Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. dra Klapky, Netolického, Zeminové, Špatného a druhů min. financí o náhradě za vybírání daně z masa obcím,

II. posl. dra Uhlíře a druhů vládě a zejména min. vnitra, zda byl vydán výnos o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 1927 č 19422/27,

III. posl. Bergmanna, Knejzlíka, Langra, Riedla a druhů vládě o zařazení města Břeclavi do skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců,

IV. posl. Bergmanna, Sladkého a druhů vládě o zařazení městyse Michálkovic do skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců,

V. posl. Bergmanna, Knejzlíka, Langra, Riedla a druhů vládě o přeřazení města Přerova na Moravě s okolními obcemi do skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců,

VI. posl. Kršiaka, Kopasze a súdruhov min. vnútra o svojvolnom úradovanie a nemravnom chovanie starostu obce Jozefa Bačányiho v Sp Novej Vsi,

VII. posl Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů vládě o přeřazení města Kralup n. Vlt. do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců,

VIII. posl. Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů vládě o přeřazení města Žatce do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců,

IX. posl. Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů vládě o přeřazení města Loun do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců,

X. posl. Sladkého, Hrušovského a druhů min. školství a národní osvěty o rozšíření budovy čsl. státního ústavu pro hluchoněmé v Kremnici,

XI. posl. Sladkého, Hrušovského a druhů min. školství a nár. osvěty o ustanovení odborného inspektora pro pedagogický dozor na státních odborných školách pro hluchoněmé a slepé na Slovensku,

XII. posl. Knejzlíka, Langra, Riedla a druhů vládě o přeřazení městečka Kvasic do skupiny C pro výměru činovného,

XIII. posl. Práška, Mikuláše a druhů min. financí o nemožném výnosu a praksi ministerstva financí, dle které jsou udělovány trafiky válečným poškozencům,

XIV. posl. Tayerle, Kleina, Brodeckého a soudruhů vládě stran omezování občanských práv zaměstnanců Státní tiskárny v Užhorodě,

XV. posl. Mikuláše, Knejzlíka, Práška a druhů min. financí o postupu berních správ při ukládání důchodové daně drobným zemědělcům,

XVI. posl. Netolického, Slavíčka, dra Klapky a druhů min. školství a nár. osvěty o živnostenských pokračovacích školách a IV. ročníku škol občanských,

XVII. posl. Chvojky, Pechmanové, Davida a druhů vládě o přeřazení obce Kartouzy - Valdice do skupiny B činovného státních zaměstnanců,

XVIII. posl. Netolického, Slavíčka, Mikuláše, Práška a druhů náměstku předsedy vlády ve věci zákona o pojištění osob samostatně výdělečně hospodařících,

XIX. posl. Bergmanna, dra Klapky, Špatného a druhů vládě o přeřazení obce Sázava - Černé Budy do skupiny míst C činovného státních zaměstnanců,

XX. posl. Petera Śliwky a soudruhů min. veř. prací o výbuchu plynu na jámě Zvěřině v ostravsko-karvínském revíru, zaviněném nezachováváním hornopolicejních bezpečnostních předpisů,

XXI. posl. Chvojky, Pechmanové, Davida a druhů min. soc. péče a obchodu o poměrech v domáckém průmyslu sklářském v Pojizeří,

XXII. posl. Chvojky, Pechmanové, Davida a druhů vládě o přeřazení města Jičína do skupiny B činovného státních zaměstnanců,

XXIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. školství a národní osvěty o chování gymnasiálního ředitele dra Viktora Hevlera v Karlových Varech, které jest paškvilem státoobčanské svobody a národního cítění,

XXIV. posl. Schneidera a druhů min. národní obrany o leteckém dnu v Křešicích u Děčína,

XXV. posl. Matznera, Nitsche a druhů min. vnitra o překažené schůzi Sudetsko-německého venkovského svazu v Podbořanech,

XXVI. posl. Kirpalové, Blatné a soudruhů vládě, aby byly zřízeny ústavy pro léčení lupu,

XXVII. posl. Bergmanna, Moudrého a druhů vládě o zařazení obce Rossbachu do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců.

Dle §u 30. zákona čís. 262/20 byl zmocněn ministr financí svěřiti obcím vybírání daně z masa za náhradu, která neměla přesahovati 10% této daně. Dle prováděcího nařízení čís. 263/20 uzavírala finanční správa s obcemi smlouvy, dle nichž podíl obcí činil 10% při vývozu do 100.000 Kč, při vývozu vyšším 5%. Není tedy prováděcí nařízení v souhlasu s §em 30. zákona, který připouští náhradu do 10% bez ohledu na výnos daně.

Se zřetelem k tomu, že finanční situace obcí jest velmi kritická a že 10% odpovídá skutečným režijním nákladům, je nutno, aby byla dána obcím plná náhrada, jak ji zákon stanovil.

Táží se proto podepsaní:

1) Jest pan ministr financí ochoten předložiti vládě republiky československé návrh na změnu §u 29 prováděcího nařízení čís. 263/20 v tom smyslu, že budou z druhého odstavce tohoto paragrafu vypuštěna slova "do 100.000 Kč" a "ve výši 5% z částky docílené nad tento výnos"?

2) Jest pan ministr financí ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, aneb zaříditi hodlá?

V Praze dne 22. října 1928.

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 1927, č. 19422/27, jsou povinny státní úřady úřadovati s obcemi jako úřady v jazyku státním, československém (podle zák. ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n.).

Tážeme se, zda na základě tohoto samozřejmého rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byl vydán presidiální výnos politickým, finančním a ostatním úřadům a soudům atd., že povinny jsou s obcemi jako úřady úřadovati jazykem státním, československým, a zda se toto zákonné ustanovení ve všech úřadech státních a samosprávných respektuje a dodržuje?

V Praze dne 22. října 1928.

Městská rada v Břeclavi žádostí ze dne 4. V. 1923 č. 4789/25 žádala o přeřazení města do I. stupnice aktivního přídavku podle tehdejších platných zákonných norem.

Po četných urgencích dostalo se městské radě sdělení od předsednictva poslanecké sněmovny ze dne 12. června 1924 č. 3080, že žádost byla postoupena podle usnesení sociálně-politického výboru poslanecké sněmovně N. S. R. Č. ministerstvu financí s doporučením příznivého vyřízení.

Očekávali jsme, že při úpravě platů, která se stala zákonem číslo 103 a 104 ex 1926, bude této žádosti vyhověno.

Když se tak nestalo, protestovala městská rada podáním ze dne 15. X. 1926 č. 10.159 u min. vnitra proti tomu, že město zařazeno bylo do skupiny C činovného, čímž vlastně dřívější žádosti vyhověno nebylo.

Při intervencích byli deputanti opětně odkazováni na pozdější dobu s tím, že event. změny ve skupinách činovného budou později provedeny vládním nařízením.

V poslední době se tak stalo, ale město Břeclav přeřazeno nebylo.

Drahotní poměry v Břeclavi jsou horší než v městech s mnohem početnějším obyvatelstvem která zařazena jsou do skupin A i B činovného. Příčinou toho stavu jest pohraniční poloha města a okolnost, že jest důležitým železničním uzlem se značným cizineckým ruchem, a že město Břeclav teprve po převratě se stalo sídlem řady státních úřadů. Tím vznikla ve městě značná bytová nouze, kterou podařilo se sice obci četnými stavbami omeziti, ale která přinesla také státním zaměstnancům značné zdražení bytů, které dosud trvá.

Drahotní poměry jsou takové, že město si zaslouží, aby bylo přeřazeno do vyšší skupiny činovného, a tím aby pomoženo bylo stát. zaměstnancům nésti značná břemena, z drahotních poměrů vyplývající.

Proto táží se podepsaní vlády:

1) Je-li vláda ochotna přeřaditi město Břeclav podle odst. 7 § 12 platových zákonů do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců?

2) Je vláda ochotna sděliti podepsaným co v této věci hodlá učiniti?

V Praze dne 21. října 1928

Obec Michálkovice obklopená jest úplně územím slezsko-ostravským a se Slezskou Ostravou a Moravskou Ostravou spojena jest úplně a byla také pojata do projektu Velké Ostravy. Území městyse jest hustěji zastaveno a obydleno než území Mor. Ostravy. Na 1 ha rozlohy připadá v území Michálkovic 22.5 obyvatel a 1.7 domů, ve Slezské Ostravě 16.2 obyvatel a 0.8 domů.

Drahotní poměry jsou v Michálkovicích horší než v Mor. Ostravě, poněvadž životní potřeby dovážejí se z tohoto města a ceny se o dovozné zvyšují.

Dokázalo to úřední srovnání cen životních potřeb obou měst, potvrzené berním úřadem. Nájemné obnáší z bytu o kuchyni a dvou pokojích 230 Kč měsíčně.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1) Je-li vláda ochotna přeřaditi městys Michálkovice do skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců podle odst. 7 § 12 platových zákonů?

2. Je vláda ochotna sděliti podepsaným co v této věci hodlá zaříditi?

V Praze dne 21. října 1928.

Vládním nařízením č. 163/1928 přeřadila vláda 96 obcí do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců.

Přerov byl při tomto přeřazení pominut, ačkoliv všechny důvody mluvily pro to, aby bylo vyhověno žádostem, které městská rada a organisace zaměstnanecké po několik let na vládu vznášely. Mluvily pro to předně důvody drahotní, dále absolutní počet obyvatelstva toho města, které k 31. prosinci 1927 čítalo samo 23.547 obyvatel, a konečně i fakt, že Přerov s okolními obcemi, jako Předmostím, Dluhonicemi a Lověšicemi tvoří téměř souvislé území, jehož počet obyvatelstva blíží se dnes 30.000, k němuž již dnes jest počítati i Bochoř, Horní Moštěnice, Kozlovice a Újezdec. I ze vzdálenějších obcí dojíždějí do Přerova četní železniční zaměstnanci a dělníci, takže vlastně jedině bytová tíseň je překážkou, že Přerov nemůže se vykázati ihned formálně sám o sobě počtem přes 25.000 obyvatelů, třebas jinak jeho poměry jsou drahotně horší, než jinde při 25.000 obyvatelích.

Že Přerovu stala se jeho opomenutím při přeřazení měst do vyšších skupin činovného křivda, je vidno z toho, že Přerov požíval již od roku 1912 výhod výjimečného vyššího zařazení, jež mu vládním nařízením ze dne 10. října 1912 bylo poskytnuto současně s Hradcem Králové, Kladnem a jinými městy. Města tato jsou novým vládním nařízením přeřazena opět do vyšší třídy, avšak Přerov nikoliv, ačkoliv byla to právě společná akce měst Přerova - Hradce Králové a Kladna, která dala popud k vydání dodatku k § 12 plat. zák. č. 103/26, kterým zmocněna byla vláda, aby v místech, kde poměry drahotní jsou zvláště nepříznivé, přihlédla k těmto drahotním poměrům a zařadila ona místa do vyšší skupiny činovného.

Tím věší bylo zklamání a roztrpčenost obyvatelstva města Přerova i okolních obcí, když po prvních neurčitých zprávách se objevilo, že Přerov do vyšší třídy činovného přeřazen nebyl, ač jeho drahotní poměry jsou horší než oněch měst přeřazených a ač zejména i německým městům při příznivějších poměrech bylo přiznáno privilegované postavení před českým Přerovem.

Toto všeobecné roztrpčení mělo odezvu i ve schůzi městského zastupitelstva, konané 19. září t. r., v níž bylo jednomyslně usneseno, aby městská rada znovu požádala vládu, aby oprávněnému nároku města Přerova a okolních obcí na zařazení do třídy B činovného vyhověla.

Vládní nařízení mělo tendenci tak zv. aglomerace, spojiti obce hospodářsky spolu související v jedno hospodářské území s jednotným činovným.

Proč nebyla tato tendence uplatněna také u žádosti města Přerova a okolních obcí, nelze pochopiti.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1) Je-li ochotna zařaditi město Přerov s okolními obcemi Předmostím, Dlouhonicemi, Lověšicemi, Kozlovicemi, Bochoří, Horními Moštěnicemi a Újezdcem jako jedno aglomerované území podle odst. 7. § 12 platových zákonů do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců?

2) Je ochotna sděliti podepsaným, proč bylo město Přerov s přilehlými obcemi vlád. nař. č. 163/1928 opomenuto?

3) Je ochotna sděliti podepsaným, co v této věci hodlá zaříditi?

V Praze dne 21. října 1928.

Na čele obce Sp. Novej Vsi stojí Jozef Bačányi spravca mešťanskej školy, zvolený za ľudovú stranu v roku 1926.

Od doby jeho nastupenia na miesto starostu, sa dejú nasledujúce veci:

1. Starosta sa vzdaluje z obce dva až tri dni a nepoverí svojho námestka vedením agendy. Občania vzdialených osád až 4 hodiny prichodia so svojimi záležitosťami, vracajú sa nazad s nevybavením a utrácajú tak celý deň času. Sú prípady, že u jednotlivcov sa opakuje dva tri rázy jedno po druhom.

2. Znemožňuje ustavenie komisií, dosial nie je v obci ustavena komisia sociálna a vedením agendy komisie poveril mestského úradníka Dr. Friedmana.

3. U starostu sa ztrácajú listiny, ktoré sú vážne, na príklad ztratila sa závažná listina o uzavretí smluvy medzi firmou Offa drevoobrábajúcou spol. a obcou dľa ktorej sa firma zaviazala, prijímať robotníkov v prvom rade miestnych, o čom firma teraz počuť nechce a hrozí prijímaním cudzích robotníkov. Je podozrenie, že je tu spojenie medzi firmou a Bačányim, lebo firma prehlásila, že si diktovať nedá a bude zamestnávať robotníkov, akých bude chcieť. Starosta pri každej príležitosti okate zastáva sa firmy ako v komisiach, tak aj v zastupiteľskom sbore.

4. Za starostovania Bačányiho sa vyplácajú veľké odmeny za vyhotovenia smlúv, ako na príklad vyplatilo sa 51.000 Kč mestskému advokátovi Dr. Forbergerovi a tieto peniaze boly rozdelené na jednotlivých členov zastupiteľského sboru; na príklad soc. dem. dostali 800 Kč a za tieto peniazy si urobili vianočný stromček, dostali tiež ľudácki zástupcovia atd.

5. Od doby nastúpenia starostu na jeho úrad starosta snížil starostensky úrad na stupeň šnapsputiky, dovoľuje si svojvolne úradovať. Starosta opíja sa pod obraz boží a takto opitý dostavuje sa do svojho úradu a tam spí. Toto opíjanie je tak časté, že zástupcovia obecného zastupiteľstva boli nuceni podať interpeláciu na zastupiteľský sbor no niekoľko razy napomenul, ale to nepomohlo.

Dňa 2 februára 1928 sám seba zvolil za komisiu na Veľký Hnilec ku prebranie parného kotla na tamnojšej píle; kotol bol prijatý ním bez námietok. Pila začala pracovať, ale v tom kotol vybuchnul a roztrhal sa. Týmto bolo mesto poškodené o 25.000 Kč. Po tejto komisii bol Bačányi tak spitý, že nemohol ani na nohách stáť. Cestou choval sa nemravne voči prvému námestkovi Marie Dlugošovej a robil jej nemravné nabiedky, ale tato ho energicky odmietla. O jeho opilom stave svedči fakt, že jak seba tak i Dlugošovu obgrcal (origal).

Pýtame sa preto pána ministra, či o chování sa starostu Bačányiho má vedomosť a keď nie, či je ochotný dať vec vyšetriť a starostu Byčányiho úradu zbaviť ako alkoholika, ktorý nie vstave, ako skoro uvedeného vidieť, hájiť záujmy pracujúceho ľudu?

V Prahe dne 25. října 1928.

Kralupy n. Vlt. byly již za Rakouska do I. tř (90%) místního přídavku zařazeny, vzhledem k mimořádným místním drahotním poměrům a byly v této třídě až do vydání platového zákona. Platovým zákonem byly zařazeny do nižší skupiny činovného C, ačkoliv se poměry drahotní v Kralupech n. Vlt. spíše zhoršily než zlepšily. Kralupy n. Vlt. jsou městem průmyslovým a důležitým železničním uzlem, kde zejména byty jsou velmi drahé. Zaměstnanci dojíždějí nakupovati do Prahy, poněvadž zde nakoupí levněji než v Kralupech.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1.) Je-li vláda ochotna použíti zmocnění jí daného odst. 7 § 12 platových zákonů a přeřaditi Kralupy n. Vlt. do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců?

2.) Je-li ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zaříditi hodlá?

V Praze, dne 24. října 1928.

Žatec byl již v roce 1912 zařazen do vyšší třídy místního přídavku vzhledem k mimořádným drahotním poměrům místním (90%). Veškeré životní potřeby jsou v Žatci průměrně o 25 - 30% dražší než v hlavním městě republiky v Praze. V prvé řadě vliv na drahotní poměry má výjimečné postavení města Žatce ve světovém obchodu chmelem. Je naprosto nesprávný názor dívati se na Žatecko jako na kraj agrárně-hospodářský ve vlastním slova smyslu, nýbrž mnohem oprávněnější jest třeba považovati tento kraj jedině za agrárně-obchodní. Neboť výhodná konjunktura chmelová způsobila že na Žatecku pěstuje se teď jen výhradně chmel, pak řepa, avšak nepěstují se téměř vůbec plodiny hospodářské k výživě potřebné.

A pokud pak tyto se na Žatecku pěstují, dovážejí se ještě převážnou většinou jednak do blízkých lázeňských míst Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní a j., jednak do průmyslových středisek: Mostu, Chomutova, Duchcova a j., což drahotu Žatecka a zejména pak města Žatce přímo křiklavě zvyšuje, a je velice zajímavé tím, že v těchto lázeňských a průmyslových střediscích jsou životní potřeby značně lacinější než v Žatci samotném.

Následkem pak vývozu těchto plodin k výživě potřebných objevuje se v Žatci na trhu zboží méně cenné a mnohem dražší než v Praze a lázeňských městech.

Velké stoupání cen a drahotu všeho v Žatci způsobuje též prodej chmele, který trvá po ukončené sklizni do března až dubna. V této době přijíždí do Žatce, kde se za republiky ustavilo centrum světového obchodu chmelem, které dříve mělo své sídlo v Norimberku, veliké množství cizinců se zahraničními výhodnými valutami, kteří s četnými, velice zámožnými velkoobchodníky chmelem v Žatci mají pronikavý vliv na zvýšení všech životních potřeb a pronajímání obytných místností v Žatci.

Bytová nouze je v Žatci veliká. Město samo nepostavilo ani jedinkého obytného domu, stát dosud toliko jeden pro 9 rodin, ač v městě je na 2000 státních zaměstnanců. Z pokoje platí se měsíčné 200 - 300 Kč nájemného. Z kuchyně a pokoje žádá se 2000 - 3000 Kč ročně, z dvou pokojů a kuchyně 4000 - 6000 Kč, z 3 pokojů a kuchyně 8000 - 12.000 Kč. Rovněž poplatky a dávky obecní v Žatci jsou vyšší než jinde. A konečně si dovolujeme velmi zdůrazniti, že kolektivní smlouvy stavebních a jiných podnikatelů o výši mzdy musí býti upraveny podle kolektivních smluv blízkých lázeňských měst, zařaděných do skupiny činovného B.

Z uvedeného je zřejmo, že není spravedlivo bráti za podklad rozvržení činovného na kategorie jen počet obyvatel, nýbrž mnohem oprávněnější je rozvržení činovného podle drahotních a životních poměrů města.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1. Je-li vláda ochotna přeřaditi město Žatec podle odst. 7. § 12 platového zákona do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců?

2.) Je-li vláda ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zaříditi hodlá?

V Praze, dne 24. října 1928.