Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V roce 1928 směřovala snaha ministerstva veřejných prací v letectví k tomu, aby nové linie, s jichž provazem bylo v roce 1927 a v roce 1928 započato (Vídeň-Praha-Berlín, Vratislav-Praha-Mnichov, Saská Kamenice-Praha, Saská Kamenice-Mar. Lázně, Praha-Mar. Lázně-Cassel-Rotterdam, Vratislav-Hlivice-Brno, Krakov-Brno-Vídeň) mohly býti řádně provozovány, pracovalo se proto na úplném vybudování letiště v Mar. Lázních, pokračovalo se ve vybudování dalších potřebných staveb na letišti v Praze; prováděna planie na letišti v Brně, vybudováno nové letiště v Užhorodě atd. Rovněž bylo pracováno na zřízení dalších nových letišť a přistoupeno k vybudování letiště v Karlových Varech a Hradci Králové a byla pokračováno v jednání o zřízení letišť v Liberci, Mar. Ostravě, Luhačovicích a Píšťanech. Zároveň bylo pokračováno ve zřizování pomocných letišť na tratích Praha-Brno-Bratislava-Košice. V roce 1929 dojde k uskutečnění linie Praha-Londýn.

Provoz Čs. státních aerolinií rozvinul se zejména v roce 1927, za leteckou sezonu jen v roce 1927 dopravily Čs. státní aerolinie více cestujících a nákladu, než za léta 1924, 1925 a 1926 dohromady. I v roce 1928 rozvoj Čs. státních aerolinií úměrně se zvětšuje.

Tak bylo na příkl. v měsíci červenci dopraveno:

Letecký park s. státních aerolinií byl v roce 1928 rozšířen o nová výkonná letadla Aero A-23 s kabinou pro 7 osob a letadla Farman-Goliath s kabinou pra 12 osob.

K 1. červenci 1927 bylo v pravidelném provozu celkem 11 letadel o celkové výkonnosti 2.640 ks., k 1. červnu 1928 celkem 15 letadel o úhrnné výkonnosti 6.480 ks.

Pro dopravu cestujících, zavazadel a zboží na letiště v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích byly opatřeny autobusy.

V roce 1928 byl provaz aerolinií prodloužen z Košic do Užhorodu, kde bylo vybudováno nové letiště. V roce 1929 hodlá ministerstvo veřejných prací rozšířiti síť leteckých spojení Čs. státních aeroliní na území republiky-Československé zavedením lázeňských spojů do Luhačovice a Píšťan, případně i za hranice (do Bukurešti a do Záhřebu).

Kromě Čs. státních aerolinií provozují u nás leteckou dopravu tyto společnosti: Čs. letecká společnost,

C. I. D. N. A. (Mezinárodní vzduchoplavecká společnost),

Deutsche Luft-Hansa A. G.

Österreichische Luftverkehrs A.-G.,

Polská Linja Lotnicza.

V roce 1928 byiy dokončeny veškeré práce související se stanovením hranice čsl.-polské, uzavřena smlouva o rybolovu a ochraně ryb ve vodách na této hranici a smlouva o úpravě toků Olše a Petrůvky. Dále uzavřeny: smlouva o hraniční Odře, hraniční statut čsl. maďarský a smlouva o úpravě říční polici a o plavebním řádu na hraniční trati Dunaje. Mimo to bylo jednáno o hraničních statutech čsl.-rakouském, čsl.-polském a čsl.-rumunském, jakož i o úmluvě upravující hospodářské a technické otázky na hraničních tratích řek Dunaje, Moravy a Dyje a o úmluvě upravující rozdělení majetku obcí a žup, čsl.-maďarskou hranicí rozdělených.

V upravovacích pracech na hranici čsl.-německé bylo pokračováno ve větším rozsahu.

V roce 1929 bude v témže rozsahu pokračováno v upravovacích pracech na hranici čsl.-německé; jakož i v jednáních ve věci hraničních statutů resp. smluv, k jejichž uzavření v roce 1928 se nedospělo.

Výsledky v roce 1928 dosud docílené zaručují, že i letos budou výdaje na cejchovní službu kryty vlastními příjmy. S vládou francouzskou bylo zahájeno jednání o přenechání jednoho platiniridiového metru, který bude připojen na prototyp metru mezinárodního a má tvořiti základ metrické míry v Československé republice. Prototyp kilogramu zakoupen bude v roce 1929.

Technické zařízení ústředního inspektorátu pro službu cejchovní doplněno bylo přístroji pro cejchování transformátorů a dokončeno zařízení pro zkoušení teploměrů. Ukončena byla dále úprava cejchovních předpisů o mírách na tekutiny a měřidla na tekutiny, mino to předpisy o zkušebních vahách obilních a o baňkách.

Pro rok 1929 chystá se další unifikace technických předpisů cejchovních, a to o mírách délkových a o vahách.

Činnost cechovní služby od roku 1918 jest patrna z těchto výsledků, svědčících o vzestupné tendenci výkonů:

Také činnost puncovní značně vzrůstá;

Veškerá režie věcná i personální tohoto odvětví jest plně kryta příjmy plynoucími z puncovních poplatků, ačkoliv tyto poplatky jsou nejnižší ze všech států evropských.

Podle státních závěrečných účtů činily:

Paušalovaná daň přepychová, kterou puncovní úřady u některých druhů zboží vybírají z drahých kovů pro finanční správu, vynesla od 1. července 1927 do 30. června 1928 Kč 3,761.367.92.

V puncovní službě snaží se ministerstvo veřejných prací povznésti domácí výrobu a obchod předměty z drahých kovů, čehož výrazem jest nový čs. puncovní zákon čís. 21928' Sb. z. a n. ze dne 16. prosince 1927. Tímto zákonem se sjednocují dosud platné dvojí puncovní předpisy (býv. rakouské a uherské) a zavádějí se také některé změny a doplňky za tím účelem, aby výroba zboží z drahých kovů mohla se přizpůsobiti technickému pokroku a požadavkům doby. Z toho důvodu neomezuje nový puncovní zákon volbu slitin drahých kovů, zavádí nově kont, rolu šperků z platiny a předepsané ryzosti platiny, zlata a stříbra přizpůsobuje mezinárodním požadavkům, jež směřují k tomu, aby byly zavedeny mezinárodní jednotné ryzosti.

Nový puncovní zákon klade vyšší požadavky na zkoušející orgány a zavádí novou úpravu puncovní služby. V návrzích na nové československé puncovní značky snaží se ministerstvo veřejných prací zjednodušiti dosavadní složité puncovní značky tak, aby byly i širším vrstvám spotřebitelů srozumitelny. Zboží z bílého zlata, jehož výroba a prodej nejsou podle starých puncovních předpisů přípustné, bylo již uvolněno.

Podle zákona z 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n. a zákonů jej doplňujících bylo v letech 1918-1928 založeno 24 všeužitečných elektrických podniků, kterým bylo svěřeno soustavně zásobení státu elektřinou. Společenský kapitál těchto společností činí 397,327.290 Kč, úhrnné investice byly ku dni 31. prosince 1927 přes .412 milionů Kč. Stát zúčastněn jest doposud na l6ti z těchto společností a věnoval na tuto účast celkem 75,530.000 Kč.

Společnosti vyvíjejí se velmi dobře technicky i finančně, v roce 1927 (1926) vyplácely. dividendu:

Z připojených dvou map, znázorňujících stav elektrisace v roce 1918 a 1927 jest patrno, že se činnost všeužitečných elektráren vztahuje již téměř na celé území státu mimo severní a severozápadní Čechy, kde elektrisaci provádějí soukromé společnosti, s nimiž se jedná o účast veřejných činitelů, a mimo území Podkarpatské Rusi, i zde se však nová všeužitečná společnost již zakládá.

Podrobnější data o všeužitečných elektrárenských podnicích uvedena jsou v připojené tabulce. o využití vodních zdrojů energie pro elektrisaci státu učiněna jest zmínka v oddílu "Stavby vodohospodářské".

Dalším úkolem soustavné elektrisace jest starati se o zvýšení odběru elektřiny a vybudovati nové zdroje výrobní, zejména pak využití další vodní síly, a starati se o zlevnění cen, aby mohl býti vybudován chemický průmysl a připravena elektrisace železničních tratí. Lepší využití výroben elektřiny a zvýšení bezpečnosti dodávky podmiňuje také stavbu dálkových sítí vyrovnávacích ke spojení jednotlivých výroben.

Zařízení a působnost báňských úřadů byly unifikovány pro celé území Republiky Československé zákonem z 28. března 1928, č. 57 Sb. z. a n., jímž odstraňují se rozdíly v úřadování na Slovensku: úkoly báňské administrativy, t. j. hornopolicejní dohled k dolům na vyhrazené nerosty, národohospodářská péče o dolování, provádění sociálně politických zákonů pro hornictví, tedy zvl. provádění zákonů o hornických radách závodních a revírních, radách podnikových a s tím související činnost hornických soudů rozhodčích. Mimo to jest úkolem báňských úřadů, aby upravovaly pojištění horníků pro případ nemoci, úrazu a invalidity.

Z připojených výkazů o činnosti hornických rozhodčích soudů (A) a vrchního rozhodčího soudu hornického (B) jest zřejmo, že činnost rozhodčích soudů I. stolice početně stoupá, kdežto u vrchního rozhodčího soudu prozatím zůstává přibližně na stejné výši.

Pojištění horníků pro případ nemoci, invalidity a stáří jest upraveno zákonem o báňských bratrských pokladnách ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n. Obstarává je osm revírních bratrských pokladen, které provádějí pojištění nemocenské a mimo to fungují jako úřadovny Ústřední bratrské pokladny hornické v Praze, která provádí hornické pojištění zaopatřovací.

Jak v loňské zprávě bylo uvedeno, nestačí běžné příjmy, aby hradily veškery náklady zaopatřovacího pojištění hornického. Bratrská pokladna jest tedy nucena, aby hradila tento schodek ze svého jmění. Na cenné papíry vypůjčila si bratrská pokladna do konce června 1928 úhrnem 49,000.000 Kč.

Připravuje se nová úprava hornického pojištění, jen má býti přiřaděno k sociálnímu pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. Příslušný návrh zákona bude lze vypracovati až po novelisaci uvedeného zákona o sociální m pojištění.

Podle zákona o uhelném hospodářství z 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. obstarává ministerstvo veřejných prací uhelné hospodářství, které, pokud jde o vnitrozemskou produkci a distribuci, bylo následkem stabilisace poměrů výrobních i sociálních ve veliké míře uvolněno. Intensivně dodržuje se dohled i úprava dovozu i vývozu paliv a zachovávání;.en uhlí naposledy všeobecně upravených koncem roku 1923.

Hlavní data uhelného hospodářství v letech 1913, 1919 až 1927, resp. I. pololetí 1928 jsou zřejma z tabulky:

Konjunktura uhelná, měnila se v uplynulém pětiletí několikráte a vývoj situace trhu uhlí kamenného a hnědého nebyl vždy paralelní. V roce 1926 výroba kamenného uhlí stoupla hlavně v důsledku dlouho trvající veliké stávky v anglickém uhelném průmyslu. Z téhož důvodu zvětšil se také podstatně vývoz uhlí kamenného i hnědého, kdežto dovoz současně klesl.