Na osobni výdaje podle platových zákonů zařazeno bylo v rozpočtu na rok 1928 - 490,236.170 Kč.
Do rozpočtu na rok 1929 zařazuje se částka
- 471,246.380 Kč, tudíž méně
o 18,989.810 Kč.
Snížení nastává z toho důvodu,
že v roce 1928 byla potřeba vysoko vyčíslena
a že peněžní požitky gážistů
v záloze j sou v rozpočtu na rok 1929 přesunuty
do ostatních osobních výdajů.
Na ostatní osobní výdaje zařazeno bylo v rozpočtu na rok 1928 - 152,049.730 Kč.
Do rozpočtu na rok 1929 zařazuje se částka
- 155,071.820 Kč, tudíž více o 3,022.090
Kč.
Zvýšení nastává hlavně
z toho důvodu, že na peněžní požitky
gážistů v záloze pamatováno bylo
v roce 1928 ve výdajích podle platových zákonů,
kdežto pro rok 1929 preliminuje se tato potřeba v
ostatních osobních výdajích.
Na řádné věcné výdaje bylo v rozpočtu na rok 1928 preliminováno: 745,984.440 Kč.
V rozpočtu na rok 1929 zařazuje se částka
762,652.920 Kč, tudíž více o 16,668.480
Kč.
Větší částkou v návrhu rozpočtu pamatováno jest
na oděv, výstroj a lůžka | 7 mil. Kč |
na nákup koní | 1 mil. Kč |
na výcvik záložníků a cvičení vojsk | 7 mil. Kč |
na cestovní a dopravní výdaje | 9 mil. Kč |
24 mil. Kč. |
Menší potřeba vykazuje se u letectví (nový materiál nevyžaduje tolik oprav) | 5 mil. Kč |
a u sociální péče a vojenské poškozence a legionáře a jejich pozůstalé | 27 mil. Kč |
77 mil. Kč |
Mimořádné věcné výdaje na rok 1928 preliminovány byly částkou 11,729.660 Kč.
V rozpočtu na rok 1929 zařazuje se částka
11,028.900 Kč, tudíž méně o 700.760
Kč, poněvadž výplaty náhrad uplatňované
podle zákona o válečných úkonech
jsou již z valné části provedeny.
V rozpočtu na rok 1928 bylo preliminováno | 35,186.000 Kč. |
V rozpočtu na rok 1929 preliminuje se | 27,955.760 Kč, |
je tudíž příjem menší o | 7,230.240 Kč. |
Menší příjem proti roku 1928 vzniká
přizpůsobením příjmů
skutečně získaným nebo očekávaným,
hlavně snížením příjmů
u položek:
1. vytříděné koně a kůže z uhynulých koní o | 12 mil. Kč |
2. ošetřování ve vojenských zdrav. ústavech o | 42 mil. Kč |
3. poplatky za pronajaté automobily o | 0.7 mil. Kč |
61 mil. Kč. |
K lepšímu posouzení činností
ministerstva, národní obrany připojují
se následující. přehledy a výkazy:
1. podle hodnosti:
Hodnosti | ||
Generálové armádní | 4 | 0.04 |
Generálové divisní a šéfové služeb | 9 | 0.10 |
Generálové brigádní a generálové služeb | 56 | 0.60 |
plukovníci | 243 | 2.62. |
podplukovníci | 720 | 7.75 |
majoři | 811 | 8.73 |
štábní kapitáni | 2037 | 21.95 |
kapitáni | 2458 | 26.46 |
Nadporučíci | 1292 | 13.91 |
poručíci | 1654 | 17.82 |
nadporučíci | 2 | 0.02 |
Úhrnem důstojníků branné moci | 9286 | 100.00 |
2. podle rodinného stavu:
svobodní | 3194 | 34.40 |
ženatí | 5948 | 64.05 |
vdovci | 53 | 0.57 |
rozvedení a rozloučení | 91 | 0.98 |
3. podle původu:
legionáři | 2718 | 29.28 |
bývalí aktivní důstojníci rakouskouherské armády | 2167 | 23.34 |
aktivovaní záložní důstojníci po 28. říjnu 1918 | 1760 | 18.95 |
absolventi voj. inženýrské koleje | 4 | 0.04 |
absolventi voj. akademie v Hranicích | 1235 | 13.30 |
absolventi školy pro vých. důstoj. hosp. spr. sl. | 64 | 0.69 |
absolventi zbrojní školy v Plzni | 13 | 0.14 |
jmenovaní z řad gážistů m. h. tř. a poddůstojníků z povolání před 28. říjnem 1918 | 449 | 483 |
po 28. říjnu 1918 | 828 | 8.92 |
převzatí z jiných armád | 48 | 0.51 |
4. podle školního vzdělání:
Válečná škola | 265 | 2.85 | bohoslovecké ústavy | 30 | 0.31 |
intendanční škola | 128 | 1.38 | střední školy | 2172 | 23.39 |
voj. inženýr. kolej. | 4 | 0.04 | zbrojní škola v Plzni | 10 | 0.10 |
voj. akademie | 1474 | 15.87 | kadetní škola. | 1132 | 12.19 |
škola pro výchovu důst. hosp. spr. sl. | 64 | 0.69 | university a bohoslovecké fakulty | 581 | 6.25 |
vysoké školy technické | 357 | 3.84 | odborné školy | 1040 | 11.23 |
ostatní vysoké školy | 168 | 1.81 | nižší střední školy | 795 | 8.56 |
zvláštní vyšší školy a ústavy | 23 | 0.24 | náhradní školy | 1043 | 11.25 |
5. podle věku:
646 | 6.95 | 348 | 3.74 | ||||
230 | 2.47 | 328 | 3.55 | ||||
197 | 2.12 | 296 | 3.18 | ||||
177 | 1.91 | 259 | 2.79 | ||||
174 | 1.87 | 224 | 2.41 | ||||
360 | 3.87 | 247 | 2.66 | ||||
436 | 4.69 | 190 | 2.05 | ||||
550 | 5.92 | 157 | 1.69 | ||||
535 | 5.78 | 128 | 1.38 | ||||
518 | 5.58 | 110 | 1.18 | ||||
515 | 5.54 | 87 | 0.94 | ||||
479 | 5.16 | 84 | 0.90 | ||||
449 | 4.85 | 65 | 0.70 | ||||
453 | 4.88 | 68 | 0.73 | ||||
405 | 4.36 | 171 | 1.84 | ||||
400 | 4.31 |
Z toho: 1. podle věku:
14 | 0.16 | 406 | 4.72 | ||||
18 | 0.21 | 273 | 3.17 | ||||
96 | 1.12 | 233 | 2.71 | ||||
186 | 2.16 | 192 | 2.23 | ||||
250 | 2.90 | 159 | 1.85 | ||||
202 | 2.35 | 129 | 1.50 | ||||
823 | 9.56 | 80 | 0.93 | ||||
828 | 9.61 | 84 | 0.98 | ||||
834 | 9.68 | 55 | 0.64 | ||||
563 | 6.54 | 55 | 0.64 | ||||
522 | 6.06 | 36 | 0.42 | ||||
444 | 5.16 | 31 | 0.36 | ||||
415 | 4.82 | 19 | 0.22 | ||||
497 | 5.77 | 9 | 0.10 | ||||
569 | 6.61 | 14 | 0.16 | ||||
542 | 6.30 | 31 | 0.36 |
2. podle rodinného stavu:
svobodní | 1257 | 14.59 |
ženatí | 7272 | 4.47 |
vdovci | 41 | 0.48 |
rozvedení | 29 | 0.34 |
rozloučení | 10 | 0.12 |
V pátém období provádění
zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a
n., jímž se stanoví výhody v plnění
branné povinnosti, v roce 1926/1927 stanovilo ministerstvo
národní obrany počet branců, jímž
výhoda v plnění branné povinnosti
má býti poskytnuta; na 4000.
Z tohoto počtu připadlo:
1. na živitele rodin | 3.147, |
2. na majitele zděděných zemědělských usedlostí | 72, |
3. na majitele malých živností neb obchodů | 16, |
4. na průmyslové a zemědělské dělníky | 669, |
5. na posluchače vysokých škol | 96, |
Celkem branců | 4.000. |
Na živitele rodin připadá z celkového
počtu propuštěných ve smyslu citovaného
zákona 78.675%; k tomu však přistupují
ještě průmysloví a zemědělští
dělníci počtem 669, kteří jsou
rovněž živiteli rodin (byť ne živiteli
jedinými), takže úhrnem bylo živitelů
rodin výhodami podělených 95.4%.
1. Vyučování negramotných.
Počet negramotných nováčků
v roce 1928 o něco poklesl. Kdežto roku 1927 bylo
nováčků analfabetů 4825, bylo v r.
1928 vyučováno čtení a psaní
4.664 negramotných, Z tohoto počtu se skutečně
naučilo číst a psát 3.318 mužů.
Zbytek 1.346 připadá na, nováčky,
kterým buď byla znemožněna návštěva
kursů předčasným propuštěním
z vojenské služby, nemocí a pod.
V kursech vyučuje kol 200 důstojníků.
Dosud se naučilo na vojně číst a psát
přes 20.000 analfabetů z celkového počtu
29.000, kteří až dosud nastoupili vojenskou
službu.
2. Vojenská zátiší.
Vojenská správa podniká vše, aby čas
strávený na vojně přinesl hojně
užitku i pro soukromý život branců, a
aby je ochránila před zkázou tělesnou
a mravní, které by jinak mohli propadnouti.
V této akci jeví se vojenská zátiší
jako prvotřídní kulturní instituce
a budí. opravdový obdiv všech lidovýchovných
pracovníků. Vojenská zátiší
jsou nejenom kulturními středisky vojenských
těles, nýbrž í poskytují vojákům
příležitost k ušlechtilé zábavě
i oddechu a tím je chrání od špatné
společnosti.
Mimo to poskytují vojákům možnost, aby
si mohli levně nakoupiti běžné potřeby
a potraviny. Zátiší mají své
čítárny, klubovny, kinematografy, divadla,
loutková divadélka, prodejny denních potřeb,
radiofonické stanice, vlastní hudební i pěvecké
kroužky, sportovní náčiní, hřiště,
kuželníky a mnoho jiných zařízení.
3. Knihovny a čítárny.
Knihovny čítaly v minulém období celkem
400.000 svazků a v čítárnách
bylo průměrně denně vyloženo
5000 časopisů politických i nepolitických.
Průměrně bylo v jedné čítárně
vyloženo 16 časopisů.
4. Kursy zemědělské a živnostensko-průmyslové.
"Vojenská zátiší pořádala
jako: každý rok zemědělské kursy.
Byly pořádány v 28 různých
posádkách, kde jsou zemědělské
školy. Bylo jich celkem 32 a absolvovalo je s úspěchem
1300 vojáků. Z nich bylo 676 Čechů,
308 Slováků, 85 Rusínů, 210 Němců
a zbytek příslušníků ostatních
národností. účastníci kursů
byli většinou zemědělci a řemeslníci.
5. Vzdělávací, zábavné a
jiné kroužky.
Voj. zátišími bylo: v minulém období pořádáno celkem:
452 oslav a akademií,
440 besed a večírků;
1440 přednášek se světelnými obrazy,
2059 jiných přednášek,
676 koncertů,
16.574 radiofonické produkce,
551 divadelních představení,
7200 kinematografických představení,
288 výletů a exkursí,
37 výstavek,
875 sportovních závodů,
1884 sportovních cvičení,
372 jiné výchovné podniky,
153 různé kursy (kursy měly dohromady 6234
vyučovací hodiny a 4229 účastníků).
V r. 1927 bylo vojenským letectvem provedeno celkem 95.682
letů a nalétáno 27.511 hodin 50 min. a 3,910.086
km. Uvedená čísla názorněji
vyjádřena znamenají, že by 1 letoun
při nepřetržitém letu nalétal
3 roky, 1 měsíc; 25 dní, 11 hodin 50 min.
Trať 3,910.086 km je taková vzdálenost, jako
97 a 3/4kráte kolem zeměkoule
na rovníku. Podle toho celkový výkon vojenského
letectva v r. 1927 byl takový, jakoby 97 letounů
oblétlo jednou zeměkouli na rovníku a 1 letoun
3/4 zeměkoule.
Z pozoruhodných leteckých úspěchů
docílených vojenskými letci sluší
uvésti opětné dobytí dvou světových
rekordů.
Dne 8. prosince 1927 dosaženo světového rekordu
na vzdálenost v uzavřeném okruhu v kategorii
lehkých dvousedadlových letadel do 400 kg nalétáním
1305 km 546 m. Let proveden na jednoplošníku "Avia"
B. H. 9 s motorem Walter 60 CV.
Dalšího světového rekordu dosaženo
téhož dne v kategorii jednosedadlových letadel
ve váze od 200-350 kg rovněž na vzdálenost
v uzavřeném okruhu nalétáním
170 km 728 m. Let byl proveden na jednoplošníku "Avia",
motor Walter 60 CV.
Oba světové rekordy byly schváleny mezinárodní
leteckou federací (F. A. J.).
Koncem léta minulého roku podniknut s letounem Š:
16 a motorem Loraine Dietrich 450 ks, zajímavý let
Praha-Tokio, který zastihuje zvláštní
zmínky pro svoji značnou sportovní cenu.
I v minulém období byly vojenští letci
Českoslovenští hlavními představiteli
praktického leteckého vývoje. Z kruhů
vojenských letců vycházejí nadále
významní praktičtí činitelé
civilního letectví a naše státní
aerolinie vybudovali a udržují letci vojenští.
Pro nedostatek vojenských lékařů z
povolání bylo nutno stále ještě
k obstaráváni vojenské zdravotnické
služby přibírati smluvní lékaře
občanské. K získání potřebného
dorostu vojenských lékařů vypisuje
vojenská správa studijní stipendia pro abiturienty
a posluchače lékařství. Mimo to přijímá
lékaře do svých služeb jako vojenské
lékaře z povolání.
O stipendia do konce července 1928 se přihlásila
celkem 120 abiturientů a mediků, bude však
moci býti uděleno pouze 30-40 stipendií.
Žádostí býv. ruských státních
příslušníků došlo celkem
15.
Vojenská správa spravuje celkem:
vojenských nemocnic | 27 |
vojenských léčeb. ústavů stálých | 5 |
vojenských léčeb. ústavů sezonních | 2 |
vojenských léčeb. ústavů pro choroby plicní | 2 |
Invalidovna | 1. |
Počet léčených vojenských osob včetně rodin vojenských gážistů ve vojenských.,nemocnicích činil za minulé období 56.305.
Počet vojenských osob léčených ve vojenských lázeňských ústavech činil 1.916.
Počet vojenských osob léčených v léčebných ústavech pro choroby plicní činily 2.572.
Dále spravuje vojenská správa 26 zubních ambulatorií, ve kterých bylo poskytnuto za minulé období 93.828 zubolékařských ordinací.
Vojenská škola lékařská vykazovala návštěvu 17 frekventantů.
Co se týče vojenského lékárnictví,
činil počet vojenských zdravotnických
skladů 3 a počet vojenských lékáren
18.
Vojenský zeměpisný ústav pokračoval v r. 1927 v programu z let dřívějších.
Kartografický odbor mimo jiné:
a) pokračoval na systematické změně
dřívější mapy speciální
1:75.000 hlavně tím, že měnil názvosloví
podle nových úředních pramenů,
užívaje této práce zároveň
k doplnění obsahu mapy evidenčními
daty a výsledky topografických prací aspoň,
pokud jde o komunikace.
b) Kreslí nové listy mapy speciální
1:75.000.
c) Upravuje některé listy generální
mapy 1:200.000, která byla provisorně vydána
pro vydání definitivní (do konce r. 1927
bylo z vydaných 38 listů již 23 definitivních).
d) Ukončí novou kresbu plánů cvičiště
u Milovic 1:25.000 vydaného letos v měřítku
1:10.000.
e) Kreslí letecké mapy generální list
B-5 "Střední Evropa".
f) Kreslí přehledné mapy 1:500.000 list B-2
Praha a přikročí ke kresbě dalšího
listu B-3 České Budějovice.
Astronomicko-geodetický odbor:
Astronomicky měřil zeměpisné šířky
na 6 trigonometrických bodech prvního řádu
v Podkarpatské Rusi, čímž toto měření
dokončeno a zároveň dokončeno měření
triangulační této země. Celkem bylo
v Podkarpatské Rusi měřeno 18 astronomických
azymutů.
Pro triangulaci brdské střelnice postaveny 32 měřičské
rozhledny výšky 10-32.50 m, 4 čtyřboké
pyramidy a 40 trojbokých pyramid výšky 5-6
m a 26 signálů stromových.
Kromě toho postaveny 3 stromové rozhledny rekognoskační
výšky 30-35 m.
Trigonometrická síť jest rozložena na
území více než 1.000 km2.
Stabilisováno bylo celkem 1.000 bodů. Nově
určeno 119 bodů. Úhlové měření
provedeno na 77 bodech, trigonometricky zaměřeno
506 výškových směrů.
Na Slovensku a Podkarpatské Rusi znivelováno nově
312 km při 10.097 přestavách a osazeno 496
nivelačních značek.
Topografický odbor:
V měřítku 1:10.000 nově vyměřil
2054 km2, revidoval 1.284 km2 a reambuloval
3.47 km2.
Nově bylo měřeno ve východním
Slezsku a východní části Hlučínska.
Reambulace a revise byla prováděna v oblasti speciálních
map Karlovy Vary, město Teplá, Horšův
Týn, Kladno, Praha (zde byla provedena reambulace elaborátu,
který celkem od r. 1877 nebyl opraven), Krumlov a Kroměříž.
Z fotogrametrických prací bylo dokončeno
vypracování plánů 1:1.000 údolí
Vltavy v úseku Kamýk-Žlákovice. Dále
pořizován podklad pro nové měření
v oblasti Brd, ve které se pracuje topograficky počínajíc
letošním rokem.
Fotogrametrické oddělení užilo 32 stanic.
Polygonální měření vykonal
v celkové délce 726 km a obsahovalo 420 bodů.
Topografických triangulací určena 235 bodů
jako příprava pro detailní práce topografické.
Reprodukční práce vojenského zeměpisného
ústavu těší se stále stoupající
oblibě pro svoji přesnost a úpravu.
Skladových výrobků bylo v minulém
období prodáno celkem 337.231 kusů. Vzestupná
tendence odbytu jest zřejmá z počtu objednávek,
který se stále zvyšuje a jeví se v jednotlivých
letech takto:
1920 | 1.759 |
1921 | 2.518 |
1922 | 2.926 |
1923 | 3.180 |
1924 | 4.410 |
1925 | 4.280 |
1926 | 4.610 |
1927 | 5.080 |
Za I. pololetí 1928 přijal vojenský zeměpisný
ústav 3.601 objednávku. Za stejný čas
v r. 1927 dosaženo pouze 2.810 objednávek.
Hlavními obory působnosti ministerstva vnitra jsou
obstarávání správy vnitřní
a péče o veřejnou bezpečnost.
Výkonnými orgány správy vnitřní
jsou politické úřady zemské a okresní,
jež spolupůsobí při výkonu agendy
téměř všech ministerstev.
Péče o veřejnou bezpečnost přináleží
jednak úřadům politickým, jednak pak
úřadům policejním a četnictvu.
Pokud jde o ústředí samo, bylo již v
důvodové zprávě l finančnímu
zákonu pro rok 1928 uvedeno, že úsilí
ministerstva vnitra se neslo k tomu, aby byla vybudována
jednotná definitivní organisace úřadů
vnitřní správy pro celé státní
území a aby byla zajištěna bezvadná
a nerušená činnost úřadů
těch ve všech jim svěřených oborech.
V roce 1928 pracovalo se na provedení stěžejního
díla v tomto směru, zákona ze dne 14. července
1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické
správy, a byly učiněny potřebné
přípravy, aby umožněn byl včasný
a hladký přechod do nové správní
organisace.
V té příčině dlužno zejména
též poukázati na řadu nařízení,
jež k provedení zmíněného zákona
byla vydána pod čísly 93-99/1928 Sb. z. a
n.
V oboru péče státně-zaměstnanecké
bylo pracováno na dalším provádění
zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb.
z. a n.
Z ostatních záhonů a nařízení
vládních, vypracovaných v roce 1928 ministerstvem
vnitra, dlužno uvésti zejména osnovu zákona
ze dne 31. ledna 1928, č. 28 Sb. z. a n., jímž
doplněny zákony o četnictvu a sborech stráže
bezpečnosti hlavně v tom smyslu, že nově
podle praktických zkušenosti upraveny byly případy,
kdy četnictvo a policie smí používati
zbraní; dále zákon z 29. března 1928,
č. 55 Sb. z. a n., o cestovních pasech, jímž
dosavadní rozptýlené předpisy unifikovány
a zmodernisovány, dále osnovu vládního
nařízení ze dne 2. dubna 1928, č.
8 Sb. z. a n., o potulných cikánech, jímž
upraveny hlavně soupis a evidence jejich, jakož i
osnovu vládního nařízení ze
dne 29. března 1928, č. 51 Sb. z. a n., o úpravě
taxy za rybářské lístky a vládního
nařízení o úpravě některých
otázek, týkajících se okresních
hospodářských záložen v Čechách.
Z programu přípravných prací legislativních
dlužno uvésti, že připravuji se zejména
osnova zákona o nejvyšším správním
soudě, zákona o řešení kompetenčních
konfliktů, zákona o sloučení, rozloučení
obcí a změnách obecních hranic, zákona
o volbách, zákona o úpravě peněžních
ústavů ve smyslu ustanovení odst. 4., hlava
II zákona o organisaci politické správy,
nového řádu o policii silniční,
dále návrh zákona o výbušninách,
jakož i osnova zákona o správním právu
a řízení trestním.
Pokud se specielně týče služby bezpečnostní,
věnuje se službě této plná pozornost.
Bezpečnostní úřady a orgány
vypravují se postupně tak, jak toho vyžaduje
moderní služba bezpečnostní.
Všemožná pozornost věnuje se vhodném
ubytováni mužstva, povznesení jeho všeobecného
vzdělání a řádnému vyškolení.
Za účelem co nejintensivnějšího
potírání zločinnosti bylo v roce 1928
zřízeno 40 četnických pátracích
stanic, jež vyvíjejí činnost velmi úspěšnou.
Jednotlivě četnické stanice vybavují
se telefony a uvažuje se, aby aspoň nejdůležitější
stanice byly vybaveny radiovými přijímači.
Při tom, pokud ohledy na státní bezpečnost
a důvody národohospodářské
připouštěly, byla cestovnímu a cizineckému
ruchu poskytnuta dalekosáhlá ulehčení.
Ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými
ministerstvy sprostilo také v roce 1928 visové povinnosti
návštěvníky veletrhů pražských,
libereckých a bratislavských. Návštěvníkům
vzorkových veletrhů vídeňských
byl povolen průjezd územím Československé
republiky bez průjezdních vis za předpokladu,
že vláda rakouská rovněž nebude
žádati průjezdních vis od návštěvníků
veletrhů pražských. Návštěvníkům
lipských veletrhů udílejí se průjezdní
visa zdarma a v důsledku toho udílejí německé
zastupitelské úřady zdarma průjezdní
visa návštěvníkům pražských
vzorkových veletrhů.
Vyhláškami ministerstva vnitra byla zrušena visová
povinnost ve styku s Rakouskem, Německem, Finskem, Belgií
a královstvím SHS.
Ve styku s Německem upraven byl v roce 1928 pohraniční
styk, jakož i styk turistický na basi, odpovídající
požadavkům moderní doby (viz vyhlášku
ministerstva vnitra, uveřejněnou pod č. 60/1928
Sb. z. a n.).
Ministerstvo vnitra pracuje stále v dohodě s ministerstvem
zahraničních věcí na uvolnění
pasových předpisů, vedeno jsouc snahou přiblížiti
se pokud možno poměrům mírovým,
nepouštějíc však se zřetele zájmy
bezpečnosti státní a zájmy národohospodářské.
Jako v letech předešlých, tak i v roce 1928
přináležel ministerstvu vnitra úkol
obzvláště rozsáhlý při
provádění předpisů o státním
občanství na základě ústavních
zákonů a předpisů jimi v platnost
ponechaných. zejména také ustanovení
mírových smluv v ně pojatých.
Kromě nařizovací a dozorčí
činnosti šlo tu v nesčetných případech
jednak o určování státního
občanství ať k žádosti stran, ať
z povinnosti úřední, jednak o rozhodování
o žádostech a odvoláních ve věci
přiznání státního občanství
i ve věci opcí a o rozhodování otázek
domovského práva. Účinky přechodných
norem povahy mezistátní, záležející
v tom, že značný počet obyvatelstva
má nyní cizí státní příslušnost
jeví se dosud tím, že cizinci tito se velmi
četně domáhají československého
státního občanství, a to obzvláště
pokud jde o občany bývalého Uherska, kteřížto
v míře nejrozsáhlejší uplatňují
nárok na udělení československého
státního občanství podle zákona
č. 152/1926 Sb. z. a n. Počet případů
posléz uvedených dosáhl téměř
číslice 5000. Ježto žádosti takové
lze podávati do 5 roků od počátku
působnosti zákona, t. j. od 22. srpna 1926, jest
nepochybno, že během této doby počet
žádostí značně ještě
vzroste.
V příčině mezistátních
smluv o státním občanství se podotýká,
že v běžném roce spolupůsobí
ministerstvo vnitra při sdělávání
takovéto smlouvy se Spojenými státy severoamerickými.
Jako nejvyšší úřad v záležitostech
nadačních provedlo ministerstvo vnitra - jak bylo
ostatně již naznačeno v důvodové
zprávě k finančnímu zákonu
pro rok 1928 -, pozemkovou reformu u nadací vlastnících
půdu zemědělskou a provádí
se pozemková reforma půdy lesní, těmto
nadacím patřící. Pokračováno
bylo v přeměně jednotlivých nadací
vzhledem k ustanovení zákona č. 61/1918 Sb.
z. a n. o zrušení šlechtictví.
Rovněž provádí se dohoda mezi republikou
Československou a republikou Rakouskou o provedení
čl. 266. posledního odstavce a 273. mírové
smlouvy St. Germainské o nadacích, majetku kolektivit
a veřejných osob právnických. Jednání
o téže materii podle čl. 249. a 256. mírové
smlouvy Trianonské s Maďarskem jsou sice toho času
přerušena, avšak podle dřívějšího
průběhu jednání lze očekávati,
že i tu bude dosaženo dohody. Na základě
dohody, sjednané dne 30. dubna 1926 byla provedena rozluka
býv. rakouských společností Zlatého
a Bílého Kříže.
Téměř skončeny jsou již práce,
spojené s rozlukou správních pomůcek
s republikou Rakouskou; provádí se dohoda s Maďarskem
o vydání správních spisů publikovaná
ve Sbírce zákonů a nařízení
pod č. 160/1927.
V roce 1929 bude pravděpodobně již dokončeno
provedení dohody, sjednané dne 7. prosince 1925
s republikou Rakouskou, týkající se rozluky
majetku nadací, kolektivit a veřejných osob
právnických, dále spisová rozluka
s Rumunskem, Polskem a Maďarskem a pokračováno
bude v jednání s Maďarskem o provedení
čl. 249. a 256. mírové smlouvy Trianonské.
V této souvislosti bylo by se zmíniti ještě
o tom, že v roce 1928 byl vydán tiskem úřední
místopis Slovenska revidovaný po stránce
historické, jazykové a administrativní a
že se dohotovuje tisk úředního místopisu
Podkarpatské Rusi.
Ve výborech úřední komise pro očistu
úřední mluvy projednává se
odborné poštovní, telegrafní a telefonní
názvosloví, jakož i všeobecná všem
resortům společná terminologie úřední.
Ku projednání ve výborech jest krosně
toho připojeno ministerstvem národní obrany
vypracované názvosloví automobilové
a názvosloví různých nástrojů,
nářadí a náčiní.
K dozoru nad spořitelnami podle zákona č.
302/1920 Sb. z. a n. budiž uvedeno, že dozor vztahoval
se tu celkem na 374 spořitelny. Snaha ministerstva vnitra
směřovala tu především ke konečné
konsolidaci poměrů těch spořitelen,
které byly postiženy důsledky války.
V tom směru bylo možno přikročiti ke
konečnému řešení u spořitelny
šluknovské, na níž závisí
celá řada ústavů lidového peněžnictví.
Ministerstvo vnitra snaží se podle daných poměrů
upevniti vnitřní sílu spořitelen také
fusemi menších spořitelen s většími.
Vedle toho bylo pracováno na rozšíření
spořitelnictví na Slovensku a Podkarpatské
Rusi.
V roce 1928 povoleno dosud zřízení 12 nových
akciových společností, jejichž akciový
kapitál obnáší dohromady 36,600.000
Kč. Mimo to změnilo 11 podniků trvajících
dosud jako společnosti s ručením omezeným
aneb obchodní veřejné společnosti
atd. svoji právní formu a přeměnilo
se na akciové společnosti s akciovým kapitálem
dohromady 21,580.000 Kč. Zvýšen akciový
kapitál celkem u 27 akciových společností
o obnos 208,737.000 Kč a redukován u 15 společností
o 141,053.000 Kč.
Ku provozování obchodů v tuzemsku připuštěny
dosud 2 cizozemské akciové společnosti.
Dále spolupůsobeno při jednáních
o obchodních smlouvách, pří provádění
zákona nostrifikačního a zápisech
společností s ručením omezeným.
V oborech státního dozoru nad soukromými
pojišťovnami bylo v roce 1928 vedle běžné
agendy úkolem ministerstva vnitra hlavně působiti
k bezvadnému a úplnému provedení mezistátních
úmluv s Rakouskem (č. 34/1927 Sb. z. a n.) a Italií
(č. 35/1927 Sb. z: a n:), které zabezpečují
čsl. státním příslušníkům
výplatu životních pojištění,
uzavřených před 26. únorem 1919, nezkráceně
v československých korunách. Dále
konala se jednání za účelem provádění
výplaty pojistek, uzavřených našimi
příslušníky u říšskoněmeckých
pojišťoven a znějících na staré
rakouské koruny, plně v korunách čsl.
Běžná agenda byla rozmnožena dozorem nad
prováděním koncesních podmínek
oněch pojišťoven, jímž byla udělena
koncese v roce 1927.
Na programu pro dobu nejblíže příští
je provádění revisí v ústavech,
které likvidují starorakouské pojistky cizích
pojišťoven a vyřízení koncesních
žádostí oněch říšskoněmeckých
pojišťoven, které zde dosud pracují na
základě hospodářské dohody.
Mimo to připravuje se vydání zákona
proti podloudné činnosti cizích pojišťoven,
které na území republiky Československé
nemají oprávnění obchodovati a zákona
o zrušení poplatků ze zajišťovacích
smluv.
Ke konci bylo by se ještě zmíniti o činnosti
archivu ministerstva vnitra, v kteréžto příčině
budiž uvedeno zejména toto:
Činnost archivu ministerstva vnitra záležela
především v tom, že byly archivní
fondy pořádány; katalogisovány a vydávány
z nich spisy pro úřední potřebu. Dále
byla podávána dobrá zdání o
záležitostech správních všeho druhu,
pokud sahaly původem svým do minulosti, ať
se k nim doklady v archivu nalézaly čili nic.
Taková dobrá zdání byla pracována
nejen pro úřady politické (ministerstvo vnitra
a zemskou správu politickou v Čechách), nýbrž
i pro úřady soudní, jakož i pro ministerstvo
financí, školství a národní osvěty
a veřejných prací. Kromě toho byly
zodpovídány četné vědecké
dotazy a vyhledávání materiál pro
velký počet vědeckých badatelů
tu- i cizozemských. Revise skartovaných spisů
se stanoviska historicko-archivního byla prováděna
u politických, soudních a finančních
úřadů všech instancí v Čechách
a částečně také na Moravě,
jakož i u ministerstva sociální péče,
spisy historicky cenné byly od těchto úřadů
přebírány k dalšímu archivnímu
opatřování. Značnou část
archivní agendy tvoří správa státních
desk zemských, jichž neustále se používá
jak k účelům historickým, tak právním.
Přihlíženo bylo také se vší
horlivostí k dalšímu doplňování
příruční knihovny archivní,
která slouží k vyřizování
všech úředních a vědeckých
přací, v archivu uložených. Pokud jde
o vlastní publikační činnost, byl
vydán I. svazek Sborníku archivu ministerstva vnitra
s pojednáním Dr. Frant. Roubíka: Počátky
policejního ředitelství v Praze.
Ukázkami svých fondů, jakož i výkazy
své činnosti účastnil se archiv ministerstva
vnitra výstavy VI. sjezdu čsl. lékařů,
přírodozpytců a inženýrů
v Praze, jakož i výstavy soudobé kultury v
Brně.
V druhé polovici roku 1928 a v roce 1929 bude archiv ministerstva
vnitra pokračovati především v pořádání
a katalogisování svých fondů; pokud
to běžná agenda a sepisování
dobrých zdání připustí. Archiv
bude zároveň pokračovati v revisi skartovaných
spisů u jednotlivých státních instancí,
hlavně však v revisi a pořádání
krajských archivů v Čechách, kterážto
práce vzhledem k počtu a rozsahu těchto archivů
bude vyžadovati značného času. Mimo
to se dotiskne II. svazek Sborníku archivu ministerstva
vnitra, jenž jest již z polovice vytištěn,
a jenž obsahuje několik větších
prací úředníků archivních
o význačných fondech archivu ministerstva
vnitra.
Rekapitulujíc uvádí ministerstvo vnitra ke
konci zprávy o své činnosti v době
povodní a příští tato:
Resortu ministerstva vnitra - jehož činnost obráží
se navenek hlavně v podřízených úřadech
a orgánech - bylo v organismu státním svěřena
vysoce důležité poslání: býti
ochráncem veřejného pořádku
a záštitou veřejné bezpečnosti.
Resort ministerstva vnitra vynasnažoval se zodpovědnému
tomuto poslání svému ze všech sil plně
vyhověti a vynasnaží se, aby tomu bylo i po
všechnu dobu příští.
K vlastním rozpočtovým číslicím
se přehledně uvádí toto:
V návrhu rozpočtu na rok 1929 preliminují
se výdaje ministerstva vnitra (kap. 6.) částkou
709.8 mil. Kč; v rozpočtu na rak 1928 byly preliminovány
výdaje ministerstva vnitra (kap. 6.) částkou
648.3 mil. Kč, preliminuje se tedy pro rok 1929 více
o 61.5 mil. Kč. Jednotlivě dlužno proti rozpočtu
kap. 6., pro rok 1928, nehledíc ke zvýšeným
osobním výdajům v důsledku provedení
systemisace podle zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.
a vládních nařízení č.
113/1926 Sb. z, a n., č. 114/1926 Sb. z. a n. uvésti
tato význačnější zvýšení
a snížení rozpočtových položek:
Na provedení správní reformy podle zákona
ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z.
a n., zařazuje se potřeba pro celý správní
rok 1929 částku 84.0 mil. Kč, čímž
vzniká proti roku 1928 větší náklad
o 51.1 mil. Kč.
U četnictva preliminuje se vzhledem k nabytým zkušenostem
na cestovních výlohách o 1.3 mil. Kč
více; rovněž nájemné za četnické
kasárny preliminuje se vzhledem ku přípustnému
zvýšení činží podle zákonných
ustanovení částkou o 1.7 mil. Kč vyšší.
Úvěr na vyživovací příspěvky
byl zvýšen vzhledem k posavadním výsledkům
a částku 0.3 mil. Kč a úvěr
na péči o občanské poškozence
bylo nutno k cíli likvidace válečných
škod zvýšiti o 5 mil. Kč.
Téměř u všech ostatních položek
snižují se úvěry o částku,
jak jen bylo možno co nejvyšší.
Příjmy na rok 1929 preliminují se částkou
11.3 mil. Kč, tedy proti částce na rok 1928
preliminované 11.5 mil. Kč; méně o
0.2 mil. Kč. Snížení toto odůvodňuje
se zejména snížením výnosu poplatků
zaevidování pasů.