Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 5, písm. c) zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

c) Zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů v republice Československé zřízených, jakož i mezinárodních komisí a osob požívajících v republice Československé práva exteritoriality, pokud jsou cizozemci.

§ 6 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se takto:

f) osoby, které nepřekročily 16. roku svého věku;

g) dělníci domáčtí (§ 3);

h) osoby zaměstnané pracemi sezonními, t. j. pracemi, které podle své povahy jsou konány jen v určitém ročním období, netrvají-li tyto práce zpravidla déle než 90 dní v roce.

§ 12 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

1. (Odst. 2). Je-li smluvena mzda týdenní, považuje se za denní mzdu šestý nebo sedmý díl její, podle toho, jsou-li práce nebo služby vykonávány zpravidla po šest nebo sedm dní v týdnu. Je-li smluvena mzda měsíční, považuje se za denní mzdu dvacátý pátý nebo třicátý díl její, podle toho, jsou-li práce nebo služby vykonávány zpravidla po šest nebo sedm dní v týdnu.

(Odst. 3). Smluví-li se mzda podle jiného měřítka (na př. mzda kusová, úkolová, skupinová, dávky osob třetích), určí se mzdová třída podle částky, jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za týden nebo měsíc, při čemž počítá se týden za šest nebo sedm dní a měsíc za dvacet pět nebo třicet dní podle toho, jsou-li práce nebo služby vykonávány zpravidla po šest nebo sedm dní v týdnu.

(Odst. 4). Je-li zaměstnanec zaměstnán zpravidla méně než po šest dní v týdnu, považuje se za denní mzdu šestý díl mzdy týdenní.

(Odst. 5). Trvá-li v příslušném odvětví nebo závodu pracovní doba zpravidla šest nebo sedm dní v týdnu, avšak zaměstnanec nebyl po celé pracovní období (týden, měsíc) plně zaměstnán, je denní mzdou sedmý nebo třicátý díl mzdy skutečně v tomto období vydělané.

2. Odstavce 4. a 5. mění se na odstavce 6. a 7., při čemž odstavec 7. zní takto:

(7) Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařadění jen o tři třídy, u čeledi hospodářské, učňů a pomocnic v domácnosti, jen o jednu třídu (odst. 1.) vyšší, nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích. Čeledí hospodářskou jsou osoby, které konají zemědělské nebo lesní práce nižšího druhu a jsou ubytovány v budovách zaměstnavatelových.

3. Odstavec 6. se mění na odstavce 8. tohoto znění:

(8) Pro pojištění invalidní a starobní tvoří jednu třídu

4. Odstavec 7. se stává odstavcem 9.

§ 23 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se tímto dalším odstavcem:

(3) Nové nemocenské pojišťovny lze zřizovati, pokud zákon jejich zřizování vůbec nezakazuje, jen se svolením ministerstva sociální péče, kamž nutno podati žádost zájemníků (zaměstnavatelů, případně zaměstnanců) náležitě doloženou. Ministerstvo sociální péče dá provésti příslušná šetření a rozhodne o žádosti vyslechnouc ústřední sociální pojišťovnu. Při kladném vyřízení jmenuje ministerstvo sociální péče též první představenstvo a dozorčí výbor nemocenské pojišťovny a současně vydá její stanovy; rovněž jmenuje přísedící (a náhradníky přísedících) rozhodčího soudu. O osobách takto jmenovaných platí jinak obdobně ustanovení § 42 této novely.

V § 24 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se odst. 4. touto větou:

Ministerstvo sociální péče může však též samo stanoviti jinak obvod působnosti okresních nemocenských pojišťoven a sídlo jejich.

§ 25, odst. 2. zákona č. 221/24 Sb. z. a n. doplňuje se takto:

Není-li obvod některého politického úřadu I. stolice zahrnut v územní obvod zemědělské nemocenské pojišťovny, jsou zaměstnanci zemědělští a lesní v obvodu onoho politického úřadu I. stolice pojištěni u okresní nemocenské pojišťovny, v jejímž obvodu vykonávají práce nebo služby uvedené v § 2 zákona.

§ 27 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) Osoby povinně pojištěné, zaměstnané u povinných členů živnostenského společenstva neb u gremia obchodníků - mimo osoby v domácnosti zaměstnané - jsou povinně pojištěny u společenstevní nebo gremiální nemocenské pojišťovny, ve kterou se přeměňuje společenstevní nebo gremiální nemocenská pokladna, měla-li dne 1. července 1924 pokladna společenstevní aspoň 2000, pokladna gremiální aspoň 1000 pojištěnců povinně pojištěných, zaměstnaných u povinných členů společenstva, po případě gremia.

(2) Není dovoleno zřizovati nové společenstevní (gremiální) nemocenské pojišťovny, ani rozšiřovati působnost činné společenstevní (gremiální) nemocenské pojišťovny na živnostenské společenstvo (gremium), na něž se její činnost nevztahovala dne 1. července 1924.

§ 28 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Spolková nemocenská pojišťovna, ve kterou se přeměňuje spolková nemocenská pokladna, zřízená podle ustanovení spolčovacího zákona ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z., měla-li dne 1. července 1924 aspoň 2000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, může pojišťovati i na dále s účinkem, že členové její nemusí býti pojištěni u příslušné okresní nebo zemědělské, nebo závodní nemocenské pojišťovny.

§ 29 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) Zapsaná pokladna pomocná, zřízená podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., které bylo před 1. červencem 1919 uděleno osvědčení podle § 7 uvedeného zákona, může rovněž i na dále pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemoci s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nebo zemědělské, nebo závodní nemocenské pojišťovny, měla-li dne 1. července 1924 aspoň 2000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci.

(2) U zapsaných pokladen pomocných, vyhovujících podmínkám odst. 1., které podle svých stanov před 1. červencem 1924 pojišťovaly pro případ nemoci pouze osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, nemohou býti pojištěny osoby, na něž byla rozšířena pensijní pojistná povinnost zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.

(3) Zapsaná pokladna pomocná se na příště nazývá zapsanou pojišťovnou pomocnou.

V § 63, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., se připojuje na konci tato věta:

Vzorný služební řád, jenž má obsahovati i předpisy o služebních požitcích a předpisy disciplinární, a jenž se vztahuje netoliko na úředníky a zřízence (zaměstnance), kteří budou nově přijímáni do služeb, nýbrž také na ony, kteří již jsou ve službách nemocenské pojišťovny, vyžaduje schválení ministerstva sociální péče a ministerstva financí.

K § 69 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje nový odstavec tohoto znění:

(7) Jmenování těchto úředníků vyžaduje schválení ministerstva sociální péče.

V § 70, odst. 4. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., se připojuje na konci tato věta:

Vedoucí úředník jest spolu povinen opis své zprávy předložené Ústřední sociální pojišťovně zaslati současně politickému úřadu II. stolice, v jehož obvodu jest sídlo nemocenské pojišťovny.

§ 71 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., se mění takto:

(1) V odstavci 2. jest vložiti před výraz "Ústřední sociální pojišťovně" slova "ministerstvu sociální péče a".

(2) Citace § 193 v odstavci 3. se nahražuje citací § 239, odst. 4. (článek I. § 30 této novely).

V § 80 zákona č. 221/1924 Sb. z: a n. se doplňuje odstavec 3. takto:

Usnáší-li se výbor o hospodářském plánu a všeobecných podmínkách ukládacích nebo o změnách tohoto plánu a těchto podmínek, přísluší hlasovací právo také oběma zástupcům Národní banky československé, jež nutno ke schůzím těm přizvati. Ke schůzím těm nutno též přizvati zástupce ministerstva financí; odchyluje-li se názor zástupce ministerstva financí od usnesení výboru, vyžaduje usnesení to k účinnosti své ještě schválení ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí.

K § 81 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje nový odstavec tohoto znění:

(5) Usnáší-li se představenstvo o hospodářském plánu a všeobecných podmínkách ukládacích nebo o změnách tohoto plánu a těchto podmínek, přísluší hlasovací právo také oběma zástupcům Národní banky československé, jež nutno ke schůzím těm přizvati. Ke schůzím těm nutno též přizvati zástupce ministerstva financí; odchyluje-li se názor zástupce ministerstva financí od usnesení představenstva, vyžaduje usnesení to k účinnosti své ještě schválení ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí.

K § 86 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje další odstavec tohoto znění:

(5) Vyžaduje-li toho veřejný zájem, může politický úřad II. stolice, v jehož obvodu je sídlo nemocenské pojišťovny, vykonati oprávnění příslušející jinak podle odstavců 1. - 3. Ústřední sociální pojišťovně, kterou o výkonu státního dozoru současně uvědomí. Pro případ, že by se opatření politického úřadu II. stolice střetla s opatřením učiněným Ústřední sociální pojišťovnou, rozhodne ministerstvo sociální péče.

V § 87 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje na konci věta tohoto znění:

Všechny zmíněné výkazy jest předložiti současně také ministerstvu sociální péče.

K § 88 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. připojuje se další odstavec tohoto znění:

(5) Vyžaduje-li toho veřejný zájem, může politický úřad II. stolice, v jehož obvodu je sídla nemocenské pojišťovny, vykonati oprávnění příslušející jinak podle odstavců 1. a 3. ústřední sociální pojišťovně, kterou o výkonu státního dozoru současně uvědomí. Pro případ, že by se opatření politického úřadu II. stolice střetla s opatřením učiněným Ústřední sociální pojišťovnou, rozhodne ministerstvo sociální péče.

(1) Nadpis oddílu V. části druhé zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

O vzájemné součinnosti sociálně pojišťovacích ústavů.

(2) § 93 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 107 písm. b) poslední věta zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Ustanovení toto nevztahuje se na dobrovolné pojištění dělníků zaměstnaných pracemi sezonními mimo případ uvedený v § 6 písm. h), pokračujících dobrovolně v pojištění mimo sezonu, jakož i na dobrovolné pojištění osob mladistvých do dokončení 16. roku jejich věku.

§ 111 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(1) Důchod invalidní skládá se z částky základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka činí ročně 550 Kč.

(3) Částky zvyšovací vyměřují se z pojistného zaplaceného za dobu od 1. července 1926 do 31. prosince 1927 jednou pětinou; z pojistného zaplaceného za dobu od 1. ledna 1928 těmito pevnými sazbami v jednotlivých třídách za každý týden, za nějž zaplaceno pojistné:

V § 114 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje nový odstavec tohoto znění:

Nárok na vdovský důchod má také vdova pojištěnce, který v době svého úmrtí požíval důchodu invalidního nebo starobního nebo měl nárok na takový důchod, když dosáhla nebo dosáhne 65. roku věku.

Za § 129 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune jako § 129 a) toto ustanovení:

Pojištěnkám se vyplatí při vystoupení z pojištění následkem sňatku polovina za ně skutečně zaplaceného pojistného bez úroků. Druhé poloviny pojistného se použije k placení uznávacího poplatku (§ 129) a k zachování nároků úměrně zkrácených. Bližší úprava bude provedena nařízením.

V § 158 mění se odstavec 1 takto:

(1) Týdenní pojistné pro pojištění invalidní a starobní činí:

Týdenní pojistné jest v zásadě nedělitelné na dny.

Druhá věta § 159 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Ukáže-li se toho potřeba, může Ústřední sociální pojišťovna se svolením ministerstva sociální péče povoliti k úhradě povinných dávek výjimečně na přechodnou dobu zvýšení tohoto pojistného.

§ 160 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) Pojistné jest platiti po dobu, po kterou pojištěnec vykonává práce nebo služby povinně pojištěné a to za 6 nebo 7 dní v týdnu podle toho, jsou-li práce nebo služby zpravidla vykonávány po šest nebo sedm dní v týdnu; nebyl-li zaměstnanec po celé toto období zaměstnán, jest pojistné platiti za šest dní v týdnu. Rovněž za šest dní se platí pojistné, když zaměstnanec koná zpravidla práce nebo službě méně než po 6 dní v týdnu (§ 12, odst. 4.).

(2) Pojistné jest platiti také za dobu, po kterou pojištěnec

a) nebyl odhlášen (§ 17), ačkoliv byl přerušen poměr, zakládající pojistnou povinnost;

b) má nárok na mzdu, i když nevykonává prací nebo služeb povinně pojištěných nebo ze zaměstnání vystoupil.

(3) V případech odst. 2. písm. a) a b) není pojistné platiti, nastal-li v osobě pojištěncově pojistný případ, nebo byl-li pojištěnec přihlášen k pojištění jiným zaměstnavatelem.

(4) Ustanovení odst. 2., písm. b) nevztahuje se na případy, v nichž přísluší pojištěnci mzda podle §u 1154 b) obč. zákona, případně podle §u 6 zákona ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., podle §u 8 zákona ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., o obchodních pomocnících, nebo podle §u 12 zákona ze dne 13. ledna 1914, č. 9 ř. z., o právních poměrech zaměstnanců na velkých statcích.

Odst. 3., § 161 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(3) Ze zaplaceného pojistného jest nejdříve u!hraditi pojistné připadající na pojištění invalidní a starobní. Teprve po úplné úhradě pojistného na složku invalidní a starobní možno zbytku použíti pro potřeby pojištění nemocenského. Ústřední sociální pojišťovna určí, jak má býti toto pojistné jí odváděno a s ní zúčtováno.

§ 162, odst. 2., zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(2) Zaměstnavatel hradí ze svého celé pojistné za zaměstnance, kteří nemají mzdy na penězích.

§ 180 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) Odstavec 3. se doplňuje větami:

Vláda může tuto mez snížiti nebo poměr mezi papíry státními a jinými jinak stanoviti.

(2) Odstavec 4. se doplňuje takto:

Pokud by Národní banka československá z důvodů měnových přikročila ke správě veřejných peněz se zúročením jich, jest dáti tomuto způsobu uložení za vyhovujících podmínek výnosových přednost.

(3) Odstavec 5. zní takto:

(5) Ústřední sociální pojišťovna vypracuje směrnice pro ukládání jmění, jež vyžadují schválení ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí; pokud ony směrnice se týkají přechodného ukládání peněz, jest Ústřední sociální pojišťovna povinna slyšeti Národní banku československou.

Odst. 2., § 183 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(2) Každé takové opatření jakož i podobné uložení jmění Ústřední sociální pojišťovny vyžaduje schválení ministra sociální péče.

§ 185 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(1) Jmění Ústřední sociální pojišťovny musí býti ukládáno tak, aby střední výnos odpovídal úrokové míře, jíž bylo použita za početní podklad tohoto zákona, a aby se podpořila produktivita a národohospodářská rentabilita.

(2) Z toho důvodu možno použíti části jmění Ústřední sociální pojišťovny k účelům naznačeným v §§ 182, 183 a 184 teprve tehdy, je-li zajištěno, že střední výnos ostatního jmění ústřední sociální pojišťovny docílí úrokové míry, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona. K tomu cíli vyžadují příslušná unesení ústřední sociální pojišťovny schválení ministra sociální péče a ministra financí.

(3) Ústřední sociální pojišťovna jest povinna předkládati za každý rok nejpozději do konce června příštího roku vládě výkazy o dostačitelnosti výnosu uložených peněz.

§ 239 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

(4) Lhůta pro opravné prostředky proti výměrům nositelů pojištění a proti rozhodnutí politických úřadů činí patnáct dnů ode dne doručení výměru nebo rozhodnutí, ten den v to nepočítajíc. Opravný prostředek jest podati u nositele pojištění, proti jehož výměru směřuje. Vztahuje-li se obvod působnosti nemocenské pojišťovny na několik politických okresů, rozhodne o opravném prostředku proti výměru nemocenské pojišťovny politický úřad I. stolice, v jehož obvodu jest sídlo nemocenské pojišťovny.

Za § 250 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune jako § 250 a) toto ustanovení:

(1) Osoby uvedené v 5 6, písm. f) až h) mají právo vstoupiti dobrovolně v pojištění pro případ invalidity a stáří u té pojišťovny, u níž jsou pojištěny pro případ nemoci. Zařazeny mohou býti také nejméně do té třídy pojištění invalidního a starobního, do níž by patřily podle svého zařazení v pojištění pro případ nemoci.

(2) Na tyto osoby může býti rozšířena pojistná povinnost pro případ invalidity a stáří vládním nařízením, jež určí výjimky ze zákona, o nichž mluví § 248.

(3) Z pojistného zaplaceného pro složku pojištění invalidního a starobního za osoby uvedené v odst. 1. až do dne, kdy § 6, písm. f) až h) zákona (§ 2 novely) nabude účinnosti, utvoří Ústřední sociální pojišťovna fond, určený k účelům léčebné péče. Osobám svrchu uvedeným, které však do 1. července 1928 vstoupí do zaměstnání podrobeného pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří nebo do této doby dobrovolně se k pojištění tomuto přihlásí, zachovávají se nároky získané před účinností § 6, písm. f) až h) zákona.

(4) Bližší ustanovení o dávkách dobrovolného pojištění pro případ invalidity a stáří a o nápadu dávek tohoto pojištění budou vydána vládním nařízením,

§ 253, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti takto:

(1) Za dobu zákonité presenční služby osob uvedených v § 2, odst. 3., zaplatí stát ročně úhrnkový peníz, jenž se určí na podkladě pojistného třídy A se zřetelem na poměr počtu branců k počtu všech mužů nesamostatně výdělečně činných ve věkové skupině 20 - 24 let, zjištěného podle úředně vyhlášených výsledků sčítání lidu. Z tohoto peníze uhradí se pojistné pro uvedené osoby, a to ve třídě A, na základě průkazu, který předloží pojištěnec uplatňující nárok na započtení zákonité doby presenční služby. Bližší předpisy budou vydány vládním nařízením.

Za § 259 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune nový paragraf tohoto znění:

Kde v tomto zákoně jest vyhrazeno rozhodnutí ministru sociální péče, rozhodne tento ministr, jde-li o věci značného finančního dosahu, i není-li to v zákoně výslovně stanoveno, po dohodě s ministrem financí.

Odst. 4 a 5 §u 278 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se takto:

(4) Vzorné stanovy (odst. 1.) a úprava stanov podle odst. 3. vyžadují schválení ministerstva sociální péče.

(5) Dokud nebudou vydány vzorné stanovy, může se představenstvo nemocenské pojišťovny usnésti na nových stanovách nebo na změně dosavadních stanov; usnesení to vyžaduje schválení ministerstva sociální péče, jež ve věci vyslechne ústřední sociální pojišťovnu.