Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Československá tabáková režie s ústředím v Praze má:

1. 7 továren v Čechách (Čes. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec, Tábor a Tachov),

6 taváren na Moravě (Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy, Šternberk),

5 továren na Slovensku (Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Smolník, Spišská Bělá) a 1 továrnu na Podkarpatské Rusi (Mukačevo).

V roce 1928 započaty byly přípravné práce v Chuchelné na Hlučínsku, aby co nejdříve mohl býti zahájen provoz v této další továrně, počtem již dvacáté (na úpravu továrny v Chuchelné bylo v rozpočtu 1928 pamatováno částkou 1,000.000; investiční rozpočet pol. 29/18).

2. 6 úřadů nákupu tabáku a 1 nákupní komise (Nové Zámky, Komárno, Velký Tarkáň, Rimavská Sobota a Sevljuš, vesměs na Slovensku a Berehovo v Podkarpatské Rusi; nákupní komisi v Čopu).

3. 5 úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Olomouc, Brno, Zvoleň).

V továrnách na tabák vyrábějí se ze surovin domácích a hlavně importovaných doutníky, cigarety, cigaretové a dýmkové tabáky, šňupavé tabáky a tabákový výtažek, jenž jest zejména důležitým pro chmelařství a zahradnictví.

Výroba jest strojová, pouze doutníky vyrábějí se ručně. Vyrobené tovary baleny jsou z části ručně, z části stroji. 0 výrobě a prodeji podávají přehled tyto tabulky:

Příjem za prodané tovary a čistý výtěžek, odvedený ústřední státní pokladně, byl v jednotlivých letech tento:

Důležitým odvětvím činnosti tabákové režie jest pěstování tabáku na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kdež snaží se tabáková režie jednak o rozšíření co do osázené plochy, jednak o zdokonalení kultury.

Celková plocha, na níž v republice jest pěstován tabák, činila v roce 1927 cca 5387 ha v 308 obcích.

V roce 192á pěstovalo tabák 5022 pěstitelů a sklizeno bylo celkem 76.214 q tabáku v ceně 47,996.49419 Kč. Pro rok 1928 odhaduje se sklizeň asi na 80.000 q. Pěstování tabáku, jeho zpracování a prodej tabákových výrobků jest státním monopolem.

Tabáková režie poskytuje též - nehledě k dělníkům, zaměstnaným v režijních úřadech - zaměstnání a obživu řadě lidí, zabývajících se prodejem tabáku (v roce 1927 bylo 42.635 trafikantů, 437 skladníků a 1250 jejich pomocných sil).

V úřadech tabákové režie včetně ústředního ředitelství bylo v roce 1927 zaměstnáno:

Mimo to jest zaměstnáno u úřadů nákupu tabáku asi 1700 dělníků podle potřeby vždy několik měsíců v roce.

Značné částky věnovány jsou na technická zdokonalení továren, aby i po stránce technické byla tabáková režie na výši doby. Na nové stroje a zařízení kalkulována částka 5,000.000 Kč, na zdokonaleni parních a elektrických zařízení 3,800.000 Kč, na vodovody (nové sítě a rekonstrukce) 500.000 Kč, na jiný technický materiál 1,440.000 Kč.

Na udržování a zdokonalení komunikací (udržování vlečných drah, stavba nových vleček a pod.) kalkuluje se cca 600.000 Kč.

Tabáková režie má též důležitý význam sociální. V rozpočtu pro rok 1929 pamatováno jest na subvence obcím, školkám mateřským, sirotčincům a různým spolkům kulturním a dobročinným částkou 142.700 Kč. V každé továrně na tabák subvencuje tovární knihovnu dělnickou v rozpočtové částce 16.040 Kč. Na léčení tuberkulosních preliminuje se částka 300.000 Kč.

Pokud se týká sociálních institucí pro dělnictvo, přispívá tabáková režie na nemocenské pojištění, léky a pohřebné částkou 5,000.000 Kč, na úrazové pojištění 300.000 Kč (ve smyslu §u 44 úrazového řádu).

Na nemocenské pojištění zaměstnanců (podle zákona 221/25 Sb. z. a n.) kalkulována jest částka 131.182 Kč. Mimo to pamatováno jest na výpomoc v nezaviněné tísni částkou 100.000 Kč.

Na pense preliminována částka vzhledem k očekávané úpravě 104,000.000 Kč (z toho připadá na pense zaměstnanců pragmatikálních asi 7,500.000 Kč, dělníků 94,500.000 Kč, na kvitanční poplatky státem převzaté za pensionované zaměstnance částka 2,000.000 Kč.

Z preliminovaných 2,000.000 Kč na nemocenské pojištění zaměstnanců podle zákona čís. 221/25 Sb. z. a n. připadá 1,868.818 Kč na pensisty, zbytek 131.182 Kč na zaměstnance aktivní.

Mimo to podniká tabáková režie též stavby obytných domů pro svoje zaměstnance (jak úřednictvo, tak i dělnictvo) všude v těch místech, kde toho jest v důsledku bytové tísně zapotřebí (Jáchymov, Lanškroun, Písek, Tábor, Tachov, Praha, Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy, Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Nové Zámky, Zvoleň; Sevljuš, Mukačevo, Šternberk). Na tyto náklady preliminuje se pro rok 1929 částka okrouhle 12,200.000 Kč.

Ve většině továren jsou již zřízeny také ústavy pro kojence. Nový ústav projektován jest v Sedlci, na nějž se preliminuje 150.000 Kč. Na dokončení ústavu pro kojence v Čes. Budějovicích a na zařízení již existujících ústavů preliminuje se pro rok 1929 50.000 Kč.

Kromě toho zakupují se pro dělnictvo vstupenky do lázni tam, kde tabáková režie nemá svých lázní. Na tyto výdaje preliminuje se pro rok 1929 částka cca 21.000 Kč. Věnuje tudíž československá tabáková režie na shora uvedené účely sociální, humanitní, kulturní a školské úhrnem asi 124,000.000 Kč.

Zvýšení příjmů vyplývá z toho, že prodej tabáku v tuzemsku jest kalkulován v důsledku stoupajícího odbytu o 40,000.000 Kč výše než v roce 1928. Jest tudíž zisk preIiminovaný pro rok 1929 (2131.5 mil. Kč - 1068.1 mil. Kč) = 1063.4 mil. Kč menší o 15.4 mil. Kč než v roce 1928.

Poněvadž investiční náklady zařaďují se do rozpočtu na rok 1929 plnou kapitálovou hodnotou, která jest obsažena v provozním zisku částkou 27.05 mil. Kč, jeví se v roce 1929 zisk, jejž jest z částky 1063'4 mil. Kč

Vládním nařízením ze dne 28. února 1919 č. 109 Sb. z. a n. bylo zřízeno pro veškerou správu loterie třídní a důchodku loterního jako ústřední úřad ředitelství státních loterií, které podřízeno jsouc přímo ministerstvu financí, 1. března 1919 započalo svou činnost. Tímtéž vládním nařízením byla číselná loterie na našem území provazovaná zrušena a loterní úřady v Praze a v Brně ukončily svou činnost v červnu 1919.

Veškeré přípravné práce musely býti vykonány v době poměrně velice krátké, než přes všechny překážky podařilo se provésti první tah 1. Československé třídní loterie již dne 22. července 1919.

Ovšem bylo třeba omeziti se na vydání co nejmenšího počtu losů, aby obsáhlá materie mohla býti zpracována včas a bezpečně bez každé materielní ztráty pro státní důchodek. Československá třídní loterie musela sledovati dvojí cíl, jednak chrániti stát před tím, aby se hrálo v cizině a peníze za losy plynuly do ciziny, jednak aby poskytovala státu určitý zdroj příjmů, kterého by jinak proti všem zákazům byla docilovala cizina.

Cena losu byla stanovena na 200 Kč a na výhry určena bylo 75% herního kapitálu. Rozvoj podniku od počátku loterie lze sledovati z následujících dat:

Pro 1. Československou třídní loterii (odbývanou v II, pololetí 1919) vydáno bylo pauze 60.000 losů v ceně po 200 Kč. Čistý zisk pro státní pokladnu činil Kč 1,964.340.35. Rozprodej obstarávalo 249 nově zřízených prodejen. Následkem ustálení se poměrů a vnitřního uspořádání v úřadě bylo možno ve 2. loterii (I. pololetí 1920) vydati již 100.000 losů v ceně po 208 Kč; čistý zisk činil Kč 3,359.725.84.

Při 3 loterii (II. pololetí 1920) bylo vydáno 120.000 losů v ceně po 212 Kč, čistý činil Kč 4,597.852.

Při 4. loterii (I. pololetí 1921) vydáno 130.000 losů a čistý zisk čínil Kč 5,033.698.05.

V 5. loterii byl počet losů zvýšen na 150.000. Čistý výtěžek této 5. loterie činil Kč 5,844.495.-.

Tento počet losů nestačil však ani v následujících loteriích, neboť při 6. loterii muselo býti vydáno následkem stálé poptávky po losech 170.000 losů. Čistý zisk z této loterie činil Kč 6,841.152.-.

Teprve při 7. loterii mohlo se přikročiti aspoň k částečnému zvýšení ceny losu na 260 Kč.

Vydáno bylo pro tuto loterii 190.000 losů a čistý zisk dostoupil výše Kč 10,728.858.-.

Při 8. loterii zvýšen počet losů na 200.000 a týž ponechán byl i při 9. loterii.

Čistý zisk při 8. loterii činil Kč 11,482.447 a při 9. loterii Kč 11,616.931.-. Dosažením tohoto počtu losů mělo býti docíleno maxima, avšak v důsledku stálé poptávky a značné přihlášky prodejen, jimž se nedostávalo losů, přikročeno při 10. loterii k dalšímu zvýšení počtu losů.

V 10. loterii vydáno 210.000 losů a činil čistý zisk Kč 12,223.014.-. V 11. loterii vydáno 220.000 losů a docílen čistý zisk Kč 12,828.491.-. Ve 12. loterii vydáno bylo 230.000 losů a čistý zisk činil Kč 13,844.964.-. Ve 13. loterii bylo vydáno 250.000 losů v ceně po 264 Kč a docílen čistý zisk Kč 15,167.988.-. Všechny loterie německé, jakož i polská po zhroucení měny zvýšily značně cenu losu. Se zřetelem k tomu zvýšena i u nás cena losu při 14. loterii na 370 Kč (a 30 Kč zápisné pro prodejny), čímž jsme se poněkud přiblížily k ceně předválečné.

Současně však byl snížen počet losů pro 14. loterii z 250.000 na 240.000.

Cena našeho losu i po tomto zvýšení zůstala daleko za cenou losů cizozemských loterií, které se již značně přizpůsobily ceně předválečné. (Prusko 120 ř. M. t. j. 960 Kč, Sasko 150 ř. M., t. j. 1.200 Kč, Hamburk 120 ř. M., t. j. přes 960 Kč, Rakousko 160 Sch., t. j. skoro 800 Kč, Uhersko 100 pengö, t. j. asi 600 Kč, Polsko 200 pol. zl., t. j. přibližně 800 Kč. Jedině Jihoslovansko zůstalo pří ceně 400 din.)

Počet prodejen v 16. loterii činil 399, a v 17. loterii 383 a v 18. loterii 369 (vydáno 230.000 losů).

Prodejnám byl pro 17. loterii povolen jednorázový příplatek 3 Kč za každý přidělený los:

Vládním nařízením ze 17. listopadu 1921 byl úhrn výher počínaje 7. třídní loterie snížen na 70% celé herní jistiny rozvrhem herním stanovené.

Podle vzoru německé loterie byl zaveden jednodušší způsob tahu tím způsobem, že byla zavedena základní čísla, a to počínaje 9. loterií. Vzhledem k tomu, že tento způsob tahu nedoznal obliby u hrajícího obecenstva, byl počínaje 17. loterií zrušen a vydány losy ve dvou seriích.

Vzhledem k tomu, že však vydání dvou serií jest na závadu volnější úpravě herního plánu a pružnějšímu sestavení výher, hodlá se vydati počínajíc 20. loterií opětně jen jedna serie losů.

Zákonem ze dne 18. prosince 1922 č. 404 bylo upraveno hospodařeni ve státních závodech a jako takové byly prohlášeny i státní loterie (vládní nařízení z 25. září 1924 č. 206 Sb. z. a n.).

Úspěch podniku státních loterií jest přirozeně závislý na všeobecné hospodářské a průmyslové situaci.

Každá i sebemenší hospodářská a průmyslová krise působí na odbyt losů a proposice nutno činiti s tou největší opatrností, aby státní podnik přes jistoty prodejnami složené, ke ztrátě nepřišel.

Zavedení správního sboru, tedy kolegiátního rozhodování, odejmutí pravomoci ale i odpovědností jednotlivci, přispívá k tomu, že rozhodováno jest ve vážných otázkách s největší opatrností.

Jedno však bude nutno v budoucnosti sledovati, a to zvýšení ceny losu i u nás, neboť dnešní cena losu nedosahuje ani třetiny ceny předválečné.

V tomto případě bude ovšem třeba počet losů náležitě snížiti.

Každým zvýšením ceny losu docílí se i značně výhodnějšího herního plánu, poněvadž - jak výše uvedeno - musí býti vždy 70% herního kapitálu použito na výhry.

Vedle agendy ČsI. třídní loterie jest pověřena "Státní loterie" též pořádáním státní dobročinné loterie, jejíž tah se koná každý rok jednou.

Tato loterie vznikla v roce 1853 (rozhodnutí ze dne 28. dubna 1853 A. E. 6913/F. M.). V Československé republice byly pořádány až dosud:

Loterie 10. pořádána bude 15. listopadu 1928.

Loterie 1.-6. vykazují každá 250.000 losů po 5 Kč, loterie 7.-9. 300.000 losů po 5 Kč. Totéž platí i o 10. loterii.

Čistý výtěžek těchto loterií rozděluje každoročně ministerstvo financí po slyšení správního sboru státních loterií v dohodě s ministerstvem sociální péče, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy po případě i jiných ministerstev dobročinným institucím veřejné podpory hodným.

Mimo ta působí státní loterie (ředitelství státních loterií) při pořádání soukromých věcných loterií a bylo v letech 1922-192 pořádáno celkem (kromě t. zv. menší věcně loterie s herním kapitálem do 10.000 Kč) více než 150 velkých soukromých věcných loterií s herním kapitálem více než 90,000.000 Kč. Pořádání těchto loterií jest upraveno nařízením býv. ministerstva financí a ministerstva vnitra ze dne 14. července 1911 ad č. 30.426/ č. 124 (Věstník min. fin. z r. 19111.).

Konečně dlužno se zmíniti o účasti ředitelství státních loterií na řešení různých jiných otázek souvisejících s loterním důchodkem, jmenovitě vydávání posudků při povolováni různých herních přístrojů (automatů), reklamních nebo příležitostních slosování, o nedovolených hrách v cizí loterii a pod., jakož i o spolučinnosti při důchodkovém trestním řízení.

Snížení výdajů se odůvodňuje hlavně snížením potřeby na položce "výhry 20. a 21. třídní loterie".

Příjem:

za losy I. třídy Kč 240.000.- X 74 = Kč 17,760.000.-

za losy II. třídy Kč 235.200.- X 74 = Kč 17,404.800.-

za losy III. třídy Kč 230.400.- X 74 = Kč 17,049.600.-

za losy IV. třídy Kč 225.600.- X 74 = Kč 16,694.400.-

za losy V. třídy Kč 220.800.- X 74 = Kč 16,339.200.-

Kč 1,152.000.- X 74 = Kč 85,248.000.-

Součet Kč 85,248.000.-

Vydání:

Výhry (70% ze vkladů Kč 85,248.000.-) = Kč59,673.600.-

odměny I. tř. los po 3 Kč = 720.000.-

(vkladní 15:5 = Kč 3) II. tř. los po 3 Kč = Kč 705.600.-

III. tř. los po 3 Kč = Kč 691.200.-

IV. tř. los po 3 Kč = Kč 676.800.-

V. tř. los po 3 Kč = Kč 662.400.-

Kč 1,152.000X3 = Kč 3,456.000.- Kč 3,456

Příjem:

Za losy I. třídy 240.000 X 74 Kč = 17,760.000.-

Za losy II. třídy 235.600 X 74 Kč = 17,434.400.-

Za losy III. třídy 231.200 X 74 Kč = 17,108.800.-

Za losy IV. třídy 226.800 X 74 Kč = 16,783.200.-

Za losy V. třídy 222.400 X 74 Kč = 16,457.600.-

1,156.000 X 74 Kč = Kč 85,544.000.-

Vydání:

Výhry (70% ze vkladu 85,544.000 + přídavek k herní jistině 240.- Kč) = Kč 59,881.040.-

odměny I. tř. los po 3 Kč = 720.000.-

odměny II. tř. los po 3 Kč = 706.800.-

odměny III. tř. los po 3 Kč = 693.600.-

odměny IV. tř. los po 3 Kč = 680.400.-

odměny V. tř. los po 3 Kč = 667.200.-

1,156.000 po 3 Kč = 3,468.000.- Kč 3,468.00.-

Provozovací rok 1927 skončil nepříznivěji než rok 1926, což však plyne z toho, že v r. 1927 raženo bylo mincí po 5 Kč, které přinášejí největší zisk, okrouhle o 50% méně než v roce 1926, naproti tomu pak ražba pětihaléřů, která spojena jest hledíc k nepatrné jejích nominelní hodnotě, se ztrátou, stoupla v roce 1927 asi o 90%.

Rovněž výroba dukátů poklesla o více než 50% a i ražba plaket, medailí, odznaků a jiných různých ražeb dosahuje přibližně pouze jedné třetiny počtu z roku 1926. Tento úbytek vysvětluje se tím, že v roce 1926 byl odbyt zmíněných výrobků mimořádně příznivý v důsledku Všesokolského sletu.

Učebna mincovny nebyla po celý rok provozována vlivem poměrně nepatrné domácí výroby drahých kovů.

Celkem raženo a pokladně odevzdáno bylo v roku 1927:

V příštím roce kromě doplňování oběživa podle potřeby hospodářského života dojde zvláště k výrazu provádění zákona č. 103/1928 Sb. z. a n. o soustavě drobných mincí, zejména tedy i k ražbě stříbrných mincí po 5 a 10 Kč, která ovšem hrazena bude z nastřádaného mincovního zisku z ražby pětikorun obsaženého ve zlatém pokladu.

Zvýšení toto způsobeno zejména rozsáhlejším ražebním programem.