Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Z rozsáhlé činnosti ministerstva školství a národní osvěty bylo by letos uvésti zejména toto:

V oboru školství národního byl již vládou schválen návrh zákona o pomocných školách a předložen Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání. vládě ke schválení byly předloženy návrhy zákonů o úpravě právních poměrů nestátních činitelů aktivních na Slovensku a v Podk. Rusi, a úpravě pensí nestátních učitelů na Slovensku a v Podk. Rusi a o okresních školních inspektorech. S ostatními ministerstvy projednávají se návrhy zákonů o školách mateřských, o obvodových újezdních; školách měšťanských, o čtvrtých třídách měšťanských škol a o zemských školních radách pro Slovensko a Podk. Rus. Služební pragmatika učitelská je hotova a byla předložena vládě ke schválení. V revisi řádu školního a vyučovacího se pokračuje.

Na Slovensku a v Podk. Rusi pokračuje se ve zřizování a budování lidových škol pro děti nezaškolené.

Na Slovensku důsledkem prodloužení docházky školní na 8 školních roků přibudou do národních škol počátkem školního roku 1928/29 děti sedmého roku vyučovacího a počátkem škol. roku 1929/30 také děti osmého roku vyučovacího.

Školní správa věnuje zvláštní pozornost tomu, aby bylo zabezpečeno a stabilisováno vyučování dětí v území národnostně smíšeném ve školách menšinových. Podle možnosti daných každoročním úvěrem odčiňuje se nedostatečné umístění škol novostavbami nebo koupí budov.

Pokud jde o věci pedagogické pracuje se na nových normálních osnovách pro školy obecné, zvláště pak na osnovách pro školy hluchoněmých a slepých a na výchovných a vyučovacích směrnicích pro školy pomocné. Pracuje se dále na nových předpisech o zkouškách způsobilosti učitelské pro školy národní. Připravují se nové instrukce pro zakládání, zařízení a správu školních zahrad. V projednávání je nový řád pro schvalování učebných knih a. pomůcek školních.

Na středních školách a učitelských ústavech se v roce 1928 opětně značně zmenšil počte žactva. Kdežto v školním roce 1925/26 bylo na těchto školách zapsáno 110.761 žáků v 3.259 třídách a v školním roce 1926/27 ještě 105.356 žáků ve 3.214 třídách, klesl tento počet žactva ve školním roce 1927/28 na 98.272 a počet tříd na 3.126.

V organisaci středních škol byly provedeny jen menší změny. Tak byl zřízen ústav domácích nauk při českém státním ústavě učitelském v Opavě a byly od svého kmenového ústavu odloučeny a v samostatný ústav proměněny ref. reálně gymnasijní pobočky české státní reálky v Českých Budějovicích, maďarské pobočky při státním reálném gymnasiu v Košicích. Kromě toho české státní reálky v Praze XII. a v Brně-Husovicích, jakož i německé státní reformní reálné gymnasium v Plzni byly změněny na reálná gymnasia.

V oboru stavebním byly dokončeny školní budovy středoškolské v Brandýse nad Labem, Jaroměři a v Novém Jičíně, bylo pokračováno ve stavbách nových budov pro střední školy v Kralupech nad Vltavou v Brně, v Brně-Králově Poli a v Bohumíně a byly zahájeny novostavby v Michalovcích.

Na zdokonalení vnitřního zařízení a sbírek učebných pomůcek byly četným ústavům státním uděleny přiměřené dotace a rovněž vydržovatelům nestátních středních škol a spoluvydržovatelům státních středních škol byly uděleny přiměřené státní podpory na vydržování zmíněných škol nebo na úlevu smluvních závazků k nim.

Z odborného školství spadají do působnosti ministerstva školství a národní osvěty učiliště obchodní, učiliště průmyslová a živnostenská (školy průmyslové, školy odborné pro jednotlivá živnostenská odvětví a živnostenské pokračovací školy), a konečně odborné školy pro ženská povolání.

V obchodním školství postátňovací akce vzhledem k počtu míst, daných systemisací, nepokročila.

Kontrolou umístění absolventů obchodních učilišť, po několik let konanou, bylo zjištěno, že nynější počet i dislokace obchodních učilišť postačuje asi potřebě průmyslu a obchodu, a že absolventi dosahují většinou záhy po absolvování vhodného umístění v praksi. Kromě Slovenska nejeví se tudíž potřeba nových obchodních učilišť.

Ve vnitřní reformě obchodního školství byla podle plánu pokračováno. Veřejné školy obchodní (dvouleté) mají již definitivní osnovy, vyhovující potřebám absolventů. Na definitivních osnovách pra obchodní akademie se dosud pracuje. Jejich zavedení bude znamenati odklon od dosavadních tradic a těsné přimknutí k potřebám změněných poměrů v obchodu a průmyslu. V prvé řadě reformováno vzdělání jazykové, jehož význam neobyčejně stoupl tím, že český obchod začíná se postupně odpoutávati od zahraničních zprostředkovatelů a béře export i import do svých rukou, k čemuž potřebuje sil bezpečně ovládajících cizí jazyky.

Nová úprava jazykového vyučování jest tak dalece připravena, že v příštím školním roce vyjde první část nových učebnic, jež umožní provedení reformy na školách.

Pro vyučování předmětů komerčních na obchodních akademiích byly vykonány předběžné přípravy do té míry, že za jeden nebo dva školní roky po reformě vyučování jazykového bude i pro reformu vyučování v těchto předmětech vše, jmenovitě též učebnice, připravena.

Na průmyslových odborných školách pro jednotlivá odvětví živnostenská bylo pokračováno v plánovitém zařizování školních dílen. Činnost kursovní pro nedostatek vyučujících nemohla býti rozšířena, jak by toho poměry vyžadovaly, nicméně počet konaných kursů neklesl proti účelu předešlému. Značný zájem všech škol soustředil se na pracích určených pro výstavu soudobé kultury v Brně, jež byly vesměs včas hotovy. Dokonalým vybavením dílen, organisací práce v nich, zavedením seriové výroby bylo dosaženo naprosto těsného kontaktu s výrobou, takže absolvent školu vychodivší při přestupu do dílny závodu z dílny školní tohoto přestupu ani nepozoruje.

Živnostenské pokračovací (učňovské) školy v roce uplynulém byl dále zodborňovány, takže již téměř polovina všech účtů do živnostenských pokračovacích škol docházejících jest vyučována se zřetelem k vlastnímu oboru.

Přikročeno k nové úpravě vyučovacích osnov a stanoveny směrnice pro jejich vypracování. Jednak z prostředků fondu, zřízeného zákonem číslo 4/1926 Sb. z. a n., jednak z příslušné položky státního rozpočtu umožněno bylo opatření vlastních budov a místností pro některé školy, na nichž v důsledku toho zavedeno vyučování celodenní a desetiměsíční školní rok.

Dávno připravená osnova zákona o učňovském školství byla vzhledem k zákonu o organisaci politické správy přepracována a dána interesovaným činitelům k vyjádření.

Na odborných školách pro ženská povolání bylo převzato několik učitelských sil ve smyslu zákona ze dne 20. prosince 1923; čís. 22 Sb. z. a n. Pokud bylo vyhověno podmínkám zákonným, bylo povaleno zřízení některých nových škol tohoto druhu.

Veškeré vše uvedené odborné škol se zúčastnily vlastními exposicemi výstavy soudobé kultury v Brně, jež svědčily a tom, že o stránce technické a umělecké i po stránce přesnosti výroby a provedení, konečně i dochvilnosti instalace odpovídají nejpřísnějším požadavkům. Kromě toho zúčastnily se odborné školy též výstavy emailu ve Stuttgartě a knižní výstavy ve Florencii.

V oboru vysokého školství byla provedena reforma studia. zeměměřičského na vysokých školách technických, zřízena a v činnost uvedena Svobodná škola politických nauk v Praze, projednány a schváleny statuty Slovanského a Orientálního ústavu a učiněno vše potřebné pro úplné aktivování obou těchto ústavů. Dále bylo pokračováno v projednávání reformy studia hornického a hutnického inženýrství na vysoké škole báňské v Příbrami a studia. theologického na katolických fakultách bohosloveckých. Kromě toho byla pokračováno v přípravách zejména k reformě studia právnického, farmaceutického a pojistné techniky, jakož i v jiných organisačních pracích.

Aby byla zjednána ve smyslu § 55 ústavní listiny právní base pro vydávání a změny různých vysokoškolských řádů vládními nařízeními a aby bylo docíleno jednotnosti v legislativní úpravě těchto rozmanitých řádů, byla připravena osnova zákona o úpravě některých právních poměrů na československých státních vysokých školách a samostatných vědeckých ústavech a knihovnách, jakož i o zřizování těchto ústavů a knihoven. Tento zákon má býti právním podkladem pro všechny reformy studijní, které na vysokých školách buď již jsou nutnými, nebo později stanou se naléhavými.

Pokud jde o vybavení vysokých škol a vědeckých ústavů potřebnými místnostmi a zařízením, bylo pokračováno v mezích rozpočtu v pracích již dříve zahájených a učiněny potřebné přípravy pro další nutné akce v tomto směru.

Po stránce personální bylo podle platového zákona v rámci platné systemisace vykonáno vše potřebné, aby úspěšná činnost vysokých škol byla zabezpečena a podporována. Ministerstvo školství a národní osvěty zúčastnilo se zvláštní exposicí vysokých škol a vědeckých ústavů a laboratoří celostátní meliorační výstavy v roce 1928 v Praze a to se zřetelem k součinnosti ve vodním hospodářství.

Na výstavě soudobé kultury v roce 1928 v Brně byl po prvé učiněn pozoruhodný pokus vyjádřiti výstavnicky dnešní stav vědy duchové a technické kultury a školství vysokého se zřetelem k rozvoji v prvním desetiletí trvání Československé republiky.

V oboru sociální péče o studentstvo byly udělovány státní studijní podpory nemajetným a dobře studujícím žákům škol středních a odborných a posluchačům vysokých škol, při čemž se přihlíželo k tomu, aby se využilo v oboru sociální péče podpůrných institucí, pečujících o studentstvo, které se opírají značnou měrou i o dobrovolnou podporu veřejnosti: Tím, že do rozpočtu ministerstva školství na rok 1928 byla zařazena položka na státní stipendia Jarníkova, přispělo se značně k lepší evidenci a účelnější distribuci podpor studentům vysokoškolským, takže podpor státních dostává se skutečně nejpotřebnějším a nenastává komunikace podpor z veřejných nebo soukromých prostředků na úkor studentů potřebnějších. V té věci pokročilo se proti minulým letům i v tom směrů, že státní studijní podpory a stipendia Jarníkova udělují se zásadně toliko studujícím, o něž není po stránce ubytování a stravování již postaráno ve vysokoškolských kolejích, resp. v internátech.

Regulováním činnosti státních a, státem podporovaných internátů a vysokoškolských kolejí, zřízených na podkladě spolkovém, směřovalo se k tomu, aby všecky tyto instituce se staly po stránce hospodářské soběstačnými jednotkami, a hledíc k tendenci výchovné byla prováděna vhodná opatření, aby internáty měly na zřeteli vysoké cíle ve výchově státní a občanské. V obou internátů středoškolských nastalo značné zlepšení, poněvadž svému účelu byly odevzdány vzorně vystavěné budovy společného středoškolského internátu v Bratislavě a župního studentského internátu v Košicích, v ubytovacích poměrech studentstva vysokoškolského pak proto, že v nově vybudované koleji Masarykově v Praze určené pro 860 stu členů mohl býti zahájen normální provoz a že se již přikročilo ke stavbě vhodné universitní koleje a akademické mensy v Bratislavě. Poskytováním stipendijních míst v internátech státních, nebo státem podporovaných a ve vysokoškolských kolejích v té formě, že státní správa platí za chovance internátů a vysokoškolských kolejí celý poplatek nebo jeho část za ubytování, resp. za stravování, a příspěvky státními na vnitřní zařízení těchto institucí jest do značné míry postaráno o jejich řádný provoz. Vedle toho udělují se podpory i jiným korporacím pro sociální a zdravotní péči studentstvo středoškolské a vysokoškolské. Ježto v roce 1928 byla péče o zdravotní ústavy studentské a o studentské ozdravovny, která dříve z větší části náležela ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, přenesena do kompetence ministerstva školství, přispělo se velice k zjednodušení a koncentraci i v oboru zdravotní péče o studentstvo a byla umožněna účelná reorganisace studentských zdravotních ústavů.

Při školských a kulturních stycích s cizinou uskutečňuje ministerstvo školství a národní osvěty postupně, v mezích daných možností, svůj dlouholetý program, projevující se charakteristicky jednak přímým stykem s jednotlivými kulturními národy, budováním stálých instituci a opatřením zaručujícím možnost účelné kulturní spolupráce s nimi; jednak účastí při vhodných kulturních podnicích mezinárodního rázu vůbec, jednak - a to ovšem za souhlasu cizích úřadů - kulturní péčí o čsl. zahraniční příslušníky.

V oboru ochrany památek postupovalo ministerstvo školství a národní osvěty za spolupráce se svými památkovými úřady v Praze, Brně a Bratislavě plánovitě v péči o záchranu památek, umožňujíc přiměřenými subvencemi jejich odborné zabezpečení. Vydatnou subvencí umožněno zejména pokračování v opravě domu sv. Víta, která k jubileu svatováclavskému v roce 1929 má býti zcela dokončena a přikročeno za podpory z úvěru pro ochranu památek k důležitým opravám, z nichž pro význam památky a rozsah prováděných prací dlužno zejména uvésti opravu chrámu sv. Mikuláše v Lounech, basiliky sv. Prokopa v Třebíči a farního kostela v Levoči. Plánovitě dále byly prováděny nákupy pro budoucí státní galerii, pro jejíž budovu byl definitivně projednán stavební projekt. Je zamýšleno pokračování v řadě výkopů; zejména v Novém Hradě u Kunratic a na Děvíně, v dohledné době pak bude uzavřeno jednání o zřízení přírodní reservace v Tatrách. Četnými subvencemi podporována musea a archivy, Východoslovenské museum v Košicích obohaceno o typický dřevěný kostelík z východního Slovenska, který byl přenesen do Košic a znovu vybudován na musejním pozemku, kde tvoří součást musejních sbírek.

V oboru uměleckém dostalo se opětně příspěvků podpůrným institucím spisovatelským, žurnalistickým, divadelním, hudebním i výtvarnickým, jakož i studijních a cestovních příspěvků žurnalistům, spisovatelům a umělcům, povolovány příspěvky na činnost publikační v oboru literatury, hudby i výtvarného umění, podporována veřejná divadla, umělecké korporace hudební i výtvarnické instituce a pod., uskutečněny byly opětně státní ceny pro umění slovesné, divadelní i hudební, bylo umožněno konání pěveckého festivalu v Praze a organisováno obeslání výstavy soudobé kultury v Brně, jakož i jiných výstav domcích a cizích. Vydán bude definitivní statut státních cen v oboru literatury, divadla a hudby.

Školství uměleckého rázu soukromému i státnímu byla věnována bedlivá péče. Soukromě školy hudební vydržované veřejnými i soukromými korporacemi a spolky byly subvencovány, při čemž bylo působeno k tomu, aby organisace i učebné osnovy těchto škol byly jednotné a vyučování na nich bylo svěřováno jen kvalifikovaným učitelům. - Obě státní hudební konservatoře trpí dosud nedostatkem vlastních budov, avšak ve vybavení těchto škol potřebnými pomůckami a vnitřním zařízením bylo úspěšně pokračováno. - Rovněž státním školám pro výtvarné umění dostalo se všestranné péče, pokud se týče jich vnitřního vybavení. Úsilí opatřiti těmto školám vhodné učebné i pracovní místnosti vyžádá si patrně ještě delší doby. - Všem školám uměleckého rázu státním i soukromým, byla umožněna co největší účast na výstavě soudobé kultury v Brně. Připravuje se osnova zákona, kterým má býti upraveno vyučování ve všech oborech umění.

Státní péče o lidovou výchovu provádí se rozsáhle vybudovanou organisací místních osvětových komisí (10.893), z nichž 8273 bylo československých, 2246 německých, 280 podkarpatskoruských, 59 polských a 29 maďarských: Tyto osvětové komise jsou sdruženy v 555 okresnícl2 osvětových sborech. V uplynulém roce uspořádáno bylo 12.150 osvětových podniků, z čehož bylo 48.492 přednášek; které navštívilo 3,837.939 posluchačů a 2933 kursy všeobecné a odborné, které navštívilo v 75.904 hod. vyučovacích 137.192 posluchačů. Kromě toho podporována byla činnost ústředních lidovýchovných organisací, které spolupracují s osvětovými sbory na provádění zákona 67/19. Veřejných knihoven obecních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zaznamenáno ve 12.836 jednojazyčných a smíšených obcích 11.633 knihoven českých, německých a polských. Knihovny dosud nemá 1207 obcí, t. j. 9.4%. České knihovny vykazují 3,682.410 svazků, 500.568 čtenářů a 10,036.357 výpůjček. Obce přispěly na tyto knihovny částkou 9,411.726 Kč. Ze 3575 německých obcích a obcích s německou menšinou jest 3047 knihoven které mají 1,30.837 svazků a vykazují 208.194 čtenářů a 3,01.901 výpůjček. Obce přispěly částkou 2,992.447 Kč. Na Slovensku ve 3473 obcích jest 3451 knihoven, z toho 2746 slovenských., 610 maďarských, 76 německých a 19 ruských. Ve slovenských knihovnách je 29.371 svazků. 118.155 čtenářů vypůjčilo si 726.937 svazků. 610 maďarských knihoven čítá 88.13 svazků a vykazuje 37.769 čtenářů se 212.414 výpůjčkami. Na Podkarpatské Rusi jest 271 knihoven s 41.300 knihami a 7264 čtenáři, kteří učinili 77.400 výpůjček. V příštím roce bude věnována pozornost dobudování sítě místních osvětových komisí, knihoven v obcích, které dosud k tomu podle zákona nebyly povinny a vybudování vyšších lidových škol na území celé republiky.

V kultovém oboru postoupila konsolidace církevních poměrů, zejména pokud jde o styky státu s církvemi, značně do předu. Kongruový zákon č. 122/1926 k jehož provádění bylo především nutno vypracovati prováděcí předpis, dostal se tímto vypracováním do definitivního stadia své realisace, takže bude lze nyní provésti všeobecnou úpravu služebních požitků (kongruy) duchovenstva kongruálních církví a současně definitivně vyměřiti církvím dotačním souhrnnou dotaci pro jejich duchovenstvo. Tato úprava znamená pro duchovenstvo význačný krok ke zlepšení jeho sociálních a hospodářských poměrů.

V poměru ke katolické církvi došlo mezi Vatikánem a státem k uzavření úmluv (tak zv. modus vivendi), na jejímž základě budou jednak uvedeny obvody katolických diecésí v souhlas se státními hranicemi, jednak upraveny i hmotné otázky, pokud jde o církevní majetky s tím související; rovněž kláštery v tuzemsku nemají podléhati nadále zahraniční jurisdikci mimo ústředí řádové samo. Vedle toho vyřídila tato úmluva vzájemnou dohodou řadu sporných otázek mezi státem a katolickou církví, hlavně pokud jde o součinnost státu při obsazování vysokých církevních hodností.

Organisace evangelických církví ve státě pokročila tím, že českobratrské církvi evangelické, posud omezené na historické země, dostalo se státního uznání také pro Slovensko a Podkarp. Rus. Také dokončení organisace východoslezské augsburské církve evangelické se blíží, ježto schválení její ústavy je přede dveřmi, a rovněž reformovaná církev na Slovensku a v Podkarp. Rusi, která se byla posud nejvíce opozdila se svou organisací, zahájila nové kroky, aby dosáhla potvrzení své ústavy státem a tím definitivně uspořádala své poměry.

Československá církev usiluje o svoje upevnění v lůně církve samé a o rozšíření a prohloubení své sítě náboženských obcí, při čemž věnuje pozornost také Slovensku a Podkarp. Rusi, kde již před časem dosáhla státního uznání.

Pravoslaví v historických zemích i v Podkarp. Rusi ustavilo se ve dvě eparchie, jejichž ústava byla již předložena církevními kruhy státu k potvrzení. Srbská, pravoslavná církev, pod jejíž jurisdikcí se tata organisace provádí, postupuje při ní tak, aby státní zájmy nebyly tím dotčeny a aby organisace nebyla na újmu jiným církvím ve státě.

Židovstvo vstupuje ve svém náboženském životě na nové dráhy tím, že konečně byl utvořen a státně schválen pro historické země ústřední svaz (tak zv. nejvyšší rada), jenž v sobě spojuje všechny svazy náboženských obcí v jednotlivých zemích, již dříve vytvořené, čímž dostalo se tomuto vyznání hierarchického vybudování, jehož dříve ke své škodě postrádalo, na Slovensku vznikl a byl státně potvrzen vedle staršího svazu náboženských obcí orthodoxních také ještě společný svaz obcí kongresových a status quo ante, tak zv. Ješurum, takže tam je rozvrstvení obcí již dokončeno. Obdobné pokusy o takovouto úpravu Podkarp. Rusi nevedly ještě k cíli.

V návrhu rozpočtu na rok 1929 preliminují se výdaje ministerstva školství a národní osvěty částkou 923.9 mil. Kč. V rozpočtu na rok 1928 byly preliminovány výdaje tohoto ministerstva částkou 893.9 mil. Kč, jsou tudíž výdaje na rok 1929 vyšší o 30 mil. Kč.

Výdaje osobní zvyšují se o 2.8 mil. Kč. Porovnají-li se výdaje na osobní platy podle platových zákonů pro rok 1929 se stejnými výdaji pro rok 1928, jest patrno, že tato kategorie výdajů jest vyšší proti roku 1928 o 29.9 mil. Kč, takže téměř celé zvýšení rozpočtové při této kapitole jest vlastně touto vyšší potřebou vyčerpáno. Zvýšení potřeby na platy jest způsobeno platovou úpravou podle zákonů č. 103/26 Sb. z. a n., č. 104/26 Sb. z. a n., č. 122/26 Sb. z. a n. a dále vládními nařízeními č. 113/26 Sb. z. a n. a 114/26 Sb. z: a n. a to hlavně normálním postupem zaměstnanců do vyšších platových stupňů obsazením systemisovaných míst, zejména na vysokých školách a provedením jmenování státních zaměstnanců. Jestliže zvýšení výdajů při osobních výdajích činí pouze 25.8 mil. Kč., vysvětluje se rozdíl 4.1 mil. Kč snížením ostatních osobních výdajů mimo platových. Snížení toto v ostatních osobních výdajích bylo docílen a hlavně tím, že na pensijní požitky učitelů nestátních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi zařizuje se pouze potřeba vypočítaná podle starých uherských zákonů, kdežto zvýšení potřeby podle zákonů československých platí se až do definitivní zákonné úpravy zálohové ze státní pokladny; podobně jako se platí zvýšené učitelské platy v Čechách a na Moravě-Slezsku.

Věcné výdaje zvyšují se o 4.2 mil. Kč. Toto zvýšeni je vyváženo až na nepatrnou částku 0.1 mil. Kč shora uvedeným snížením ostatních osobních výdajů.

Zvýšení věcných výdajů odůvodňuje se zejména tím, že byl zvýšen náklad na:

1. vysoké školy a vědecké ústavy a potřeby o 2.1 mil. Kč a to důsledkem zákonného zvýšení nájemného, úpravou režijních výloh a úpravou řádných dotací vysokým školám a vědeckým ústavům.

2. pravidelné udržování a opravy vnitřního zařízení a učebných pomůcek škol středních o částku 0.4 mil. Kč,

3. na školy národní, pomocné, mateřské a jiné o 4.5 mil. Kč,

4. školské a kulturní styky s cizinou o 0.4 mil. Kč zejména vzhledem k účasti státní při Cité universitaire v Paříži a na vybudování francouzské školy v Praze,

5. sociální péči o studentstvo o 0.1 mil. Kč a to zařaděním částky, která dříve byla poskytována ministerstvem zahraničních věcí,

6. na lidovou výchovu o 0.3 mil. Kč zejména zvýšením příspěvku pro osvětovou organisaci, lidové kulty vzdělávací a lidové knihovny.

Naproti tomu snižuje se celkový věcný náklad na:

1. na ústřední správu o 0.2 mil. Kč zejména při mimořádné potřebě,

2. na odborné školy o 0.3 mil. Kč hlavně snížením při cestovném a stravném a učebných potřebách a režijních výlohách,

3. na umění o 2.1 mil. Kč tím, že odpadl náklad 4 mil. Kč, který byl v roce 1928 určen na účast na výstavě soudobé kultury v Brně, takže ve skutečnosti věcné výdaje, zejména na podporu umění, jsou zvýšeny proti roku 1928 o 1.9 mil. Kč,

4. na kultové účely celkem o 1 mil. Kč tím, že není více zapotřebí zařazovati výdaj na dlužné úroky důsledkem prodeje státních půjček.

Zvýšení to jest odůvodněno zejména vyšším výnosem školného na středních školách a vzrůstem pensijních. příspěvků učitelstva nestátních škol národních na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Naproti tomu klesají příjmy tím, že odpadl příspěvek Státního nakladatelství na výdaje ústřední správy závodu, dále se snížil výnos kolejného a laboratorních tax na vysokých školách a konečně tím, že byly sníženy průběžné položky na dlužné úroky v kultu.