Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Statistika cenová a spotřební: Státní úřad statistický bude zjišťovati, sestrojovati a uveřejňovati velkoobchodní indexy s použitím arithmetického a geometrického průměru relativních cen, dále vážené indexy potravinové pro jednotlivé země, pro několik vybraných měst a pro celek republiky, indexy všech nákladů životních podle schematu revidovaného na podkladě rozšířeného šetření v r. 1925 a v r. 1926 pro pětičlennou rodinu dělnickou a čtyřčlennou úřednickou v Praze. Indexy bursovní a indexy stavebních nákladů. Státní úřad statistický bude sledovati kursy devis, vypočítávati různé indexy valutární; kromě všech již uvedených cenových šetření bude Státní úřad statistický pokračovati v dalších šetřeních o producentských prodejních cenách zemědělských výrobků a o nákupních cenách zemědělských prostředků výrobních; bude pokračovati ve spotřebních šetřeních založených na domácích rodinných účtech dělnických a úřednických rodin a příležitostně provede další rozbor všech anebo některých vybraných těchto účtů.

V oboru statistiky sociální bude Státní úřad statistický v r. 1929 pokračovati v šetřeních již v r. 1928 prováděných, případně v tomto roce k provedení připravovaných. I. šetření prováděná jsou: 1. Statistika práce přes čas. - 2. Statistika stávek a výluk a) v zemědělství a lesnictví, b) v závodech báňských (hutnických), c) v průmyslu, živnostech, obchodu a dopravě, d) ve službě železniční včetně drobných drah a drah pouličních. - 3. Statistika mzdová na základě primérním a sekundárním, t. j. výdělky a mzdové sazby. Indexy nominálních mezd, indexy reálních mezd. 4. Statistika odborových organisací zaměstnavatelských. 5. Statistika odborových organisací zaměstnaneckých. 6. Statistika nezaměstnanosti na základě dat odborových organisací zaměstnaneckých, statistiku zprostředkování práce: a) veřejnoprávních, b) všech ostatních institucí, zprostředkováním práce se zabývajících a statistiku trhu práce provede padle usnesení výboru pro statistiku sociální ze dne 20. června 1924 po dohodě s ministerstvem sociální péče toto ministerstvo. II. šetření připravovaná jsou: 1. Statistika kolektivních smluv. - 2. Statistika zaměstnanosti v průmyslu. Jako další šetření padají v úvahu statistika činnosti závodních výborů a statistická činnosti různých rozhodčích soudů. Zvláštní péče bude věnována utužení styků s Mezinárodním úřadem práce a k praktickému uplatnění jeho rekomandaci po stránce metodické v usneseních Statistické rady státní, týkající se statistiky práce: Ve sbírání veškerého sekundárního materiálu (sociální archiv), pokud se vztahuje na otázky práce, bude pokračováno. Co se týká celkové organisace statistiky práce, bude i na dále jako dosud snahou odboru utvořiti pevný rámec navzájem se doplňujících šetření a příslušné výsledky uveřejniti vždy co nejdříve. Domácí statistické zpravodajství bude doplněno daty mezinárodními. Za součinnosti a finanční podpory ministerstva sociální péče bude provedena statistika chudinství a statistika podpor udělených samosprávnými korporacemi institucím péče dobrovolné.

V oboru statistiky soudní a trestní Státní úřad statistický v r. 1929 zpracuje: 1. Zbývající materiál z r. 1928 a materiál z r. 1929 o a) trestní činnosti občanských soudů, b) osobách právoplatně odsouzených soudy občanskými, c) osobách právoplatně odsouzených soudy vojenskými, d) odčinění odsouzení soudů občanských a vojenských, e) udělení milosti osobám odsouzeným soudy občanskými i vojenskými; f) osobách podmíněně propuštěných. - 2. Výsledky odvolání podmíněného odsouzení soudy občanskými i vojenskými za rok 1923. - 3. Tabelární zpracování pramenného díla o trestní statistice z republiky Československé za léta 1923-1927: - 4. Statistiku činnosti okresních a sborových soudů ve věcech civilních za rok 1928. - 5. Statistiku rozhodčích soudů bursovních a živnostenských za rok 1928. - 6. Statistiku změn držby a zadlužení nemovitostí; konkursů, vyrovnávacích řízení, soudních deposit civilních za rok 1928. - 7. Statistiku hromadných sirotčích pokladen za rok 1926. - 8. Statistiku vyhlášených konkursů a vyrovnání za rok 1929.

V oboru statistiky veřejných financí bude v r. 1929 zpracována: 1. Daň z příjmu za rok 1927. - 2. Samosprávné přirážky za rok 1928. - 3. Obecní finance. 4. Dávka z majetku (další část materiálu). - 5. Zatížení výroby a spotřeby veřejnými břemeny.

Konečně bude Státní úřad statistický v r. 1929 prováděti: Statistiku školskou a osvětovou: 1. Výroční statistiku škol vysokých, středních, zemědělských, lidových hospodářských, obchodních, kupeckých pokračovacích, průmyslových a odborných; živnostenských pokračovacích; ústavů bohosloveckých a jiných zvláštních škol a ústavů za školní rok 1927/1928 a z části za školní rok 1928/1929. - 2. Výroční statistiku škol občanských, obecných, mateřských, opatroven a jeslí dle stavu ze dne 31. října 1928.

Statistiku politickou a správní: statistiku voleb do zemských zastupitelstev, nebudeli tato statistika provedena již v r. 1928.

Statistiku úvěrních ústavů všech typů za léta 1927 a 1928 (banky); spořitelny, úvěrní družstva dle soustavy Schultze-Delitzsch, Raiffeisenovy a jejich svazy; okresní hospodářské záložny v Čechách, společnosti s ručením obmezeným provozující bankovní obchody, akciové peněžní ústavy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, podle možnosti -též kontribučenské záložny a fondy na Moravě a ve Slezsku.

Statistiku vkladů (za léta 1928 a 1929), statistiku oběhu peněz a bezpeněžního konání platů (za léta 1928 a 1929), statistiku soukromých pojišťoven (r. 1927 a 1928), statistiku platební bilance Československé republiky (za léta 1927 a 1928), zkoumání cizineckého ruchu roku běžného a r. 1928, statistiku akciových společností se zvláštním zřetelem ku stabilisačním bilancím (za léta 1927 a 1928), statistiku společností s ručením obmezeným (za léta 1927 a 1928),statistiku družstevních svazů za rok 1928 a zevrubné šetření některých důležitějších druhů družstev (za léta 1927/1928), zejména statistiku a) hospodářských a pachtovních družstev za rok 1927/1928, b) stavebních a bytových družstev za rok 1928 a konečně c) zemědělských družstev mlýnských a pekárenských za rok 1927, statistiku živnostenských společenstev (za rok 1928) a statistiku výprodejů (podle možnosti 1928). Event. dle potřeby provede Státní úřad statistický též práce pro statistiku průmyslových důchodů.

Pro rok 1929 preliminují se výdaje částkou 32.7 mil. Kč, tedy proti částce schválené pro rok 1928 31.4 mil. Kč, více o 1.3 mil. Kč. Zvýšení nastalo hlavně u osobních platů provedením systemisace (1.1 mil. Kč). Zbývající zvýšení potřeby (0.2 mil. Kč) nastalo, nepřihlížíli se k menším zvýšením některých položek, vyšším úvěrem v tit. 2. "Státní úřad statistický" u pol. "Odměny a výpomoci" (0.1 mil. Kč), u pol. "Nájemné" (0.14 mil. Kč) a u pol. "Tiskopisy a statistické ceniny" (0.18 mil. Kč).

Naproti tomu nastalo snížení úvěru - kromě menších snížení u různých položek tit. 1. a tit. 2.; u pol. "Zařízení úřadu" (0.1 mil. Kč) posléz uvedeného titulu.

Pro rok 1929 preliminují se příjmy částkou 21.5 mil. Kč; tedy proti částce schválené pro rok 1928 19.0 mil. Kč; více o 2.5 mil. Kč: Zvýšené příjmy preliminují se u tit. 2. "Státní úřad statistický" vzhledem k stoupajícímu vývinu obchodu se zahraničím.

Ministerstvo zahraničních věcí rozvíjelo v roce 1928 svou činnost na základech, vybudovaných činností předchozích let, spatřujíc svůj cíl v zabezpečování státu navenek stálou péčí o dobré styky se sousedními i vzdálenými státy, prohlubováním spolupráce s nimi, hájením potřeb a zájmů státu na mezinárodních forech a v mezinárodním; životě vůbec, jakož i obranou proti všem pokusům otřásti zvenčí stabilitou státu anebo dotýkati se jeho integrity.

Na poli vztahů politických určovaly tuto činnost dosavadní směrnice; bylo tedy pracováno - stejně jako minulá léta - především k upevnění a prohloubení svazků se spřátelenými státy, zejména s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců as Rumunskem. Dosáhlo se tu nejen nového utužení vztahů, jak dokazují úspěchy konference Malé Dohody; konané v červnu v Bukurešti, nýbrž trvalého stupňování a rozšiřování přímé součinností s oběma státy, tvořícími s Československem Malou Dohadu. Také politické vztahy. k ostatním sousedům, jmenovitě Rakousku, Německu a Polsku mohly býti rozvíjeny na dosavadní přátelské basi. Návštěva rakouského spolkového kancléře Seipela v Praze v únoru letošního roku a návštěva zahraničního ministra Dra Beneše v Berlíně v květnu přispěly k tomu velmi podstatně. Mezinárodní činnost československé zahraniční politiky vycházela z dobrého poměru ke všem velmocem - jednání ministra Dra Beneše sestátníky a politiky Francie a Velké Britanie osvětlují tento poměr - a těžištěm jejím byly jednak přímé přátelské styky s velmocemi udržované na dosavadním základě, jednak účast v díle vykonaném ve Společnosti Národů. Ačkoliv tato účast Československa projevuje se význačným způsobem také na poli hospodářském, sociálním a finančním, zvláštní důležitost pro naše postavení mezinárodní má jeho činnost v orgánech, zabývajících se řešením otázky odzbrojovací a bezpečnostní, jež Společnost.Národů právem považuje za svůj přední úkol. Z poznání, že nezbytným předpokladem sníženého zbrojení jest zvýšení mezinárodní bezpečnosti, vyplynulo zřízení nového poradníhosboru, výboru pro bezpečnost a arbitráž. Skutečnost, že čsl. zahraniční ministr jest předsedou bezpečnostního výboru Společnosti Národů a že první redakční schůze tohoto výboru konala se letos v Praze; objasňuje podíl, kterého se tu při mezinárodní spolupráci domohlo Československo. Výbor po trojím zasedání vypracoval vzory arbitrážních a neutralitních smluv. Budouli podle těchto vzorů postupně sjednány jednotlivé regionální úmluvy, dostaví se zajisté jako výsledek prací bezpečnostního výboru vzestup pocitu mezinárodní bezpečnosti tou měrou, že státy bez obav o svou existenci budou moci přikročiti k zastavení a snížení zbrojení; které má býti smluvně dohodnuto na konferenci, o jejichž technických přípravách se nepřestává pracovati.

Velikou mravní posilu těmto snahám Společnosti Národů přinesl podnět státního sekretáře Spojených Států Amerických, pana Kelloga, aby smlouvou čelných mocností válka jako nástroj mezinárodní politiky byla prohlášena za zločinnou. Československo, jež v tomto podnětu právem vidělo užití základní myšlenky ženevského protokolu z roku 1924, uvítalo radostně akci Kellogovu a se zadostiučiněním přijalo vyzvání, aby pakt podepsalo zároveň s prvními signatáři.

Významnou událostí v oboru našich mezinárodních vztahů jest, že se podařilo smlouvou o modus vivendi s papežskou Stolicí urovnati více než dvouletá nedorozumění mezi Vatikánem a RČS a položiti tak základ k přátelským stykům mezi, oběma stranami i k zdravé církevní politice domácí.

V oboru obchodní politiky byly novou definitivní úpravou prohlubovány obchodní styky se státy, u kterých k tomu nastala příležitost při změně jejich smluvního systému, jako u Francie a Španělska, nebo z jiných příčin, jakou byla na př. valorisace cel v Polsku, nebo vůbec ze snahy o užší spojení obchodní, jako u Kanady: Novými smlouvami s Francií a Kanadou dostává se našemu zboží i v těchto státech zacházení podle nejvyšších výhod a rovněž tak v projednávané smlouvě se Španělskem. V dodatkové dohodě s Polskem dosáhlo se obnovení rovnováhy vzájemných výhod, jak byla před valorisací. Jednání o definitivní obchodní smlouvu se Spojenými Státy je v proudu. Jednání o celně tarifní smlouvu s Německem a Jugoslavií nebylo dosud možno dokončiti.

Se zvýšeným úsilím bylo pokračováno též ve snahách a hospodářské ozdravění poválečného světa. Snažíc se uvésti v život doporučení hospodářské konference z r. 1927, svolala Společnost Národů řadu konferencí, jichž positivním výsledkem jsou prozatím dvě úmluvy, sjednané v červenci t. r.: Úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení a specielní úmluva o uvolnění obchodu kožemi a kostmi, první to plurilaterální dohoda v otázkách tarifních. Obě úmluvy nabudou účinnosti patrně v r. 1930. Tímto uvolněním mezinárodního obchodu bude učiněn nový krok k normálním hospodářským poměrům a k zvýšení blahobytu. Československé delegaci podařilo se na konferencích,:obhájiti takřka všechny výhradynašemu národnímu hospodářství nezbytné, aniž byl vzbuzen dojem; že republika Československá znemožňuje neb brzdí vývoj doporučený Mezinárodní hospodářskou konferencí.

Na poli politiky dopravní pracovalo se za účasti ministerstva zahraničních věcí rovněž o prohloubení dopravy ve všech jejích oborech; v dopravě železniční zejména se jednalo o úpravu poměrů na cizích připojených tratích v pohraničí. Stálou účastí v pracích mezinárodních říčních komisí střeženy zájmy vnitrozemského našeho státu na Dunaji, Labi a Odře. V letectví usilovalo se o další rozšíření naší sítě jejím připojením na mezinárodní střediska, zejména zavedením denních letů Praha-Berlín, resp. Vídeň a nové tratě Praha-Rotterdam. S Anglií pokračovalo se v jednání o zahájení letů Praha-Kolín n. R.-Londýn za účasti čsl. letců.

Všechna tato positivní činnost politická a hospodářská přispívala k vnější konsolidaci státu a sloužila nepřímo jeho obraně proti snahám otřásti jeho stabilitou a jednotností. Pokusy, které se v tomto směru děly, a které mířily proti právním základům nového stavu ve Střední Evropě mírovým smlouvám, pohybovaly se většinou jen v rámci propagandy a nenabyly akutní politické povahy, třebaže nezůstávaly bez vlivu na politiku ve střední Evropě, zdržujíce rychlejší tempo ve vývoji dobrých vztahů k Maďarsku. Proti těmto pokusům mohla tedy býti a byla rozvíjena činnost povahy rovněž propagační, která užívajíc positivních method věcné informace, nezůstala bez patrných úspěchů.

V rámci naznačených politických a hospodářských cílů a směrnic vyvíjela se ovšem v běžném roce také veškerá pravidelná činnost administrativy zahraničního ministerstva, ať už se týkala ochrany zájmů našich příslušníků v cizině (péče o krajany, pravidelná práce informační a zprostředkovací) či dotýkala se jiných právních, kulturních a sociálních stránek mezinárodních vztahů naší republiky. Ministerstvo zahraničních věcí bude i v roce 1929 pokračovati v administrativním provádění spisové rozluky s Rakouskem, Rumunskem, Polskem a Maďarskem.

Postupná konsolidace poválečných poměrů dovolila již do jisté míry zjednodušiti zahraniční službu jako se stalo na př. vzájemným zrušením visové povinnosti s několika cizími státy: Zrušení povinnosti pasových vis jmenovitě se Švýcarskem a Portugalskem v r. 1927, Německem; Rakouskem, Finskem a Belgií v r. 1928 přispělo nemálo jak k pozdvižení návštěvy cizinců u nás, tak k usnadnění cest našich státních občanů do ciziny a tím k rozmnožení osobních styků mezi námi a cizinou.

Potřeby přítomné situace mezinárodní však na druhé straně ukládají jak ministerstvu tak našim zastupitelským orgánům v cizině nové úkoly a nové povinnosti. Nehledě k trvale aktuálním úkolům politickým, stačí na př. vzpomenouti zostřeného právě v přítomné době zápasu ve světové hospodářské politice mezi státy hledajícími pro své výrobky odbyt v cizině. Zvýšené účastenství zahraničního resortu v tomto zápase po boku naší výrobya našeho obchodu jest zřejmou nutností. Uzavírání a revise obchodních smluv při zájmech často se křížících a do sebe zasahujících vyžaduje vždy důkladnějších příprav a delikátnějšího vyjednávání. Hospodářská agenda zastupitelských úřadů musí jít do větších podrobností ať již při vystihování odbytových možností, provádění účelné propagace anebo při spolupráci při navazování nových obchodních styků.

Tyto zvýšené úkoly znemožňují snížení počtu odborného personálu zahraniční služby a naopak jest nutno počítati se zřízením nových úřadů pole potřeby tam; kde jde o práci průkopnickou a o země, byť značně odlehlé, Ieč pro náš stát obchodně důležité.

Proud našich vystěhovalců, posilující krajanské kolonie v cizině; zvyšuje samočinně rozsah sociální agendy zastupitelských úřadů, propagace pak tisková ať již povahy politické i umělecké vyžaduje, aby na význačnějších místech byla udržována odborná služba aspoň v dosavadní míře. Mezinárodní styk kulturní, sportovní a turistický rozvíjí se ve světě stále mohutněji a nesmí býti zahraniční službou opomíjen, naopak jeho zvýšená podpora jest přímo v našem státním zájmu morálním i hmotném.

V době od 1. července 1927 do 30. června 1928 bylo 6 konsulárních úřadů (Helsinki, Tallin, Riga, Kaunas, Lisabon a Mexiko) přeměněno na vyslanectví a vicekonsulát v Lille byl povýšen na konsulát. Zastupitelství republiky Československé v Charkově bylo zrušeno. Počet honorárních konsulátů vzrostl o 17, celkem na 109. Zrušen byl honorární konsulát v Padově, místo něhož byl zřízen honorární konsulát v Benátkách.

Do programu činnosti na rok 1929 bylo pojato zřízení nových vyslanectví v Buenos Aires, Santiago de Chile a v Caracasu (prvé dvě přeměnou tamních konsulátů) a konsulárních úřadů v Rjece, Kalkutě, Dublínu a Charbinu. Konsuláty v. Chicagu, Bombayi a v Záhřebu mají býti povýšeny na generální konsuláty. Zřízení konsulátů v SSSR. bylo odloženo do té doby, až bude poměr našeho státu k SSSR. definitivně upraven. Ochranu československých zájmů v Habeši a Afganistanu převzala francouzská vyslanectví v Addis Abebe a v Kabulu.

Síť honorárních konsulátů považuje ministerstvo v hlavních rysech za vybudovanou a hodlá věnovati svou pozornost kontrole jejich činnosti v tom směru, aby poznalo jakých dalších opatření jest třeba pro zvýšení jejich výkonnosti.

Vývoj sítě zastupitelských úřadů v posledních letech jest patrný z této tabulky:

Tituláři některých úřadů uvedených pod 1 a 4 byli současně pověřeni diplomatickým zastoupením republiky Československé:

aniž mají v těchto státech úřední sídlo.

Toto zvýšení způsobil vzrůst osobních výdajů účinkem časového postupu, zejména však provedení systemisace.

K přepočítání cizích měn nebylo, jako dosud se dálo, použito kursu ze dne 31. března toho roku, v němž rozpočet byl pracován, ale pevných přepočítacích kursů, které byly pro obor ministerstva zahraničních věcí zavedeny od 1. ledna 1928 v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Ačkoliv ministerstvo zahraničních věcí musilo podle platných předpisů a vývoje poměrů v cizině preliminovati osobní výdaje výše než v roce 1928, učinilo přece zadost celkové linií finanční politiky státní, neboť snažila se - pokud vůbec bylo lze - vyrovnati zmíněné zvýšení snížením výdajů věcných, ač nemnoze právě pro nově vznikající úkoly československé zahraniční služby bylo to velmi obtížné.

Pro rak 1929 preliminují se příjmy celkem o 2,590.000 Kč nižší než pro rok 1928 pro zrušení vis ve styku s některými státy.

Náklady Společnosti Národů hradí podle odstavce 5, čl. 6. Paktu státy - členové Společnosti Národů, kteří schvalují na Shromáždění Spol, Národů její rozpočet.

Náklady Společnosti Národů jsou:

1. Výdaje spojené s činností Sekretariátu Společností Národů i s výdaji na zasedání Shromáždění, Rady, jejich poradních orgánů, ať stálých nebo pouze dočasných, jakož i výdaji na zasedání mezinárodních konferencí konaných pod záštitou Společnosti Národů.

2. Výdaje Mezinárodní organisace práce i s výdaji na zasedání Správní rady a Mezinárodní konference práce.

3: Výdaje Stálého dvora mezinárodníspravedlnosti, t. j. platy a diety soudců, výdaje spojené s činností zapisovatele dvoru, jakož i výdaje na zasedání Stálého dvoru.

Rozpočet Společnosti Národů se připravuje v dubnu roku předcházejícího. Rozpočtový návrh obsahuje 3 oddělené části, t. j. rozpočet "Sekretariátu Společnosti. Národů a zvláštních orgánů Společnosti", "Mezinárodní organisace práce" a "Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti". Rozpočtový návrh Sekretariátu připravuje generální sekretář Společnosti Národů, rozpočtový návrh Mezinárodní organisace práce jeho ředitel a rozpočtový návrh Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti jeho zapisovatel.

Tyto 3 rozpočty předkládány jsou t. zv. kontrolní komisi Společnosti Národů, která je zkoumá a po případě navrhuje změny a redukce.

Když byl rozpočet prošel Radou Společnosti Národů, jest předložen Shromáždění Společnosti Národů. Shromáždění jej přidělí své IV. komisi, t. zv. rozpočtové, která probírá rozpočet položku za položkou a po provedených opravách doporučí jej Shromáždění k schválení.

Členům Společnosti Národů jest dána záruka a možnost zabrániti nepřiměřenému vzrůstu rozpočtu a netřeba připomenouti; že československo se přičiňuje o důsledné zachovávání šetrnosti.

*) Příspěvek Brazilie a Španělska byl vypočítán jen za část roku, ježto tyto státy ohlásily dne 14. června resp. li. září 1926, že ze S. N. vystoupí; počet jednotek byl proto redukován z 29 resp. 40 na uvedenou výši. 1 $ - Kč 33.75.

Náklady, jež vznikají ČSR, z členství ve Svazu Národů,- jsou jednak členský příspěvek ČSR., jednak různé výdaje z členství vzniklé a výlohy spojené s účastí na mezinárodních jednáních konaných pod záštitou Společnosti Národů.

Členský příspěvek, jímž členové - státy - hradí náklady na Společnost Národů, stanoví se podle klíče schváleného Shromážděním Společnosti Národů. Za kriterium pro rozdělení nákladů mezi členy Společnosti Národů určena platební schopnost jednotlivých států - členů Společnosti Národů. Platební schopnost byla zjišťována podle dvou znaků; a to podle počtu obyvatelstva z 31. prosince 1919 a podle čistého státního příjmu za rok 1913. Kromě toho se přihlíželo i k jiným okolnostem.

Podle původní platební stupnice přispívala ČSR 35 jednotkami na náklady Společnosti Národů. Stálému úsilí ČSR o snížení příspěvku se podařilo, že roku 1924 byl náš příspěvek snížen na 33 a v r. 1926 na 29 jednotek. Dalšího snížení nebylo lze zatím dosíci; poněvadž tento barém (jednotky) z ůstává v platnosti i pro rok 1927 a 1928. V roce 1928 činil členský příspěvek ČSR pří 29 jednotkách a definitivním rozpočtu Společností Národů pro rok 1928 zl. fr. frs.. 23,061.782.96 celkem Kč 4,360.005.56; t. j. 669.516.04 zl. fr. frs.

Předkládaný rozpočet Společnosti Národů na rok 1929 jest toliko návrhem, jenž bude definitivně schválen během podzimního zasedání Shromáždění Společnosti Národů a nelze tudíž členský příspěvek a náklady z členství vzniklé předem přesně stanoviti. Jenom v předpokladu, že finanční potřeba Společnosti Národů bude asi přibližně stejná jako v minulém roce, preliminuje ministerstvo zahraničních věcí v rozpočtovém návrhu na nok 1929 pod pol. 1., tit. 3., na náklad Společnosti Národů celkem částku Kč 5,000.000.-. Z toho na členský příspěvek Kč 4,500.000'a na paušál na různé výdaje z členství vzniklé Kč 500.000.-. Preliminovaná částka jest o Kč 500.000.- nižší, než navržená a povolená pro rok 1928. Nižší návrh odůvodněn jest stálou snahou ministerstva zahraničních věcí požadavkům státní správy po úsporách i při této položce co nejvíce vyhověti, jak vysvítá z tohoto přehledu nákladů: