Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Právo rybářské ve smyslu tohoto zákona jest výhradné oprávnění chovati a loviti ryby (pisces), škeble (najades), raky (astacina) v oné vodě, na kterou se právo to co do místa vztahuje.

Ustanovení tohoto zákona, která jednají o rybách a rybářství vůbec, platí obdobně také o druhých, výše jmenovaných zvířatech vodních. Škeble smějí ve vodách rybných býti chytány jen osobami k rybářství ve vodách těch oprávněnými.

Jiné osoby potřebují k tomu písemného svolení osoby k rybářství oprávněné.

V případě sporu o právo rybářské povolán jest řádný soudce, aby o něm rozhodl. Spor není na překážku přidělení práva rybářského clo rybářského revíru.

Držení slupu nebo jiného pevného lovidla na jezu nebo jiném díle vodním uprostřed vod nezakládá právního titulu vydržení práva rybářského v těchto vodách.

Trvalým zaplavením pozemku dříve suchého v souvislosti s vodou tekoucí nebo její zátokou nenabývá majitel zaplaveného pozemku práva rybářského v utvořené tím zátoce, nýbrž pouze nároku na náhradu přiměřenou výnosu rybolovu, která jemu náleží od osoby v hlavním toku k rybářství oprávněné, jako odškodné za újmu, kterou trvalým zaplavením pozemku trpí.

Nebyl-li pozemek jen zaplaven, nýbrž vodou urván, dlužno to považovati za vis major a majitel pozemku pozbývá jakéhokoliv nároku na náhradu způsobené újmy.

Pro účely tohoto zákona sluší rozuměti umělými koryty toky, do kterých se voda stálým zařízením (jezy, stavidly a pod.) svádí a dále vede, aby se jí určitým způsobem užilo.

Umělými nádržemi vodními rozumějí se taková tělesa vodní (nádrže, rybníky a pod.), do kterých voda ze srážek neb přítoků se svádí k tomu účelu, aby se jí určitým způsobem užilo.

Naproti tomu koryto přirozeného toku vodního, které stavbami regulačními jest opevněno, rozděleno nebo ve směru svém změněno, nelze pokládati za koryto umělé, podobně nelze pokládati za umělou nádrž vodní shromaždiště vody, náplavku, přístav, údolní přehradu, zátoku a pod., v rámci nebo na březích vody regulované.

Oprávnění volně loviti ryby, jež spočívá na par. 382 z. jest zrušeno. Právo k lovení ryb v oněch tratích nebo tělesech vodních, v nichž dosud volný rybolov provozován býti směl a nebo v nichž rybářství doposud fakticky provozována nebylo, přísluší příště:

1. v umělých vodních nádržkách a v korytech výhradně pro chov ryb zřízených držitelům těchto zařízení;

2. v ostatních umělých korytech a v přirozeném vodstvu těm, kdo mají právo rybolovu ve vodě s nimi souvislé.

Podle těchto ustanovení budiž posuzováno, komu přísluší právo k lovení ryb v nově vzniklých shromaždištích nebo tocích vodních.

Vznikne-li nový tok vodní buď ve vodě přirozené, nebo spojením přirozených vod, otevřením průtoku (průpichem), otevřením kanálu plavebního, plavidla, propustě a pod., nebo zřídí-li se po straně toku závěra, náplavka, přístav nebo jiná nádrž vodní a mají-li při tom odříznuté části starého řečiště částečně býti zasypány, jest podnikatel dotyčného vodního díla povinen zachovati části odstavených řečišť podle posudku úředních znalců rybářských jako chráněný útulek rybí a učiniti opatření, aby se tento útulek nezanesl nebo jinak nepoškodil nedostatečným spojením s vodou běhutou.

Vykonávání práv rybářských jest bez rozdílu právního důvodu jich nabytí podrobeno předpisům tohoto zákona, jakož i ostatním k ochraně a zvelebení rybářství vydaným nařízením a příslušnosti úřadů správních.

Poříční svaz rybářský má právo žádati v zájmu rybářství za zrušení stávajících práv rybářských nebo zařízení za přiměřenou náhradu dohodou nebo vyvlastněním, a to k účelům následujícím:

1. aby odstraněna byla rybářství způsobu uvedeného v par. 10. odstavec B., lit. d;

2. aby pojištěn byl účel průplavů pro ryby, které již jsou zřízeny, nebo zřízeny býti mají.

O výkup žádá poříční svaz po předchozím schválení státního rybářského úřadu u politické okresní (župní) správy, která o nároku rozhodne a nedohodnou-li se strany o obnosu náhrady, obnos ten vyšetří a vyřkne. Při tom má úřad pokud zvláštní poměry neodůvodňují odchylky, vzíti za základ nálezu dvacetinásobný průměr čistého ročního výnosu, jejž rybářství, které má býti vykoupeno, dalo v průměru deseti let dotyčnému řízení předcházejících, pokud se týče, které by bylo dalo v případě, kdyby předpisů rybářsko-policejních bylo šetřeno. Náhradu dá státní rybářský úřad.

Státní rybářský úřad přímo, nebo pokud není zřízen, zemská politická správa v každé zemi po rozumu dobrozdání hlavních korporací zemědělských ve srozumění se zemskými organisacemi rybářskými má rozděliti vody běhuté v obvody poříčních svazů rybářských, jichž úkolem je, aby vody podle dalších podrobných ustanovení, vydaných státním rybářským úřadem, jako společný orgán spravovaly.

Obvody svazů tvoří se podle hlavního toku nebo jeho částí, nebo podle větších přítoků bez ohledu na hranice okresu, župy nebo země, ale s ohledem na stejnorodé hospodářské zájmy.

Není přípustno, aby u hraničních řek připadly protilehlé břehy různým svazům.

Politický úřad okresní nebo župní k vyzvání státního rybářského úřadu rozdělí obvod poříčního svazu v rybářské revíry podle par. 10. Za tím účelem svolá po ustanovení obvodu poříčního svazu poradní schůzi rybářských zájemníků, do které kromě odborného zástupce zemědělské korporace rybářského inspektora pozve:

1. majitele nebo nájemce rybolovu, kteří mají zařízení pro odchov říčních násad (líhně, umělá trdliště, třecí rybníky);

2. majitele a nájemce práv rybářských v obvodu poříčního svazu;

3. zástupce poříčního svazu rybářského dobrovolného, je-li takový v dotyčném povodí již zřízen, nebo není-li zřízen, zástupce rybářských spolků a družstev v obvodu tom činných;

4. zástupce zemského svazu rybářských spolků.

Návrh z této porady vyšlý, kdyby proti němu bylo námitek, předloží se poradnímu rybářskému sboru zemskému, podle jehož dobrozdání státní rybářský úřad rozhodne o rozdělení revírů s konečnou platností.

Podrobená ustanovení, jakým způsobem mají si politické úřady vésti při sdělávání rybářských revírů, budou vydána státním rybářským úřadem v dohodě s ministerstvem vnitra.

Poříční svaz skládá se z nájemců všech jemu přidělených revírů, ustavuje a řídí se podle stanov vydaných státním rybářským úřadem.

Každý revír má obsahovati takovou souvislou trať vodní s přiléhajícími starými řečišti, touněmi, jezírky. chráněnými útulky a trdlišti, přístavy, propustěmi, přirozenými vodojemy, plavebními kanály, umělými koryty (náhony) a se všemi přítoky, jichž je potřebí k soustavnému chovu a náležité ochraně a hospodářskému využitkování rybí násady dotyčné vodě přiměřené.

Nejmenší výměra revíry rybářského budiž pravidelně v pásmu mimo pstruhovny 10 km v délce hlavního toku, jen výjimečně a hlavně v pásmu pstruhovém může býti menší, když by v takové menší výměře bez újmy sousedních revírů byly po ruce přirozené pomůcky k odchovu násady. Naproti tomu musí býti revír rozšířen nad 10 km, když by ve výměře 10 km nebylo chráněných trdlišť a přiměřených přítoků a útulků k odchovu násady.

A. Do revírů rybářských buďtež zahrnuty:

a) takové nádrže mlýnů a jiných průmyslových závodů, jakož i jezera a nádrže (přehrady údolní), které jsou vodojemy přirozenými, t. j. pouze rozšířenými řečišti a potočišti, nejsou zařízeny hospodářsky jako rybníky pro chov ryb a leží na vodě rybné, ať již majitel závodu průmyslového nebo podnikatel vodního díla rybářského práva v nich má či nemá, nebo leží na vodě, v níž se rybolov doposud fakticky neprovozoval;

b) umělá koryta (náhony), která slouží výhradně závodům průmyslovým, elektrotechnickým, účelům plavebním a pod.;

c) veškeré s hlavními řečišti byť i jen občasně souvislé zátoky, tůně, jezera, rybí útulky, odříznutá stará řečiště;

d) taktéž celá řečiště pod i nad plavebními jezy.

Pro úpravu výkonu práva rybářského v bezprostředním sousedství těchto vodních děl v odst. d) vyjmenovaných vydá zemská správa politická zvláštní nařízení.

B. Naproti tomu nelze do revírů rybářských proti vůli majitele pojmouti:

a) takové nádrže mlýnů a průmyslových závodů, které jsou zařízeny hospodářsky jako rybníky, jako takové se násadou opatřují a od přítoku rybného odděleny jsou zbraní, která za normálních poměrů úplně průchodu násady brání;

b) rybníky s přítokem až ke zbrani, která v horní vodě ohraničuje nejvyšší normální výtopnou plochu rybníka, po vodě (pod hrází) určuje se vzdáleností 30 metrů.

Jedná-li se o stoku, která slouží k napájení rybničné soustavy, musí tato zbraň proti vodě posunuta býti až na hranici s vodou, z níž stoka se odvádí, činí-li majitel nárok, aby nebyla pojata do revíru vody běhuté.

Trať vodní mezi dvěma rybníky zbraněmi ohražená náleží do revíru vody běhuté a může poříčním svazem býti prohlášena za revír ochranný;

c) taková koryta umělá, která jsou zařízena výhradně pro chov ryb a od hlavního toku k tomu účelu jsou zbraní odhražena;

d) taková stálá, samočinná zařízení pro lov ryb (slupy, hražení, šprlení jezová a pod.), která mohou své právní trvání podle par. 24 nepochybně prokázati, pokud podle par. 7, vykoupena nebudou.

Všechna taková zařízení, která během tří měsíců od zřízení revíru svoje právní trvání podle ustanovení par. 24 nepochybně neprokáží, musí býti bez náhrady odstraněna, činnost jejich ode dne platnosti tohoto zákona až do dne schválení žádaného průkazu se zakazuje.

Pokud v některém obvodu nejsou regulační, vodocestné, elektrisační a jiné práce ukončeny, ustanoví se revíry jen prozatímně a přikročí se k definitivní úpravě až po ukončení těchto prací.

Poříční svaz může po každém uplynulém období pachtovním žádati okresní správu politickou o změnu soustavy revírů.

Trať vodní, která vyhovuje podmínkám §§ 9 a 10 tvoří rybářský revír, který pronajímá okresní správa politická (nebo župní úřad) ofertním řízením za součinnosti a dobrozdání poříčního svazu rybářského provisorního nebo definitivního (zřízeného již podle tohoto zákona) podle nařízení vydaných státním rybářským úřadem v dohodě s ministerstvem vnitra na dobu nejméně 12 let, spolehlivému hospodáři.

Při pronájmu přináleží právo přednostní následujícím oferentům:

a) majiteli dotyčného práva rybářského, jestliže jeho právo rybářské samo tvoří revír §§ 9 a 10 vyhovující;

b) majiteli závodu nebo zařízení pro odchov říčních násad v obvodu poříčního svazu rybářského usazenému, když je tu záruka, že spolučinnost závodu celému povodí poříčního svazu rybářského prospěje;

c) rybáři živnostníku, který je výhradně svou existencí na rybářství jako majitel nebo nájemce práva rybářského odkázán (nejméně 12 let) a podává záruky správného hospodaření;

d) rybářským korporacím, které mají ve svém držení rybníky nebo které jsou účastny na společném podniku líhně, chráněného trdliště, nebo třecích rybníků, dále, které jsou členy dobrovolného svazu poříčního, jenž před vydáním zákona se utvořil, nebo které mají za sebou již značné zásluhy o zcelení revíru, o zarybnění a ochranu povodí, v němž působily a jsou organisovány v zemském svazu rybářském, jenž o nich podá ne. strannou zprávu.

Pronájem jednotlivým rybářským korporacím děje se prostřednictvím zemských svazů rybářských, schválených jako takových státním rybářským úřadem, v nichž dotyčné korporace jsou organisovány.

Kdyby podání najímatele v případě lit. c, d nevyhovovalo, může býti upraveno podle nabídek ostatních.

Revíry, které by zůstaly nepronajaty, spravuje poříční svaz ve vlastní režii za nájemné určené okresní správou politickou.

Revíry nemají se pronajímati:

a) majitelům samočinných lapadel, byť i jejich právní trvání bylo podle § 2 prokázáno;

b) závodům průmyslovým, které toky odpadními vodami znečišťují, rovněž ne závodům, které rybolov mechanickými zařízeními ohrožují;

c) obcím.

Výjimku z tohoto zákazu může povoliti státní rybářský úřad po návrhu poříčního svazu za souhlasu zemského výboru nebo župy, když se prokáže, že pronájem obci je za zvláštních místních poměrů v převážném zájmu obce.

Obejití tohoto zákona má za následek ztrátu vydraženého revíru.

d) jednotlivcům, kteří byli trestáni pro delikt ze zištnosti, porušení zákonů rybářských nebo některý zločin.

Podmínky pro řízení ofertní a nájemné také se zřetelem na záruku, již nájemce má složiti, prodloužení doby nájemné, závazků vydražitele ohledně plnění předepsaných hospodářských podmínek, jakož i podmínky předčasného zrušení nájemné smlouvy vyhlašuje okresní správa politická podle zvláštních nařízení vydaných státním rybářským úřadem po dohodě s poříčním svazem.

Nájemné z pronajatého revíru připadá těm majitelům, v němž k rybářství jsou oprávnění., podle poměrů délkové rozlohy a výnosnosti jejich rybných vod. Nájemci je odvádějí poříčnímu svazu rybářskému, který s ním naloží podle §§ 13, 14 a 15 tohoto zákona.

Rozděliti podíly nájemného jest především záležitostí účastníků revírů, kteří v něm mají rybářské právo.

Poříční svaz ustaví se ihned po ukončení řízení ofertního a jeho úkolem jest, aby do tří měsíců po pronajmutí revíru účastníci se dohodli o rozdělení nájemného. Nestalo-li se tak, svolá je poříční svaz za účelem dohody a nedocílí-li se této, předloží záležitost okresní politické (župní) správě k rozhodnutí, z něhož se účastníci mohou odvolati cestou instanční do 14ti dnů.

V případě, že nastane řízení odvolací, má nájemce složiti nájemné u poříčního svazu, který je po srážce stanovených poplatků deponuje u příslušného okresního soudu, pokud strany své nároky nepřivedou k platnosti pořadem úředního rozhodnutí.

Každý majitel práva rybářského i každý držitel zařízení podle par. 70, odstavec B., lit. d z revírů vyloučených, je povinen platiti taxu správní za veřejnou péči, která se věnuje ochraně vod běhutých a jejich hospodářskému povznesení.

U majitelů práv rybářských činí tato taxa 10 - 30% docíleného nájemného, nejméně však Kč 5.- z jednoho km břehu, tudíž Kč 10.- z tratě vodní, kde oba břehy témuž majiteli náležejí.

U majitelů zařízení podle par. 10, odstavec B., lit. d z revíru vyloučených navrhuje tuto taxu okresní politické správě (župní) poříční svaz podle výtěžku, jež takové zařízení poskytuje, nebo podle výnosu, jehož by se nájmem dalo docíliti, nesmí však převyšovati 10% z tohoto výtěžku.

Taxu tuto sráží poříční svaz rybářský ze složeného nájemného, jež má býti majitelům rybářských práv odevzdáno a odvede ji nejdéle do konce března každého roku okresnímu bernímu úřadu toho obvodu, v němž má sídlo poříční svaz. Berní úřad ji vyúčtuje a odvede do státního fondu rybářského.

Povinníky, kteří jsou majiteli revírů, oznámí poříční svaz bernímu úřadu za účelem předepsání správní taxy.

Každý nájemce revíru, jakož i držitelé zařízení podle par. 10, odst. B., lit. d, z revíru vyloučených mají platiti taxu revírní na účely zarybňovací a správní.

Taxu revírní sráží poříční svaz rybářský ze složeného nájemného a platí z toho jednu polovinu státnímu rybářskému úřadu, druhá polovina zůstane poříčnímu svazu rybářskému k účelům správním.

Taxa revírní vyměřuje se následovně:

a) z pronajatých revírů 10% ročního nájemného;

b) z revírů nepronajatých obnosem, rovnajícímu se 10% onoho výnosu, kterého se docílilo pravděpodobně jako nájemného v případě, kdyby revír byl pronajat;

c) z rybářských zařízení podle par. 10., odst. B., lit. d, z revírů vyloučených 20% z onoho výnosu, kterého nájmem dalo by se docíliti. Státní rybářský úřad může taxu revírní k návrhu poříčního svazu rybářského pro určitý obvod zvýšiti až na 30%, jde-li o uhražení potřeby k výkupu rybářských práv podle par. 7, nebo o zapravení jiných značnějších nákladů nutných v zájmu rybářství v obvodu svazových vod.

Povinníky, kteří jsou majiteli hospodářských zařízení, která taxe revírní podléhají, oznámí poříční svaz rybářský za účelem předepsání taxy okresnímu bernímu úřadu.

Taxy revírní dlužno zapraviti předem na celý rok, a to počátkem kalendářního; pokud se týče revírů pronajatých počátkem nájemného roku přímo okresnímu bernímu úřadu toho obvodu; v němž má sídlo poříční svaz. Berní úřad ji vyúčtuje a odvede do státního rybářského fondu.

Dozor nad revíry provádí přímo poříční svaz rybářský, kterýž je povolán, aby ve smyslu příslušných předpisů tohoto zákona a prováděcích nařízení státního rybářského úřadu působil při jeho provádění.

Podrobná ustanovení o volbě, složení a působnosti výboru poříčního svazu budou vydána cestou nařizovací státním rybářským úřadem.

Smlouvy nájemné, které trvají v době, kdy zákon nabude platnosti, pozbývají platnosti s pololetní lhůtou, ty, které končí v té době, nesmí býti znovu obnoveny. Rybářské lístky mají nájemci vydávati výslovně jen do konce této lhůty. Dosavadním nájemcům má nájemné, které snad již zaplatili, nahraditi nový pronajímatel.

Nájemci zaplatí za dobu přechodní taxu revírní podle par. 15 ve výši úměrné části roku kalendářního, která uplyne do zřízení nových revírů, předem okresní berní správě. Majitelé zaplatí taxu správní podle par. 14 hned po uvedení zákona v platnost v celoroční výši, byť i zákon v platnost vešel teprve v druhé polovici roku.

Rybářům a jich pomocníkům jest dovoleno, aby za účelem vykonávání rybářství vstupovali na cizí pozemky pobřežní a upevňovali na nich nářadí k lovení, zachovávajíce opatrnosti přiměřené k zamezení případného poškození zejména před senosečí, ručíce za náhradu škody snad způsobené.

Na pozemky ležící v profilu koryta řečiště nebo potočiště smí rybář vždy vstoupiti a to bez závazku k náhradě škody snad způsobené.

Toto zákonné dovolení nevztahuje se však k oněm pozemkům, které jakožto příslušenství obytných, hospodářských, továrních nebo jiných podobných budov jsou ohrazeny.

Není v tom pro rybáře obsaženo dovolení přes cizí pozemky přistupovati k vodě veřejné cesty, stezky nebo nehájené meze, rovněž není v tom obsaženo dovolení, aby vstupovaly na pozemek osoby, jež právo rybářské nevykonávají, třeba náležely k rodině rybářově.

Při stavbě ochranných břehů mají podnikatelé sjednati přístup k vodě rybáři zřízením t. zv. bermy, ne výše než 1 m nad normální vodou. Rybáři však není dovoleno, aby při lovení používal k upevnění lovidel ochranných břehů, nebo jakýmkoliv způsobem je poškozoval, je v každém takovém případě povinen hraditi způsobenou škodu.

Vystoupí-li voda rybná ze svých břehů, smí osoba k lovu ryb oprávněná, když záplava odtéká, loviti ryby také mimo svou rybnou vodu ve vodách podle hlavního toku na cizím pozemku shromážděných, šetříc při tom zamezení škod přiměřené opatrnosti a případné škody jest povinna hraditi.

Držitelé pozemků nejsou oprávněni přivlastniti si ryby, které záplava přinesla na jejich pozemek, nýbrž jsou povinni uvědomiti o tom majitele nebo nájemce rybolovu a dáti mu lhůtu 3 dnů, do které si ryby odkliditi smí. Teprve, neučinil-li toho, může si majitel pozemku ryby přivlastniti.

Držitelé pozemků nesmějí činiti opatření, jichž účelem jest zabrániti, aby ryby do vodního koryta se navrátily.

Politické úřady okresní (župní) mají učiniti přiměřená opatření, aby při užívání vody, jež podle zákonů právo vodní upravujících nemá potřebí povolení úředního, jako při koupání, používání loděk, motorových člunů, sekání ledu, vytahování naplavených dřev a pod., zabráněno bylo zkracování rybářství, jemuž se možno vyhnouti.

Opatření (ohraničením koupališť, obmezením sportu veslařského a pod.) buďtež při vydání předpisů policejních, upravujících takové obecné užívání vody, učiněna z povinnosti úřední, jinak po případě ale k žádosti osoby k rybolovu oprávněné, po případě poříčního svazu, a budiž tu zejména přihlíženo k tomu, aby zamezeno bylo škodlivé rušení trdlišť, i když ochranná trdliště a ochranné útulky zřízeny nejsou, jakož i aby nebylo překáženo lovu ryb. Kde je to možno, hlediž úřad zprostředkovati, aby tato vedlejší těžba svěřena byla poříčnímu svazu, nebo aspoň provozovala se za úředního dozoru.

Je-li nutno trhati třaskavinami, budiž o tom vždy uvědoměn nájemce rybolovu, aby učinil v čas opatření na ochranu ryb, nebo získání ryb zahynulých.

Nepřísluší-li provozování rybářství ve svodnicích z vody hlavní, jako zejména ve strouhách mlýnských, náhonech průmyslových závodů a hydrocentrálách elektrických, akumulátorech turbinových, svodnicích štěrkových, kanálech průplavních a pod., držiteli těchto svodnic, nýbrž tomu, kdo má právo provozovati rybářství ve vodě hlavní, a jedná se o vypouštění nebo uzavření vody v těchto dílech vodních, má úřad politický k žádosti osoby posléze řečené a vyslechna dotyčného držitele, učiniti vhodná opatření, aby k rybolovu oprávněný neb zmocněnec jeho o zamyšleném vypouštění jmenovaných svodnic, jakož i o zamyšleném uzavření hlavní vody samé, v přiměřené lhůtě byl vyrozuměn.

Lhůta tato budiž vzhledem k poměrům při závodu vodním pokud možno stanovena tak, aby jednak osobě k rybolovu oprávněné neb jejímu zmocněnci bylo možno učiniti ještě opatření, kterých jest třeba k zamezeni škod pro násadu rybí, jednak, aby ten, kdo má právo k vodě, uloženým vyrozuměním v příslušných svých opatřeních nebyl obmezován nad míru potřeby.

Osobě k rybolovu oprávněné, pokud se týče jejímu zmocněnci nesmí se však nikdy překážeti, aby podle vůle naložil rybami, raky, škeblemi, nalézajícími se ve svodnicích vypuštěných.

Jestliže zarážením vody nad jezem nebo v náhoně čas od času nebo pravidelně dolní část řečiště či potočiště se odstavuje na sucho a jest tím spojena škoda na rybách, má majitel rybolovu právo žádati, aby majitel závodu tuto část toku tak upravil, aby s opadávající vodou mohly ryby do nižšího povodí uniknouti, v každém případě, aby majitele nebo nájemce rybolovu včas o zadržení vody vyrozuměl a nepřítomností jeho nepřipustil, aby nepovolaní lidé zmocnili se ryb takto ohrožených, jinak byl by odpověden ze vzniklé škody.