Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Z preliminovaných vlakových kilometrů pro rok 1928 připadá na provoz státních drah:

a drah ve státním provozu včetně Košicko-Bohumínské dráhy:

Poznámka: Data jsou vždy z konce roku. Až do roku 1922 nejsou data přesná, poněvadž vozy byly používány společně s nástupnickými státy, nejsouce ani prozatímně přiděleny. Stav jejich se tudíž stále měnil.

Největší úsilí správy státních lesů a statků, jakožto podniku spravovaného podle zásad obchodního hospodaření, směřovalo v r. 1927 k účelné organisaci podniku, jehož hospodářské složky v době přítomné tvoří soubor různorodých, podle různých method hospodářských spravovaných a různě organisovaných podnikových jednotek, jak převzaty byly od různých vlastníků. V tomto stavu je prvním úkolem unifikace správního systému spojená s unifikací účtování, kterým bude umožněno v podniku podle jeho hospodářských složek řádně obchodně bilancovati tak, aby rentabilita a racionelnost hospodaření jednotlivých složek mohla býti směrodatnými kruhy jasně posouzena.

V tomto směru vypracován byl zejména návrh všeobecného organisačního řádu podniku, služebního řádu zaměstnanců, ukončeny byly přípravné práce ku vypracování jednotné soustavy účetní a připraveno bylo vydání příslušných řádů, instrukcí a předpisů služebních ve smyslu ustanovení §§ 5, 6, 10, 11, 12, 13, 14, 19 a 21 vládního nařízení čís. 206 z r. 1924.

Konečná data o postupu provozu a o hospodářských výsledcích podniku v roce 1927 nelze uvésti, jelikož hospodářský rok není dosud ukončen.

1. Činnost hospodářská. Provoz lesního hospodářství v r. 1927 opírá se většinou o nové hospodářské základy, zejména pokud jde o předepsaný roční etát, poněvadž hospodářská rovnováha v uplynulých letech byla porušena poškozením a zničením porostů, jež padly za oběť žíru mnišky neb kůrovce, anebo živelním pohromám. V r. 1927 přišly již k těžbě porosty zdravé, a hmotný úbytek v zásobě dřevní způsobený uvedenými kalamitami musí býti nahražován jednak vhodnými hospodářskými zásahy, směřujícími k zvýšení přírůstku a produkce hmot, jednak zintensivněním těžby, směřujícím ku zvýšení procenta užitkových hmot a konečně i opatřeními, směřujícími k výhodnějšímu zpeněžení hmot jich zušlechtěním.

Zdar letošních kultur, zejména ve vyšších polohách republiky, jest vzhledem k příznivému počasí zajištěn, jímž pro r. 1927 způsoben byl i nadprůměrný přírůstek v jehličinách, oproti tomu však přírůstek listnatých porostů a zejména. sazenic ve školkách utrpěl vlivem pozdních mrazů. Tyto působily též nepříznivě v době květu, takže úroda lesního semene v r. 1927 jest podprůměrná.

Zvláštní zmínky zasluhuje povodňová katastrofa stihnuvší v posledních dnech měsíce srpna oblast ředitelství v Rachově a v Buštině, jejíž rozsah nemohl býti dosud přesně zjištěn, podle došlých zpráv způsobeny byly však škody milionové.

Jiných živelních a hmyzových kalamit letos ve státních lesích v pozoruhodné míře nebylo.

Roční etat předepsaný k těžbě hospodářskými plány ve státních lesích nebyl ani v r. 1927 plně vytěžen, poněvadž nejsou dosud dány předpoklady pro normální roční výtěž z nedostatku dopravních zařízení, jevícího se zejména ve východní části republiky. Podkarpatská Rus postrádá dosud zpřístupnění rozsáhlých mýtných porostů, takže hmoty tvrdé nemohou býti téměř vůbec těženy a rozsah i způsob těžby v porostech jehličnatých jest odvislým od daných poměrů voroplavebního zařízení, jež bývá velmi často porušováno častými povodněmi a přívaly a nutí proto správu státních lesů k přeměně vodní dopravy dříví na dopravu po suchu zejména po lesních drahách.

V oboru dřevařského a lesního průmyslu byla pracovní energie v r. 1927 zejména na Slovensku zvýšena, takže pracováno bylo na mnoze ve více směnách.

Zásobování vlastních větších pilařských závodů kulatinou bylo příznivé vzhledem k dostatečnému počtu dělnictva a povozníků. Mzdy výrobní a dopravní zůstaly téměř nezvýšeny a jsou přiměřeny požadavkům doby. Menších pil, které jsou doplňkem lesního hospodářství nemohlo býti plně využito, poněvadž za kulatinu byly docíleny výhodné ceny a musí býti brán zřetel na stoupající poptávku domácího konsumu.

Lesnímu hospodářství jsou také přičleněny podřadné podniky jako kamenolomy, rašeliniště, vápenice a pod., které v r. 1927 dobře pracovaly.

Semenářský závod vykazuje po stránce obchodní v r. 1927 velmi příznivý vývoj. Semeno bylo předmětem obchodu téměř rovnoměrným dílem pro státní lesy, i pro potřebu soukromých vlastníků lesů v ČSR. a pro vývoz do ciziny. Odbytištěm jest Německo, Francie, Italie, Jugoslavie, Rumunsko, Polsko, Švédsko, Dánsko, Amerika a Rakousko.

Počátkem r. 1927 nastal vzestup cen za dřevní hmotu stlačených v r. 1926 konkurencí polského dřeva. Tato koncem r. 1926 polevila, poněvadž čilou poptávkou po polském dřevě doznalo toto takového zvýšení cen, že jeho konkurenční vliv přestal působiti. V letních měsících běžného roku se ceny dřeva v ČSR. příznivě ustálily, a jest naděje, že se udrží pro dohlednou dobu na této výši. Příznivá stabilisace cen dříví v r. 1927 byla podporována zejména přerušením obchodních styků mezi Anglií a SSSR., takže severní státy Německo, Anglie a Holandsko hleděly uhraditi svoji potřebu v zemích jiných a zvláště v ČSR. Též Maďarsko přispělo k úpravě cen přímou poptávkou, zejména po palivovém dřevu, následkem zvýšení valuty v Rumunsku, jež bylo dříve pro maďarský trh překupníkem. V r. 1927 jeví se zvýšený zájem o bukové dřevo zvláště pro vývoz do Španělska a Švýcar.

Do ciziny jsou vyváženy přebytky dřeva, které neskonsumuje domácí trh. Se zřetelem k nátlaku tuzemských konsumentů není dosud uvolněno vývozní omezení dřeva, čímž by byla získána volná konkurence, která jedině může dáti cenám dřeva pevný směr. Ceny docílené v r. 1927 ukazují jako v letech minulých velké rozpětí, řídící se druhem dřeviny, sortimentem, proveniencí a odbytištěm.

Výrobní náklady jsou přiměřené nynějším cenám dřeva; v regulaci mezd není rušivých zásahů, poněvadž dělnictva jest dostatek.

Vzrůstající intensita lesního hospodářství vyžaduje současně přiměřeného stavu zapracovaných stálých odborných zaměstnanců, jehož nedostatek jest při lesním provozu stále citelnější a jehož brzké odstranění jeví se nezbytně nutným.

2. Činnost stavební: činnost podniku v tomto směru jevila se v r. 1927

7. v doplnění a pokračování staveb dopravních prostředků, lesních drah, silnic a cest,

8. v započetí s vybudováním dopravních prostředků nových podle stavebního programu na 5 let.

Udržování budov správních vyžaduje poměrně značného nákladu, ježto správa státních lesů a statků převzala od bývalých vlastníků mnohé starší budovy, jichž stav nezbytně vyžaduje důkladných oprav, aby nebylo jich užívání ohroženo. Kromě toho bylo třeba pro své správní a hospodářské jednotky vzniklé seskupením převzatých lesů v rámci postátňovací lesní akce poříditi na vhodných místech nové správní, budovy. Podle stavebních programů jednotlivých ředitelství jest pamatováno na tyto udržovací práce těmito částkami:

Postupná industrialisace lesní a hospodářská vyžadovala, aby dosavadní budovy závodní byly nejen udržovány, nýbrž i účelně doplněny a zlepšeny, aby vyhověly zvýšeným požadavkům.

Bylo tedy věnovati udržování a rekonstrukcím nejrůznějších hospodářských a lesních závodních budov zvláštní péči a pamatováno na tyto práce v oblasti

Hlavního zřetele a největších nákladů vyžaduje řádné udržování rozsáhlé sítě dopravních prostředků v provozu schopném stavu. Jde tu zejména o

s příslušnými vodními nádržemi (počtem 25).

Pro udržování těchto dopravních prostředků, rekonstrukcí jich a rozmnožení sítě ochranných a manipulačních stezek, přechodných smyků a cest vývozních, které jsou předpokladem pro umožnění zhodnocení těžených produktů, preliminovány byly částky

z nichž nemalá část byla věnována na opravné práce na vodních tocích porušených povodněmi.

Vedle této stavební činnosti, která se týká budov a dopravních prostředků dosavadních jsou prováděny během r. 1927 i četné novostavby investičního rázu a to jak nových správních a obytných budov, tak i závodních budov, hlavně však pokračuje se ve plánovitém vybudování sítě nových dopravních prostředků, lesních drah, silnic a cest, jakož i vodních staveb v rámci povoleného investičního úvěru.

Podle investičního programu na r. 1927 byly povoleny tyto investiční úvěry:

Z význačnějších staveb správních budov jest uvésti stavby budov lesní správy v Novém Světě, Čes. Rudolci, Mirochově, Cepu, Rychňavě, Osadě, Brandýse n./L., ze závodních budov stavba parní pily ve Frýdku, rekonstrukce pily v Lipt. Hrádku, parní pily ve Šťávničce. Stavba lesních drah jest nejdůležitější položkou investičního programu a provádí se intensivně zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Hlavní trati lesních drah, které se nacházejí ve stavbě a blíží se svému ukončení, lze uvésti tyto:

lesní dráhy v oblasti lesní správy Kostrinské do údolí Podjavorníku, Bystrého, Tichého, Poporotního, Hlubokého potoka, dále úseky lesních drah do Šepovce,

lesní dráhy z Nereznice přes Dubovo do Krasnašiori, kterou mají býti zpřístupněny lesní oblasti ředitelství v Buštině a kde má býti přeměněna vodní doprava na suchozemskou.

Výstavbu lesních silnic bylo možno prováděti vzhledem k obmezeným investičním úvěrům dosud v menším rozsahu. Provádí se silnice Holič - Stráže, Nejdek - Wölfling, Schönbach, Oldřichov - Raspenava, do údolí Štiavnica.

Vedle těchto hlavních úkolů stavebních j sou v práci různé stavby vodní:

Jez v Pilaři, vodní nádrže Stohovec, Studená, Sloboda, Stanislav, jakož i regulační práce na plavebních drahách na Tise od ústí Rieky po Apšinec.

Jarní práce počaly později než obvykle, průběh osevu byl přes to příznivý. Osení trpělo místy třásněnkami, zelenoočkou, hrbáčem osenním, také rzí a plísní sněžnou.

Lijáky způsobily místy zátopy osení a splavení půdy; pozdní mrazy poškodily ovoce, píci a žito.

Na mnoha místech dostavilo se krupobití a mělo za následek značné škody na osení a ovoci, v některých případech bylo nutno obilí i zaorati. Zjištěné škody krupobitím přesahují částku 1,275.000 Kč.

Píce trpěla suchem, také hraboš místy škodil, obé vyvolalo přechodný, případně i trvalý nedostatek píce; to platí zejména o místech s lehčí půdou neb malými srážkami: Sklizeň sena je podprůměrná, jakost jeho výborná.

Obili bylo sklizeno bezvadně, dává přiměřenou, místy výbornou sýpku, jakost zrna je dobrá. Místy utrpělo obilí značnou škodu prudkými lijáky.

Brambory na sušších polohách trpí suchem, jinde jsou pěkné a mají dosti vyvinutých hlíz.

Cukrovka je ve vývinu pozadu, cukernatost je dobrá, jen ojediněle, kde byly škody vodou neb kroupami, je horší než loni.

Okopaniny a pícniny potřebují k dalšímu zdaru vydatného deště.

Chov užitkového dobytka byl i nadále zdokonalován, jednak nákupem z osvědčených chovů, jednak vlastním odstavem.

Z nemocí přicházely mimo obvyklé: kulhavka, slintavka, nakažlivé zmetání krav, influenza koní. Léčení věnována patřičná péče. Průběh byl většinou mírný, v jednom dvoře byly ztráty slintavkou citelné.

Výroba mléka stoupla zase proti roku předchozímu dílem následkem zvýšeného stavu dobytka, dílem vyšší dojivostí po lepším krmení.

Mléko prodáváno buď přímo do měst, neb prostřednictvím družstevních a obchodních mlékáren.

Odbyt v letních měsících vázl, na Moravě a Slovensku šly ceny za mléko dolů vlivem cla a jiných obtíží při dopravě do Vídně.

Rybářství mělo dobré, teplé počasí; lze očekávati normální výtěžek.

Vzhledem k špatné celní ochraně třeba se obávati klesnutí cen pod výrobní náklady a tím také nepříznivého výnosu.

Zdokonalováno a doplňováno zařízení pivovaru v Benešově. Pivovary mají dobrý odbyt.

Mlékárny: Nově zařízeny byly mlékárny v Čejči a Hrušovanech a opatřeny umělým chlazením. Mlékárna v Čes. Těšíně, která požívala před válkou dobrého jména, snaží se získati dřívější odbytiště i za hranicemi, což se ponenáhlu daří.

Čistící stanice na obilí vystavěny v Čejči, Vigláši a Vel. Pavlovicích.

Meliorace staré opravovány; kde nutno, tam prováděny nové, tak jmenovitě na stát. statku v Hodoníně, Židlochovicích, Hrušovanech a Tachlovicích.

V r. 1927 zlepšily se honební poměry proti roku předešlému, bohatému na prudké lijavce, jichž následkem byly týdny trvající povodně a to hlavně na Moravě, které rozsáhlá státní honbiště zatopily, a zahubily nejen mladou, ale i místy starou zvěř.

Letošní mírná zima dala veškeré zvěři dobře přezimovati a množství loni se urodivších žaludů a kaštanů přispělo k tomu, že zvěř po dobu zimy neschudla.

Vzhledem k racionelnímu obhospodařování státních honiteb, šetření a účelnému krmení se stav zvěře jelení a srnčí ve volných honitbách značně lepší a místy dosahuje již stavu normálního.

Stav zvěře daňčí a mufloní udržuje se v oborách na přiměřené výši a účelným odstřelem se reguluje. Letošní přírůstek této zvěře lze nazvati velmi dobrým.

Zvěř kamzičí byla v Tatrách po převratu takřka již na vyhubení a zákaz odstřelu této zvěře až do roku 1932 a přísné hájení zvedly stav této zvěře na okrouhle 160 kusů.

Stav zvěře černé; která se pouze ve volných honbách Slovenska a Podkarpatské Rusi chová, jest podprostřední, zvěř tato se vzhledem k její veliké škodlivosti pilně odstřeluje.

Stav zajíců, králíků a bažantů jest letošního roku velmi dobrý, naproti tomu stav koroptví následkem loňských pohrom jest stále ještě slabý.

Stav zvěře tetřeví a tetřívčí lze nazvati jenom prostředním, jednak utrpěl v posledních letech rozmnožením škodné zvěře v době válečné a těsně poválečné, mimo to ruší hlavně zvěř tetřeví intensita lesního hospodářství a volný vstup obecenstva do lesů.

V postátňovací lesní akci převzato bylo do konce roku 1927 ze zabraných lesních velkostatků celkem 162.165 ha (z toho 141.025 ha lesů). Z toho připadá na Čechy, Moravu a Slezsko 148.160 ha, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 14.005 ha.

Bylo dále pokračováno v provádění pozemkové reformy na státním lesním majetku na Slovensku a v Podk. Rusi za účelem přídělu půdy domácímu obyvatelstvu na pastviny a role, při čemž bylo pilně dbáno toho, aby odstoupeny byly plochy jak z hlediska arrodance státního majetku, tak i se zřetelem na účel tohoto přídělu vhodné, k přeměně na pastviny, resp. ornou půdu způsobilé.

Dále byla v r. 1927 věnována patřičná péče úpravě poměrů osadnických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Pozemková reforma na půdě zemědělské pokračovala na státních statcích Chlumu u Třeboně, Konopišti, Frýdku, Beznu, Smiřicích, Holiči, Hodoníně, Židlochovicích a Vigláši.

Ve směnné akci převzat byl statek Něm. Lutyň o výměře 1115 ha a Martinice ve výměře 100 ha.