Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Již rakouský zákon z roku 1917 stanovil, že celkové příspěvky na nemocenské pojištění za jednoho pojištěnce nesmí za týden činiti více než ⁴/₁₀ průměrného denního pracovního výdělku třídy mzdové, t. j. 6²/₃% mzdy, kterou zaměstnanec za pracovní týden skutečně obdržel. Podle novely pak z roku 1920 ministerstvo sociální péče mohlo v případě potřeby povoliti zvýšení celkových příspěvků až na 8 průměrně střední denní mzdy mzdové třídy, do níž pojištěnec je zařazen. Tedy před účinností zákona č. 221/1924 bylo vybíráno na nemocenské pojištění 5,714% příspěvku za 7 dní v týdnu ze střední denní mzdy určeně dělením - týdenního výdělku sedmi. Komise odborníků pak ve své osnově zákona o dělnickém pojištění zvýšila toto pojistné na nemocenské pojištění na 6 střední denní mzdy, při čemž měl denní výdělek býti vypočítán dělením týdenní mzdy šesti, takže tím by bylo dosaženo zařazení do vyšší třídy.

Vládní návrh pak změnil návrh odborně komise bez slyšení této na 5% pojistného, při čemž současně bylo zavedeno u pojištěnců zaměstnaných po 7 dnů v týdnu dělení sedmi. Toto nepřiměřené snížení příspěvků na nemocenské pojištění způsobilo, že nemocenské pojišťovny ode dne účinností zákona č. 221/1924 jsou ve svém hospodaření pasivní, kdežto mnohé z nich daleko méně přijaly na příspěvcích, než vyplácely na zákonných dávkách. Tato pasiva jsou tak vysoká, že by spotřebovala v krátké době plně reservní fondy nemocenských pojišťoven, i kdyby nebylo správních nákladů, jako jsou platy úředníků, činže z místností a potřebné kancelářské výlohy.

Proto navrhujeme, aby pojistné pro nemocenské pojištění bylo stanoveno tak, aby uhraženy byly dávky podle tohoto zákona a náklady správní. Jakožto nejvyšší mez pojistného stanovíme 8% střední denní mzdy, jak tomu bylo za dřívějšího zákona nemocenského.

Pro úplnost uvádíme, že pojistné podle německého Reichsversicherungsordnungu na nemocenské pojištění činí podle zákona 7¹/₂% ze základní mzdy a že je přípustné zvýšení nad tuto sazbu za souhlasu majority jak ze skupiny pojištěnců, tak zaměstnavatelů. Tato pravidelná sazba, která může býti za podmínek již uvedených i zvýšena, tvoří u hornického nemocenského pojištění 10% ze základní mzdy.

Změny v odstavci 1. tohoto paragrafu navrhované byly zdůvodněny u změny navrhované k §u 7.

Změnami navrženými pokud se týče zmírnění podmínek k dosažení důchodů a zlepšení těchto, jak jsme uvedli již ve vysvětlivkách §u 158, bude nutno zvýšiti příspěvky. Ovšem navrhujeme, aby toto zvýšení příspěvků nesl z poloviny zaměstnavatel a z poloviny stát. Naše dělnictvo má tak nízké mzdy, že není možno zvyšovati percentuelně jejich příspěvky na sociální pojištění a právě vzhledem k této nepřiměřeně nízké životní úrovní je vystupňována povinnost zaměstnavatele, i celku, representovaného státem, aby přispěli ke zvýšení jejich starobních, invalidních, vdovských a sirotčích důchodů.

Doplněk k odstavci 2. téhož paragrafu nepotřebuje vysvětlení.

Námi nově navrhované znění označuje čin zaměstnavatele, který neodvedl pojišťovně pojistné, připadající na zaměstnance, za zpronevěru. Tento předpis ukázal se nutným jednak vzhledem k judikatuře, z níž zaměstnavatelé, kteří nechtěli platiti pojistné, čerpali poučení, jakého postupu mají užíti, aby se nestali trestnými; jednak vzhledem k finančnímu stavu pojišťoven. Zprávy nemocenské ukazují, že nedoplatky zaměstnavatelů jak na nemocenské, tak i starobní pojištění jsou percentuelně daleko vyšší než v letech předcházejících, což vyplývá jednak z agitace proti sociálnímu pojištění, jednak z okolnosti, že podnikatelé zaplatí nemocenským pojišťovnám 5%ní úrok z prodlení a použijí těchto prostředků z poloviny vybraných od svých zaměstnanců na sociální pojištění, jakožto pevného provozního kapitálu ve svých podnicích, daleko levnějšího a snadněji dosažitelného než bankovní úvěr.

Navrhujeme nový odstavec, podle nějž nemocenské pojišťovny mohou přispívati na účely veřejného zdravotnictví, stačí-li jejich příjmy na úhradu nákladů zákonných dávek. Toto ustanovení má umožniti nemocenským pojišťovnám, aby jsou-li aktivními přispívaly ve svém obvodě ke zlepšení léčebných opatření, stavbě potřebných nemocnic, zřizování útulku pro šestinedělky a pod.

Navrhujeme, aby nadpis nad tímto paragrafem, který se vztahuje na §§ 180 až 185, zněl: "Uložení jmění a použití jeho", ježto a obojích těchto věcech se v citovaných paragrafech mluví.

V odstavci 3. §u 180 navrhujeme, aby Ú. S. P. nebyla vázána ze svého trvale uložitelného jmění ukládati dosavadních 30%, nýbrž jen 20% v čsl. státních a jiných papírech územních svazků, které určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí. Dosavadní příliš vysokou kvotou je jednak příliš absorbováno jmění Ú. S. P. a nemůže býti dostatečně použito na produktivní a sociálně hygienické účely, zejména na financování a budování bytů, léčebných ústavů atd., za druhé pak státní papíry při klesajícím zúrokování a stoupajících kursech nebudou trvale dostatečně výnosné v takovémto množství pro U. S. P., ba je nebezpečí, že 30%ní kvota jmění Ústřední sociální pojišťovny nuceně ukládaná ve veřejných papírech by kurs státních a jiných veřejných papírů často vyháněla do výše přímo proti zájmům a úmyslům finanční správy státní. Že do této kvoty musí býti zahrnuta zápůjčka poskytnutá silničnímu fondu, považujeme sice za samozřejmé, po zkušenostech však máme za účelno, aby to bylo výslovně řečeno v zákoně.

Navrhované znění je zdůvodněno tím, co jme uvedli již k §§ 85 až 93.

Navrhujeme, aby část volného jmění Ústřední sociální pojišťovny, použitá na podporu stavebního ruchu ve prospěch pojištěnců, musela činit nejméně jednu třetinu.

Tyto paragrafy navrhujeme přemístiti, poněvadž § 184 hovoří o možnosti darování částí volného jmění Ú. S. P., za předpokladu schválení ministra sociální péče na léčebné účely. Tím, že tento paragraf je umístěn před § 185, který jedná pouze o ukládání jmění Ú. S. P., vznikly již zbytečné spory, zda slovo "upotřebiti" v §u 184 znamená pouze ukládati, případně i bezúročně, či také darovat. Samozřejmě, že tyto dary musejí býti svrchovaně účelné v zájmu sociálního pojištění, jak v §u 184 je uvedeno a nesmějí přesahovati míru, která by mohla přinésti přílišné zatížení nebo zkrácení jmění Ú. S. P.

V odstavci 1. druhou větu, která pojednává o tom, ve kterých případech není třeba doručovati výměry, doplňujeme ustanovením, že není třeba, aby nemocenské pojišťovny doručovaly výměr v případech běžných přihlášek, odhlášek a ohlášek změn, kterýžto doplněk je třeba vzhledem k vysloveným pochybnostem.

V tomto paragrafu, jenž jedná o výměrech, navrhujeme nový odstavec, který stanoví, že výměry nebo jinou korespondenci mohou nemocenské pojišťovny doručovat svými zřízenci, což se stalo nezbytným tím, že veškeré výhody, pokud se týče poštovného byly nemocenským pojišťovnám právě před účinností nového zákona proti dřívější praxi již zavedené v Rakousku, naší státní poštovní správou odepřeny. Náklady s poštovným při zasílání informací, výměrů a jiné korespondence po zavedení sociálního pojištění zatěžují přílišně správy nemocenských pojišťoven. Je tudíž jen spravedlivé, aby tyto mohly doručovati ve svém celém obvodě výměry i jinou běžnou korespondenci svými zřízenci, když jim, ačkoliv jsou orgány veřejnoprávního pojištění, státní poštovní správa odpírá jakýchkoli výhod.

Paragraf tento, jednající o opravných prostředcích a lhůtách, doplňuje se novým odstavcem, který stanoví, že stížnost u politických úřadů je podati do 15 dnů od doručení výměru. Má tím býti vyplněna mezera, kterou zákon zkracoval a o které byly i v praxí provedeny nálezy velmi odchylné.

Navrhuje se škrtnouti odst. 1, který svým prováděním by způsobil, že pojištěncům podle tohoto zákona by bylo odpíráno chudinské zaopatření i v případech, kde má pro ně vyšší hospodářskou a mravní hodnotu, na příkl. pobyt v chorobinci atd., nežli peněžitý důchod podle našeho zákona.

V odst. 1, navrhujeme, aby lhůta 3 měsíců byla změněna na 13 týdnů, poněvadž pojištění starobní a invalidní počítá se podle týdenních příspěvků.

Změny navrhované v odst. 3. téhož paragrafu jsou ve prospěch pojištěnců, kteří chtějí pokračovati v pojištění dobrovolně a nepotřebují vysvětlení.

Navrhujeme škrtnouti slovo "zemědělská", ježto náš návrh stojí na organisační bási výhradně okresních nemocenských pojišťoven.

V tomto paragrafu povolil parlament vládě 100 mil. Kč, z nichž mají býti podporována zařizování léčeben pro pojištěnce, trpící nakažlivými nemocemi, zejména tuberkulosou, jakož i zřizování útulků pro šestinedělky při veřejných nemocnících. Tento povolený kredit ukládal vládě za povinnost, aby toto ustanovení též provedla a to v zájmu sociálního pojištění ještě v období, než důchody starobní a invalidní podle nového zákona budou vypláceny. Ve všech státech, kde sociální pojištění bylo zavedeno, právě na počátku byla léčebná péče fedrována za pomoci státu a jiných veřejných orgánů v zájmu popularisace pojištění tedy v době, nežli mohlo býti ještě přistoupeno k vyplácení peněžních dávek. Poněvadž vláda přes několikerou urgenci z kruhů politických i se strany představenstva Ú. S. P. k provádění tohoto paragrafu nepřistoupila, navrhujeme, aby paragraf tento byl doplněn ustanovením, že vláda je povinna použíti celého tohoto úvěru k účelu uvedenému do konce roku 1930.

Dále navrhujeme, poněvadž zákon o pojištění osob samostatně výdělečně činných dosud nevstoupil v účinnost, a není naděje, že za dnešní vlády bude proveden, aby odkaz na tento zákon byl z tohoto paragrafu škrtnut.

Navrhujeme nový odstavec, stejně jako doplněk k § 283, aby vláda provedla nejdéle do konce měsíce března 1928 volby do správních orgánů nemocenských pojišťoven a Ú. S. P. a volby přísedících do rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven a pojišťovacích soudů. Dnešní vláda z důvodů politických, poněvadž chce jmenovati své straníky do správních orgánů nemocenských pojišťoven a za přísedící do pojišťovacích soudů, způsobila velké administrativní závady v celém sociálním pojištění tím, že ačkoliv je jíž zákon ⁵/₄ roku v účinnosti, nebyla vydána potřebná prováděcí nařízení a zejména volební řád a nebyly provedeny volby do jednotlivých správních orgánů a pojišťovacích soudů.

Nemocenské pojišťovny jsou spravovány orgány, které buď před šestnácti lety vyšly podle jiných zákonných předpisů z voleb, nebo v době pozdější byly vyjmenovány a nerepresentují již ani pojištěnců, ani zaměstnavatelů. Provádění nového pak složitého zákona bylo stíženo, že vůbec není zákonem ustanovených orgánů, které by spory zásadního rázu a správného výkladu zákona mezi pojištěnci a nositeli pojištění i spory jednotlivých pojišťoven mezi sebou vyřešili, čímž nemocenské pojišťovny ve svém administrativním vývoji a pojištěnci jsou těžce poškozováni. To vše má býti odstraněno rychlým vypsáním voleb. Tím, že do správních orgánů nemocenských pojišťoven budou zvoleni noví činitelé, ověření důvěrou pojištěnců i zaměstnavatelů, stanou se noví činovníci předpokladem potřebné důvěry k sociálnímu pojištění v širokých kruzích pojištěnců i zaměstnavatelů.

Ježto navrhujeme, aby v každém obvodě politické správy byla pouze jediná nemocenská pojišťovna, stanovíme v navrhovaném znění § 267, aby ostatní nemocenské pojišťovny zastavily svoji pojišťovací činnost dnem 31. března 1928.

Ze stejných důvodů, uvedených k §u 267 navrhuje se škrtnutí obou těchto paragrafů a nahražení dosavadního §u 277 novým obsahem.

Toto ustanovení zesiluje kompetenci svazu nemocenských pojišťoven v otázce stanov nemocenských pojišťoven.

Námi navrhovaná ustanovení jsou nezbytna, poněvadž liknavostí vlády a zejména ministerstva sociální péče nebyly dosud vydány potřebné prováděcí předpisy a dosud nebyly též ustaveny nové pojišťovací soudy.

Ustanovení toto je důsledkem námi u §u 112 navržené snížené věkové hranice pro dosažení starobního důchodu.

Vzhledem k tomu, že provádění námi navrhovaných změn by si vyžádalo administrativní přípravy, zejména vypočítání nových příspěvků na starobní a invalidní pojištění, navrhujeme, aby námi pozměněné znění zákona nabylo účinnosti dva měsíce po vyhlášení.

Pokud provedení tohoto zákona (§ 123) bude vyžadovati zvýšení nákladů na státní pokladně, navrhujeme, aby tyto náklady byly uhraženy z výnosu daně z lihu a daně z cukru.

Žádáme, aby tento návrh byl přikázán k urychlenému projednání výboru sociálně-politickému a výboru rozpočtovému.