratoře v Podbabě v provoz, u zkoumání
dusíkatých látek o 0,5 mil. Kč na
podporu stavby výrobny dusíkatých látek
v Čechách, u cejchovních úřadů
o 0,6 mil. Kč hlavně na opatření prototypu
metru a jiných cejchovních zařízení,
u vzduchoplavby o 3,7 mil. Kč jednak na subvence leteckým
společnostem vzhledem k nově projektovaným
linkám, jednak na podporu letectví a na rozšíření
provozu čsl. státních aerolinií, u
účasti státu na elektrických podnicích
o 1,7 mil. Kč v důsledku zvýšené
účasti na společnostech, u silnic a mostů
o 31,2 mil. Kč vzhledem k tomu, že podle ustanovení
odst. 1., § 5., zák. o silničním fondu
použije se běžných příjmů
fondu, pokud jich nebude třeba na úrok a úmor
dluhů, jednak k zvýšení úvěru
v řádném rozpočtu ministerstva, veřejných
prací na pravidelné náklady silniční
do výše 70 mil. Kč, jednak k doplnění
mimořádného úvěru v rozpočtu
ministerstva veřejných prací na stavby a
rekonstrukce silniční a mostní částkou
nejvýše 25 mil. Kč. Pravidelné náklady
silniční (kap. 14., titul 7., § 1.) doplňují
se z běžných příjmů fondu
částkou 27,700.000 Kč, mimořádný
úvěr na stavby a rekonstrukce silniční
a mostní částkou 18,800.000 Kč, tudíž
úhrnem částkou 46 5 mil. Kč, kterážto
částka preliminována jest též
ve stejné výši v příjmech kap.
14., titul 7., § 2. "Příspěvek
ze silničního fondu".
Dále nastalo zvýšení výdajů
u mimořádných staveb vodních o 17,2
mil. Kč v důsledku intensivnějšího
pokračování v říčních
úpravách k zamezení povodňových
škod, u ředitelství pro stavbu vodních
cest o 6,8 mil. Kč z téhož důvodu jako
u mimořádných staveb vodních, u plavebnictví
o 0,2 mil. Kč v důsledku vzrůstajícího
provozu říčních přístavů
na Dunaji a konečně u báňských
úřadů o 0,5 mil. Kč na umožnění
výplaty zaopatřovacích platů hornickým
repatriantům.
Naproti tomu snížení výdajů nastalo
u automobilů o 0,3 mil. Kč, ježto správkárna
pro opravy státních automobilů převedena
do resortu ministerstva pošt, dále u provozu elektráren
o 0,9 mil. Kč z důvodu pronájmu elektrárny
v Komárně a konečně u staveb budov
a koupě realit pro potřeby civilní státní
správy o 14,3 mil. Kč z důvodů úsporných.
Na rok 1928 preliminují se příjmy částkou okrouhle | 98,1 mil. Kč, |
tudíž oproti částce na rok 1927 preliminované okrouhle | 48,3 mil. Kč, |
více okrouhle o | 49,8 mil. Kč. |
Zvýšení příjmů odůvodňuje
se hlavně tím, že nově zařazuje
se, jak shora již uvedeno, příspěvek
ze silničního fondu částkou 46,5 mil.
Kč. Dále zvyšují se příjmy
u uhelné rady o 0,9 mil. Kč podle výsledků
z minulých let, u příjmů ze silnic
a mostů o 0,9 mil. Kč a u vodních staveb
o 2 mil. Kč vzhledem k očekávaným
vyšším konkurenčním příspěvkům
zájemníků, u plavebních úřadů
o 0,3 mil. Kč vzhledem k zvýšenému provozu
dunajských přístavu a u správy státních
budov o 3,2 mil. Kč vzhledem k zvýšenému
počtu státních budov nájemních.
Naproti tomu snižují se příjmy u hospodaření
uhlím o 0,6 mil. Kč vzhledem k zmenšené
těžbě uhlí, u cejchovních úřadů
o 1,5 mil. Kč vzhledem k poskytování slevy
25% na cejchovních poplatcích podle ustanovení
§u 4. vlád. nař. ze dne 4. června 1926,
č. 88 Sb. z. a n., u automobilů o 0,5 mil. Kč
vzhledem k tomu, že správkárna pro opravy státních
automobilů převedena byla do resortu ministerstva
pošt, dále u elektrisace státu o 0,6 mil. Kč
v důsledku pronajmutí elektrárny v Komárně
a konečně u ředitelství pro stavbu
vodních cest. o 1 mil. Kč vzhledem k splacení
konkurenčních příspěvků.
Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává
jednak agendu výsostní, jednak vykonává
správu československé pošty, o níž
bude pojednáno ve skupině státních
podniků.
V rozpočtovém návrhu pro r. 1928 jsou výdaje
preliminovány
částkou okrouhle | 15,6 mil. Kč, |
tudíž proti rozpočtené částce pro r. 1927 | 15,2 mil. Kč, |
částkou vyšší jen o necelých | 0,4. mil. Kč, |
ježto podstatné změny ve výdajích
nenastaly.
Ježto celou potřebu administrativy ministerstva, pokud
není kryta vlastními příjmy, hradí
čsl. pošta, preliminují se příjmy
této kapitoly
pro rok 1928 stejnou částkou jako výdaje; tudíž okrouhle částkou | 15,6 mil. Kč, |
a zvyšují se tudíž proti příjmům preliminovaným pro rok 1927 částkou | 15,2 mil. Kč, |
o stejnou částku jako výdaje, t. j. okrouhle o | 0,4 mil. Kč. |
Ministerstvo železnic jest orgánem obstarávajícím
jednak státní správu železniční,
jednak správu státních drah.
Jako orgán státní správy železniční
řídí se stanoviska státní výsosti
veškeré železnice v Československé
republice a dozírá na tyto i řídí
veškeré státní železniční
stavby.
Jako orgán správy státních drah vykonává
vrchní vedení podniku čsl. státních
drah, o němž bude ve skupině státních
podniků podrobně pojednáno.
Pro rok 1928 preliminují se výdaje částkou | 29,9 mil. Kč, |
tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1927 | 25,9 mil. Kč, |
částkou vyšší o | 4,0 mil. Kč. |
Tato vyšší potřeba jest odůvodněna
zejména zařazením vyššího
nákladu z titulu provádění platových
zákonů a nařízení, zvýšením
potřeby na cestovné a stravné, na úřední
a kancelářské potřeby.
Naproti tomu počítá se s menší
potřebou na přípravné práce
a zavedení nových tarifů.
Příjmy preliminují se na rok 1928 částkou | 29,9 mil. Kč, |
tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1927 | 25,9 mil. Kč, |
více o | 4,0 mil. Kč. |
Příjmy vyrovnávají plně potřebu
titulu 1., jelikož státní podnik "Československé
dráhy" hradí celý, jinými příjmy
nekrytý náklad ústřední správy
(ministerstva).