Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vzhledem k tomu, že přestupem do vyšších tříd pojistných nastávají značné změny v rozdělení zatížení ústavu, jednak důsledkem zvýšení nároků a jednak důsledkem zvýšení příspěvků, bylo nutno za účelem přesnějšího vystižení finančních důsledků změn v ustanoveních o dávkách, podobně jako již v dělnickém pojištění, respektovati pravděpodobné budoucí stoupání služného pojištěnců. Za podklad těchto výpočtů bylo použito tabulky průměrného služného pojištěnců jednotlivých věkových skupin, získané ze sčítací akce Všeobecného pensijního ústavu k 31. prosinci 1925. (Tabulka č. 15.) Ježto tabulky o vývoji služného během služební doby není dosud možno konstruovati, nutno se spokojiti jako dosud předpokladem, že služné x-letého zaměstnance přechází postupně ve služné zaměstnance staršího, tak jak to vyjadřuje tabulka č. 15. Pomocná základní čísla byla pak vypočítána podle rovnic

kdež o faktorech S_X je možno s vystižným přiblížením předpokládati, že postupují v jednoduché arithmetické řadě u mužů od S₂₀ = 1 do S₃₂ = 3.4 s differencí 0.20 a pak setrvávají od S₃₃ = 35 na stejné výši, kdežto u žen od S₂₀ = 1 do S₂₇ = 24 s differencí 0.20 a pak setrvávají od s28=25 na stejné výši. Pro zhodnocení pojistného vyměřovaného ze stoupajícího služného použito stejného postupu:

Okolnost, že služné ve vyšších ročnících opět klesá, nebylo možno respektovati, kdežto naproti tomu skutečné stoupání průměrného služného jde poněkud nad uvedená maxima.

Při propočtech prostředků k úhradě dávek stanovených novou úpravou pensijního pojištění, jak je má poskytovati hlavní nositel pojištění, totiž Všeobecný pensijní ústav, bylo nutno vzíti v úvahu vedle nového nárokového schematu, daného ustanoveními §§ 17-38, také ustanovení přechodná, týkající se započtení, respektive zvýšení nároků dosud získaných. Vedle toho bylo nutno respektovati také tu okolnost, že vedle běžných příspěvků možno k úhradě dávek použíti finančních prostředků Všeobecného pensijního ústavu, nashromážděných až do doby novelisace, a mimo to zisků, plynoucích z úrokového výnosu prvních let, který bude, jak již v části všeobecné bylo uvedeno, přechodně vyšší, než je úroková míra, která je podkladem výpočtů pro celou budoucnost. Vzhledem k těmto okolnostem, které se vyskytnou vždy při úpravě pojištění, delší dobu trvajícího, nebylo nutno za podklad konstrukce tarifu pojistného užívati průměrné premie pro jednotlivé třídy pojistné, nýbrž ukázalo se vhodnějším stanoviti jednotný průměr poměrem k vyměřovacímu základu dávek postupem zcela analogickým, jakým byl proveden dále uvedený odhad finanční situace Všeobecného pensijního ústavu. Tímto postupem zjištěno, že pojistné je nutno stanoviti okrouhle na 10 až 11% vyměřovacího základu. Tarif pojistného byl pak konstruován s ohledem na to, že jednotná základní částka důchodů znamená procentuelní zvýšení důchodů v nižších třídách oproti třídám vyšším. Jak již bylo v části všeobecné naznačeno, bylo při propočtech finančních důsledků nové úpravy pro Všeobecný pensijní ústav použito metod a zásad, na kterých spočívá systém úhrady invalidního a starobního pojištění dělnictva podle zákona č. 221/24. Pokud jde o zatížení, plynoucí ze získaných nároků pojištěnců Všeobecného pensijního ústavu, nutno upozorniti, že výslednou tabulku č. 54 jest považovati za výsledek odhadů, a, to hlavně z toho důvodu, že nebylo možno plně zachytiti dosavadní stav pensijního pojištění v důsledku toho, že není dosud provedena do všech důsledků likvidace Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence ve Vídni a že také není dosud plně odevzdán příslušný materiál, z něhož by bylo možno zjistiti přesně nároky pojištěnců Všeobecného pensijního ústavu, plynoucí z pojištění před rokem 1919. Při odhadu zatížení však byly plně respektovány nároky všech pojištěnců, pokud byl jejich dosavadní průběh pojištění znám. Pro ocenění hodnoty pojistného byla provedena 8³/₄%ní srážka z pojistného, stanoveného návrhem. Z této částky je určeno 6¹/₂% předpisu pojistného na správní náklady, 1¹/₂% na úhradu léčebné péče (§§ 49-55) a ¹/₂% na úhradu podpor v nezaměstnanosti (§ 56). Ježto však přirážka na všechny tyto složky obnáší 8.75%, zbývá ¹/₄,% pojistného, kteréhož obnosu jest možno použíti k tvoření bezpečnostního fondu po případě k intensivnější dotaci léčebné péče a podpor v nezaměstnanosti. že tyto kvoty k naznačeným účelům plně dostačují, je zřejmo z tabulek č. 3 a 26, získaných z účetních výkazů Všeobecného pensijního ústavu. Tabulka č. 54 jest výsledkem podrobných propočtů hodnoty zatížení, plynoucího z nové úpravy, a jeho úhrady a prokazuje, že na základě těchto pojistně matematických výpočtů lze předpokládati, že hlavní nositel pojištění může spolehlivě počítati s plnou úhradou všech svých závazků v budoucnosti.

Statistické podklady ke zjištění důsledků navrhovaného pojišťovacího systému pro finanční rovnováhu Všeobecného pensijního ústavu získány byly hlavně ze statistiky pojištěnců Všeobecného pensijního ústavu z r. 1925. Podrobná data, týkající se rozdělení podle stáří, podle tříd, dosavadního průběhu pojištění, jakož i celkového počtu pojištěnců, jednak nynější generace a jednak budoucí generace a dále pojištěnců vystouplýnh a pojištěnců v budoucnosti vystupujících, obsažena jsou v souboru statistických tabulek. čísla směrodatná pro pojistně-matematický odhad finančních důsledků novely uvedena jsou v tabulkách č. 51 a 52.

Pojistně-matematické hodnocení nároků aktivních pojištěnců. Hodnota Kč 100- nároků získaných, resp. nároků, které budou při ukončení čekací doby, vypočtena byla podle vzorců:

kde k jest doba, které jest třeba k dokončení 5tileté čekací doby.

Hodnocení Kč 1- budoucích zvyšovacích částek dáno jest vzorci:

Důchodci. Z podrobné statistiky důchodců Všeobecného pensijního ústavu dle stavu z konce r. 1925 byla sestavena tabulka č. 53, která obsahuje jak rozdělení podle stáří, tak obnosy k 31. XII. 1925 vyplácených důchodů. U invalidů a starobních důchodců a u vdov pak jest tabulka doplněna též údaji o obnosech důchodů, které by těmto důchodcům podle jejich průběhu pojištění v celku příslušely za platnosti připravované novely.

Zhodnocení těchto likvidních důchodů bylo provedeno podle vzorců:

hodnota starobního důchodu u mužů (i s vychovávacími příplatky):

hodnota starobního důchodu u žen (i s vychovávacími příplatky):

hodnota invalidního důchodu u mužů (i s vychovávacími příplatky):

hodnota invalidního důchodu u žen (i s vychovávacími příplatky):

hodnota vdovského důchodu:

hodnota sirotčího důchodu:

Ježto odhad finanční rovnováhy z důvodů, které byly opětovně uvedeny, jest proveden k 31. XII.1925, jest nutna doplňující úvaha o opatření prostředků pro úhradu'vyššího zatížení, jež vzniká z okolnosti, že od tohoto dne až do dne vstupu zákona v účinnost uplyne delší doba, nejméně 3 let. Vyšší zatížení resultuje zde ze skutečnosti, že příspěvková doba se v mezidobí zvýšila a to u valné části pojištěnců po případě i o 3 roky, a že, ačkoli za t. zv. staropojištěnce bylo odváděno nižší pojistné dnešního zákona, přechodná ustanovení zvyšují přes to nároky získané za tuto dobu oproti předpokladům dnešního zákona (v úvahu přichází v prvé řadě ustanovení § 177, odst. 1.). Oproti této ztrátové položce stojí několik položek ziskových, v prvé řadě zisk mající původ v tom, že nositel pojištění mohl vlastně podle odhadu provedeného k 31. XII. 1925 vypláceti od 1. I. 1926 vyšší dávky podle návrhu. Ve skutečnosti vyplácel na účet jmění pouze daleko nižší důchody podle dnešního zákona, kdežto drahotní přídavky je doplňující jsou hrazeny přirážkou k pojistnému na účet zaměstnavatelův. Další pramen uhrazující zmíněnou ztrátu jest zisk vyplývající z odkladu nároků na podstatně zvýšené základní částky všech důchodů o 3 roky. Z menších pramenů ziskových budiž uveden zisk na úrocích oproti předpokládanému výnosu úrokovému pro prvá 3 léta. Podrobným propočítáním se zjistilo, že všechny tyto složky se celkem vzájemně vyrovnávají.

Je v povaze věci, že se do zákonů sociálně-pojišťovacích musí pojmouti řada ustanovení, pro něž nemá pojistný matematik statistického materiálu, a jejichž finanční důsledky nemůže tedy oceniti ani při nejbedlivější snaze vystihnouti do všech podrobnosti náklad a úhradu celého pojistného systému: Ustanovení, která není možno respektovati, mají však zpravidla zcela nepatrný effekt, při čemž zatížení plynoucí z jedněch ustanovení vyvažuje se obyčejně finančními úlevami plynoucími z ustanovení jiných.

V předloženém návrhu vede na př. k vyššímu třeba nepatrnému zatížení zkrácení čekací doby, nastane-li pojistný případ v důsledku úrazu podnikového (§ 16, odst. 2.), dále ustanovení o minimech důchodů (§ 25, odst. 4. a § 32), zvýšení důchodu 0 50% v případě bezmocnosti (§§ 23 a 28), prodloužení požitku sirotčího důchodu přes 18. rok věku podle ustanovení § 33, odst. 2., důchody rodičů (§ 34) a důchod vdovecký. Naproti tomu nebylo možno respektovati některá ustanovení, která vedou k finančním úlevám: Je to v prvé řadě odklad nároku na invalidní důchod až po vyčerpání nemocenské podpory, jejíž požitek bude asi prodloužen na dva roky. účinek tohoto ustanovení (§ 17, odst. 2. a § 44, odst. 1.) je finančně tak dalekosáhlý, že lze s plným oprávněním na základě přibližných odhadů (nutných, ježto nejsou po ruce podrobná data statistická), předpokládati, že již toto ustanovení sama nejen vyváží veškerá dříve uvedená zatížení z jiných, liberálních ustanovení zákona, nýbrž uhradí i z největší části náklady nemocenského ošetření důchodců, které vzhledem k způsobu úhrady rozvrhem na soubor všech pojištěnců nelze krýti pevnou přirážkou k pojistnému.

Z jiných ustanovení přinášejících finanční úlevy jest dále uvésti ustanovení § 18, po případě § 26, č. 4, § 42, č. 1 a jiných, týkající se odepření důchodu v případech spadajících do oboru trestního práva, omezení důchodu invalidního nebo starobního i se zvýšením podle §§ 22 a 23 na maximum služebních požitků započitatelných za posledních 60 měsíců (§ 24, odst. 1), omezení nároku na vdovský důchod podle § 26, č. 1, 3 a 5, ustanovení § 32, odst. 2. o nejvyšší hranici úhrnu vdovského důchodu a důchodů sirotčích, ustanovení § 35, odst. 3., že výbavné jest při opětovném sňatku vyměřiti pouze zvyšovacími částkami, na něž získala pojištěnka nárok od předešlého sňatku a posléze četná administrativně důležitá ale finančně technicky bezvýznamná ustanovení § 42, č. 2 a § 43, jakož i ustanovení § 44, odst. 3. a 4. o konkurenci důchodů s jinými požitky.

Počet osob, které získají příspěvkovou dobu na základě § 13 návrhu odhadnut dvojím postupem na okrouhle 4.000 ročně. Při prvém výpočtu zjištěno číslo 3.600 na podkladě poměru počtu pojištěnců Všeobecného pensijního ústavu (mužů) a všech mužských obyvatelů republiky a to ve věkové skupině 20 až 24 letých v době sčítací akce z roku 1925. Poměr tento je 2.997%. Druhým postupem dojde se k cifře 3.500 až 4.000, jestliže počet pojištěnců Všeobecného pensijního ústavu ve věkové skupině 20 až 25 násobíme poměrem počtu branců k počtu všech mužů ve stáří 20 až 25. Tento poměr je 0.17 až 0.20. Počet všech pojištěnců Všeobecného pensijního ústavu mužů ve věkové skupině 20 až 25 k 31. XII. 1925 je 20.299.

Při počtu 4.000 osob, za něž je každoročně platiti pojistné třídy 1 (Kč 144.-), činí tedy zatížení státu okrouhle 575.000 Kč ročně.

Zatížení státu jako zaměstnavatele projevuje se dvojím směrem a to jednak vydáním úhradových podílů při přestupech státních zaměstnanců (vyňatých z pojistné povinnosti podle § 2, č. 4) do jiné služby (§ 114), jednak placením zvýšeného pojistného za státní zaměstnance, kterých se ustanovení § 2, č. 4 netýká a kteří j sou proto pojištěni u Všeobecného pensijního ústavu; toto druhé zatížení jest pro jednotlivé zaměstnance dáno výší pojistného podle § 63. Pokud jde o převody, lze míti za to, že i za účinnosti návrhu převodní částky státem vydané a převodní částky, jež nutno převésti na stát při přestupech z jiné služby do státní, se vzájemně vyrovnají, jak tomu bylo při vzájemném převádění premiových reserv podle dosavadního zákona. Podle § 124, odst. 13. přispěje stát k započítání novinářské služby dokončené přede dnem vstupu navrženého zákona v účinnost, jednou pro vždy částkou 5,000.000 Kč, splatnou buď najednou anebo v ročních splátkách. Do rozpočtu na rok 1929 bude k tomu účelu zařazena částka 1¹/₂ milionu. Tohoto státního příspěvku jest především použíti ve prospěch nejstarších novinářů s nejdelší novinářskou službou. Vliv státní správy při použití tohoto příspěvku jest návrhem dodatečně zabezpečen.

K dalšímu zatížení státu dojde též v důsledku nové úpravy pojišťovacího soudnictví; konečně může přicházeti v úvahu též zatížení ze změněných předpisů o dozoru a o řízení; částky, o které tu jde, budou však celkem nepatrný; předběžné odhady o jejich výši jsou vyloučeny.

Statistický základ pro početní podklady zvláštního pensijního pojištění novinářů byl získán dvojí dotazníkovou akcí provedenou jednak v roce 1925 ministerstvem sociální péče a jednak v roce 1926 Všeobecným pensijním ústavem.

První statistika, která byla podkladem původních předběžných výpočtů konaných ještě na podkladě dosavadního pensijního zákona, týkala se 624 členů čtyř organisací novinářských: Syndikát denního tisku, Reichsgenossenschaft der d. Presse, Jednota českých novinářů, Spolek českých žurnalistů.

Ze statistiky této byly získány informace jak o rozdělení pojištěnců podle stáři a služební doby a o jejich platebních poměrech, tak také o poměrech rodinných a sociálních. V tabulkách č. 55 a 56 j sou uvedeny výsledky této statistiky pro 542 novinářů o služební době a o platových poměrech, ježto přihlášky ostatních (zejména státních zaměstnanců) nebylo možno spolu s hlavní částí přihlášek zpracovati. Tabulky č. 57 a 58 podávají výsledky o zpracování celého materiálu vzhledem k rodinnému stavu a sociálnímu postavení. Z tab. č. 57 jest, zřejmo také porovnáním s měrnými čísly, která jsou podkladem pojistně-matematických základních čísel, že tato měrná čísla v celku vykazují u novinářů dosti značné odchylky ve směru snižujícím náklady pojištění, jichž bude lze použíti pravděpodobně při definitivním propočtu úhrady, na kterou pamatuje odst. 9. § 124.

Druhá sčítací akce byla provedena Všeobecným pensijním ústavem prostřednictvím Syndikátu denního tisku a Reichsgewerkschaft der deutschen Presse k 1. červenci 1926. Byla provedena podrobnými dotazníky o osobních a rodinných poměrech, o služebních požitcích (i v detailech), o způsobu dosavadního pojištění a o podrobnostech trvání novinářské činnosti. Celkem došlo 793 dotazníků z nichž nebylo zpracováno 27 dotazníků osob, které podle označení zmíněných odborových organisací nejsou novináři. Tabulky č. 59 až 62 resumují výsledky této statistiky jen, pokud jde o poměry platové a o rozdělení podle stáří a doby novinářské činnosti.

O propočtech, které byly podkladem úpravy dávkového schematu zvláštního pensijního pojištění novinářů a stanovení pojistného, je uvésti toto:

Nárokové schema novinářského pojištění jest upraveno tak, že invalidní důchod činí po čekací době 5tileté 28% posledních služebních požitků a roste ročně o 24% služebních požitků. Služební požitky započítávají se při tom plně až do maxima 42.000Kč. Starobní důchod přísluší bezpodmínečně po dokončení 420ti příspěvkových měsíců novinářského pojištění a nejpozději dokončením 60. roku věku, získali pojištěnec aspoň 60 příspěvkových měsíců. novinářského pojištění. Pro podmínky a výměru ostatních dávek poměrem k invalidnímu důchodu jsou směrodatnými příslušná ustanovení pro zákonité pojištění. V tabulce č. 63 jsou podrobně uvedeny individuelní příklady důchodů novinářského pojištění ve srovnání s důchody, které by týmž pojištěncům příslušely v případě, že by byli pojištěni pouze na dávky zákonité.

Při výpočtu pojistného bylo šetřeno zásady, že pojistné má se vyměřovati jednotným procentem započtených služebních požitků a že v tomto pojistném má býti zahrnuta také úhrada zvýšení závazků ústavu vznikajícího zvyšováním služného jako podkladu výměry dávek. Vzhledem k tomu byly provedeny výpočty ryzího pojistného a zjištěno na př., že pojistné pro muže činí pro 100 Kč základu pro vyměření důchodu ve vstupním stáři 20 let č 148, ve stáří 25 let Kč J.41 a ve stáří 30 let Kč 165. Tyto částky se zvýší, respektujeme-li stupání služného, z něhož je vyměřován důchod a pojistné. Z tabulky č. 61 je však zřejmo, že toto stoupání služného není relativně tak intensivní jako u celku pojištěnců pensijních, neboť již v prvních letech novinářské činnosti přesahují služební požitky novinářů v průměru Kč 20.000'-, což daleko přesahuje služební požitky soukromých zaměstnanců krátce po vstupu do zaměstnání. Vzhledem k tomu, že vstupní stáří dnešního kmene novinářů jest podle tabulky č. 62 průměrně 27 let pro pojištění novinářů, kterýžto věk ovšem v budoucnosti ještě klesne, a vzhledem k tomu, že u těchto osob nastává vzrůst služného asi na dvojnásobek počátečního služného (jenž také odpovídá maxima započitatelných služebních požitků) bylo podrobnými výpočty zjištěno, že průměrné pojistné za pojištění novinářů, kdyby bylo prováděno samostatně, bez souvislosti s povinným pojištěním všech soukromých zaměstnanců, by vyžadovalo částky 17-17.5% základu pro vyměřování důchodu. Redukce této cifry nastává však, uvážíme-li, že hrubé pojistné za zákonité dávky dané tarifem §63 návrhu novely je vypočteno na podkladě přesunutí části břemene na budoucí generace. V oboru novinářského pojištění jest nutno ovšem při výpočtu části,:o kterou převyšují dávky novinářského pojištění dávky zákonité, respektovati přesně stáři vstupu do novinářské činnosti. Stačí tedy hrubé pojistné zákonitého pojištění zvýšiti o rozdíl mezi průměrným ryzím pojistným za zákonité dávky a za dávky pojištění novinářského. Výsledek výpočtů, pro něž použito týchž základních čísel jako pro pojištění zákonité jest tento: Ryzí roční pojistné činí při vstupním stáří 27 let 12.6% středního služného připadajícího na novináře. Průměrné pojistné odpovídající úhradové metodě zákona činí 89%, takže 37% v pojistném je hrazeno přesunutím části břemene na budoucí generaci. Odečteme-li od zmíněného ryzího pojistného za dávky pojištění novinářů (17-17.5%) ryzí pojistné za dávky zákonité pro vstupní stáří novinářů (12.6%), shledáme, že je nutno průměrné ryzí pojistné zvýšiti na 133-138%. Lze tedy s bezpečností tvrditi, že proponovaným pojistným ve výši 15% započitatelných požitků je úhrady dávek pojištění novinářů i správních nákladů plně dosazeno. Takto určené pojistné je ovšem prozatímní toho důvodu, že statistický materiál, který byl podkladem tohoto výpočtu byl opatřen dobrovolnou sčítací akcí a že nebylo možno jej přezkoušeti z hlediska spolehlivosti a úplnosti. Odstavce 1., 2., 10. a 33. § 124 umožní při vstupu zákona v účinnost opatřiti přesná data, z nichž bude lze vypočísti definitivně pojistné. Ježto výpočet jest proveden opatrně, lze očekávati, že definitivní výsledek nepovede ke zvýšení nákladů, i když tyto úvahy vycházely z předpokladu plného krytí novinářské služby.

Pojistným stanoveným prozatím pro prvý rok je ovšem provedena úhrada nároků, kterých získají z titulu novinářského pojištění tito pojištěnci teprve ode dne účinnosti novely pensijního zákona. Odborové organisace novinářů dožadují se pro své zvláštní pensijní pojištění také přispění státu. Tento státní příspěvek je v odst. 13. stanoven částkou jednou pro vždy 5 milionů Kč.