Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n. se takto doplňují a mění:

1. K §u 2 připojuje se tento nový odst. 4.:

ťOsoby konající v podnicích, jejichž zaměstnanci podléhají pojištění podle tohoto zákona, práci související přímo s provozem těchto podniků, považují se za zaměstnance těchto podniků, byť by byly přijaty do práce a odměňovány jiným zaměstnavatelem.Ť

2. § 3 budiž změněn takto:

ťVedle osob zaměstnaných v hornictví jsou nemocenskému, invalidnímu, starobnímu, vdovskému a sirotčímu pojištění podle tohoto zákona podrobeni dělníci zaměstnaní v závodech nehornických, jejichž dělníci byli dne 30. září 1927 pojištěni u bratrské pokladny.Ť

3. Konečná slova §u 4 ťzákony o nemocenském pojištění dělníkůŤ nahrazují se slovy ťzákon z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. a zákony jej opravující a doplňující Ť

4. Mezi §em 4 a §em 5 vsunou se tato nová ustanovení:

(1) Pojištěnci zařadí se podle své denní mzdy takto do mzdových tříd:

(2) Je-li smluvena mzda týdenní, považuje se za denní mzdu šestý díl její; jsou-li však práce nebo služby vykonávány po sedm dní, považuje se za denní mzdu sedmý díl týdenní mzdy. Je-li smluvena mzda měsíční, považuje se za denní mzdu dvacátý pátý díl její; jsou-li však práce nebo služby vykonávány po celý měsíc, jest denní mzdou třicátý díl mzdy měsíční. Nebyl-li zaměstnanec po celé takové období plně zaměstnán, jest denní mzdou podíl mezi vydělanou mzdou v tomto období a počtem jeho pracovních dní.

(3) Smluví-li se mzda podle jiného měřítka (mzda kusová, úkolová, skupinová), určí se mzdová třída podle částky, jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za týden nebo měsíc.

Denní nemocenské činí:

Jsou-li splněny podmínky poskytování nemocenského, pak náleží nemocenské za každý den nemoci.

Za příslušníka rodiny pokládá se vedle osob uvedených v §u 96 zákona č. 221/24 i družka.

Dávka uvedená v bodu II. č. 1. §u 95 zákona č. 221/4 poskytuje se všem příslušnicím rodiny pojištěncovy a to manželce pojištěncově i tenkráte, když manžel zemřel v době devíti měsíců, počítaje zpět od porodu.

5. První věta odst. 2. §u 5 ať zní takto: ťPojištění těchto osob vztahuje se na nemocenské ošetřování, na pomoc při porodu a na pohřebné.Ť

6. Úvodní slova §u 10 ať zní: ťPokud podle zákona z 9.října 1924, č. 221 Sb. z. a n. .Ť

7. V §u 10 mezi slova ťnařizovatiŤ a ťúřadům politickýmŤ buďtež vsunuta slova ťÚstřední sociální pojišťovněŤ.

8. Odst. 2 §u 13 budiž změněn takto:

ťZákladní částka činí Kč 500.-. Zvyšovací částka činí za každé dokonané čtvrtletí až do konce pátého příspěvkového roku po Kč 20.- a za každý další dokonaný příspěvkový měsíc po Kč 8.-.Ť

9. V odst. 1. bodu 2. §u 14 nahrazuje se číslice ť16Ť číslicí ť17Ť.

10. Mezi odst. 3. a 4. §u 14 buďtež vsunuty následující nové odstavce:

ťOsvojenci mají nárok na sirotčí důchod po osvojitelích pouze tehdy, nemají-li nároku po svých vlastních rodičích a bylo-li mimo to osvojení provedeno alespoň půl roku před nápadem důchodu osvojitelům nebo před jejich smrtí. Schovanci mají nárok na sirotčí důchod po rodičích, jimž byli svěřeni, pouze tehdy, nemají-li nároku po rodičích tělesných a byli-li u rodičů převzavších vyživování bezplatně alespoň půl roku před nápadem důchodu těmto rodičům nebo před jejich smrtí a byli-li výživou převážně na ně odkázáni.Ť

ťZanechal-li pojištěnec osiřelé vnuky mladší sedmnácti let, kteří byli výživou převážně na něho odkázáni, mají tito vnukové nárok na důchod sirotčí, pokud není nejvyšší přípustná výše důchodů pozůstalých vyčerpána již dětmi zemřelého.Ť

11. V odst. 4. §u 14 ať zní úvodní slova takto: ťDůchod vdovský a důchod sirotčí Ť

12. Odst. 2. §u 16 ať zní takto:

ťPříplatek za každé dítě nesmí však převyšovati jedu desetinu důchodu.Ť

13. Odst. 1. §u 18 ať zní takto:

ť Nároku na dávky zaopatřovací dosáhne se po třech příspevkových letech (karenční doba).Ť

14. Úvodní slova 2. věty §u 19 ať zní takto: ťJe-li invalidní důchodce samostatně výdělečně činným, přerušuje se invalidní důchod potud, pokud úhrn všech příjmů z výdělečné činnosti a invalidního důchoduŤ

15. Poslední věta §u 19 ať zní takto: ťToto ustanovení o přerušení zaopatřovacího platu platí též pro starobní důchod, koná-li starobní důchodce práci podléhající zaopatřovacímu pojištění podle tohoto zákona.

16. § 20 ať zní takto:

ť(1) Požitek invalidního důchodu zaniká smrtí oprávněné osoby nebo zlepšením jejího stavu zdravotního, že již nelze mluviti o invaliditě, pro kterou invalidní důchod napadl. Po zastavení důchodu platí o zachování nároků získaných do dne nápadu důchodu po případě o vydání převodní částky ustanovení §§ 23 až 23 f). Lhůta jednoroční uvedená v §u 23 a lhůta pětiletá uvedená v §u 23 f) plyne ode dne, kterým důchod byl zastaven.

(2) Koná-li invalidní důchodce v podniku uvedeném v §§ 2 a 3 práci, k jejímuž výkonu jest zpravidla třeba plné výdělečné schopnosti, zaniká požitek invalidního důchodu. Nezlepšil-li se však zdravotní stav takového důchodce tak, že již nelze mluviti o invaliditě, pro kterou napadl invalidní důchod, pak oživne při ztrátě zaměstnání dřívější nárok na důchod.Ť

17. § 23 nahrazuje se těmito ustanoveními:

Nároky na dávky uvedené v §§ 11 a 14 zachovávají se bez jakéhokoliv omezení po dobu jednoho roku ode dne, kdy zaniklo pojištění na provise.

(1) Nároky z pojištění na provise získané uplynutím aspoň čekací doby (§ 18) zachovávají se ve výši, která odpovídá převodní částce podle §u 240 zákona z 9. října 1924, č.221 Sb.z. a n., přes lhůtu stanovenou v §u 23 bez jakéhokoliv časového omezení placením uznávacího poplatku Kč.1.- měsíčně. První uznávací poplatek jest splatný dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v §u 23.

(2) Pro výpočet převodní částky považuje se doba příspěvková ztrávená do 30. září 1924 za dokonanou v nejnižší třídě a doba ztrávená po 30. září 1924 za dokonanou v nejvyšší třídě podle odst. 6. §u 12 zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.

(3) Zachování nároků zaniká, zůstane-li pojištěnec se zaplacením uznávacího poplatku déle než 6 měsíců po jeho splatnosti v prodlení.

Vstoupí-li pojištěnec, jenž dokonal čekací dobu (§18) a nepožívá důchodu invalidního (starobního), do zaměstnání podléhajícího pojištění podle zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. aneb podle právních přepisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců nebo do zaměstnání vyňatého z povinného pojištění (§ 5 lit a ) zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.) před vypršením lhůta v §u 23 uvedené nebo pokud si zachovává získané nároky, pak se mu zachovávají získané nároky podle §§ 23 a 23 a) po dobu uvedeného zaměstnání bez placení uznávacího poplatku. Nastoupením tohoto zaměstnání přetrhuje se lhůta uvedená v odst. 3. §u 23 a).

Pojištěncům, jejichž nároky z pojištění na provise byly zachovány podle §u 23 a), a jejich pozůstalým náleží důchod za podmínek uvedených v zákoně z 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n.

(1) Vznikne-li u pojištěnce přestouplého do pojištění podle zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., jehož nároky z pojištění na provise byly zachovány [§§ 23 a) a 23 b)], pojistný případ po dokonané čekací době podle §u 107 zákona čís. 221/24, pak náleží vedle důchodu z pojištění podle zákona čís. 221/24 se státním příspěvkem podle §u 123 zákona čís. 221/24 důchod, který odpovídá uchovaným nárokům.

(2) Vznikne-li u takového pojištěnce pojistný případ před dokonanou čekací dobou podle §u 107, zákona čís. 221/24, pak doplňuje Ústřední sociální pojišťovna důchod poskytovaný podle uchovaných nároků částkou, která odpovídá zvyšovacím částkám podle odst. 3. §u 111 zákona čís. 221/24, avšak bez státního příspěvku podle §u 123 zákona čís. 221/24.

(3) V případech uvedených v předchozích odstavcích rozhoduje o nároku na důchod Ústřední sociální pojišťovna s právním účinkem pro Ústřední bratrskou pokladnu.

(1) Vstoupí-li pojištěnec, jehož nároky jsou zachovány, opět do zaopatřovacího pojištění podle tohoto zákona, započítá se mu celá doba jeho dřívějšího pojištění, na němž se zakládalo zachování nároků.

(2) Vstoupí-li bývalý pojištěnec po zániku zachování nároků opět do zaopatřovacího pojištění podle tohoto zákona, započítá se mu doba jeho dřívějšího pojištění podle předchozího odstavce jen tehdy, neuplynula-li ode dne zániku zachování nároků doba delší 42 měsíců a získá-li pojištěnec v pojištění znovu alespoň 12 příspěvkových měsíců.

Vstoupil-li pojištěnec, jenž nedokonal čekací doby (§ 18) a nepožívá důchodu invalidního, do 5 let ode dne zániku zaopatřovacího pojištění podle tohoto zákona do zaměstnání podléhajícího pojištění podle zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. aneb podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců nebo do zaměstnání vyňatého z povinného pojištění (§ 5 lit.a) zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.), jest Ústřední bratrská pokladna povinna vydati příslušnému nositeli pojištění převodní částku vypočtenou podle §u 23 a).

Vstoupí-li bývalý pojištěnec, jenž nedokonal čekací doby (§18), opět do zaopatřovacího pojištění podle tohoto zákona, započítá se mu doba jeho dřívějšího pojištění u Ústřední bratrské pokladny jen tehdy, neuplynula-li ode dne zániku pojištění doba delší pěti let, nevznikla.li v této době povinnost vydati převodní částku podle odst. 1. a získá-li pojištěnec v pojištění znovu alespoň 12 příspěvkových měsíců.Ť

18. § 74 se zrušuje a nahrazuje se těmito ustanoveními:

ť(1) Podnikatelé jsou povinni odváděti revírní bratrské pokladně také částku příspěvkovou připadající na členy, mají však právo jim srážeti tuto částku ze mzdy.

(2) Proti výši srážky přísluší jednotlivému pojištěnci právo stížnosti podle tohoto zákona; mimo to jsou revisní orgány bratrské pokladny oprávněni vypočítávání příspěvků přezkoušeti na základě mezdních seznamů povinně vedených podle zákona ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., pokud se týče podle §u 20 zák. čl. XIX. z r. 1907 a ostatních potřebných pomůcek podniku.

(3) Nezapočte-li a nesráží-li podnikatel částku příspěvků na člena připadající při příslušné výplatě mzdy, pokud se týče služného, smí při pozdější výplatě tuto částku zadržeti, jen pokud od příslušné výplaty mzdy neb služného neuplynulo více osmi týdnů.

(4) Za členy, kteří konají svou službu bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání za mzdu příliš nízkou, platí tyto příspěvky podnikatel sám ze svého. služného, smí při pozdější výplatě tuto částku zadržeti, jen pokud od příslušné výplaty mzdy neb služného neuplynulo více osmi týdnů.

(4) Za členy, kteří konají svou službu bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání za mzdu příliš nízkou, platí tyto příspěvky podnikatel sám ze svého.Ť

19. § 76 budiž zrušen a nahrazen tímto ustanovením:

ťPříspěvky platí se vyjma případy uvedené v §u 24 za celou dobu trvání pracovního poměru, nenastal-li pojistný případ toho kterého druhu pojištění. Platební období určí stanovy.Ť

20. Odst. 2. §u 81 mění se takto:

ťPříspěvky pro pojištění nemocenské, které nesmí přesahovati pravidelně 8% střední denní mzdy, stanoví se tak, aby spolu s jinými příjmy stačily k úhradě pojistných dávek a správních nákladů a ke tvoření záložního fondu, který má dostoupiti aspoň částky jednoduchého průměrného vydání posledních tří let. Příspěvky platí členové a zaměstnavatelé po polovici.Ť

21. § 82 se zrušuje a nahrazuje se těmito ustanoveními:

Prostředky potřebné k provádění pojištění zaopatřovacího (pojištění na provise) opatří se

a) příspěvky zaměstnanců,

b) příspěvky zaměstnavatelů a

c) příspěvkem státním.

Příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů [§ 82 lit. a) a b)] určí se tak, aby spolu se státním příspěvkem [§ 82 lit. c)]a s ostatními příjmy stačily k úhradě pojistných dávek a správních nákladů Ústřední bratrské pokladny a ke tvoření záložního fondu.

(1) Příspěvek zaměstnanců [§ 82 lit. a)] činí Kč 35.- měsíčně a příspěvek zaměstnavatelů [§ 82 lit. b)] Kč 60.- měsíčně za každého zaměstnance. Nastane-li nebo zanikne-li pracovní poměr během měsíce, vypočte se příspěvek úměrně k pojistné době, př čemž se měsíc co měsíc počítá 30 dny.

(2) Příspěvek statní [§ 82 lit. c)] činí Kč 5,000.000,- měsíčně.

Na základě pojistně-technického zkoušení finanční rovnováhy Ústřední bratrské pokladny, které se má konati v obdobích pětiletých, může se výše příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu [§ 82 b)] býti měněna nařízeními; při změně výše příspěvků musí však býti zachována zásada uvedená v §u 82 a), a nesmí poměr mezi příspěvky zaměstnanců s jedné strany a příspěvky zaměstnavatelů a státu se strany druhé uvedený v §u 82 b) býti změněn v neprospěch zaměstnanců.

Za dobu zákonité presenční služby osob uvedených v §§ 2 a 3 zaplatí stát na základě výkazů každoročně předkládaných ministerstvem Národní obrany Ústřední bratrské pokladně stejný příspěvek, který by platil Ústřední sociální pojišťovně, kdyby tyto osoby byly povinně pojištěny podle zákona č. 221/24Ť

22. § 86 odst. 2 se zrušuje.

23. Bod 1. §u 87 se zrušuje.

24. Bod 4. §u 87 se zrušuje a nahrazuje se tímto ustanovením:

ťUstanovení §§ 23 až 23 f) platí také pro osoby, které si zachovaly čekatelství nebo pokračovaly v pojištění podle zákona z 9. února 1922, č. 61 Sb. z. a n., nezanikla-li jejich práva před účinností tohoto zákona.Ť

25. § 91 mění se takto:

ťÚřady, soudy a veřejné instituce i korporace jsou povinny vyhověti žádostem, jež Ústřední bratrská pokladna nebo revírní bratrská pokladna na ně vznesou, podporovati i jinak všemožně tyto pokladny a podávati jim sdělení důležitá pro provádění pojištění a jejich správu.Ť

Vstoupí-li zaměstnanec pojištěný podle zákona čís. 221/24 do zaměstnání povinně pojištěného podle tohoto zákona, jest Ústřední sociální pojišťovna povinna vydati Ústřední bratrské pokladně převodní částky (§ 240 odst. 1. zákona č. 221/24). Pojištěnec nabude vydáním převodní částky vůči Ústřední bratrské pokladně práv odpovídajících převedené částce. Přestupem nesmí však nikdy býti prodloužena čekací doba tříletá; nestačí-li převedená částka k úhradě, zkracují se pojistné nároky. Bližší a to zejména početní základy určí nařízení.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928; jeho provedením pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

(2) Ministr veřejných prací uveřejní vyhláškou úplné znění zákona o pojištění u báňských bratrských pokladen upraveného tímto zákonem.