Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Struktura rozpočtová zůstává i na příští rok beze změny, poněvadž se ukazuje, že vyhovuje plně potřebě správy i kontroly. Nepatrná změna se týká skupiny II. rozpočtů státních podniků. Sále se pracuje o tom, aby účetnictví a bilancování podniků státních vystihlo skutečný výnos podniků a po loňském výsledku práce předsedů správních sborů státních podniků, kdy bylo vypracováno jednotné schéma podnikových rozpočtů, jež může býti též podkladem uzávěrky, pracuje konference těchto předsedů o normách pro řádné odpisování a tedy pro účetnictví, které při konstrukci výnosu dbá technické rovnováhy v podniku.

Už dříve v předchozích rozpočtech pamatováno bylo na to, aby určitá část investic, která odpovídá obnově podniku a jeho udržování v technické rovnováze, neobjevovala se v rozpočtu investičním, který jest po případě odkázán na úvěr, poněvadž u těchto investic nejde o skutečné rozmnožení majetku, nýbrž o udržení tohoto majetku v rovnováze takže je nutno, aby tato část investic byla účtována na účtě provozním a kryta běžnými příjmy. Říká se jim též proto investice provozní. Není čistého výnosu, pokud nejsou tyto provozní investice z běžného příjmu uhrazeny. Je patrno, že je tato otázka neobyčejně důležitá pro trvalost prosperity podniků, poněvadž jinak jest čerpán výnos z podstaty a podnik se ocitá na šikmé ploše, zvláště když se takový čistý výnos podnikům odnímá pro státní pokladní a podnik se odhazuje pro své investice na úvěr, a to i pro takové, které, jak řečeno, nejsou přírůstkem majetkovým. Podnik tedy nyní, když vykazuje v investičním rozpočtu pravé investice, může býti odkázán na úvěr, slibujeli investice výnos vyvažující podmínky úvěrové. V té příčině nejsou všechny státní podniky, jak známo, stejně na tom a jest tedy nestejnou metodou pečováno o úhradu jich investic, avšak ostře se rozeznává po oddělení podniků od státní správy dluh podniků a dluh státní. Bude nutno v budoucnosti i přehled státního dluhu ve skupině IV. podle toho upraviti, ač se pro minulost takové rozlišení provésti nedá. Vzniká však otázka, jak má v rozpočtu i účtě závěrečném podnik bilancovati úmor svých investičních dluhů.

Že úrok i takových dluhů rozmnožuje provozní běžné výdaje, je na bíledni. To však nemůže platiti také pro úmor těchto dluhů, poněvadž úmor znamená rozmnožení majetku a jestliže opotřebení inventáře podniku je vyváženo přesunem určité kvoty investic do provozu, jak bylo právě vyloženo, nelze říci o úmoru dluhu, že musí býti kryt běžnými příjmy a že není výnosu, pokud se tak nestalo, nýbrž naopak čistý výnos je zde i bez úhrady tohoto úmoru, avšak stejně jest jasno, že nelze podniku odníti výnos a úmor zařaditi snad mezi investice odkázané na úvěr poněvadž by se tím úvěr vlastně zmařil. Řádné hospodářství podnikové vyžaduje, aby z čistého výnosu, který jest zde před úhradou úmoru, byl úmor zapraven, čili že jest zde sice čistý výnos před úhradou úmoru, avšak pro státní pokladnu teprve po této úhradě. To nemá zvláštního významu pro podniky, jimž se ponechává celý čistý výnos, jak tomu je u železnic, avšak má to veliký význam pro podniky, u nichž tomu tak není. Nejvyšší kontrolní úřad upozornil v průběhu roku na to, že účtovati úmor v provozu není správné, a vznikla tak otázka, jakým způsobem vtěsnati úmor i jeho úhradu do dnešní konstrukce podnikových rozpočtů. Naskytla se myšlenka zařaditi úmor jako výdej do investiční skupiny (B) těchto rozpočtů, poněvadž jsou negativně rozmnožením podnikového majetku (zmenšením dluhů). Toto zařazení se nezdá případným, jednak proto, že žádným způsobem nelze odkázati úmor na úvěr, jeli zde dostatečný čistý výnos, kdežto u ostatních investic jest to za předpokladu rentability zcela přípustno, takže se zase rýsují v rámci investičního rozpočtu dvě odlišné skupiny, jednak protože v celkovém úhrnu by se vyvolávala klamná představa o skutečném rozsahu pravých investic, což by se stalo do očí bijícím, kdyby zůstal v investičním rozpočtu pouze úmor investičních dluhů. Podle povahy věci nejde ani o výdej provozní ani o výdej investiční, nýbrž o upotřebení čistého zisku, a proto se k oběma částem podnikového rozpočtu ve skupině lI., z nichž první A. obsahuje rozpočet provozní a druhá B. rozpočet investiční, připojuje část třetí C. o upotřebení čistého zisku. Vykazuje se zde jak veliký se očekává celkový čistý zisk, kolik z něho se použije přednostně na úmor dluhů investičních, kolik ze zbytku se přenechává podniku na úhradu nových investic a kolik konečně se dostává státní pokladně. Tím se beze změny struktury rozpočtové dociluje další přesnosti v bilancování a lepší evidence pro parlamentární jednání.

Jinak bylo by se zmíniti pouze o evidenci státního dluhu ve skupině IV., kde po definitivní úpravě předválečných dluhů mizí skupina dluhů z mírových smluv, takže se člení státní dluh nadále na přechodný a trvalý, tuzemský a zahraniční. Do výkazu "Správa státního dluhu" byl pojat také dluh státovkový.

Ve finančním zákoně není podstatných změn.

Osnova zákona o finančním řádu byla předmětem důkladného jednání. Ukázalo se nejvhodnějším zahrnouti do tohoto řádu celé státní hospodářství včetně podniků, což úkol učinilo velmi složitým, takže nebylo dosud možno předložiti osnovu k projednání, ač je téměř dohotovena.

Rozsah státního rozpočtu zůstává těžiskem státní finanční politiky. Jest to především v zájmu finanční rovnováhy, aby nerostl rozsah státních výdajů a nemuselo žádným způsobem býti přikročeno k rozšiřování státního dluhu. Nedělajíli se dluhy nové, umořuje se dluh starý, čímž vzniká úspora a prostor pro naléhavé nové úkoly, jež se takto umísťují v rozpočtu stabilisovaném. Státní rozpočet je sice, jak bude později dovozeno, v bezpečné rovnováze, avšak není ještě zcela vyřešen problém učitelských platů a neznáme doposud plný rozsah reformy přímých daní.

Před odklizením obou těchto rozpočtových problémů bylo by nejvýš povážlivo přikročovati k novým úkolům a novým výdajům. Avšak mimo to jest rozsah výdajů státní správy stále ještě povážlivě vysoký, zvláště ve spojení s výdaji samosprávných svazků a tíživost jeho se nejlépe zračí v úhradové soustavě brzdící náš hospodářský vývoj. Neníli možno výdaje státní správy náhle a pronikavě snížiti tak, aby mohla býti odčiněna nejtíživější břemena pro výrobu i spotřebu, jest tím více trvati na zásadě, že nenají býti tato břemena a výdaje státní správy za žádnou cenu zvyšovány.

Myšlenka rozpočtové stability stává se takto stěžejní zásadou naší finanční politiky. Stabilisované výdaje se stávají relativně méně tíživými, relativně, t. j. v poměru k únosnosti národního hospodářství, které rak co rok postupuje důsledkem přirůstající populace a její spotřeby, důsledkem vzrůstu, rozsahu a počtu podniků, výroby, hromadícího se kapitálu atd. Kdyby nebyl náš rozpočet následkem války a poválečných poměrů příliš rozepiat, byla by lze připustiti jakýsi roční přírůstek výdajový, odpovídající rostoucí únosnosti národohospodářské. Jestliže však přes tuto rostoucí únosnost jsou výdaje stabilisovány, stávají se pro národní hospodářství jak řečeno, poměrně méně tíživými. Setrvámeli na této linii finanční politiky řadu let, jak jest nutno, bude na konci vývoje rozsah státních výdajů odpovídati hospodářské únosnosti, přestane býti brzdou výroby a vývozu a nebude překážky pro další rozvoj státních úkolů.

Avšak, namítne se, národní hospodářství musí také tuto relativní úlevu pocítiti, t. j. musí býti instrumenty daňové zmenšovány. I to je cílem stabilisovaného rozpočtu, poněvadž rostoucí únosnost se musí projevovati ve zvýšeném výnosu státních pramenů příjmových, musí se dostavovati pravidelné a trvalé státní přebytky, kterých jest pak možno použíti ke zmírnění veřejných břemen. Ukážeme při rozboru státních příjmů, že tato cesta byla právě už nastoupena a že se na ní pokračuje ale arci jest nutno uhraditi z přebytku především určité nekryté výdaje, prakticky učitelské platy. Jest tedy otázka, bylali v rozpočtu tato linie státní finanční politiky zachována.

Rozpočet státní administrace na rok 1929 činí 9.534,373.114 Kč výdajů proti 9.536,073.514 Kč obdobných výdajů na rok 1928. Tedy o 1,700.430 Kč méně. Výdaje zůstávají tedy na první pohled na stejné výši. Podrobnější rozbor však ukáže, že bylo provedeno přece obmezení výdajů. Do rozpočtu státní správy přešel totiž další náklad na služební, odpočivné a zaopatřovací platy úřednictva samosprávy, které se postátňuje důsledkem reformy veřejné správy. Vzrostly tímto způsobem osobní výdaje ministerstva vnitra, veřejných prací a zemědělství, resp. kapitoly pensijní o 68,723.159 Kč. O stejnou částku se však snižují podle zákona úděly samosprávným svazkům v rozpočtové skupině III. Běží tedy prakticky o přesun výdajů ze skupiny III., do skupiny první (správní výdaje), nikoli o zcela nový výdaj. Naopak zase bylo z "pokladní správy" vyloučeno 16.5 mil. na "vyšší náklad na odpočivné a zaopatřovací platy učitelů" do skupiny třetí. Jen nedopatřením zůstala ještě v r. 1928 tato částka v pokladní správě, ačkoliv financování učitelských platů nestátních škol jest celé soustředěno ve skupině III. Přeřadění to nestalo se snad proto, aby se formálně ulevilo státní pokladně, poněvadž současně byla zvýšena reserva z daně obratové pro účely učitelských platů a 100 mil., o čemž se ještě zmíníme při rozboru aktivity rozpočtové. Ze skupiny třetí bylo tedy per saldo přeřaděno do skupiny první 52,223.159 Kč. Vyloučímeli tento přesun, ukáže se, jak se staví tytéž výdaje státní správy v rozpočtu na r. 1928 a 1929, čili že výdaje obsažené v rozpočtu na r. 1928 byly ve skutečnosti sníženy o 53,923.589 Kč. Při tomto snížení rozpočtu však nezůstane, poněvadž čekají státní správu některé naléhavé nové úkoly sociální, zvláště sanace bratrských pokladen a zaopatření přestárlých, což bude vyžadovati počátečního nákladu asi stejně velikého jako činí snížení rozpočtové z roku 1928 na rok 1929. Bude tedy možno vyřešiti tyto oba problémy v rámci stabilisovaného rozpočtu; neohrožují tedy rozpočtové stability. Úkoly další třeba umístiti v prostoru, jenž se získá dalšími úsporami, poklesem mimořádných úkolů poválečných, poklesem dluhů atd.

Stability rozpočtové bylo dosaženo přes velmi značné zvýšení některých položek výdajových tím, že byly vyváženy úsporami na druhé straně. Položky, kde byly výdaje zvýšeny či sníženy o více nežli o milion Kč, jsou sestaveny v dalších dvou přehledech:

Výdaje na nové úkoly a na úkoly dosavadní, které znamenají zvýšení rozpočtu nejméně o 1 mil. Kč proti rozpočtu na rok 1928:

Výdaje na nové úkoly a na dosavadní úkoly, které znamenají snížení rozpočtu nejméně o 1 mil. Kč proti rozpočtu na rok 1928:

První přehled ukazuje vzestupy výdajové nad milion Kč, v úhrnné částce 252 mil., přehled druhý poklesy nad milion Kč v částce 262 mil. Kč. Hlavní položky vzestupu jsou pense; reforma veřejné správy, zvýšený příspěvek státním drahám a provedení katastrálního zákona; zvýšení v těchto položkách činí 207 mil. Kč. Přírůstek u pensí (82 mil. Kč); se vysvětluje jednak letošní úpravou požitků staropensistů, rostoucí kvotou pensistů se zvýšenými požitky novopensistů a přirůstáním stavu pensistů vůbec. Provedení reformy, veřejné správy (76.7) jest, jak bylo už uvedeno, vlastně přesun ze skupiny třetí do skupiny první. Byly sníženy úděly o platy pro postátněné úředníky samosprávné. Zvýšená dotace železnicím o 35.6 mil. Kč vyplývá jednak z vyššího absolutního výnosu přepravní daně, hlavně však z toho, že byla kvota daní dopravních, jež ponechává finanční správa železnicím na investice, zvýšena z 20 na 25%, aby se urychlilo technické zdokonalení železnic. Největší úspora se týká státního dluhu, kde včetně úroků a výloh z přechodných úvěrů se snižují výdaje o 160 mil. Kč. Výdaje na péči o válečné poškozence klesly přirozeným opadem o 25 mil. Byla tedy stabilita rozpočtová v letech 1927 až 1929 udržena hlavně velkými úsporami na výdajích pro státní dluh důsledkem úmoru při aktivním hospodářství, důsledkem snížení úrokové míry a vydatných konversí.

Třeba si však už nyní uvědomiti, že další náš vývoj v úrokové míře, když jsme se přiblížili poměrům států západních, půjde s vývojem mezinárodním, a proto ne už skokem, jak se stalo v posledních třech letech, nýbrž povolněji a proto nebude lze napříště počítati už s tak velikou úsporou v kapitole státních dluhů a bude udržení stability vyžadovati zvýšené úspornosti všech odvětví správy. Ovšem, setrvámeli na dnešní linii finanční politiky, která vede prakticky ke snižování dluhů, můžeme i v mírném poklesu výdajů na dluh umisťovati další naléhavé úkoly státní. Platíme ročně asi půl miliardy dluhu s přibližným zúročením 30 mil. Kč. Bližší o tom obsahují vysvětlivky k podrobnému sešitu "Správy státního dluhu".

Úspora (16.5 mil.) na odpočivných platech učitelských jest přesun ze "Všeobecné pokladní správy" do skupiny III., jak bylo už výše podotčeno.

Ještě v rozpočtu na rok 1928 byla zařaděna do;,Všeobecné pokladní správy" (kap. 22.); globální částka 2 mil. Kč na úhradu nákladu na jmenování po systemisaci podle nových platových zákonů, poněvadž v době sestavování rozpočtu nebyla ještě systemisace provedena a nebyl znám náklad podle jednotlivých odvětví státní správy. V rozpočtu na rok 1929 mizí tato položka v pokladní správě rozvržena jsouc do jednotlivých kapitol. Pro srovnání vnitřní struktury výdajové je nutno upraviti rozpočet na rok 1928 tak, že se dotyčný výdej připadající nyní na jednotlivé kapitoly v rozpočtu na rak 1929 zařadí též v cifrách pro rok 1928 do jednotlivých kapitol a globální částka 25 mil. se z pokladní správy vypustí. Přehled, který následuje, ukazuje pak vnitřní strukturu výdajovou v rozpočtu na rok 1928 a 1929:

Ze 100 Kč výdajů státní správy připadají na odvětví státní správy vedle uvedená:

Skoro ve všech oborech státní správy vidíme mírné poměrné zvýšení, pouze u finanční správy (se správou pokladní) značný pokles. Je to týž obraz, který podávalo obdobné srovnání rozpočtu na rok 1928 s rozpočtem na rok 1927. Vývoj zůstává nezměněn; vzestup výdajů odborné správy byl vyvážen úsporou ve správě finanční. Mezi jednotlivými odvětvími státní správy se neukazuje žádný podstatný poměrný přesun, linie politiky státní se neohýbá. Podrobnější procentuální rozvrh výdajů ukazuje přehled, který následuje:

Podstatnější posuny jsou jen v několika málo kapitolách. Tak vzestup u politické správy vnitřní se vysvětluje postátněním samosprávných úředníků, vzestup u ministerstva zemědělství a pokles u veřejných prací se vysvětluje hlavně posunem kompetence ve vodních stavbách mezi nimi. Ministerstvo obchodu dotuje vydatněji. zvelebovací akci, v ministerstvu sociální péče vznikly dočasné úspory v péči o invalidy a v péči stavební a bytové vzhledem k provedeným kolaudacím staveb a postupu vyúčtování; pravím dočasný pokles; poněvadž bude daleko převýšen výdaji spojenými se sanací bratrských pokladen a zaopatřením přestárlých. Pokles v pokladní správě je způsoben hlavně službou státního dluhu.

Rozpočtové příjmy stanoví se na rok 1929 částkou 9.569,907.596 Kč, tedy o 7 mil. Kč výše nežli na rok 1928. Tento výsledek vyplývá ze zvýšení některých příjmů na straně jedné a snížení jiných na straně druhé. Se zvýšením podstatným se počítá u cel (69 mil.) a u poplatků (68 mil.) podle zkušeností posledních let. S úbytkem se počítá u daně z obratu (49 mil.) a u salda státních podniků (44 mil.). Při dani z obratu se už počítá s refundacemi při exportu. Výnos přímých daní se stanoví celkem (až na zvláštní výdělkovou daň s menším výnosem o 8 mil. Kč) stejně jako v rozpočtu na rok 1928 a dále se zatím nesnižuje, poněvadž není ještě znám daňový předpis podle berní reformy a je zde ještě na každý způsob reserva ve starých nedoplatcích, které se ponenáhlu likvidují. Jinak byly příjmy preliminovány opatrně a bezpečně.

Soustava státních příjmů na rok 1929 dává tento obraz:

Srovnáno s minulým rokem v relativních číslech:

Změny proti rozpočtu na rok 1928 jsou tyto:

Poněkud snížené procento příjmů čerpaných ze státních podniků vysvětluje se nižším saldem tabákové režie, státní loterie, československé pošty a státních lesů a statků (odůvodnění viz v rozboru hospodářství státních podniků). Naproti tomu zvýšila se nepatrně kvota, příjmů veřejnohospodářských, hlavně u cel, kolků a právních poplatků.

Soustavu daní a dávek skytá tento obraz:

*) Včetně příspěvků pošt, železnic a státních lesů a statků na Ústřední správu.

**) Včetně úroků z prodlení, exekučních poplatků a pokut.

*) Poněvadž výnos daně ze zbraní a lovu přesunut byl v rozpočtu na rok 1929 do poplatků, bylo nutno i z tabulky pro rok 1928 vyloučiti částku 50.000 Kč, kterou byl preliminován výnos jmenované daně pro rok 1928.