Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Příloha č. 29.

Příloha č. 30.

Činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:

Z činnosti ministerstva veřejných prací v tomto oboru sluší uvésti především stavební akce směřující k umístění ústředních úřadů, na něž bylo vynaloženo do konce roku 1928 celkem as 62 mil. Kč.

Definitivního umístění dostalo se v roce 1927 ministerstvu sociální péče v nové budově u Palackého pomníku v Praze-II., jejíž stavbou bylo zahájeno zastavění zbytku Podskalí podle regulačního řešení, zachovávajícího pohled na klášter emauzský. Druhá obdobná budova, navržená v rámci jednotné úpravy tohoto území a určená původně pro ministerstvo veřejného zdravotnictví, připadla pozdějším rozhodnutím zemské správě politické a byla dostavěna v roce 1928. Dále jest ve stavbě budova ministerstva obchodu a patentního úřadu v Praze-I. u Štefanikova mostu ("Na Františku") a budova ministerstva financí v zahradě kláštera Anglických panen v Praze-III. Připravují se úprava a přístavba Černínského paláce pro ministerstvo zahraničních věcí a stavba budovy ministerstva zemědělství a posléze ministerstva veřejných prací v Praze-II. na Petrském nábřeží, kde bylo roku 1928 započato se stavbou budovy ministerstva železnic.

Přípravné práce pro stavbu budov parlamentu pokročily tak dalece, že byla vypsána soutěž na zastavovací plán Letné, kterou má býti rozřešeno umístění - budovy parlamentu spolu s budovami několika ústředních úřadů.

Z ostatních stavebních akcí v oboru ústředních budov sluší uvésti stavbu státního obchodního domu v Bratislavě, k níž bude přikročena v roce 1929.

Další část činnosti ministerstva veřejných prací týká se staveb budov zastupitelských úřadů v cizině, úředních budov pro všecka odvětví státní správy, budov školních a ústavů kulturních, humanitních a sociálních. Na pokračování ve stavbách, po př. na dokončení připravených staveb a na přípravné práce pro další nové stavby jest na rok 1929 pamatováno částkou as 184 mil. Kč. Podrobnosti těchto stavebních akcí jsou uvedeny v rozpočtovém návrhu. Z četných staveb značného rozsahu a nákladu sluší jmenovati jako nejvýznačnější.

Novostavby vyslaneckých budov v Bělehradě a ve Varšavě, budov pro zemské úřady v Bratislavě a v Užhorodě, společné úřední budovy v Liberci a v Českém Těšíně, zemského trestního soudu v Praze, Nejvyššího soudu v Brně, krajského soudu v Mor. Ostravě, sedrie v Bratislavě a v Užhorodě, četnických kasáren v Praze, policejního ředitelství v Košicích a v Užhorodě, budovy pro finanční úřady v Bratislavě,

státní galerie v Praze,

budov pro filosofickou a právnickou fakultu Karlovy university a. ústavu chemické technologie českého vysokého učení technického v Praze, budovy právnické fakulty Masarykovy university, pathologicko-anatomického ústavu vysoké školy zvěrolékařské a strojnického pavilonu české vysoké školy technické v Brně-II., budovy theoretických ústavů Komenského university v Bratislavě, státního ústavu pro zvelebování živností v Turč; Sv. Martině,

státního zdravotního ústavu v Praze, nové státní nemocnice v Zábřehu n. O., komplexů; budov k rozšíření státních nemocnic v Praze-Vinohradech, v Žilině a v Lučenci a státního léčebného ústavu v Dolním Smokovci.

Zvláštní péči věnovalo ministerstvo veřejných prací otázce řešení bytové nouze státních zaměstnanců, budujíc z prostředků; povolených státními rozpočty v jednotlivých letech, obytné domy v různých místech postižených bytovou nouzí v celé Československé republice.

Výsledkem této postupné, několikaleté akce, jest výstavba 464 domů a 10 bloků o 4.003 bytech v různých místech republiky a svobodáren pro státní zaměstnance v Bratislavě a v Užhorodě o 310 lůžkách, celkovým nákladem 322,200.000 Kč.

Z prostředků rozpočtu pro rok 1929 budou postaveny; příp. zahájeny stavby dalších státních obytných domů z důvodu reformy politické správy podle usnesení vlády, a to v Bratislavě nákladem 20,000.000 Kč a v Užhorodě nákladem 4,000.000 Kč.

Vedle toho rozvinulo ministerstvo veřejných prací tak zv. akci losovou, spočívající v rozprodeji státní losové výpůjčky a ve stavbě obytných domů pro státní a jiné veřejné zaměstnance z výnosu této půjčky. Zákonem ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., byla zvýšená částka 580,000.000 Kč; stanovená v § 29 zákona č. 44/1927 Sb. z. a n. pro výstavbu těchto státních obytných domů, na 640,000.000 Kč, a tato částka byla již prodejem stavebních losů dosažena. Z prostředků takto získaných jest do 30. června 1928 dohotoveno, resp. rozestavěno úhrnem 565 domů o 6.384 bytech a 17.177 místnostech nákladem 526,399.000 Kč, zbytek jest zajištěn pro stavby dalších obytných domů, jejichž projekty se připravují a projednávají.

Mimo výstavbu státních domů ministerstvo veřejných prací vyvinulo též značnou činnost při přezkoušení projektů soukromých, státem subvencovaných obytných staveb po stránce technické. V tomto směru byly přezkoušeny v období od 1. června 1921 do 31. prosince 1927 projekty a rozpočty na stavby 26.462 domů o 56.789 bytech s rozpočteným nákladem 4.484,184.997 Kč.

Zákonem o silničním fondu z roku 1927 zajištěny byly nejen peněžní prostředky potřebné k zlepšení státních i nestátních silnic pro automobilovou dopravu, nýbrž bylo jím umožněno i vydatnější dotování úvěrů ministerstva veřejných prací na udržování, stavby a přestavby státních silnic a mostů.

Nové státní silnice staví se na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle programu sestaveného v roce 1920, podle kterého má býti síť státních silnic v těchto zemích doplněna vybudováním dálkových komunikací, směřujících hlavně od západu k východu, a připojujících se k síti moravských státních silnic. V roce 1929 bude v těchto stavbách pokračováno.

Kromě toho se budují v roce 1928 v celé republice 23 státní mosty o celkovém stavebním nákladu 12 mil. Kč. V roce 1929 bude stavěno 26 státních mostů o celkovém stavebním nákladu 31. mil. Kč.

Zlepšení státních silnic, zahrnující v sobě hlavně úpravy vozovek silničních, provádí se ze zápůjčky silničního fondu u Ústřední sociální pojišťovny, ke kterémužto účelu bude podle zvláštního rozpočtu silničního fondu použito v roce 1929 stejné částky jako v roce 1928, t. j. 100 mil. Kč. V úpravách silnic pokračováno bude podle programu, který bude předložen silniční radě k posouzení.

Subvenční činnost ministerstva veřejných prací v oboru staveb silničních a mostních vztahuje se jednak na podporu novostaveb a přestaveb, jednak na podporu zlepšení silnic a mostů nestátních podle zákona o silničním fondu.

Jako v roce 1928 tak i v roce 1929 bude podporování novostaveb nebo přestaveb silnic nestátních omezeno jen na komunikačně významné stavby nebo na případy, kdy toho bude nevyhnutelně vyžadovati nezaměstnanost. V dřívějších letech povolené státní příspěvky podle zákona z 15. října 1925; č. 227 Sb. z. a n., na opravy povodňových škod způsobených na silnicích, cestách a mostech v roce 1925 byly ponejvíce již splaceny, takže v roce 1929 bude třeba vyplatiti jen zbytky těchto subvencí.

V roce 1928 podporováno bylo 39 novostaveb nestátních mostů o celkovém stavebním nákladu 41 mil. Kč, ke kterému stát přispíval částkou 17 mil. Kč. V roce 1929 stavěno. bude s podporou státní 23 nových nestátních mostů o celkovém stavebním nákladu 44 mil. Kč, ke kterému stát přispěje částkou 16 mil. Kč.

Pro podporu zlepšení silnic a mostů nestátních v roce 1929 podle zákona o silničním fondu preliminována jest ve zvláštním rozpočtu silničního fondu částka 68 mil. Kč, ve které zahrnuty jsou ovšem i značné úspory obdobných' úvěrů r. 1927' a 1928, které vznikly hlavně tím, že svazky územní samosprávy nemohly si vzhledem k ustanovením zákona čís. 77/1927 Sb. z. a n. o nové úpravě finančního hospodaření těchto svazků, postarati zavčas o zajištění úhrady zbytku stavebního nákladu, nezajištěného subvencí. Za to lze v roce 1929 očekávati rozsáhlejší činnost samosprávných svazků na tomto poli.

S činností ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů souvisí organisačně i vydávání norem a předpisů pro různé stavební látky a konstrukce se všemi přípravnými pracemi odborně technickými a administrativními, které budou vykonávány za součinnosti odborných zkušebních ústavů a odborných sdružení domácích a cizích.

Ministerstvo veřejných prací ve svém vodohospodářském podnikání v roce 1928 neztrácelo se zřetele celkový soustavný plán, spočívající ve vybudování splavných vodních cest s příslušnými přístavy, aby plně mohly sloužiti rozvoji československé plavby, ve využití vodních sil a v úpravě toků, zřízení přehrad za účelem zamezení vodních škod a vyrovnání odtoků.

V oboru prací vodocestných (splavňovacích a přístavních) bylo soustavně pokračováno na pracích rozestavěných na Vltavě a Labi, jak na dolním toku, tak i středním, sledováno zlepšení plavební dráhy dunajské a dále budovány a vystrojeny přístavy československé.

Na Vltavě prováděny byly normální práce udržovací a přikročeno k zaměření území v kotlině budějovické za účelem ochrany tohoto území před velkými vodami, dále pokračováno v pracích přípravných pro kanalisování Vltavy nad Prahou až ke Kamýku a v úpravě nábřeží smíchovského; k svému dokončení blíží se již první stavební období úpravy Vltavy na Maninách, takže bude lze přikročiti k zužitkování velmi cenných ploch, úpravou touto získaných. V přístavu holešovickém vybudována v souvislosti s veřejným skladištěm jeřábová dráha, zřízeno železniční spojení a provedeny potřebné komunikace.

Na Labi bylo pokračováno na budování přístavu a překladiště mělnického, kde zejména zvýšená pozornost věnována byla vystrojení kolejivem železničním.

Na středním Labi mezi Mělníkem a Jaroměří pokračováno bylo na četných stavbách rozestavěných, jakož i na stavbách nově zadaných. V labské trati mezi Mělníkem a čsl. hranicí provedeny byly nutné práce udržovací a dále pracováno hlavně na další vy'stavbě zdymadla Masarykova u Střekova. V pohraniční trati dunajské pracováno bylo v dohodě s Rakouskem a Maďarskem na úpravách k zlepšení plavební cesty.

Na dolním (splavném) Váhu prováděny byly nezbytné práce udržovací.

Pokud jde o dunajské přístavy bratislavský a komárenský, bylo co nejbedlivěji studováno jejich nutné vystrojení se zřetelem k rostoucímu překladu v těchto přístavech. Úpravy regulační přešly podle dohody mezi ministerstvem veřejných prací a ministerstvem zemědělství v převážné části do ministerstva zemědělství a poukazuje se na zprávu tohoto ministerstva.

V působnosti resortu ministerstva veřejných prací připomíná se úprava Vltavy v Budějovicích, úprava potoka jílovského, práce na pohraniční Moravě, úpravy na Váhu, j akož i stavby a rekonstrukce údolních přehrad.

V roce 1929 přikročí se v pracech vodocestných (splavňovacích a přístavních) k novým úpravám řečiště nad Prahou a zřízen bude lodní útulek ve Štěchovicích, potřebné komunikace ke zdymadlu slapskému a bude sledována otázka stavby zdymadla nad Štěchovicemi. V úseku mezi Vyšehradem a Modřany přikročí se k dílčí úpravě v souvislosti se zřízením Národního stadionu. Na staveništi maninském pronájmem pozemků , výstavbou skladišť budou zužitkovány plochy získané přeložením řečiště a provedena bude stavba povodňové uzávěrky v místech nové loděnice libeňské.

Přístav a překladiště mělnické budou předány do provozu asi v roce 1930, pokud se tak nestane snad již dříve. Na středním Labi bude pokračováno v pracích rozestavěných, při čemž hlavní pozornost věnována bude trati mezi Kolínem a Mělníkem, zejména v úseku Brandýs-Kostelec n. L. Taktéž i na zdymadle Masarykově u Střekova budou dokončeny práce na plavebních komorách; kam převedena bude plavba.

V pohraniční trati dunajské sledováno bude další zlepšení této vodní cesty zejména v úseku čsl.-maďarském.

I přístavům říčním bude věnována plná pozornost a spatřeny budou dalším překládacím zařízením a skladišti, aby vyhověly rychle se rozvíjející potřebě překladní.

V pracech regulačních bude v roce 1929 pokračováno; rovněž tak ve stavbě údolní přehrady u Seče a budou zahájeny zejména práce na přehradě u Karl. Varů a u Vranova. V oboru využití vodních sil nesla se činnost v roce 1928 hlavně k tomu, aby byly rozestavěné stavby vodních elektráren dokončeny, a aby byly připraveny projekty a práce jakož i stavby oněch hydrocentrál, které vzhledem k soustavné elektrisaci státu jsou potřebny.

Tak v Miřejovicích a Starých Horách bylo pokračováno v dostavbách hydrocentrál, neb staveb s nimi souvisejících. Stavba vyrovnávací nádrže ve Verdeku byla odsunuta až do vyjasnění poměrů u přehrady. V Kolíně byly vykonány přípravné práce pro provedení strojního a elektrického zařízení a tím pro dokončení hydrocentrály. Na Uži nad Užhorodem bylo pokračováno ve stavbě vtokového objektu do kanálu, který se vhodně pro využití vodní síly upraví.

Zvláštní pozornost byla věnována využití vodní síly řeky Váhu v trati Dolní Kočkovec-Ladce, kdež byly provedeny rozsáhlé práce sondovací, mající za účel dosáhnouti co možno nejlepšího založení stavby.

Konaly se přípravy k zahájení staveb na Vltavě u Vraného, Štěchovic a Slap, na Labi u Krausových Bul, Smiřic, Drahelic, Kostelce a Střekova, na Chrudimce u Seče, na Orlici u Pastvin, na Bystřičce u přehrady, na Dyji u Vranova, na Moravici u Kružperka, na Váhu u Dolních Kočkovců a na Uži nad Užhorodem.

Konečně byly sledovány vodohospodářské plány význačných toků v souvislostí s využitkováním vodních sil a připraveny mapa i seznamy všech vodních děl republiky pro uveřejnění.

V roce 1929 bude dokončena hydrocentrála v Kolíně, jejíž dostavba se následkem složitého jednání s interesenty odsunula, a rekonstrukce jezu v Miřejovicích zřídí se vypouštěcí zařízení pro využití vodní síly Chrudimky u přehrady v Seči a některé dodatky u stávajících hydrocentrál.

Započne se s vybudováním vodních sil na Váhu v trati mezi Dolními Kočkovcemi-Ladcemi, na Labi u Krausových Bud a Kostelce, na Chrudimce u Seče, na Rozkoši u České Skalice; na Teplé u Karlových Varů, na Orlici u Pastvin, na Bystřičce, na Moravici u Kružperka, na Váhu v trati Dolní Kočkovce-Trenčín, na Uži v trati mezi Užhorodem a Kamenicí.

Čsl. říční plavba a provoz čsl. přístavů pokračují zdárně ve svém rozvoji a nabývají čím dále tím více oné důležitosti, která jim náleží vzhledem k zeměpisné poloze našeho státu a jeho průmyslové a hospodářské zdatnosti. Rozvoj vadní dopravy jest nejlépe patrný z těchto údajů:

Zboží přeložené v čsl. přístavech v letech:

Ministerstvo veřejných prací; jehož úkolem podle zákona č. 315/1920 Sb. z. a n. jest pečovati o veškeré technické potřeby plavby v zájmu národního hospodářství, dbá toho; aby včasným opatřením jejím potřebám vyhovělo, při čemž je vedeno snahou, aby naše přístavy byly náležitě vystrojeny a překladní jejich kapacita vždy byla zavčas zajištěna, neboť je nutno, aby i v měsících největšího plavebního ruchu služba přístavní nevázla a zboží dopravované nebylo sváděno do cizích přístavů. Dále pečuje se o to, aby čsl. plavební podniky říční, t. j. Čsl. plavební akc. společnost labská, dunajská a oderská, na nichž jest státní správa kapitálově i administrativně účastna; byly vybaveny tak, aby byly s to plniti úspěšně svoje poslání, zejména aby byly schopným prostředkem dopravní politiky Československa.

Provedení tohoto úkolu předpokládá v prvé řadě náležitou velikost, hospodárnost a výkonnost čsl. loďstva, řádně vybudované vodní cesty a přístavy s dostatečným strojním a skladištním zařízením a řádnou organisací plavební správy.

Úspěšnou působnost v tomto směru potvrzuje, že vodní doprava na Labi dostihla již předválečné výše a že nynější doprava přes čsl. dunajské přístavy je asi o 30% větší; nežli byla předválečná doprava, čsl. nákladů přes dunajské přístavy Řezno, Linec, Vídeň a Budapešť.

Z úhrnného množství zboží přeloženého v roce 1927 v přístavech labsko-vltavských 3,765.000 t připadá:

kdežto v roce 1913 byla úhrnem 1,450.000 tun; také v této relaci bylo již tedy dosaženo téměř předválečné výše, což je velmi potěšitelným úkazem pro celý čsl. zahraniční obchod a opravňuje zájem Československa o toto důležité obchodní středisko.

V cizozemské dopravě 1,910.164 tun bylo přepraveno:

Z úhrnného množství zboží přeloženého v čsl. dunajských přístavech v roce 1927 1,226.000 t připadá:

Z toho bylo přepraveno:

Při dopravě na lodích byla účastna sl. plavební akc. společnou dunajská dopravou

připadá na tuzemskou dopravu stavebních hmot.

V dopravě po Odře dopravila Čsl. plavební akc. společnost oderská v roce 1927 ve vlastních a najatých člunech úhrnem 395.179 tun.

Z uvedených čísel je zřejmo, že čsl. plavební podniky labský a dunajský účastny jsou přibližně 1/, na dopravě čsl. nákladu, kdežto 3/4, těchto nákladů jsou dopravovány cizími podniky, při čemž účast čsl. podniků na cizí dopravě je poměrně malá.

K dopravě uvedeného množství nákladu má čsl. plavební společnost labská úhrnem toto loďstvo:

80 jiných plavidel pomocných.

Srovnáním s ostatními labskými společnostmi je čsl. plavební společnost jen o ¹/₅ menší, nežli největší labský říšskoněmecký plavební podnik a je tedy na. druhém místě co do velikosti loďstvo, avšak na prvém místě co do celkové hodnoty lodí. Toto labské loďstvo bylo vesměs získáno od Německa podle mírové smlouvy a bylo z něho vyřazeno dosud jen 5 podružných plavidel.

Loďstvo Čsl. akc. plavební společnosti dunajské získané ponejvíce taktéž podle mírových smluv jako na Labi, tvoří:

Ježto provozní výsledky docílené těmito loďstvy dosáhly již nejvyšší meze výkonnosti, bylo pracována o jejich doplnění, a to za součinnosti státní správy podobně jako se to provádí v míře daleko větší ve všech ostatních státech.

Podle stavebního programu byly dosud vystavěny a v tomto roce zařazeny do provozu na Dunaji 2 tankové lodi o nosnosti 1.600 tun a 2 nákladní motorové lodi po 500 tunách nosnosti a po 450 k. s.; dále bylo v tomto roce započato se stavbou 4 nákladních motorových ladí pro labskou, plavbu, 1 vlečné motorové lodi pro dolní Dunaj a dokončuje se přístavní motorová loď pro bratislavský přístav. Veškeré tyto lodi jsou zařízeny co nejhospodárněji a svojí výkonností se vyrovnají, ne-li předčí takovéto lodi jiných společností.

Jejich stavba i veškeré jejich strojní zařízení prováděno jest v domácích závodech čsl. inženýry a z domácího materiálu.

Konečně dlužno uvésti, že po dosavadním úspěšném jednání s Německem bude v roce 1929 již realisováno čsl. přístavní pásmo pro říční plavbu v Hamburku, čímž se dostane čsl. dopravě velmi důležité základny v cizině.

Z tohoto zcela stručného nástinu je patrno, že za použití jen domácího kapitálu a domácích odborných technických sil vývoj říční plavby postupuje velmi úspěšně k cílům při počátku jejího budování vytčeným.