Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočtové období začíná v Italii prvního července toho kterého kalendářního roku a končí 30. červnem následujícího kalendářního roku. Osnova rozpočtová předkládá se sněmovně i senátu na konci kalendářního roku, předcházejícího rozpočtové období, v listopadu nebo v prosinci. Na počátku následujícího roku ministr financí doplňuje rozpočtovou osnovu předložením pozměňovacích návrhů (note di variazione). V druhém trimestru předloha projednávána jest sněmovnou a senátem a když jest přijata, dílčí rozpočty výdajové jednotlivých ministerstev a celkový rozpočet příjmový otiskovány jsou postupně, nejpozději do 30. června, v úřední "Gazzetta Ufficiale".

Rozpočet příjmů. Italský rozpočet nezná dílčích rozpočtů příjmových podle jednotlivých ministerstev; veškeré příjmy rozděleny jsou v jednotném rozpočtu podle hlavních kategorií příjmů.

Rozpočet výdajů. Položky označené v tabele A - F netvoři samostatných oddílů nebo kapitol rozpočtových, nýbrž zahrnuty jsou do dílčích výdajových rozpočtů jednotlivých ministerstev; tak položky A - B - C - D - E. 1 - F jsou součástí rozpočtů ministerstva financí; položka E. 2 jest součtem obnosů preliminovaných na pense v dílčích rozpočtech jednotlivých ministerstev.

I. kategorie rozpočtu, příjmy a výdaje řádné mimořádné jest ve skutečnosti vlastním státním rozpočtem, kategorie II., příjmy a výdaje v pohybu kapitálu, pouze doplňuje vlastní státní rozpočet a jest v jistém slova smyslu rozpočtem pro sebe. V této II. kategorii rozpočtové obrazí se, jak už její jméno ukazuje, pohyb všech aktivních a pasivních úvěrních operací státu (viz tabelu). Také v této kategorii rozpočtové na straně příjmů není dílčích rozpočtů podle jednotlivých ministerstev, nýbrž příjmy rozvrženy jsou v několik hlavních skupin příjmových (viz tabelu); výdaje opět rozděleny jsou podle ministerstev.

Třebaže I. i II. kategorie rozpočtu tvoří dohromady celkový státní rozpočet, při posuzování vlastního státního hospodaření finančního jest směrodatná kategorie I. Spojování obou kategorií mohlo by vésti k nesprávným závěrům, poněvadž na př. přebytek v kategorii pohybu kapitálu zvětšoval by přebytek v kategorii příjmů a výdajů řádných a mimořádných, jako zase deficit v kategorii pohybu kapitálu zmenšoval by přebytek v kategorii příjmů a vydání řádných a mimořádných, anebo dokonce měnil jej v deficit anebo deficit zvyšoval.

Tato kategorie, sama o sobě bezvýznamná, jest uváděna jako taková v rozpočtu na r. 1926/27 naposledy. V rozpočtu na r. 1927/28 byla zrušena a položky dotud do této kategorie spadající zahrnuty do I. rozpočtové kategorie.

Železnice, pošta, telegrafy a telefony jsou autonomními podniky; mají samostatné rozpočty, které tvoří pouze přílohy k rozpočtu ministerstva dopravy. Ve vlastním státním rozpočtu figurují pouze předvídané přebytky jednotlivých těchto podniků.

Italský státní rozpočet jako takový nepodává věrného obrazu státního finančního hospodářství v tom kterém rozpočtovém roce. Rozpočtem odhadované příjmy byly vždycky hodnoceny značné nízko, ba hluboko pod pravděpodobným výnosem. Skutečné příjmy předstihly proto v každém rozpočtovém roce o mnoho (o miliardu) výnos rozpočtem odhadovaný. Tato okolnost dala finanční správě podnět a možnost, že během každého rozpočtového roku překročovala (opět o miliardy) výdaje rozpočtem předvídané, což činila jednotlivými královskými dekrety postupně publikovanými v úředním listě (bez předchozího schválení oběma sněmovnami). V důsledku tohoto postupu, jinak obvyklého zvláště v dobách poválečných, skutečné příjmy a skutečné výdaje celkové i v jednotlivých oddílech a položkách rozpočtu vzdalovaly se vždycky od cifer rozpočtu do té míry, že věrným obrazem státního finančního hospodářství nemohl býti nikdy rozpočet, nýbrž státní účetní uzávěrka.

Státní účetní uzávěrku za rozpočtový rok 1926/27 obsahuje tabela B.

Číslice uvedené v této tabele byly převzaty ze stručného schema státní účetní uzávěrky publikovaného v červencové příloze úřední "Gazzetty Ufficiale". Jsou to číslice provisorní; číslice definitivní, jež mohou se od nich poněkud lišiti, budou publikovány teprve za několik měsíců v obsáhlé publikaci ministerstva financí (Conti consuntivi). Stejně však i tyto provisorní číslice mohou aspoň v hrubých rysech poskytnouti názor o tom, do jaké míry jsou odlišny cifry rozpočtu a státní účetní uzávěrky za totéž rozpočtové období.

Výše zmíněné schema účetní uzávěrky, tak jak jest publikováno v příloze úřední "Gazzetty Ufficiale", umožňuje přesné srovnání s rozpočtem pouze na straně výdajů; na straně příjmů specifikace hlavních skupin příjmových jest poněkud odlišná od specifikace hlavních skupin příjmových v rozpočtu a proto lze přesně srovnávati s rozpočtem pouze řádné a mimořádné příjmy označené v tabele B číslicemi 1 - 3 a 5, kdežto řádné a mimořádné příjmy označené v tabele číslicí 6 spojují v jedné cifře několik rozpočtových skupin příjmů řádných a mimořádných.

Srovnává-li se rozpočet v kategorii pohybu kapitálu se státní účetní uzávěrkou v pohybu kapitálu, zpozoruje se, že předvídaný deficit této kategorie byl rozpočtem předvídán obnosem 121,02 milionů lir, kdežto státní účetní uzávěrka končí přebytkem 2.119,88 milionů lir. Transformace malého deficitu ve vysoký přebytek způsobena byla výnosem liktorské půjčky, jež byla vyložena k upisování teprve během rozpočtového roku a proto v původním rozpočtu výnos této úvěrní operace státní nemohl býti ještě předvídán.

Přepočítací kurs. Do rozpočtového období 1926/27 spadá zahájením (září 1926) deflační politiky italské, jejíž účinkem byl postupný pokles kursů cizích valut. Vzhledem k tomu při přepočítávání obnosů v lirách na Kč aplikuje se průměrný kurs resultující z 12 měsíčních průměrných kursů v době od července 1926 do června 1927. (100 lir = Kč 140,22.)

I. Všeobecná říšská správa.

Poznámka: Kurs 1 Mk=8,02 Kč.