Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Dočasné osvobození od domovní daně a přirážek přísluší

1. stavbám uvedeným v § 134 zákona č. 76/1927 b. z. a n. na dobu 15 let,

2. stavbám domů s malými byty a malými provozovnami uvedeným v § 136 cit, zákona na dobu 25 let,

budou-li dokončeny do konce roku 1929.

(2) Na žádost strany podanou před koncem roku 1928 může finanční úřad II. stolice po dohodě se zemským úřadem politickým lhůtu k dokončení stavby uvedenou v § 49 zákona č. 44/1927 Sb. z. a n., prodloužiti nejdéle do 30. června 1929, nemohla-li stavba býti do konce roku 1928 ze závažných příčin dokončena, ač bylo s ní včas začato a v ní řádně pokračováno. O rekursu rozhoduje ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem veřejných prací o otázkách technické povahy.

Úpravám celých budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov li účelům obývacím, provedeným v roce 1929, přísluší dočasné osvobození od domovní daně a přirážek na dobu 15 let.

(1) Stavby osvobozené od daně domovní podle § 49 jsou osvobozeny od dávky z nájemného nebo z používaných místností

na dobu 10 let, jde-li o stavby uvedené v § 134 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., a

na dobu 20 let, jde-li o stavby uvedené v § 136 cit. zákona.

(2) úpravám uvedeným v § 50 přísluší osvobození od dávky z nájemného nebo z používaných místností na dobu 10 let.

(1) Převody pozemků, uskutečněné v letech 1928 nebo 1929, kterých bylo nebo bude užito v plné výměře podle rozhodnutí stavebního úřadu přípustné ke stavbám domů s malými byty a malými provozovnami a ke stavbám budov určených pro veřejnou potřebu, dokončeným do konce roku 1929, jsou osvobozeny od dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti.

(2) Ustanovení § 52, odst. 2. a 3., zákona čís. 44/1927 Sb. z. a n. jest užíti i na stavby uvedené v § 49, odst. 2.

(1) Převádí-li úplatně obec nebo stavební sdružení, které bylo ministerstvem sociální péče uznáno za obecně prospěšné, dokončenou stavbu, na kterou byla udělena podpora podle ustanovení hlavy páté tohoto zákona, na svoje členy, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního.

(2) Stejné osvobození přísluší jinému stavebníku pro první úplatný převod v době 3 let od dokončení stavby, na kterou byla udělena podpora podle ustanovení hlavy páté tohoto zákona.

(3) Ustanovení odst. 1. jest užíti také na. převody staveb dokončených v letech 1924 až 1929, na které byla nebo bude do konce roku 1929 udělena záruka státního bytového fondu podle zákona ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n.

Ustanovení § 53, odst. 1. a 2., jest použíti obdobně i na novostavby a úplné přestavby domů, začaté po vyhlášení tohoto zákona a dokončené do konce roku 1929 bez podpory podle ustanovení hlavy páté, jde-li o stavby domů s malými byty a malými provozovnami po rozumu § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.

(1) Převádějí-li se stavby, na něž se osvobození podle §§ 53 a 54 vztahuje, společně se stavbami. na něž se toto osvobození nevztahuje, platí toto:

1. jsou-li všechny stavby podrobeny jen domovní dani činžovní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, tím způsobem, že se hodnota všech převedených staveb rozdělí podle poměru celoroční, třebas nesplatné daně činžovní, připadající jednak na stavby, na něž se osvobození vztahuje, jednak na stavby ostatní;

2. jsou-li všechny stavby podrobeny jen domovní dani třídní nebo domovní dani činžovní a třídí, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, způsobem uvedeným pod čís. 1., při tom se však za základ položí sazby domovní daně třídní, které připadají na tyto stavby podle katastru;

3. nelze-li ustanovení čís. 1. a 2. použíti, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, soudním odhadem (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi úředním odhadem), jejž jest povinen dáti na své útraty provésti poplatník, leč by se dříve s finanční správou o hodnotě dohodl;

4. ustanovení čís. 1. až 3. platí bez zřetele k tomu, zdali a jak byla hodnota staveb společně převedených mezi smluvními stranami rozdělena.

Ustanovení odstavce 1., č. 3. a 4., platí obdobně i tenkráte, převádějí-li se stavby, na něž se osvobození vztahuje, společně s jinými nemovitostmi, které nejsou stavbami.

(1) Převezme-li stát záruku podle tohoto zákona za zápůjčku na stavby nájemních domů obcí neb obecně prospěšných stavebních sdružení, jsou od poplatků osvobozeny:

1. dluhopisy a knihovní zápisy, týkající s zápůjček státem zaručených;

2. úvěrní listiny, dluhopisy a knihovní zápisy, týkající se úvěru a zápůjček na provedení stavby, které knihovním pořadím předcházejí zápůjčky státem zaručené;

3. kvitance o úplném nebo částečném zaplacení zápůjček od poplatků osvobozených.

(2) Ustanovení odst. 1. jest užíti také na převzetí záruky státním bytovým fondem podle zákona č. 98/1919 Sb. z. a n.

(3) žádosti o státní záruku a jejich přílohy jsou prosty kolků.

(1) Po dobu účinnosti ustanovení tohoto zákona pozbývají s obmezeními podle § 68 účinnosti předpisy všech stavebních řádů a statutů, pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy o úlevách. Povinnost stavebních úřadů hájiti v mezích předpisů stavebních řádů a statutů zájmy veřejné se nemění.

(2) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odst. 2., a § 102, odst. 7., stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.

(3) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavební inženýr nebo stavitel, i technik příslušného politického úřadu první stolice.

(1) Na pozemcích, jež nebyly pojaty do polohových plánů, a v obcích, které neopatřily si polohových plánů, lze stavěti, byly-li pozemky buď pravoplatně parcelovány, anebo byla-li pro ně, pokud jsou i jinak k zastavění způsobilé, určena pravoplatně čára stavební a úroveň, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas jen prozatímní komunikace, jejíž udržovací náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž budou jinak zabezpečeny.

(2) Ti, kdo hodlají žádati za vyvlastnění pozemku podle hlavy prvé tohoto zákona, mají právo žádati, aby jim bylo s podmínkou, že vyvlastnění bude pravoplatně povoleno, dáno povolení k parcelaci, anebo byla sdělena stavební čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před úřady povolanými k rozhodování podle stavebních řádů nebo statutů postavení strany.

(1) žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.

(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnuti v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne s konečnou platností k žádosti strany na náklad obce zemský politický úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.

(3) Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty.

(4) Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí prvé instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 69) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.

(5) Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému politickému úřadu.

Do tří dnů po doručení stavebního povolení jest stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti úroveň nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.

(1) Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady osoba stavbu provádějící, zodpovědná podle platných stavebních řádů a statutů.

(2) Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

(1) Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními zdmi štítovými. Při současné stavbě sousedních domů může stavební úřad dovoliti štítové zdi 15 cm silné.

(2) Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.

(1) Domy obytné mohou býti povoleny o pěti patrech, ač není-li to závadné z ohledů veřejných, anebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

(2) Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech 1 m 10 cm široké.

(3) Pokud platné stavební řády a statuty obmezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

(1) Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

(2) Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

(1) Ustanovení předchozích paragrafů této hlavy vztahují se jen na stavby obytných domů, které se provádějí s podporou podle ustanovení hlavy páté, a na stavby, pro které se stavebník dožaduje úlev podle této hlavy.

(2) Kdo nechce užíti úlev této hlavy, jest povinen provésti stavbu podle předpisů stavebních řádů nebo statutů.

(3) Na stavby obytných domů, prováděné s podporou podle ustanovení hlavy páté, jest vždy užíti ustanovení §§ 59 a 60; ke stavební komisi o nich musí obec, nemá-li sama technického úředníka, kvalifikovaného jako stavebního inženýra nebo stavitele, zváti jako stavebního znalce stavebního inženýra nebo stavitele nebo mistra zednického, byl-li by sám oprávněn stavbu prováděti. Ustanovení § 57, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav. řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.).

(4) Pro jiné stavby zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů a statutů.

(1) Stavby podle ustanovení hlavy páté podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

(2) Zvláštní oddělení pro stavební ruch, zřízená v Praze, v Brně, v Opavě, v Bratislavě a v Užhorodě, rozhodují o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečná a výlučná instance odvolací. Těmto úřadům náleží ovšem povinnost uložená stavebním úřadům, aby v mezích stavebních řádů a statutů hájily zájmy veřejné.

(3) Jde-li o porušení ustanovení této hlavy neb ohrožený veřejný nebo státní zájem, jest přípustna mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.

Oddělením pro stavební ruch náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhala k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

(1) Oddělení pro stavební ruch mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoliv požadovati, když je zřejmo, že jsou udržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

(2) Aby opatřiti mohla stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty anebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9, dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda z úředníků zemských a státních. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

Rozhodnutí, jež oddělení pro stavební ruch v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 59, 72 a 73 vykonává na Slovensku oddělení pro stavební ruch v Bratislavě, v Podkarpatské Rusi civilní správa.

(1) Úmluvy, které směřují ke společnému stanovení nepřiměřených cen za stavební hmoty a dovoz jejich, jsou zakázány.

(2) Ustanovení obsažená ve smlouvách o dodání stavebních hmot, jimiž se určují ceny,. zakládající se na úmluvách uvedených v odst. 1., jsou neplatná.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Působnost oddělení pro stavební ruch přechází dnem 1. července 1928 na zemské úřady.

Ustanovení hlavy první, třetí, čtvrté, páté, šesté a osmé tohoto zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení hlavy druhé a sedmé dnem 1. ledna 1929.

Ustanovení hlavy druhé a sedmé tohoto zákona pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1929.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři sociální péče,.financí a veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

1. Vláda se vybízí, aby ve lhůtě co nejkratší shrnula platné bytové a stavební zákony do jednotného stavebního zákona a rozšířila je.

2. Vládě se ukládá, aby pojala do příštího dlouholetého zákona o stavebním ruchu ustanovení o mimořádné podpoře staveb v obci hlavního města Prahy, jimiž by se urychlilo provedení regulací části města, jež by byly uznány vládním nařízením z důvodů veřejných neodkladnými.

3. Vláda se vyzývá, aby v době nejkratší předložila sněmovnám návrh jednotného stavebního a bytového zákonu.

4. Vláda se vyzývá, aby se vhodným opatřením s využitím platných zákonů v tomto směru postarala o znemožnění spekulace s pozemky stavebními, zejména, aby stíhala i lichvu s pozemky ve smyla zákona lichevního.

Rozpočtový výbor pojednal o shora jmenované osnově zákona ve své schůzi dne 7. března 1928 a usnesl se připojiti se ke zprávě sociálně-politického výboru.

Zároveň usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně ku schválení připojenou resoluci.

Vláda se vybízí, aby připravujíc osnovu dlouhodobého bytového zákona opatřila si aspoň z větších obcí statistická data nejen o stavbách po válce provedených, nýbrž i o skutečné potřebě bytové.