Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V oboru pensijního pojištění byly s platností od 1. ledna 1926 upraveny stanovy pensijního fondu státních drah podle vládního nařízení ze dne 5. března 1927; č. 15/1927 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah. Dále byly vydány pokyny na provedení zákona ze dne 1. července 1926 č. 159/1926 Sb. z. a n., a t. zv. římské a vídeňské pensijní úmluvy (č. 194 a 195 Sb. z. a n. z r. 1926), pokud týkají se pensijních stran bývalých rakouských státních drah, bosensko-hercegovských zemských drah a vojenské dráhy Banjaluka-Doberljin a bývalých zaměstnanců těchto drah, kteří byli 3: listopadu 1918 ještě v činné službě a nebyli převzati žádným z t. zv. nástupnických států býv. Rakouska; o provedení zmíněných mezistátních úmluv bylo nutno informovati také kompetentní vládní činitele ostatních smluvních států za účelem převzetí výplaty požitků pensijních stran československé státní příslušnosti na jejich území bydlících, jimž byly vypláceny dosud odpočivné a zaopatřovací platy na základě principu teritoriality. Byla učiněna veškerá opatření, aby převzetí výplaty požitků, jejich úpravy, jakož i přiznání požitků za dobu minulou bylo skončeno do konce roku 1927. V otázce převzetí výplaty odpočivných a zaopatřovacích platů bývalých zaměstnanců (jejich pozůstalých) uherských státních drah byla skončena šetření a konána jednání za účelem vyřešení této otázky, jakož i otázky t. zv. nepřevzatých zaměstnanců bývalých uherských státních drah, mezistátní úmluvou (s ostatními nástupnickými státy bývalého Uherska) o rozdělení pensijního břemene a zaopatřovacích fondů býv. uherských státních drah. Odpočivné a zaopatřovací platy pensijních stran Košicko-Bohumínské dráhy byly upraveny s platností od 1. ledna 1926 podle zásad zákona čís. 287/1924 Sb. z. a n. a zároveň byly učiněny přípravy ku provedení úmluvy o nostrifikaci Košicko-Bohumínské dráhy z 22. dubna 1927, pokud týká se pensijních stran, bydlících mimo území Československé republiky.

Z oboru nemocenského pojištění dlužno uvésti, že v měsíci prosinci roku 1926 byly provedeny podle nových stanov nemocenské pokladny státních drah první volby do sborů nemocenské pokladny a že byly skončeny také ostatní práce na reorganisaci pokladny, jakož i nová organisace lékařské služby. V ostatních oborech sociální péče nebylo zvláštních změn.

Státní správa železniční poskytla pro stavební účely svých zaměstnanců v roce 1926 z provozních prostředků bezúročné zálohy na služné celkovou částkou Kč 1,719.600,-. Pro stejné účely bylo z prostředků Zahradníkova fondu sociální péče československých státních drah vyplaceno v roce 1926 na zápůjčkách, zúročitelných 5%, přibližně Kč 6,000.000,-.

Vedle těchto akcí působila železniční správa při zdolání bytové tísně svých zaměstnanců jednak výstavbou obytných budov v různých železničních střediscích a vydala k tomu účelu v roce 1926 částku Kč 12,066.640,-, jednak adaptacemi v různých drážních budovách.

Celkem pořízeno bylo až do konce roku 1926 ve 311 novostavbách obytných domů 3.479 bytů a 180 kanceláří a adaptacemi v různých drážních budovách 1.115 bytů. Kromě toho stavbou baráků 499 bytů.

V místní nákladní dopravě bylo s platností od 1. října 1927 provedeno ve styku s místními drahami krácení tarifních sazeb o část manipulačního poplatku. Tímto krácením byly zmírněny důsledky, vyplývající z tak zvaného lomeného výpočtu dovozného, t. j. výpočtu, tvořeného součtem sazeb z odesílací stanice do přechodové stanice místní dráhy a z této přechodové stanice do stanice určení oproti přímému výpočtu na základě propočtené sazby ze stanice odesílací až do stanice určení. Tyto výhody mají zvláštní význam pro železniční přepravu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde tímto opatřením ve spojení s propočtem nákladních sazeb v přepravě mezi československými státními drahami a Košicko-Bohumínskou drahou, jakož i v přepravě se třemi místními drahami na Slovensku, a to 1. Hronská Breznica - Levice, 2. Levice - Šurany, 3. Slovenská západní (Nitra - Leopoldov a Trnava - Kúty s odbočkou Jablonica - Brezová), platným od 1. dubna 1926 byla částečně vyřešena tak zvaná otázka slovenská, jak to finanční stav československých drah připouštěl.

Mimo tato opatření významu všeobecného hleděla železniční správa zvláštními tarifními úlevami přispěti ke zvýšení výroby, odbytu i spotřeby. Z těchto úlev dlužno poukázati zvláště na slevy pro přepravu některých surovin pra průmysl sklářský; na slevu pro přepravu řepy, řízků, surového cukru a rafinády, dříví a pod.

Soutěž jiných dopravních prostředků, zvláště automobilů, byla podnětem k četným tarifním opatřením, jimiž bylo čeleno oslabení přepravy osobní i nákladní.

V pracích na novém kilometrovníku československých státních drah, zahájených v roce 1925, bylo pokračováno. Nový kilometrovník má býti základem reformního tarifu, jenž má býti vydán po zestátnění všech místních drah. Vedle toho se připravuje nové vydání nákladního tarifu československých státních drah, který má míti platnost od 1. ledna 1928.

V mezinárodní dopravě umožnilo ustálení nákladních tarifů, jež nastalo zpevněním valut a poměrným uklidněním vzájemné soutěže železnic, další budování přímých mezinárodních tarifů. V započatých pracích bylo značně pokročeno, na četných nových tarifech začalo se pracovati. Hlavní péče byla věnována vytvoření vlastních československých mezinárodních tarifů pro zásilky z Československa a do Československa, z nichž zvláště práce na přímých tarifech se sousedními státy pokročily tak dalece, že možno počítati s tím, že v nejbližší době budou platiti přímé tarify aspoň pro hlavní druhy zboží a pro nejdůležitější spoje v dopravě se všemi sousedními státy. V dopravě s Německem byl vydán tarif pro střední oblast německých drah. Postupně bude třeba vydati v této dopravě dalších 6 sešitů. Od 1. března 1927 platí přímý tarif mezi Č. S. R. a Rumunskem. Od 1. září 1927 byl zaveden přímý tarif československo-polský a od 15. září 1927 vstoupil v platnost přímý tarif československo-maďarský. Vzhledem k tarifní reformě v Rakousku bylo třeba znovu vydati a doplniti československo-rakouský svazový tarif. V dálkové přepravě pracuje se na tarifu italském a francouzském. Jednání o obchodní smlouvu s S. H. S. jak se zdá, bude podnětem k zahájení intensivních prací na přímém tarifu československo-jugoslávském. Likvidace tarifního boje mezi přístavy Hamburk - Terst vyžádá si přetvoření příslušných tarifů na nových podkladech.

V překladištní dopravě byl vydán s platností od 15. září 1927 nový nákladní tarif, díl II., pro československou železniční dopravu přes překladiště na Dunaji, Labi a Vltavě.

Jako dosud, bude i nadále třeba pozorně sledovati dopravy, které se dotýkají Č. S. D. jako průvozní dráhy. V tomto směru lze očekávati intensivnější postup při budování tarifů německo-rakouského, německo-maďarského, německo-polského, německo-rumunského, polsko-maďarského, polsko-adriatického, polsko-italského, polsko-rumunského a j.

Stále se měnící poměry na světovém trhu nabádají k bedlivému sledování odbytových možností našeho exportního průmyslu a vyžadují neustálé evidence a revise vývozních tarifů a jejich doplňování v individuelních případech, pokud jest toho třeba, dočasnými slevami.

Opatření, učiněná v oboru služby finanční a účetní v důsledku zkomercialisování československých státních drah se plně osvědčila. Zejména zkušenosti, získané zavedením nového účetního systému (dopického) splnily požadavky naň správou podniku vložené. Předložený podnikový rozpočet opírá se již o schema účtu ztráty a zisku, společné všem státním podnikům. Význam tohoto opatření dlužno spatřovati v tom, že možno odděleně vykázati účiny ryze provozovací, které jsou výrazem objektivních vydání a příjmů podniku od účinů, které jdou mimo účet provozovací přímo na účet ztráty a zisku, majíce povahu subjektivní, související s finanční činností podniku.

Zjištění zakládací hodnoty podniku, základní to otázky bilanční, nebylo dosud skončeno pro obzvláštní obtížnost úkolu, jevící se zejména v tom, že pro řešení úkolu toho nenachází správa podniku opory v dosavadním systému finančním, nehledíc k tomu, že jde o hodnocení podniku s miliardovou finanční kapacitou. Rovněž zvláštní povaha podniku státních drah, podniku to s určitým charakterem správním, činí řešení zmíněné otázky hodnocení zakládacích aktiv obtížným.

Nevyřešení této otázky jest důvodem; proč nemohlo býti dosud přikročeno k důslednému provedení hospodářského podnikání v oboru služby účetní sděláním řádné bilance podniku. Nevykazuje proto také provozní rozpočet na rok 1928 úhradu pro řádný odpis na hodnotě zakládací z důvodu jejího opotřebení užíváním v provozu, nýbrž jsou pouze v položce I./1 b zahrnuty na rok 1928 výdaje na podkladě technického programu obnovovacího v rozsahu nezbytně nutné obnovy opotřebovaných objektů.

Pokud se týče pokladní služby státních drah, jest tato nyní obstarávána zcela samostatně na zvláštním účtě Poštovním úřadem šekovým, a to téměř bezvýhradně s nepatrnými výjimkami pokladních výkonů, obstarávaných u přepážek pokladen ředitelství státních drah. Organisace tato nejenom vymýtila, až na nepatrné minimum, hotové placení, nýbrž umožnila státní správě železniční každodenní přehled o pohybu na účtu pokladním a z toho vyplývající každodenní stav hotovostí pokladních.

Po stránce technické pokračuje státní správa železniční ve zmechanisování účetní a evidenční služby finanční zaváděním strojů likvidačních, sčítacích a jiných počítacích. Mechanisací tou bylo dosaženo nejenom přesného, rychlého a snadného výkonu služebního, nýbrž i značných úspor personálních.

Stálou snahou železniční správy jest zvýšiti a prohloubiti výkon služby kontroly příjmu a sledují se proto též zařízení a změny v účetnictví u zahraničních správ po stránce věcné.

Zvláštní a stálá péče věnuje se zamezení škod z loupeží a krádeží v pokladnách. Výsledky docílené jsou uspokojující.

V přímých tarifech s cizozemskem bylo dosaženo toho, že československá koruna jako měna stálá a hodnotná, byla přijata ve mnohých svazových tarifech za měnu tarifní.

Pro nejbližší budoucnost snaží se železniční správa zdokonaliti všechna účetní opatření za účelem pokud jen možno přesného zachycení všech příjmů, připravuje nový služební předpis pro službu revise pokladem a působí k tomu, aby z přepravy s cizinou vybíráním cizí valuty nevznikaly železniční správné kursovní ztráty.

Vybírání zdržného zavedeno bylo prozatím pokusně na blokové stvrzenky přímo drážními zaměstnanci, kteří při vykládání a nakládání zboží ve stanicích jsou v bezprostředním styku se stranami.

Použitím Powersových strojů dociluje železniční správa rychlejšího a přesnějšího odúčtování nájemného z vozů a značnou úsporu pracovních sil, nehledíc ani k tomu, že v důsledku použití těchto strojů bylo možno do konce června 1927 snížiti počet zaměstnanců.

Hospodaření materiálem a inventářem věnuje železniční správa zvýšenou pozornost a snaží se, aby stav zásob byl snížen na nejnižší mez, aniž by tím nastaly poruchy v provozu.

Ku posouzení o rozsahu československých státních drah dlužno uvésti několik největších výdajových položek.

V rozpočtu podnikovém pro rok 1928 zahrnuta jest potřeba na investice provozní i ryzí. Preliminována jest na tyto investice částka 440,150.550 Kč.

použito k úhradě výdajů na ryzí investice, které právě také tímto obnosem jsou preliminovány.

Výsledek rozpočtu na rok 1928, při porovnání s rozpočtem na rok 1927, jeví se takto:

Potřeba Košicko-Bohumínské dráhy, jakož i místních drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků, není v tomto rozpočtu obsažena. Za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby hradí však státní správa železniční zálohově všem místním drahám, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních schodků, tyto schodky včetně správních výloh, potřeb pro službu prioritní a výpůjčkovou. Zmocnění ku příslušnému-výdaji ve formě zálohy z provozních prostředků, uděluje se ministru železnic příslušným ustanovením čl. III. finančního zákona.

Košicko-Bohumínská dráha byla úmluvou ze dne 25. ledna 1921 vzata do provozu čsl. státních drah na základě zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 690 Sb. z. a n. Na základě provozní smlouvy poskytují se této dráze zálohově částky potřebné k zúročení a umoření prioritních obligací, k úhradě nákladů společné služby a 4% zúročení akciového kapitálu v maďarských korunách. Stát nabyl až na nepatrnou část všech akcií na základě zmocnění daného zákonem ze dne 25. června 1925, čís. 158 Sb. z. a n. výměnou za 4% státní dluhopisy.

Celkové náklady, spojené s úhradou provozních schodků místních drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků a Košicko-Bohumínské dráhy, včetně potřeb pro službu prioritní a výpůjčkovou a správních výloh, preliminovány byly pro rok 1928 částkou 111,620.000 Kč (bližší rozvedení tohoto nákladu viz v přiloženém výkazu).

*) V rubrice 2. - 15. jsou uvedeni zaměstnanci, na něž se vztahuje úprava platová podle zákona čís. 103 Sb. z. a n. z r. 1926, resp. vlád. nař. čís. 15/1927 Sb. z. a n.

*) V rubrice 16. jsou uvedeni zaměstnanci, na něž se úprava platová podle zákona čís. 103 Sb. z. a n. z r. 1926, resp. vlád. nař. čís. 15/1927 Sb. z. a n. nevztahuje.

***) Použití dělníků sezonních a investičních jest jen přechodné pro práce investiční a sezonní (letní udržovací práce, řepná a uhelná kampaň atd.) a počet jejich odvislý od těchto prací.

V přehledu jsou uvedeny požitky jak zaměstnanců do nových platů daných vládním nařízením čís. 15/27 Sb. z. a n. k 1./1. 1927 již přeřazených (úředníků), tak i nepřeřazených nových zaměstnanců.

Pokud jde o zaměstnance do nových platů nepřeřazené, jejichž požitky jsou v přehledové tabulce uvedeny ve výši podle starých platových norem, jest potřeba na jejich platy preliminováním záloh na úpravu platovou, přiznaných jim ve výši odměn podle zákona č. 289/24 Sb. z. a n.

V rubrice "Ostatní" jest zahrnuta potřeba na platy dělníků na výpomoc, dále náhrady místního přídavku při přeložení atd., odměny a výpomoci, prémie, služební šat a drahotní přídavky zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi.