Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

*) K úhrnnému procentu 57.76 (58.81) došlo se následující úvahou:

Činíli úhrn výdajů 9.534,373.114 Kč (9.538,073.544) = 100%,

úhrn daní a dávek určených na jich krytí 5.507,451.459 Kč (5.608,009.800) činí 57.76% (58.81).

Daňová soustava poskytuje týž obraz jako v rozpočtu na rok 1928. V loňském rozpočtu byly včleněny předpokládané účinky berní reformy a na tom se prozatím setrvává. Jinak jsou posuny nahoru a dolů u jednotlivých daní poměrně malé a v hlavních skupinách se vyvažují, takže se základní struktura daňové soustavy sloužící k úhradě státních výdajů podstatně nemění: 30¹/₂% daně přímé, 3l¹/₄,% daně spotřební, 38¹/₃ daně obchodové. Při tom arci jsou čísla o daních přímých velmi hrubým odhadem, jak podotčeno, a teprve v rozpočtu na r. 1930 bude uloženo počítati s přesnějšími čísly podle předpisů na základě nových zákonů daních přímých.

Struktura daňové soustavy státní jest sice nejdůležitější, avšak kdybychom jí chtěli hodnotiti daňovou soustavu národohospodářsky, musili bychom vzíti v úvahu veškeré daně, tedy i daně, které vybírá anebo dostává údělem od státu samospráva. Ukázali jsme při loňském rozpočtu, že v tomto úhrnu vystupují pak přímé daně do popředí, poněvadž přirážky k přímým daním jsou nejdůležitějším pramenem úhrady pro samosprávu. Letos nebylo provedeno zvláštní šetření o hospodářství samosprávy okresní a obecní, poněvadž toto hospodářství prochází řízením podle zákona z roku 1927 a třeba vyčkati jeho výsledků. Samosprávné hospodářství čeká mimo to též na definitivní předpis daní za rok 1927 podle berní reformy. I tak teprve snad příštím rokem sjednán bude spolehlivější ciferní základ o výnosu přímých daní, o základu přirážkovém, o daňovém zatížení u samosprávy, o celkové daňové soustavě a konečně i o stavu finančního hospodářství samosprávy.

Souběžně pracuje Stálá komise pro daňové zatížení při ministerstvu financí a vyšetřuje jeho poměr k důchodu a spotřebě dělnických a úřednických rodin a v poměru k jednotce výrobků různého druhu. První svazek výsledků její práce o daňovém zatížení spotřebního hospodářství rodin dělnických a úřednických bude uveřejněn v nejbližší době.

Rozpočet státní správy je aktivní s přebytkem 35,34.482 Kč. Účetní uzávěrky za poslední tři roky ukázaly, že hospodářství státní správy skončilo přebytkem, a to i po úhradě všech mimorozpočtových výdajů, hlavně učitelských platů finančně doposud neuspořádaných. Jestliže rozsah státních výdajů zůstává nezvýšen, pak při nezměněných instrumentech příjmových musí býti aktivita hospodářství státního stále bezpečnější; ba je nutno z přebytku refundovati daně pro výrobu a vývoz nejškodlivější. To platí tím spíše, když hospodářská, situace se utváří příznivě, jak tomu jest u nás od druhé poloviny roku 1926. Ve finančním hospodářství se zračí dobrá i špatná hospodářská situace teprve určitou dobu později, poněvadž postihuje zpravidla teprve hospodářský výsledek, a tak můžeme i pro příští finanční rok už na základě předchozí a dosavadní hospodářské situace počítati s příznivými výsledky hospodářství finančního. Rovnováha státního rozpočtu je tedy stále lépe a bezpečněji fundována, stává se trvalým zjevem.

S hlediska národohospodářského jest však důležito, aby nejen státní, nýbrž i celé veřejné hospodářství bylo v rovnováze, poněvadž schodky samosprávných hospodářství tlačí konec konců na. stát a jeho příjmové zdroje anebo hrozí zvýšeným zatížením výrobě a spotřebě. Nelze se tedy při hodnocení aktivity státního hospodářství vyhnouti otázce aktivity hospodářství samosprávy. Stále zůstává otevřený problém učitelských platů. Není stále ještě rozhodnuto, kdo má býti subjektem a formálním nositelem těchto platů. Není to jen problém finančně politický, nýbrž i školský. Dnešní stav mimoetátního hospodářství je neudržitelný. Pokud tento problém je otázkou úhrady; menší se rok od roku a finanční správa ustřádala na potřebnou miliardu mimoetátních platů učitelských už celých 700 mil. Kč z daně obratové. Reserva tato je obsažena ve skupině III. mezi úděly pro samosprávné svazky a je o 100 mil. větší proti rozpočtu na rok 1928. Zůstává takto rozpočtový problém asi 300 mil. Kč otevřen a neuhrazený. Dosavadní přebytky dosud stačily i k plné úhradě tohoto mimoetátního výdaje, ale likvidace starých daňových nedoplatků spěje ke konci a do té doby musí býti tato otázka rozřešena.

Její řešení souvisí úzce s ostatními financemi samosprávy. Předběžné výsledky řízení podle zákona o financích samosprávných svazků ukazují, že největší část obcí vystačí s příjmy dosavadními i po obmezení podle citovaného zákona. úplný obraz bude asi sjednán teprve, jak podotčeno, po předpisu přímých daní za rok 1927. Zdá se však, že nejvážnějším problémem rozpočtovým v souhrnu všech veřejných hospodářství zůstávají učitelské platy. Už tento problém mluví pro nezvyšování veřejných výdajů a stabilitu rozpočtovou na dobu, nežli bude tento problém vyřešen, poněvadž stabilita rozpočtová mimo jiné umožnila. též vytvoření dnešní reservy pro úhradu, této nekryté potřeby. Ale celé otázky nelze touto cestou vyřešiti, nebude lze po likvidaci nedoplatků daňových obejíti se bez nové částečné úhrady pro tento účel.

Při úvaze o trvalosti rovnováhy rozpočtové nelze pustiti se zřetele nejbližší naléhavé úkoly, o nichž se stala zmínka při rozsahu rozpočtu. Jest to sanace bratrských pokladen a zaopatření přestárlých, jež tvoří úhradový problém roku 1929. Nemáli býti sáhnuto k novým úhradovým pramenům; nebo ke zvýšení starých, nezbude, než hledati dále v úspornosti na druhé straně úhradu pro ně.

To však už nemůže rovnováhy státní správy rozrušiti, poněvadž je dobře fundována a též zbývající problém učitelských platů a samosprávných financí jest řešitelný. A tak spěje celé veřejné hospodářství v republice k rovnováze a stabilitě, která musí býti východiskem pro rekonstrukci finanční soustavy. Ne už tato rovnováha, nýbrž tato rekonstrukce jest do budoucna starostí finanční správy; poněvadž, jak už opětovně bylo v důvodových zprávách k rozpočtům státním zdůrazněno, jest naše finanční soustava daňová v rozporu s exportní povahou našeho státu.

Rozpočtové schema podnikových hospodářství bylo doplněno o tabulku znázorňující upotřebení čistých zisků, jak bylo vyloženo úvodem. Methoda financování podniků zůstala stejná jako v minulém roce. Zvýšena byla pouze dotace železnic z daní dopravních z 20 na 25%, aby se zrychlilo tempo jih investic.

Saldo státních podniků plynoucí do státní pokladny je o 44 mil. Kč menší nežli loni. Zmenšení čistého výnosu je především u tabákové režie, ale pouze tím, že byly prodejní provise proti loňsku preliminovány výše. Preliminování loňské počítalo s poklesem, který nenastal. Pokles je u státní loterie podle skutečných výsledků. Pokles je u poštovního podniku proto, poněvadž část zisku se upotřebuje k úmoru investičních dluhů. I železnice vykazují vůbec menší čistý výnos, ač se jejich vnitřní situace lepší; důvodem jest hlavně úprava požitků staropensistů. U státních statků a lesů nastává snížení důsledkem přesunu úmoru investičních dluhů (placení převzatých statků pozemkovému úřadu) z provozu do upotřebení čistého zisku. Vyloučením úmoru z provozu objevil se čistý zisk větším nežli byl dříve (v rozpočtu na rok 1928 51 mil Kč, v rozpočtu na rek 1929 74 mil.). Proto i 20%ní podíl na investice se tím zvětšuje. Pro státní pokladnu však se čistý zisk zase o úmor jako dříve ztenčuje, ale podíl ze zisku na investice vzrůstá., takže saldo pro státní pokladnu klesá. Ve skupině II C je jako podíl ze zisku na investice stanoven cifrou 23 mil., to je více nežli 20% z celého zisku. To se však vysvětluje tím, že 20% se vztahuje na zisk mimo Podkarpatskou Rus (63.143 mil.), což činí 12.628 mil., k čemuž přistupuje celý zisk z Podkarpatské Rusi 10.755 mil. - Vzhledem k nejistotě o budoucím stálém výnosu přímých daní bylo nutno i letos použíti čistého zisku pošt k úhradě výdajů státní správy.

Z činnosti kanceláře presidenta republiky v roce 1927 a. z programu prací pro rok 1928 a 1929 uvádí se hlavně:

Archeologické cenné objevy na III. hradním nádvoří byly zakryty betonovým stropem. Při výkopu sond pro nosnou betonovou konstrukci byly odkryty ještě další románské, gotické a renaissanční zbytky budov s cenným keramickým a koštěným materiálem. Konservování a uchování těchto nálezů pro vědeckou i širší veřejnost věnuje se zvláštní péče. V západní části III. nádvoří byl objeven románský hřbitov, rovněž velmi zajímavý: Jinak byla na III. hradním nádvoří provedena celková úprava pod novou deskovou dlažbou a tato zabezpečena pečlivě provedeným podkladem. S úpravou III. hradního nádvoří úzce souvisí stavba schodiště ze III. hradního nádvoří do zahrady rajské a na Valech. Tato stavba bude skončena současně s úpravou III. hradního nádvoří v roce 1929.

Ve starém hradě byly opravné a zabezpečovací práce soustředěny na zabezpečení základů starého paláce a kleneb v přízemí a v sále Vladislavském. S náležitou péčí bylo pokračováno v r. 1928 v zabezpečení základů hlavně jižní zdi starého paláce z doby románské. Základy starého zdiva spočívají zde na vlhkých vrstvách břidličnatého jílu, šikmého vrstvení. Tato okolnost byla příčinou citelného vychýlení jižní hlavní zdi. Patu základů bylo proto nutno podchytiti a uložiti na útvar lépe vrstvený a tvrdého složení. V roce 1929 bude v zabezpečovacích pracích pokračováno. Četné kamenické úpravy bude nutno provésti na oknech sálu Vladislavského, kdež architektonické článkování bylo různými vlivy značně poškozeno.

V rámci dalšího stavebního programu bude provedena:

1. Úprava zcela sešlých representačních místností v I. poschodí jižního traktu; spojená s výměnou stropní konstrukce, s výzdobou štukovou a s vnitřními instalacemi.

2. Dokončení úpravy Matyášovy brány, jejíž stav jest s hlediska nezbytné státní representace naprosto neudržitelný.

3. Úprava síně pod sálem Španělským.

4. Úprava a zadláždění IV. hradního nádvoří: Jde o úpravu nádvoří, jímž procházejí průvody a jímž vedena jest veškerá frekvence z náměstí Hradčanského do hradu. Jde tudíž o nádvoří komunikačně velmi důležité.

5. K zabezpečení Valů preliminuje se potřeba na nejnutnější zajištění svahu hradních záhrad, v partii od domu čp. 169/III. k Moravské baště. Zabezpečení této nejvíce ohrožené partie nebylo možno provésti v r. 1928 pro nedostatek finančních prostředků; byla proto učiněna toliko nejnutnější provisorní zajištění. Další odklad těchto staveb mohl by míti vážné důsledky pra bezpečnost majetku hradního i sousedů.

Snahou kanceláře jest docíliti přiměřeného trvalého výnosu a zlepšení jeho hospodářského stavu. V roce 1928 byla započato s postupnou meliorací pozemků a provedeny nejnutnější opravy oborních a polních cest. Podle melioračního plánu byla v roce 1928 provedena zvláště meliorace polí a luk na Pusté Dobré a částečně na Ploskově. V roce 1929 bude v těchto melioračních pracích pokračováno.

Správa zámku započala letos se stavbou ohradní zdi u zámeckého rybníka, jež bude ukončena v roce 1929. Zeď ta ukončuje nejkrásnější pohled od zámku, jest architektonicky vhodně řešena a zdobena sloupovím a mřížovím.

V rozpočtovém návrhu této kapitoly na rok 1929 preliminují se výdaje

částkou 19.1 mil. Kč.

V roce 1928 bylo preliminováno 18.4 mil. Kč.

Jest tedy na rok 1929 preliminovaná potřeba proti roku 1928 větší o 0.7 mil. Kč.

Zvýšení odůvodňuje se hlavně větší potřebou na zařízení úřadoven o 0.1 mil. Kč, na úpravu staré části pražského hradu a na archeologické výzkumy a úpravu zahrad při pražském hradě o 0.4 mil. Kč, dále větší potřebou o 0.1 mil. Kč na denní platy a mzdy při hospodářské správě hradu v důsledku nové úpravy mezd stálého dělnictva, na denní platy a mzdy při správě zámku v Lánech v důsledku nutného rozmnožení dělnictva o tři síly, na pol. "Hospodaření" při státním statku v Lánech a na osvětlování pražského hradu a nádvoří.

Státní příjmy preliminují se částkou 2.7 mil. Kč, tudíž proti roku 1928 2.4 mil. Kč,

více o 0.3 mil. Kč.

Zvýšení příjmů očekává se u státního statku v Lánech, a to v důsledku zvýšení těžby a vyšších cen užitkového dříví (0.2 mil. Kč) a v důsledku vyššího příjmu za mléko (0.1 mil. Kč).

Státní výdaje pro rok 1929 preliminují se částkou. 42.63 mil. Kč.

V roce 1928 bylo preliminováno 43.6 mil. Kč.

Preliminuje se tedy pro rok 1929 méně o 0.98 mil. Kč.

Snížení nastalo hlavně u tit. 1. "Poslanecká sněmovna" v řádných věcných výdajích u pol. "Tisky sněmovní" o 0.2 mil. Kč, poněvadž potřeba preliminovaná v roce 1928 na tisk jubilejní ročenky N. S. R. Č. nyní odpadá, dále v mimořádných věcných výdajích u pol. "Doplnění a udržování inventáře a zařízení místností sněmovních" o 1 mil. Kč, poněvadž inventář pro nově získané místnosti opatří se z větší části v roce 1928. Naproti tomu nastalo zvýšení u osobních výdajů podle platových zákonů u všech titulů kap. 2. o 0.2 mil. Kč vzhledem k zákonu č. 103/26 Sb. z. a n., dále u tit. 2. "Senát" zvýšení režijních výloh o 0.05 mil. Kč vzhledem k zvýšenému nájemnému a u tit. 3. pol. "Udržování a doplnění knihovny" zvýšení o 0.05 mil. Kč vzhledem k zamýšlenému zakoupení knihovny dra Baernreitera.

Kompetence i činnost presidia ministerské rady byly velmi obšírným způsobem vylíčeny v důvodových zprávách k vládním návrhům finančního zákona, na léta 1927 a 1928 a presidium ministerské rady má tudíž za to, že může se z zřetelem k tomu, že v jeho činnosti nenastalo podstatných změn poukázati na vývody zde obsažené. Jinak činnost presidia ministerské rady pohybovala se v obvyklých mezích daných úřední kompetencí. Většího rozsahu nad obvyklý rámec dosáhla jednak normativní součinnost presidia ministerské rady v oboru úpravy práva státnězaměstnaneckého, jednak v oboru zpracování konkrétních návrhů jmenovacích při obsazování systemisovaných míst úřednických.

Tiskový odbor předsednictva ministerské rady obstarává správu státní služby tiskové. Jeho agenda rozvrhuje se na činnost redakční a správní.

Činnost redakční obsahuje jednak sledování tisku politického pro účele vlády, jednak služby informační a propagační. Tiskový odbor vydává pravidelné korespondence a denní přehledy všech denních a periodických listů, vycházejících v Československé republice. Dále dodává listům úřední zprávy a obstarává opravy a odpovědi na články uveřejněné v časopisech, pokud se týkají státnísprávy.

Do činnosti informační a propagační spadá dodávání zpráv a článků politických pro denní tisk a rozhlas.

Pro diplomatické misse, dopisovatele cizích listů a významné osobnosti vydává Tiskový odbor denně francouzský bulletin o událostech politických, hospodářských a kulturních. Kromě toho vysílá denně radiové depeše o aktuelních událostech, zprostředkuje styky vlády s domácí žurnalistikou i korespondenty listů zahraničních. Prostřednictvím Tiskového odboru dodávány jsou úřední projevy určené k uveřejnění v cizím tisku. Kromě propagačních depeší, rozšiřovaných Československou tiskovou kanceláří vydává Tiskový odbor též "Čechoslovakische Korrespondenz", korespondenci pro krajinský tisk a korespondenci pro slovenské listy. Při Tiskovém odboru zřízen fotografický archiv, v němž uschovávají se fotografie všech pro stát důležitých událostí od převratu.

S činností Tiskového odboru souvisí také správa knihovny povinných výtisků, odborných děl a archivu veškerého periodického tisku v ČSR.

Tiskovému odboru přísluší vrchní správa státních podniků tiskových (státních tiskáren, Československé tiskové kanceláře a Úředních novin). Pro správu státních podniků tiskových zřízen byl společný správní sbor (šestičlenný) a společná stálá revisní komise.

Práce Státního úřadu statistickéhosměřující k tomu, aby byla opatřena číselná, spolehlivá orientace o poměrech ve státě, je zřejma hlavně z jeho úředních publikací. Povinností statistické služby je, aby zjištěná data včas sdělila veřejnosti nejen proto, aby se stala její majetkem, ale aby mohla býti kritikou zdokonalována. Statistická služba musí počítati velice s pochopením veřejnosti, nebo její úspěch závisí v prvé řadě na tom, jak dovede získati opravdovou a. uvědomělou součinnost všeho občanstva. Odpovědnost této práce pro obě strany vysvitne uvážíli se, že výsledky práce statistické služby mají v novodobém životě státním význam ukazatele, jak své věci máme spravovati. Není již sporu a tom, že je třeba, k řízení státu vědeckých metod, že je třeba přesného vědeckého poznání skutečností, aby byly dány podklady pro přemýšlenío vytvoření vhodné soustavy a plánu, který má býti spolehlivým vodítkem ve vývoji hospodářského života, který nemůže býti dílem náhody, kasuistiky nebo i pouhé tradice a instinktu.

V duchu těchto zásad stává se statistická služba oporou státníků a vědy v jejich úsilí odvažovati spravedlivě zájem všech složek ve vývoji obyvatelstva ke vzdělanosti, mravnosti a zdraví. Je nutno zvláště zdůrazniti, že statistická služba je povolána poskytnouti orientaci o státě se zřetelem na. jeho včlenění do mezinárodního společenství. Tato skutečnost způsobuje, že výsledky statistické služby jsou předmětem často velmi bedlivé kritiky na mezinárodním foru, a že vědecká úroveň statistické práce je velmi významna s hlediska státní prestiže, neboť je směrodatnou pro důvěru ciziny k informacím o poměrech ve státě.

Je povinností vedení toto světové hledisko nepouštěti se zřetele. Státní úřad statistický udržuje a vybudovává co nejčilejší styky a mezinárodními institucemi a podává jim informace. Jsou to zvláště Mezinárodní statistický institut, Mezinárodní úřad práce, hospodářský komitét Společnosti Národů v Ženevě a. mezinárodní zemědělský ústav v Římě. Stykům se zahraničím zvláště prospívá výměna publikací se statistickými úřady z celého světa a čilý styk s cizími velikými knihovnami a s čelnými statistiky v cizině.

Pracovní plán a publikační zpráva statistické služby níže uvedené mají zasloužiti kontrole, jak úřad se snaží splniti toto své závažné poslání, ale také jaké jsou dány úhradové možnosti naznačeným jeho úkolům.

Je přirozeno, že při mnohotvárnosti a proměnlivosti potřeb hospodářského života vzmáhajícího se státu nejsou ani sebe obezřetněji sestaveným pracovním plánem vystiženy a zabezpečeny všechny úkoly, které doba přináší a že v každém pracovním období se vyskytnou nové nepředvídatelné požadavky na statistickou službu, pro niž znamenají tyto mimořádné potřeby namnoze obtížné úkoly organisátorské.

Uvedenému odpovídá, že již r. 1927 zvláště pak r. 1928 Státní úřad statistický vyvíjel velmi intensivní součinnost se statistickým výborem Poradního sboru pro otázky hospodářské ve všech oborech jeho práce zvláště však při zjišťování našeho zahraničního obchodu před válkou a po válce, zjištění celního zatížení se zřetelem na problémy obchodněpolitické, získání základní orientace náhradním malým sčítáním závodů a pod. V oboru finančně politickém dlužno zdůrazniti práce, které konal úřad pro stálou komisi při ministerstvu financí pro zjištění zatížení veřejnými břemeny. Navázány styky s mezinárodním komitétem meteorologickým za účelem součinnosti úřadu při zpracování meteorologického materiálu z celého světa. Úřad navázal pracovní styk zvláště s významnými domácími korporacemi jako Masarykovou akademií. práce; Čsl. národním. komitétem pro vědeckou organisaci, Českou společností národohospodářskou atd.

Z mimořádných prací, které byly konány mimo normální pracovní program, dlužno zdůrazniti zvláště tyto: Bylo zařízeno, aby po vydání letošní jubilejní statistické příručky byla vydávána ročně příručka.

Z oboru populační statistiky byla kromě běžných prací dokončeno vytištění administrativního lexikonu obcí, zpracována s některých specielních hledisek úmrtnost kojenců a zorganisována statistika stavebního ruchu a cizineckého ruchu se zvláštním zřetelem k lázeňství.

V oboru hospodářských statistik se provádí rozsáhlé individuelní šetření o produkci cukrové řepy podle hospodářů za období 1927/28 a 1928/29. Z materiálu důchodových úřadů a dani z masa, ze seznamů jaterních v uzavřených městech a z bilance zahraničního obchodu sestavena za léta 1922-1926 statistika o spotřebě masa. Provede na reorganisace šetření osevu a sklizně odhadem podle obcí. Pro potřebu průmyslové politiky provedeno t. zv. ma1é sčítání závodů. Pro orientaci o tendencích zatížení dopravních daní ve vztahu k důchodům provedeny propočty z dopravy zboží po železnicích do Prahy a do Brna za říjen r. 1922. Konají se tu přípravné studie pro sčítání závodů průmyslových, živnostenských a zemědělských, jež má býti provedeno r. 1930, při čemž sčítání závodů zemědělských bude konáno v rámci světového sčítání těchto závodů; jež je na rok 1930 ve všech kulturních státech proponováno.

Při statistice zahraničního obchodu docílena největší možná včasnost. Měsíční bilance jest v hrubých rysech známa veřejnosti v 8 dnech po skončení příslušného měsíce a podrobná měsíční publikace vychází do 5 týdnů. Také ročenka, obsahující podrobnosti podle položek statistického seznamu zboží a podle zemí, je vydávána počátkem druhého pololetí následujícího roku. Část analytická, obsahující vedle speciálního obchodu již i obchod v záznamním řízení a průvoz, vychází na sklonku následujícího roku. V oboru organisace služby byla právě v oblasti statistiky zahraničního obchodu provedena další racionalisace převodem dalších oblastí práce na stroje Powersovy. Rozmach zahraničního obchodu za poslední 3 léta přinesl zvýšení statistických ohlášek ze 6 milionů na 8. V oboru cenových statistik rozšířeny práce zjišťováním běžných cen kalorických jednotek a potravinách a nápojích a týdně se vyšetřuje index citlivých cen pro potřebu studia konjunktury v studijním ústavě Národní banky. Dalším velmi naléhavým rozšířením konjunkturálních šetření statistických brání nedostatek finančních i personálních dotací.

V oboru sociální statistiky dlužno se zmíniti k. danému. programu ještě o přípravě statistiky veřejného chudinství a veřejné péče o mládež.

V oboru statistiky veřejných financí provedeny přípravy pro finanční statistiku daňovou na podkladě berní reformy a pokračuje se v zpracovávání materiálu dávky z majetku.

V oboru statistiky bank a peněžnictví dlužno zdůrazniti skončení prací se sestavením platební bilance státní za léta 1925 až 1927. Z těchto prací vyšel i podnět k mezinárodní úpravě statistiky turistiky, který byl projednán a zásadně schválen na XVII. zasedání mezinárodního ústavu statistického konaného v Kahýře.

S hlediska povšechně organisačního sluší konečně se zmíniti o pokusech úřadu s vědeckými metodami při kvalifikaci a výběru sil, zvláště psychologickým měřením. Záměrnému úsilí o ekonomisaci je na překážku bohužel nevhodné umístění úřadu v budově ústavu pro hluchoněmé v Praze.

Z publikační činnosti Státního úřadu statistického v r. 1928 sluší uvésti zvláště vydání 2 svazků "Československé statistiky", t. j. svazku 43. (Osev a sklizeň zemědělských plodin a zemědělský průmysl s dodatkem o včelařství v r. 1926) a svazku 44. (Pražské studie geofysikální). Kromě toho jest v tisku ještě dalších 7 svazků "Československé statistiky", a to: svazek 40. (sčítání lidu v republice Československé v r. 1921, díl IV.), 45. (sčítání domácího zvířectva v republice Československé v r. 1925), 47. (statistika mlýnů za výrobní období 1924/25), 48. (statistika státních zaměstnanců podle sčítání z r. 1924), 49. (učitelstvo a zaměstnanci národních škol podle sčítání z r. 1924), 50. školy v republice Československé ve školním roce 1926/27) a svazek 51. (Zahraniční obchod republiky Československé v r. 1927, I. díl).

Dále vydal Státní úřad statistický v r. 1928 již 70 čísel svých "Zpráv" obsahujících data o přirozené měně obyvatelstva v r.1927, o vystěhovalectví ve IV. čtvrtletí 1927, o zemědělské výrobě v r.1927, o výrobě řepového cukru ve výrobním období 1926/27, o výrobě lihu ve výr. období 1926/27, o škrobárnách a výrobě škrobu a dextrinárnách a výrobě dextrinu ve výr. období 1925/26 a 1926/27, o zahraničním obchodě republiky Československé v r. 1920-1926, o dopravě zboží po Dunaji, Vltavě a Labi v r.1927, o průmyslových a obchodních společnostech v r. 1927, o organisacích podnikatelských v republice Československé, o domácích účtech 113 rodin úřednických za 52 týdnů, o majetku zjištěném ve 20 berních správách při uložení dávky z majetku, o peněžních ústavech v r. 1926, o soudnictví civilním za rok 1926, o chřipkové epidemii v republice Československé v r. 1927, o ško1ství v republice Československé ve školním roce 1926/27 atd.

Kromě toho vydal Státní úřad statistický v r. 1928 13 čísel "Cenových zpráv"s daty o maloobchodních cenách potravin; některých domácích potřeb, šatstva, prádla, obuvi, nájemného a různých jiných životních potřeb v Praze za leden až květen 1928, o nejčastějších maloobchodních cenách různých životních potřeb v Československu podle cenových oblastí za leden až květen 1928, o velkoobchodních cenách a indexech v republice Československé v lednu až červnu 1928, o producentských cenách různých zemědělských výrobků v republice československé za říjen až prosinec 1927 atd.

Konečně vydal Státní úřad statistický v r. 1928 4 čísla "Měsíčního přehledu zahraničního obchodu republiky Československé" 1928, obsahující přehledná data o zahraničním obchodě republiky Československé za měsíce leden až duben 1928, dále 6 čísel "Československého statistického věstníku" 1928 s celou řadou vědeckých pojednání z různých oborů statistiky, "Statistický lexikon obcí", díl III. (Slovensko) a z "Knihovny statistického věstníku" svazek 9. (Dr.Gustav Reif: Mzdová hladina v hlavním městě Praze za léta 1919-1926 ve srovnání s r. 1914) a svazek 10. (Doc. Dr. V: Forster: Měření inteligence zaměstnanců Státního úřadu statistického.

V roce 1929 bude Státní úřad statistický zpracovávati statistiku pohybu státních zaměstnanců aktivních, zpracuje materiál o sčítání státních pensistů, o jich přírůstku a úbytku a za součinnosti odborů bude pokračovati v sestavování statistiky největších měst republiky Československé. Po dokončení III. vydání ,;Statistické příručky republiky Československé" počne Státní úřad statistický pracovati na sestavování dalšího vydání "Příručky".

Další práce, jež bude Státní úřad statistický v r. 1929 konati, jsou: 1. Sčítání lidu v roce 1930. Přípravné práce. - 2. Stavební ruch. Zpracování a publikace dat z jednotlivých větších měst za rok 1919-1928. - 3. Přirozená měna obyvatelstva. Definitivní zpracování výsledků za rok 1925 a 1926, publikace pramenného díla za rok 1923 a 1924. Předběžné zpracování IV. čtvrtletí 1928 a tří čtvrtletí 1929: Zpravodajství pro Mezinárodní ústav statistický v Haagu. - 4. Rozvody, rozluky a neplatnosti manželství. Definitivní zpracování a publikace dat za rok 1928. - 5. Stěhování. Zpracování statistiky vystěhovaleckých pasů, měsíčních výkazů o vystěhovalcích převzatých k dopravě do zámoří; pohraniční statistiky kuponové a registrace zámořských vystěhovalců vypravených státní vystěhovaleckou stanicí v Libni, vesměs za IV. čtvrtletí 1928 a tři čtvrtletí 1929. Zpracování statistiky reemigrační, statistiky přistěhovalecké a hromadné emigrace saisonní (bez pasů) za rok 1928 a I. pololetí 1929. Zpravodajství pro Mezinárodní úřad práce v Ženevě. - 6. Změny státního občanství. Zpracování a publikace dat z Čech a Moravy za r. 1928, ze Slovenska a Podkarpatské Rusi za r. 1926-1928 (budeli dodán materiál). - 7. Zdravotnictví. Zpracování statistiky o morbiditě pozorované ve všeobecných veřejných nemocnicích r. 1928 (z měsíčních výkazů) a ve veřejných ústavech pro choromyslné roku 1927 a 1928 (z ročních výkazů), o pohybu ošetřovanců ve všech léčebných ústavech r. 1928, o chorobnosti a úmrtnosti nakažlivými nemocemi povinně hlášenými (z půlměsíčních výkazů zdravot. úřadů a z úmrtních lístků matričních), o nemocnosti v nemocnicích pražských r. 1928 (z individuelních sčítacích lístků): Zpravodajství pro zdravotní sekci Sekretariátu Svazu Národů v Ženevě.

V oboru statistiky zemědělské provede Státní úřad statistický r. 1929: 1: Statistiku ploch osevu a sklizně r. 1929. - 2. Zvláštní odvětví zemědělské statistiky (chmelařství, vinařství, ovocnictví, pěstování tabáku a včelařství r. 1929). - 3. Statistiku zemědělského průmyslu: a) výroba, pohyb výrobků a spotřeba surovin cukrovarů v kampani 1927/1928; b) výroba, pohyb výrobků a spotřeba surovin lihovarů a výroba pálenic (1927/1928); c) výstav, pohyb, spotřeba a zdanění piva (1928); d) škrobárny a výroba škrobu (1927/1928); e) dextrinárny a výroba dextrinu (1927/1928); f) továrny na cukr škrobový (1927/1928); g). sladovny a výroba sladu (1927/1928); h) sušárny čekanky (1927/1928); ch) továrny na kávové náhražky (1927/1928); i) mlýny a mlýnská výroba (1927/1928); j) budeli možno statistiku octáren, továren na zpracování a sušení ovoce a zeleniny, tíren lnu, sušáren brambor. - 4. Zpravodajství pro Mezinárodní ústav zemědělský v Římě (1929). - 5. Statistiku výroby a spotřeby umělých hnojiv (1929). - 6. Statistiku spotřeby masa na základě dat dani z masa za r. 1927/1928. - 7. Statistiku nakažlivých nemocí zvířecích (1921-1925). - 8. Statistiku pěstování bource morušového (1927, 1928).

Další práce, jimiž se bude Státní úřad statistický v r. 1929 zabývati, jsou:

Statistika hornictví a hutnictví: 1. Statistika výroby hornické, hutnické a průmyslu uhlí dále zpracovávajícího, statistika výroby kaolinu a magnesitu za r. 1928: - 2. Statistika hornických mezd (1928). - 3. Statistika strojového zařízení dolů v roce 1927 nebo 1928. - 4. Statistika výroby ocele za r. 1928.

Statistika dopravy: 1. Statistika vodní dopravy v širším rozsahu proti rokům předchozím, (1929). - 2. Statistika pošt a telegrafů (1929). - 3. Statistika železniční dopravy zboží na československých drahách (dokončení prací ze šetření r. 1923, budouli prostředky).

Statistika vodních sil z dalších let (1928 nebo 1929), budeli to možno.

Statistika elektrisace za rok 1928 a 1929 (v omezeném rozsahu).

Přípravy ke sčítání zemědělských a živnostenských závodů r. 1930.

Statistika zahraničního obchodu. Bude se pokračovati v šetření o našem speciálním obchodu podle množství a hodnoty, jakož i podle dvojí země původu (t. j. země zásilky a země výrobní), a podle země určení v rozlišení našeho statistického seznamu zboží společného bruselského názvosloví; zpracuje se speciální dovoz a vývoz také podle různých dopravních cest, jakož i na základě revidovaného vlastního schematu v rozlišení na suroviny, polotovary a hotové výrobky a na příslušné hlavní výrobní činnosti; budou se zpracovávati a měsíčně uveřejňovati výkazy o obchodním styku s větším počtem států; budou se sledovati u zboží podrobeného záznamnímu styku kromě případů zušlechtění a oprav, jež jsou zahrnuty do speciálního obchodu, též ostatní druh záznamu a průvoz zboží podle množství a zemí původu a určení.