Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Třetí volební kraj tvoří tyto soudní okresy: Broumov, Bydžov Nový, Dvůr Králové, Hořice, Hostinné, Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Jaroměř, Maršov, Náchod, Nechanice, Nové Město nad Metují, Opočno, Police, Rokytnice, Rychnov nad Kněžnou, Skalice Česká, Teplice, Trutnov, Úpice, Žacléř. Podle přílohy A k §u 2 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé tyto soudní okresy měly tvořiti III. župu se sídlem v Hradci Králové. Ponecháno bylo nařízení vlády, určiti, které okresní úřady měly projektovanému župnímu úřadu v Hradci Králové býti podřízeni, jaký by byl obvod těchto okresních úřadův a kde jejich sídlo.

Ve vládní důvodové zprávě k tomuto zákonu o zřízení župních a okresních úřadů pravilo se: "Pokud jde o obvody a sídla nových úřadů, - vychází vláda na základě podrobných studií z těchto úvah. Obvody okresních úřadů, tudíž úřadů I. instance, mají se shodovati zásadně s obvody autonomních korporací dosud působících, což má význam pro přechod jmění na nové okresy. Obvod ten je podstatně menší než dosavadní obvod politických úřadů, čímž se vyhovuje naléhavé potřebě, aby prvá instance, nyní o agendu podstatně rozšířená, byla obyvatelstvu co nejblíže."

Zákon o zřízení župních a okresních úřadů sledoval demokratickou a praktickou zásadu, aby okresní úřad slučující správu politickou a samosprávnou, co nejvíce vyhovoval potřebám občanstva: protože obvody nových úřadů měly se zásadně shodovati s obvody autonomních korporací, tedy i těch samosprávných okrasních zastupitelstev, která se shodovala s okresy soudními, dalo se očekávati, že župní a okresní zřízení podle zákona z 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., bude na prospěch mnoha zastupitelských okresů, které kryjíce se s obvodem okresních soudů a nejsouce samy sídlem správy politické, reorganisací správní, spojením se správou politickou mohly se ještě více v okruhu svojí působnosti osamostatniti a posíliti.

Stejně praktický a demokratický význam byl by měl tento zákon tím , že by zřízením župním byl dal ještě také administrativní formu mnohým krajům, které samy o sobě mají už svůj zvláštní a ucelený regionální charakter národopisný, zeměpisný a hospodářský, nehledě ani k tomu, že by vedle nezbytného centralismu státně politického byl uplatnil také vyrovnací ideu hospodářského decentralismu a tak přispěl k organické dělbě práce v rámci demokratického státního celku, - tu platí zásada moderního regionalismu: silná autokultura krajů znamená silnou správu státní.

Tyto demokratické tendence byly porušeny zákonem ze dne 14. července 1927 o organisaci politické správy, č. 125 Sb. z. a n., a vládním nařízením ze dne 27. října 1928, č. 174 Sb. z a n. Restauruje se zřízení zemské a okresní ve smyslu byrokratickém a nikoli demokratickém.

Vládní nařízení, že sídla a obvody okresních úřadů v zemi České a Moravskoslezské s shodovati mají se sídly a obvody dosavadních okresních politických správ, postihlo těžce řadu samosprávných okresů ve třetím volebním kraji. zrušené okresy, které za svojí samosprávy samostatně, z vlastních sil vybudovaly si mnohé ústavy a podniky veřejné, kulturní, sociální a hospodářské, byly poškozeny materiálně, neboť k finančním nákladům přistupovaly právě se zřetelem k možnostem dalšího samosprávného pokroku a rozvoje, které však novelisací zákona o zřízení župních a okresních úřadů byly uvedeny v nejistotu. Energie, kterou samospráva často za značné sebeobětavosti občanstva vynaložila na společné dílo pro lepší budoucnost svého kraje, byla podlomena, protože reorganisací politické správy dochází k spojení okresů navzájem mnohdy cizích, se zájmy někdy zcela různorodými, ne-li často i protichůdnými. Je pochopitelno, že do prostředí, které je umělou politickou stavbou, vchází se nejen s nedůvěrou, ale také s vědomím marně vyplýtvaných investic hmotných i morálních, které měly sloužiti potřebám vlastním a nikoli cizím.

Změny nastavší správní reformou ve třetím volebním kraji jest však třeba posuzovati také s hlediska národně politického. Jde zejména o tyto křiklavé případy:

Dosud samostatný zastupitelský okres Police na Metuji měl (podle sčítání ze dne 15. února 1921) 11.554 obyvatelů, mezi nimi 98,24% národnosti československé. Vládním nařízením z 27. října 1928 samostatný okres polický se ruší a přechází do obvodu okresního úřadu broumovského. Politický okres Broumov měl 49.775 obyvatelů: okresní zastupitelstvo bude míti 24 členů. Příslušníků československé národnosti v uvedeném počtu obyvatelů celého okresu bude jen 27,59%. Budou tedy ve značné menšině, a jejich zástupci v okresním zastupitelstvu, kde půjde "o všeliké záležitosti vnitřní, jež se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho obyvatelů", státi budou před skutečností za dřívější samostatnosti v okrasu politickém naprosto neznámou. Může-li okresní zastupitelstvo z důvodů veřejného zájmu zřizovati různá zařízení a ústavy pro uspokojení potřeb obyvatelstva - jak se praví v §u 75 zákona o organisaci politické správy -, pak německá většina okresu broumovského, která má značné míry na její situaci geografické, jednoduše bude ignorovati komunikační, hospodářské, sociálně humanitní a kulturní potřeby kraje politického, který po autonomní samostatnosti upadne v nedůstojnou závislost.

Poměry na Broumovsku, které si vždycky zasloužily zvláštní pozornosti, tímto obratem v politické správě stávají se ještě složitější. německé občanstvo cítí se za dnešního režimu pánem politické situace, o hospodářské ani nemluvě. Máme před očima skutečnou tragedii českých menšin odsouzených vládní politikou v území jazykově smíšeném k nejméně vděčné úloze experimentů s politickou správou a se samosprávou, experimentů, které vedou jenom k úpadku věci národní a k otupení smyslu pro demokracii.

Neboť k čemu jinému vede toto experimentování na příklad na Trutnovsku? Průmyslový okres Úpice měl 15.223 obyvatelů, mezi nimi 97.7% národnosti československé. Nyní je tento okres zrušen a jeho české obyvatelstvo přechází do obvodu okresního úřadu v Trutnově, v němž ze 75.943 obyvatelů tvoří spolu s českými menšinami z Trutnovska, Maršovska a Žacléřska pouhou menšinu 26.4%. Stejně zde jako na Broumovsku platí psychologický poznatek o povaze příslušníků národnosti německé, která při každé vhodné i nevhodné příležitosti prostě zmajorisuje rozhodování o společném prospěchu okresu a jeho obyvatelstva.

Nemůžeme než protestovati proti takové reformě politické správy, která jen mechanicky slučuje samostatné autonomní jednotky, v nové neorganické celky, přehlížejíc psychologické podmínky nových správních útvarů a nerespektujíc národně politických a národohospodářských zájmů lidu. Vydávati občanstvo na pospas nedomyšleným administrativním pokusům, exponovati národní menšinu tam, kde vláda nemá odvahy k přímé politice národní a oddávati se naději, že snad teprve několikaletá zkušenost napraví chyby politického režimu, příčí se duchu moderní demokratické správy, která má víc vědecky předvídat nežli na prázdno aneb jen podle politické konjunktury experimentovat.

Posléze je ve třetím volebním kraji ještě další křiklavý případ v oboru politické správy, který však patří stejně do politického dějepisu jako do kapitoly o nové organisaci správy politické. Zastupitelský okres Hořice má exposituru politického úřadu v Nové Pace: Nová Paka patří do IV. volebního kraje, Hořice do třetího. Hořice bývaly do roku 1855 sídlem politického úřadu okresního. Roku 1868 byly s Nechanicemi přičleněny k okresnímu hejtmanství královéhradeckému. Roku 1903 zřízeno bylo pro okresy hořický a novopacký nové okresní hejtmanství se sídlem v Nové Pace. V roce 1910 otevřena byla v Hořicích expositura, 1. července 1914 měla se expositura změniti v úplný politický úřad. Válka zmařila toto nařízení ministerstva vnitra, které bylo obnoveno ke dni 19. května 1918. Ale úřad nebyl z monarchie aktivován a republika nesplnila naděje okresu a města dosud - přes všecky žádosti občanstva a přes všechny sliby oficiální.

V obvodu expositury hořické je na 30.000 obyvatelů, kteří 2. prosince 1928 volili se stejně početným okresem novopackým do společného okresního zastupitelstva jakožto sboru příslušného k okresnímu úřadu v Nové Pace. Bývalý samosprávný zastupitelský okres nedocílil přes všecky oprávněné snahy a prosby toho, aby se stal sídlem a obvodem okresního úřadu ať podle zákona ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okrasních úřadů, ať podle §2 zákona ze dne 14. července 1927 o organisaci politické správy a příslušného vládního nařízení ze dne 27. října 1928. Hořicko má 30.000 obyvatelů a nedostalo samostatného okresního úřadu, zatím co jiné a značně menší okresy samostatné politické úřady dávno mají. Politický okres Dubá - německý - má 25.000 obyvatelů, Německé Jablonné - 27.950, Jáchymov - německý - 17.000, Přísečnice - německý - 26.000, Rumburk - německý - 24.800, Teplá - německý - 25.000, Žlutice - německý - 27.500. Hořicko - české - při svých 30 tisících nemůže se politicky osamostatniti, ačkoli je komunikačně a hospodářsky zcela jinak orientováno nežli Novopacko, jemuž je podřízeno.

Odvoláváme se na § 2 zákona ze dne 14. července 1927 (Sb. z. a n. 125) o organisaci politické správy, kde se praví, že "slučovati a rozlučovati okresní úřady, měniti jejich obvody a sídla přísluší vládě nařízením", - odvoláváme se dále na § 71 téhož zákona, podle něhož "pro obvod bývalého zastupitelského okresu, v němž není sídlo okresního úřadu, může býti na dobu potřeby zřízena zemským úřadem okresní komise ke správě a dozoru nad okresními a okresem spravovanými ústavy, podniky a silnicemi, zřízenými v tomto obvodu do dne platnosti zákona", a podle kterého "členy komise zvolí okresní zastupitelstvo ze členů majících trvalé bydliště v některé obci dotčeného obvodu",

a tážeme se tudíž vlády:

1.) Je-li jí známo, jak se vyvinuly poměry ve třetím volebním kraji v důsledku zákona ze dne 14. července 1927 o organisaci politické správy a vládního nařízení ze dne 27. října 1928?

2.) Je-li ochotna na základě podrobného studia uvedených nesnází administrativních, národohospodářských a národně politických správněji a spravedlivěji nařízením upraviti otázku obvodů a sídel okresních úřadů, zvláště pak zříditi samostatný okresní úřad v Hořicích?

3.) Je-li ochotna z obvodů a sídel dosavadních zastupitelských okresů Police nad Metují a Úpice nařízením učiniti úřady okresní anebo aspoň působiti k tomu, aby v těchto bývalých zastupitelských okresích zřízeny byly okresní komise pro správu a dozor nad okrasními a okresy těmi spravovanými ústavy, podniky a silnicemi zřízenými v těchto obvodech do dne platnosti zákona o organisaci politické správy?

V Praze dne 12. prosince 1928.

Od těžké stavební katastrofy na Poříčí, která vyžádala si 45 obětí na lidských životech, uplynulo již téměř čtvrt roku, a přes to se veřejnosti nedostalo zpráv, jak daleko postoupilo vyšetřování tohoto tragického případu. Nejenom že příslušné úřady s patřičným důrazem a urychlením nevyšetřovaly a pravé vinníky katastrofy nevyhledávaly, nýbrž stálými průtahy má býti odvrácena pozornost veřejnosti od tohoto strašného neštěstí. Projevuje se tu liknavost, příčící se obecné morálce a spravedlnosti. Obdovné případy se v jiných státech projednávají stejné katastrofy ve Vincennes ve Francii. Průtah způsoben byl také tím, že o technické dobrozdání a prozkoumání stavebního materiálu požádána byla Vysoká škola technická. Jeden z profesorů Vysoké školy technické je tchánem společníka firmy, která stavbu poříčskou prováděla. Nechceme tvrditi, že dobrozdání oddaluje se touto skutečností, přece však musíme upozorniti, že vzniká nebezpečí pro objektivní vyšetření celého případu, když na dobrozdání podávaném může býti účastna osoba ať přímo, či nepřímo podjatá. Nehledě také k tomu, že podrývá se důvěra občanstva v znalecké posudky nejvyšších znaleckých institucí. Jest nanejvýš nutno, aby vyšetřování i soudní projednávání katastrofy poříčské v zájmu veřejném bylo urychleno a aby znaleckým posudkem o vedení i o kvalitě materiálu pověřeny byly osoby naprosto objektivní a nezaujaté.

Táží se proto podepsaní:

1.) Je pan ministr spravedlnosti ochoten postarati se, aby soudní vyšetřování katastrofy poříčské bylo urychleno?

2.) Je pan ministr spravedlnosti ochoten zjednati nápravu v tom směru, by znaleckým posudkem pověřeni byli odborníci, jichž objektivnosti všestranně bude zaručena?

V Praze dne 18. prosince 1928.

Povozníci osad Sp. Huty, Malého Hnilcika, Velký Hnilec, Biela Voda, Sp. Mlýnky, Palcmanská Maša, atd. dostávajú neslýchané vyrubovanie dani z obratu.

Tito povozníci živia sa tým, že každé ráno o 1. hod. stávajú a vozia gulaté drevo do Dobšinej, Huty, Levoči atď. Vracajú sa večer o 9. hod. ba i neskoršie naprosto vysílení, aby už zase o 1. hod. stávali. Povoz a koně si kupujú za vypožičané peniaze. Poneváč sú osady ďaleko v lesách, kde se nič neurodí, nútení sú všetko kupovať. Ich obrat obnáša ročne priemerne 25.000 Kč až 30.000 Kč. Z toho platia ročně za oves pre kone 17.000 až 18.000 Kč, seno 1.440 Kč, za slamu Kč 1.664, otruby Kč 2.340, oprava voza (kolárovi) 800 Kč, postroje 500 Kč, kováč 1.260 Kč (podkovanie koní, oprava voza), poistenie koní 500 Kč, úhrnom Kč 26.464. Teda ostáva mu zo zárobku

- čo je len velmi zriedkavé - Kč 3.536. K tomu poistenie nemocenské, pomocnéh robotnika, lebo sám si nenaloží, takže mu sotva čo zostane na výživu: jediné čo majú je to, že v lete dostanú od mesta pašienky, kde si možu pásť kravičky, ktoré sú ich živitelkami.

Týmto ubohým lidom vyrubované sú však dane od 88.000 Kč z obratu, čo činí 1.760 Kč. Samozrejmé, že to platiť nemožú, menovite nie, keď majú platiť 3-4 roky naraz, čo u niektorých robí až 8.000 Kč, ako u Tökölikovej z Huty atd. a preto posiela s ana nich exekucia. Dne 2. novembra 1928 prišiel exxkuto, vyslaný expoziturou finančného riaditelstva v Sp. Novej Vsi a popisal všetkým osadníkom - povozníkom celý ich majetok, pozostavajúci zo 2 koní, připadne i kravičky, teliatka, čo všetko má prijsť pod exekuciu a chudáci zostanú s holým životom bez možnosti výživy.

Preto pýtáme sa pana ministra:

Či má vedomosti o tomto?

Či je ochotný hneď dáť vec vyšetriť a nedopostiť, aby povozníci v osadách ničení boli na zákalde nesprávného vyrubovania dani na svojich existenciach?

Či je ochotný pán minister vymáhanie týchto daní na chudobných luďach, ktori, keď by ich musili zaplatiť, následkem exekucie nuteni by boli si peniaze vypožičať a tak sa zadlužiť, následkem exekucie nuteni by boli si peniaze vypožičať a tak sa zadlužiť, ožobračiť na celý život?

V Praze, dňa 19. decembra 1928.

Platný zákon z roku 1926 v žádném poměru neuspokojil státní a veřejné zaměstnance: nepřinesl zvláště nižším kategoriím žádného materielního prospěchu, naproti tomu však těžce zhoršil jich služebně právní poměry, zvláště ustanovení povyšovací a postupová a neodůvodnil nijak bezpráví na nich zákony 394/1922 a 286/1924 spáchaná.

Byla-li však úprava z roku 1926 již tehdy plně nedostačující a nešťastnou, stala se následujícím vývojem hospodářským úplně neudržitelnou. Zavedením pevných cel na obilniny, daňová politika vlády, zvláště zvýšení daně z cukru a konečně v nemenší míře také soustavné zvýšení nájemného zhoršily velmi značně životní míru těchto vrstev obyvatelstva, jež odkázány jsou na pevné mzdy a platy. Za toto jmenovaným způsobem dosažené zvýšení nejnutnějšího nákladu způsobu života, neobdrželi státní a veřejní zaměstnanci žádné úřady, naopak proti vůli příslušných organisací diktatosky provedenou systemisací služebních míst byli znovu velmi citelně poškozeni.

Z těchto důvodů podali podepsaní sněmovně příslušné iniciativní návrhy (tisk č. 1825 a 1872). Jest zajisté nyní nutno, aby vláda konečně v této pro statisíce lidí přímo životní otázce jasně prohlásila své stanovisko.

Tážeme se proto:

Jaké stanovisko zaujímá vláda k výplatě mimořádného drahotního přídavku shora uvedeným státním a veřejným zaměstnancům?

V Praze dne 20. prosince 1928.

Poslanecká sněmovna usnesla se letošního roku o zákoně na ochranu domácího trhu práce (číslo 39 Sb. z. a n. z roku 1928). Tento zákon měl chrániti domácí zaměstnance a dělníky před zahraniční soutěží, zvláště v dobách nepříznivého stavu domácího trhu práce. Podle dat uveřejňovaných ministerstvem sociální péče o nezaměstnanosti dlužno prohlásiti, že již delší dobu nelze mluviti o nepříznivém stavu domácího trhu práce. Číslice nezaměstnanosti klesají každého měsíce a v září - říjnu dosáhly nejnižšího stavu nezaměstnanosti.

Podepsaný táže se tedy pana ministra sociální péče:

Kdy zamýšlí použití plné moci, udělené mu zákonem, zbaviti zákon na čas účinnosti a tím umožniti domácímu hospodářství bez potíží předepsaných zákonem zaměstnati takové cizí státní občany, jichž by zde bylo podle stavu našeho hospodářství potřeba?

V Praze dne 18. prosince 1928.

Das Abgeordnetenhaus hat im heurigen Jahre das Gesetz zum Schutze des heimischen Arbeitsmarktes (Slg. Nr. 39/1928) beschlossen. Dieses Gesetz sollte insbesondere in Zeiten einer ungünstigen Lage des heimischen Arbeitsmarktes, die heimischen Angestellten und Arbeiter vor der ausländischen Konkurrenz schützen. Auf Grund der vom Ministerium für soziale Fürsorge veröffentlichten Daten über die Arbeitslosigkeit muß gesagt werden, daß von einer ungünstigen Lage des heimischen Arbeitsmarktes, schon seit längerer Zeit nicht mehr gesprochen werden kann. Die Ziffern der Arbeitslosigkeit sinken von Monat zu Monat und haben im September-Oktober den niedrigsten Stand der Arbeitslosigkeit erreicht.

Der Unterzeichnete gestattet sich daher an den Herrn Minister für soziale Fürsorge die Anfrage:

Wann gedenkt er von den ihm im Gesetz einaußer Kraft zu setzen, Gebrauch zu machen und dadurch der heimischen Wirtschaft die Möglichkeit zu geben, solche ausländische Staatsbürger ohne die im Gesetz vorgeschriebenen Schvierigkeiten zu beschäftigen, die nach dem Stand unserer Wirtschaft hierlands gebraucht werden würden;

Prag, am 18. Dezember 1928.