Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1928 a navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1928 pode návrhu rozpočtového výboru (příloha finančního zákona);

2. finanční zákon na rok 1928 podle návrhu rozpočtového výboru.

Důvodová zpráva rozpočtového výboru o státním rozpočtu na r. 1928 má letos jinou tvářnost nežli důvodová zpráva loňská. Letošní důvodová zpráva podává přehledný obraz o věcném projednávání rozpočtu v rozpočtovém výboru. Není to výtah ze stenografického protokolu, ale jest to systematický přehled předmětů, o nichž bylo jednáno v rozpočtovém výboru spolu s krátkým obsahem jednání, pokud ovšem týkají se věcného obsahu rozpočtu. Pokud toho bylo k objasnění věci třeba, uvedená jsou vysvětlení a poznámky jednotlivých resortů k projednávaným předmětům spolu s poznámkami referentovými. Účelem tohoto nového uspořádání důvodové zprávy jest podati plénu poslanecké sněmovny přehledný obraz všeho toho, o čem jednal rozpočtový výbor.

Všichni ministři měli ke konci debat o jednotlivých kapitolách obsáhlá exposé, ve kterých byly obsaženy mnohé myšlenky rázu čistě politického. Tyto politické části v přehledu jednání rozpočtového výboru obsaženy nejsou.

Dospěli-li jsme k formální stabilitě rozpočtu, bude také třeba; aby byla nalezena stálá forma důvodových zpráv a letošní uspořádání důvodové zprávy jest pokusem o tuto formu. Osvědčí-li se, může býti podkladem pro zprávy budoucí.

Přehledy o hospodářství jednotlivých resortů spolu s přehlednými tabulkami, které dříve byly obsaženy ve zprávě výborové, obsaženy jsou již v důvodové zprávě vládního návrhu, aby mohly býti pomůckou pro jednání již v rozpočtovém výboru.

Úsudku o příjmech a vydáních státního rozpočtu poslouží nejlépe grafické znázornění pramenů státních příjmů a účelů, kterým věnovány jsou státní výdaje. Proto připojeny jsou v důvodové zprávě dva obrazce, znázorňující přehledně tyto prameny a účely.

V důvodové zprávě uvedeny jsou dále rozpočty všech států evropských. Účelem otištění těchto rozpočtů není jejich srovnávání. Účel je čistě informativní, aby totiž byla jasná struktura rozpočtů cizích států. Věcné srovnání rozpočtu našeho s rozpočty cizích států, a srovnání rozpočtů těchto států navzájem je nemožné.

Toto srovnání je nemožné pro různou strukturu rozpočtů jednotlivých států. Vždyť není možno beze změny struktury srovnávati ani naše rozpočty z různých let. Tak nelze srovnávati rozpočet na r. 1927 s rozpočtem na r. 1925. Rozpočet na r. 1927 je zcela jinak konstruován, nežli rozpočet na r. 1926. Není možno na př. srovnávati naši kapitolu veřejné práce s toutéž kapitolou jiných států, protože do této kapitoly vřaděny jsou veřejné stavby, které spadají vlastně do resortů jiných, kdežto v ostatních státech tomu tak není. Srovnání bylo by možné jenom tehdy, kdybychom postavili srovnávané rozpočty na stejnou základnu.

Tento pokus učiněn byl pouze o příjmech v připojené tabulce, vykazující rozpočtové státní příjmy šesti středoevropských států na rok 1927, seskupené podle pramenů. Zde bylo nutno pracně postaviti příjmy těchto států na stejnou basi. Proto také nesrovnávají se cifry, udávající příjmy v připojeném přehledu rozpočtů s příjmovými ciframi uvedenými v této srovnávací tabulce. Zde jsou srovnány příjmy plynoucí ze stejných pramenů. Pokus o převedení struktury cizích rozpočtů na strukturu naši byl učiněn při některých rozpočtech na př. Anglie a Francie.

Při srovnávání rozpočtů padá velmi na váhu pravomoc státu. Jinak vypadá státní rozpočet státu, který má neomezenou kompetenci, a jinak rozpočet toho státu, který přenechává velkou část kompetence autonomním korporacím. Kdybychom chtěli srovnati rozpočty těchto dvou států, bylo by nutno vyloučiti z rozpočtu státu prvního všechny ty položky, které spadají do kompetence autonomních korporací státu druhého. Nelze také pominouti zřetele k povaze státu, jinak vypadá rozpočet státu průmyslového a jinak státu zemědělského.

Uvedl jsem jenom letmo obtíže, které se staví v cestu srovnávání rozpočtů, a znovu kladu důraz na to, že není účelem připojených rozpočtových sumářů jednotlivých států srovnávání jejich navzájem nebo srovnávání s rozpočtem naším, ale výhradně jenom účel informativní, jak totiž vypadají rozpočty států jiných.

Je ovšem samozřejmo, že obraz cizích rozpočtů nezůstane bez vlivu na úsudek o rozpočtu našem, zvláště po stránce formální. Srovnáváním formální stránky rozpočtů, můžeme si udělati správný úsudek o tom, jak struktura našeho rozpočtu je vhodně volena pro naše státní hospodářství. Mimo to jistě nebude nezajímavým srovnání konečných cifer rozpočtu, ovšem s náležitým zřetelem na povahu státu, jak bylo shora uvedeno. Rozpočty cizích států byly opatřeny pomocí našich legací a konsulátů za účinné spolupráce p. odb. rady Dr. Černého z ministerstva zahraničí.

Dále připojeny jsou přehledné tabulky o školství cizích států. Výslovně připomínám, že jsou to jenom přehledy a ne práce vyčerpávající úplně celou materii.

Co bylo uvedeno shora o přehledech rozpočtových, platí mutatis mutandis též o těchto přehledech. Při srovnávání školství cizího se školstvím naším nutno míti zřetel na kulturní stav toho kterého státu.

Pramen těchto přehledů je týž jako při přehledech cizích rozpočtů.

Kam jde poplatníkova koruna?

Cizí měny přepočteny na Kč v tomto kursu: 1 dinar = 0,60 Kč, 1 lei = 0,20 Kč, 1 złoty = 3,75 Kč, 1 šilink = 4,75 Kč, 1 pengö = 5,90 Kč

V publikaci státního rozpočtu ve státním věstníku neuvádí se příjmy podle ministerstev, nýbrž jak výše uvedeno.