Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

*) V počtu obsažení posluchači prvých dvou ročníků obou směrů dohromady:

V předchozím školním roce 1927-28 bylo státních středních škol a ústavů učitelských 305; přibyly letos dva ústavy, a to jeden postátněním (německá zemská reálka v Brně) a jeden zřízením (český ústav pro učitelky domácích nauk v Opavě).

Změny typu nastaly tyto: německé gymnasium v Chomutově bylo změněno v reálné gymnasium dívčí reformní reálné gymnasium v Košicích bylo změněno v reálné gymnasium, německé reformní reálné gymnasium v Plzni bylo změněno v reálné gymnasium, reálky v Praze XIII. a v Brně-Husovicích byly změněny v reálná gymnasia.

Osamostatněno bylo reformně reálně gymnasijní oddělení při reálce v Českých Budějovicích, pokračuje se v rušení učitelského ústavu v Košicích a ve změně nižšího reálného gymnasia ve Velké Revúci na měšťanskou školu.

V předcházejícím školním roce 1927/28 bylo 72 nestátních ústavů; letos ubyl jeden postátněním (německá zemská reálka v Brně).

Změna typu nastala u městského dívčího reformního reálného gymnasia v Hradci Králové, které bylo změněno v reálné gymnasium.

Tyto nestátní ústavy podporuje stát v různé míře.

Veškeren osobní náklad nese stát na evangelických gymnasiích v Kežmarku a Prešově a na 20 dívčích středních školách (českých a 11 německých), v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, takže ryze nestátních jest pouze 43 ústavů, z nichž jest 23 středních škol, 16 učitelských ústavů a 10 odborných učitelských ústavů. Z toho jest státem podporováno 18 středních škol, 8 učitelských ústavů a 2 odborné učitelské ústavy. V tomto počtu jest zahrnuto také 8 moravských zemských středních škol, a to 6 českých (Brod Uherský, Holešov, Litovel, Meziříčí Velké, Prostějov) a 3 německé (Hustopeče, Rýmařov a Šternberk). Na těchto středních školách hradí země Morava osobní náklad, kdežto věcný náklad připadá k tíži příslušným městům, jež za to vybírají školné pro svou pokladnu a od státu dostávají menší podpory. Právo veřejnosti patří těmto zemským středním školám podle znění příslušného zemského zákona i bez výslovného propůjčení se strany ministerstva (srv. výnos ze dne 17. listopadu 1872, č. 5556). Ostatní nestátní střední školy jsou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zřízeny podle nařízení ze dne 27. června 1853, č. 309 ř. z., nestátní učitelské ústavy podle zákona ze dne 14. května 1869, č. 62 ř. z., §§ 68-73. Mají vesměs právo veřejnosti, udělené většinou na dobu zachování zákonitých podmínek. Podle vydržovatele včetně 20 ústavů s postátněným učitelským personálem se dělí takto:

Poznámka: d. = dívčí.

Na Slovensku a Podkarpatské Rwsi jsou nestátní střední školy vesměs církevní, zřízené podle § 54 zákonného článku XXX. ze dne 23. května 1883; nestátní učitelské ústavy jsou tu rovněž vesměs církevní, zřízené podle zákonného článku XXXVIII. ze dne 5. prosince 1868. Mají všecky trvalé právo veřejnosti. Na Slovensku jsou 3 katolické střední školy (františkánské gymnasium v Malackách; patronátní reálné gymnasium v Klášteře pod Zniovem a maďarské benediktinské gymnasium v Komárně) a 2 evangelické (v Kežmarku a Prešově); na Podkarpatské Rusi jest v Mukačevě hebrejské reformní reálné gymnasium. Učitelské ústavy jsou čtyři římskokatolické (Levoča, Spišské Podhradí, Trnava a maďarský v Bratislavě) a tři řeckokatolické (Prešov a dva v Užhorodě, mužský a ženský), S vydržovatelem benedikt. gymnasia v Komárně má stát smlouvu, podle níž doplňuje platy profesorů na výši platů profesorů státních; tyto platové doplňky se vyplácejí i neřeholním učitelům na církevních učitelských ústavech, S vydržovateli evangelických středních škol v Kežmarku a Prešově má stát smlouvy z roku 1917, podle nichž stát platí všechen profesorský i zřízenecký personál; vydržovatelé pak nesou věcný náklad: Na ústavy v Klášteře pod Zniovem, Malackách a Mukačevě stát nepřispívá.

1. Ve škol. roce 1927-28 bylo vlastních škol středních 296 a učitelských ústavů 62; počet tento se nezměnil ani v roce 1928-29. Přibyl pouze český ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk v Opavě, takže počet odborných ústavů učitelských se z 19 zvýšil na 20. Tím celkové číslo středoškolských ústavů z 377 se změnilo na 378.

2. Osamostatněno bylo reformně reálně gymnasijní oddělení při reálce v Českých Budějovicích.

3. V reálná gymnasia byla změněna dívčí reformní reálná gymnasia v Hradci Králové a v Košicích, německé gymnasium v Chomutově, německé reformní reálné gymnasium v Plzni a reálky v Praze XIII. a v Brně-Husovicích.

4. Postupně se ruší učitelský ústav v Košicích.

5. Přenáší se učitelský ústav z Přerova do Znojma.

6. Neotevřen zůstal městský ženský učitelský ústav v Litoměřicích.

7. Mění se reálné gymnasium ve Velké Revúci v měšťanskou školu.

8. Postátněna byla německá zemská reálka v Brně.

9 Nižší střední školy jsou tři: reálná gymnasia v Dolním Kubíně a v Trstené a německá reálka v Hustopečích.

10. Pobočná oddělení neb třídy jsou tyto:

a) jinojazyčná téhož typu: Maďarská úplná pobočná oddělení (1.-8. tř.) jsou při reálných gymnasiích v Berehově a Nových Zámcích a při reformním reálném gymnasium v Lučenci. Československá pobočná oddělení jsou při německém evangelickém reálném gymnasiu v Kežmarku (1.-2. tř.), při maďarském reálném gymnasiu v Rimavské Sobotě (l.-8. tř.) při ruských reálných gymnasiích v Mukačevě (1.-4. tř.) a Užhorodě (1.-7. tř.). Polské pobočky jsou při učitelském ústavě ve Slezské Ostravě, maďarské pobočky jsou při učitelském ústavě v Bratislavě;

b) stejnojazyčná různého typu: České gymnasium Jirsíkovo v Českých Budějovicích má trvalé reálné gymnasijní pobočky v 5.-8. třídě, šest poboček reformně reálně gymnasijních (dívčích) má reálné gymnasium v Chrudimi. Čtyři gymnasijní pobočky má první reálné gymnasium v Praze II., dvě gymnasijní pobočky má německé reálné gymnasium v Praze II., po jedné gymnasijní pobočce mají reálné gymnasium v Pardubicích a německé reformní gymnasium ve Znojmě. Tři pobočky reálné jsou při německém reálném gymnasium v Olomouci, jedna pobočka reálná jest na německém reálném gymnasiu v Bratislavě. K městskému dívčímu reformnímu reálnému gymnasium v Praze II. jest přičleněna šestitřídní vyšší dívčí škola.

11. Organisaci svou mění tyto ústavy:

a) gymnasia na reálná gymnasia: 6 československých (Báňská Bystřice, Benešov, Vysoké Mýto, Třebíč, Vyškov a Zábřeh) a 2 německé (Chomutov a Olomouc);

b) reformní reálná gymnasia na reálná gymnasia: 3 československá dívčí (Hradec Králové, Košice a Plzeň), jedno německé (Plzeň) a jedna ruské (Chust);

c) reálná gymnasia na reformní reálná gymnasia: 3 československá (Litomyšl, Trutnov, Ústí nad Labem);

d) reálky na reálná gymnasia: Brno-Husovice a Praha XIII.

12. Abiturientské kursy jsou při třech československých ústavech učitelských v Brně (mužský), v Hradci Králové (koedukční) a v Praze (mužský).

13. Neúplných jest 24 ústavů:

a) postupně se doplňuje 8 ústavů Československých: Kežmark (pobočné oddělení), Klášter Pod Zniovem, Malacky, Michalovce, Mukačevo (pobočné oddělení), Mukačevo (hebrejské), Užhorod (pobočné oddělení), Vary Karlovy;

b) pro postupné rušení 2 ústavy: reálné gymnasium ve Velké Revúci a učitelský ústav v Košicích;

c) jednotlivé třídy (ročníky) chybějí 5 ústavům: učitelský ústav v Čáslavi jest bez 2. ročníku, učitelský ústav v Štubňanských Teplicích bez 3. a 4. ročníku, německé reformní reálné gymnasium v Novém Jičíně je bez 8. třídy, německé reálné gymnasium v Uničově je bez 1., 3. a 5. třídy, německé dívčí reformní reálné gymnasium v Karl. Varech je bez 6. a 8. třídy;

d) střídavé třídy (ročníky) má 9 ústavů: řádové reálné gymnasium v Praze XII. (čtyři liché třídy), řádové učitelské ústavy ženské v Českých Budějovicích u sv. Josefa a v Kutné Hoře (po dvou lichých ročnících), německý učitelský ústav v Opavě (dva liché ročníky), řádové učitelské ústavy ženské v českých Budějovicích u Nejsv. Svátosti a v Praze u sv. Anny (po dvou sudých ročnících), německý ženský učitelský ústav v Ústí nad Labem, polský pobočný ústav učitelský ve Slezské Ostravě a maďarský pobočný ústav učitelský v Bratislavě (po dvou sudých ročnicích).