Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Výdaje se preliminují v návrhu rozpočtu na rok 1929 částkou 2.5648 mil. Kč, kdežto v rozpočtu na rok 1928 byly preliminovány částkou 2.774.4 mil. Kč; je tedy rozpočet na rok 1929 u této kapitoly nižší o 209.6 mil. Kč.

Toto snížení způsobena je v prvé řadě tím, že příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu v titulu 1., § 1. vykazuje pokles skoro o 145 mil. Kč, a že potřeba. na vyrovnání případných diferencí, jež vzejdou z konečného provedení platebních zákonů zařaděná v rozpočtu na rok 1928 v tit. 12. všeobecné pokladní správy částkou 25 mil. Kč pro rok 1929 z ní mizí, poněvadž podle své příslušnosti byla rozvržena po jednotlivých resortech.

Pokles jeví se dále mimo jiné drobnější diference v tit. 6., § 1. "náhrada ztrát vzniklých převzetím státní garancie za dovoz minerálních olejů podle vládního nařízení ze dne 27. ledna 1921 č. 31 Sb. z. a n." o 9 mil. Kč, v § 2. téhož titulu "závazky z převzatých záruk" o 1.5 mil. Kč, v tit. 8., § 5. "půjčka městu Českému Těšínu" o 1.1 mil. Kč, v tit. 8., § 6. "zápůjčky na podporu kooperativní činnosti hospodářských sdružení státních zaměstnanců o 0.9 mil. Kč.

Charakteristickým je pokles o 15.1 mil. Kč v tit. 9, § 2. "úroky a výlohy z přechodných úvěrů".

Pro příště odpadá potřeba preliminovaná v tit. 7., § 4. "náhrada za věci movité, které jest podle zákona ze dne 20. prosince 1921, č. 504 Sb. z. a n. vrátiti oprávněným státům" částkou 250.000 Kč a úvěr preliminovaný v tit. 8., § 4. jako "příspěvek státu společnosti pro vydržování vědeckých ústavů pivovarských v Praze" částkou 500.000 Kč.

Snížení výdajů v tit. 9.; § 4. "výdaje na účet státního podílu z přebytku důchodkových pokut" o 2.5 mil. Kč jeví se sice snížením pro rozpočet; způsobeno je však tím, že ministerstvem financí bylo nově upraveno rozdělení čistého přebytku důchodkových pokut a v souvislosti s tím, bylo nutno z důvodu equity upraviti i výdaje.

Pouze ciferný pokles jeví se v tit. 10: "Národní bance na splácení, přechodného státovkového dluhu" částkou 25 mil. Kč, kterážto potřeba zařaděna jest nyní v celkovém úvěru v tit. 1., § 1. "příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu", dále v tit. 11 "vyšší náklad na odpočivné a zaopatřovací platy učitelů škol národních a jich pozůstalých podle zákona ze dne 22. prosince 1924 č. 287 Sb. z. a n." částkou 16.5 mil. Kč, poněvadž zvýšen byl příděl na zálohy pro krytí učitelských platů o 100 mil. Kč a s druhé strany poněvadž potřebu tuto nelze ani přesně vyčísliti; konečně ciferným poklesem jest i úvěr 0.3 mil. Kč zařaděný v tit. 9., "náklady spojené s prováděním zákona o potulných cikánech ze dne 14. července 1927 č. 117 Sb. z. a n. v rozpočtu na r. 1928, jenž byl v rozpočtu na rok 1929 přesunut dle své příslušnosti do rozpočtu ministerstva sociální péče.

Podotýká se, že u srovnání s položkou v tit. 11 "vyšší náklad na odpočivné a zaopatřovací platy učitelů škol národních a jich pozůstalých podle zákona ze dne 22. prosince 1924 č. 287 Sb. z. a n. pokles, který se jeví v tit. 2 § 2. "refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona ze dne 22. prosince 1924 čís. 287 Sb. z. a n. o 4.5 mil. Kč a 0.3 mil. Kč je skutečným poklesem v důsledku nižšího počtu percipientů.

Naproti tomu citelným je vzestup výdajů v tit. 2., § 5, 0 35'6 mil. Kč, v důsledku zvýšení příspěvku z dopravních daní československým státním drahám na investice z 20 na 25%, nehledě již ke zvýšení o 3.2 mil. Kč v tit. 2. § 1., "úroky z přechodných přebytků, jež odvedly státní podniky ústřední státní pokladně ve správním roce po srážce úroků z poskytnutých záloh podle vlád. nař. ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n.

Příjmy Všeobecné pokladní správy v rozpočtu na rok 1929 preliminují se částkou 1.590.9 mil. Kč. kdežto v rozpočtu na r. 1928 byly preliminovány částkou značně vyšší 1.656.2 mil. Kč, takže rozpočet na rok 1929 vykazuje také v příjmech snížení o 65.3 mil. Kč.

Toto snížení způsobeno v prvé řadě nižším saldem státních podniků v tit. 1., § 1. o 44 mil. Kč; také očekávaný výnos z "účasti státu na prodeji zdaněného lihu" v tit. 5., § 7. vykazuje značné snížení o 30 mil. Kč, poněvadž pro rok 1929 odpadá splátka na přejímací cenu lihu.

Menší poklesy jeví se v titulu 1., § 2. "splátka státních báni a hutí na kupní cenu dolu Poruba" a to o 1.2 mil. Kč poněvadž kupní cena za důl Poruba ponechána podniku jako vklad státu, dále v tit. 5., § 2., "státní podíl na přebytku důchodkových pokut" vykazuje se rovněž snížení pro rozpočet a to o 5.2 mil. Kč, poněvadž rozhodnutím ministerstva financí nově upraveno rozdělení přebytku důchodkových pokut. Konečně také v tit. 5., § 6; preliminovaná "refundace nákladu na vybírání dávky z majetku a přírůstku na majetku" počítá s nižším příjmem o 3.8 mil. Kč, poněvadž práce spojené s vybíráním dávky z majetku se zakončují.

Shora vyjmenovaná snížení, jež činí úhrnem ca 90 mil. Kč, jsou poněkud paralysována očekávaným zvýšením výnosu v tit. 3., § 1. "správa movitého státního majetku", kdež počítá se se zvýšením o 15.8 mil. Kč, v tit. 4., § 1. "polovina výnosu poplatků za povolení k dovozu minerálních olejů, kdež vzhledem k výsledkům preliminuje se o 5.5 mil. Kč více, nově zařaděným příjmem 1.6 mil. Kč v tit. 4., § 2., "náhrada rafinerií minerálních olejů za směnky zaplacené zálohově státem" a zvýšeným příjmem o 1.4 mil; Kč v tit. 5., § 13. "jiné příjmy".

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sestavil v roce 1927 státní závěrečný účet dne 12. září a předložil jej Národnímu shromáždění dne 30. září, takže mohl býti rozdán tiskem členům Národního shromáždění již při projednávání rozpočtu na rok 1928. Tím byla zákonná lhůta ku předložení státní závěrky zkrácena na polovinu a dána možnost, aby při parlamentním projednávání rozpočtu byly na základě přesných dat posouzeny výsledky státního hospodaření za nejbližší uplynulé správní období a odhady pro období příští. Nejvyšší účetní kontrolní úřad doufá, že bude s to i nadále dodržovati tuto lhůtu při předkládání státního závěrečného účtu Národnímu shromáždění. Zároveň se státním závěrečným účtem předložil nejvyšší účetní kontrolní úřad parlamentu i výsledky hospodaření za první pololetí roku 1927, sestavené podle výkazů o měsíční poukázané náležitosti výdajové, jichž vyhotovování u poukazovacích úřadů zavedl od 1. ledna 1927.

Z jednotlivých oborů působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu (zákon čís. 175/1919) se uvádí:

V roce 1927 projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad podle §u 7. zákona 175/1919 celkem 435 přesunů v úhrnné výši 202.4 milionů Kč, z toho za první pololetí pouze 41 přesun v úhrnné výši 9.7 milionu Kč. 7 poměru k přesunům za rok 1926 bylo sice přesunů na počet více, avšak ve značně menší celkové částce (v roce 1926 bylo projednáno celkem 408 přesunů s částkou 342 milionů Kč). Omezení přesunů na rámec kapitoly, stanovené poprvé finančním zákonem na r. 1927, nesetkalo se v praxi s takovými potížemi, jak se původně očekávalo; naopak se ukázalo, že toto opatření je účelné, ježto poukazovací úřady zařídily svoje potřeby podle výše úvěru, pro ně rozpočtem schváleného.

V oboru kontroly státního dluhu pozůstává činnost nejvyššího účetního kontrolního úřadu v posuzování osnov zákonů, sledujících emisi státních dluhopisů, účelu a podmínek těchto emisí, dále ve zkoumání toho, byly-li zákonem povalené emise provedeny v rámci zákona, v udělení souhlasu s emisí kontrasignováním dluhopisů, dále ve sledování provedených emisí, zejména pokud jde o splnění zákonných podmínek, stanovených vládními nařízeními, resp. zvláštními instrukcemi; nejvyšší účetní kontrolní úřad dozírá na vydávání titrů, maje spoluzávěru, zjišťuje výsledky emisí, jich upotřebení a zajištění evidence vydaných dluhopisů a vzniklého dluhu i jeho správy.

Kompetence nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle zák. čís. 175/1919 a podle §u 1. zák. čís. 309/1920 o dávce z majetku, zůstává nezměněna. V r. 1928 vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad obvyklé dohlídky v oboru dávky z majetku u všech zemských finančních úřadů a v účtárnách 1. a 3. ministerstva financí. Mimo to kontrasignoval disposice výtěžkem dávky při poukazování náhrad paušalovaného a vyúčtovatelného nákladu na vybírání dávky z majetku a při realisaci výplat podle vládního nařízení čís. 3l9/22 a novely k zákonu o dávce čís. 6 ai 1924. Ve smyslu §u 1. zákona čís. 309/1920 padává pololetně zvláštní komisi Národního shromáždění zprávu o výtěžku dávky, jeho použití a případných dalších opatřeních.

V roce 1928 bylo pokračováno ve vyrovnání závazků z likvidace komise pro zahraniční obchod, meziministerské komise pro věcnou demobilisaci, komise lnářské a pro hospodaření zápalkami, pak ústředny kovů, takže z větších komisí zbývají již jen komise cukerní a komise lihová, jichž likvidace pro některé nevyřízené spory majetkové nemůže býti ukončena.

Vyhotovování měsíčních pokladních výkazů, z nichž sestavuje nejvyšší účetní kontrolní úřad každý měsíc přehled o celkových obratech pokladních hospodářství působivého i nepůsobivého a o stavech pokladních hotovostí, vžilo se již u administrativních úřadů úplně. Nejvyšší účetní kontrolní úřad podává pravidelně Národnímu shromáždění měsíční výkazy výsledků pokladního hospodářství nejpozději do 10tého dne následujícího druhého měsíce.

Měsíční výkazy o poukázaných náležitostech výdajových, které, jak svrchu zmíněno, zavedl nejvyšší účetní kontrolní úřad počínajíc od 1. ledna 1927, dávají mu možnost zkoumati podrobně stránku úhradovou při projednávání přesunů a. poskytují mu přehled o zatížení celoročního úvěru k poslednímu dni každého měsíce. Výkazů těchto používá také ministerstvo financí ku sledování hospodaření podle finančního zákona, k posuzování přesunů i rozpočtových návrhů. Na 2ákladě těchto výkazů podává nejvyšší účetní kontrolní úřad Národnímu shromáždění též již svrchu zmíněné pololetní přehledy.

Prováděje dohlídky podle §u 6., resp. §u ., zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., u státních úřadů, ústavů, podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných, vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad od svého založení do konce prvého pololetí roku 1928 - 662 dohlídky, z nichž v roce 1927 - 114 dohlídek a v I. pololetí roku 1928 - dohlídek. Mezi 114 dohlídkami v roce 1927 bylo rozsáhlých dohlídek, trvajících déle než 2 týdny, 25, déle než týden 56; úhrnem vyžadovaly 1197 pracovních dnů. Výkazy o vykonaných dohlídkách předkládá nejvyšší účetní kontrolní úřad pololetně Národnímu shromáždění. Dohlídková činnost je poněkud omezována nedostačujícími prostředky finančními a personálními, poněvadž valná část dohlídek musí býti prováděna mimo Prahu, čímž vznikají cestovní náklady. Na rok 1929 byla položka na výdaje cestovní se zřetelem k stále stoupající potřebě dohlídek zvýšena o 40.000 Kč. Dohlídkami jest zaměstnáno úřednictvo zvlášť k tomu určené, stále pohotové a doplňováno podle potřeby pro ten který obor úředníky z oddělení odborných.

V dohodě s ministerstvem vnitra a financí zřídil nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1926 komisi pro zkoušení účetních závěrek zemských fondů za spoluúčasti delegátů těchto resortů. Tato komise zahájila činnost počátkem prosince 1926. V roce 1927 vykonala dvě velmi rozsáhlé dohlídky u zemské správní komise pro Slezsko v Opavě a v I. pololetí roku 1928 provedla dohlídku u moravského zemského výboru v Brně. Výsledek prací této komise spočívá vedle uvedených již dohlídek v přezkoušení účetních závěrek zemského slezského a domestikálního fondu za léta 1918-1926 a v roce 1928 do konce I. pololetí přezkoušeny byly účetní závěrky zemského fondu moravského za léta 1918-1920. V důsledku zákona ze dne 14. července 1928, čís. 123 Sb. z. a n., o organisaci politické správy spolupůsobí tato komise spolu s příslušnými orgány nejvyššího účetního kontrolního úřadu také při organisačních a legislativních opatřeních, směřujících k provedení cit. zákona, zejména při vydávání účetních předpisů pro zemské a okresní úřady a p. Na druhé pololetí 1928 jest proponováno ještě přezkoušení účetních závěrek moravského zemského fondu za léta 1921-1927, českého zemského fondu za léta 1918-1920 a zemského slezského a domestikálního fondu za rok 1927, jakož i přezkoušení hospodaření podniku zemské slezské dráhy až do doby běžné. S tím spojeno bude provedení řady potřebných dohlídek.

Podrobnosti hospodaření státního zkoušel nejvyšší účetní kontrolní úřad mimo činnost dohlídkovou také zkoumáním účetních dokladů podle § 6. zákona čís. 175/1919 u některých odvětví státní správy.

U státních podniků bylo pokračováno v zavádění účtování podle zásad obchodních a jednáno s ministerstvem financí o nejvhodnějším způsobu sestavování rozpočtu a účetních závěrek, zejména pokud jde o účtování státního jmění podnikům svěřeného, o přesnou evidenci jeho změn, jakož i o vyúčtování dalších vkladů ve způsobu rozmnožování investicí podnikových. Také pracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad k tomu, aby hospodářské výsledky podniků se vykazovaly podle jednotlivých druhů jejich činnosti. V tomto směru dlužno zejména uvésti úpravu rozpočtu podniku Státní lesy a statky.

Konečná úprava způsobu účtování u podniků souvisí ovšem s všeobecnou zákonnou úpravou finančního hospodaření státního, na níž nejvyšší účetní kontrolní úřad pracuje spolu s ministerstvem financí.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu činí pro rok 1929 5,424.458 Kč a jest proti rozpočtu na rok 1928 vyšší o 245.204 Kč. Ve zvýšení tom jest 40.000 Kč v položce "Cestovné a stravné"; ostatek připadá na měny platů pragmatikálních zaměstnanců podle platového zákona.