Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Kurťaka a druhů o nařízení civilní správy Podkarpatské Rusi č. 34.208 ani 28 o novém určení důchodu duchovních řeckokatolické církve (tisk 1652/V.),

II. mn. železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že u státních drah nezachovává se jazykový zákon (tisk 1299/X.),

III. min. vnitra na interp. posl. Schweichharta, Kirpalové a soudr. o zabavení časopisu "Bekleidungsarbeiter" (tisk 1688/VII.),

IV. min. financí, min. školství a nár. osvěty a min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů, aby drahovickým učitelům bylo přiznáno karlovarské činovné (tisk 1554/IX),

V. min. zemědělství na interp. posl. dra Schollicha a druhů o použití resp. vyúčtování fondu pro opatření strojených hnojiv (tisk 1767/XXIII.),

VI. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o přehmatu četnického strážmistra na Hlučínsku (tisk 1713/VII.),

VII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druhů, že četníci zneužívají úřední moci (tisk 1569/III.),

VIII. min. vnitra na interp. posl. de Witte, Schäfera a druhů o neslýchaném jednání orgánů státní policie a četnictva (tisk 1615/XV.),

IX. min. soc. péče na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů o zákonné ochraně zástupců cestujících motorovými vozy proti následkům automobilových a motorových úrazů (tisk 1623/XI.),

X. min. soc. péče na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů o urychlení přípravných prací k novele o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců (tisk 1554/XI.),

XI. min. soc. péče na interp. posl. Krebse a druhů o podpoře v nezaměstnanosti státním občanům československým, pracujícím v cizině (tisk 1560/I.),

XII. min. soc. péče na interp. posl. Katze a soudruhů o porušování osmihodinové doby pracovní karlovarskými stavebními podnikateli (tisk 1652/XVII.),

XIII. vlády na interp. posl. inž. Nečase a soudr. o událostech v Boroňavě (tisk 1788/VIII.),

XIV. vlády na interp. posl. dr Czecha a soudr. o událostech v Boroňavě (tisk 1788/XII.),

XV. vlády na interp. posl. Bergmanna, Riedla a druhů o drahotní výpomoci státním zaměstnancům aktivním i na odpočinku ve Velkém Brně pro zdražení všech životních potřeb při jubilejní výstavě soudobé kultury (tisk 1767/VII.),

XVI. vlády na interp. posl. Bergmanna, Davida, Mikuláše a druhů o přeřadění obce Čtyři Dvory u Čes. Budějovic do skupiny B činovného (tisk 1767/XVI.),

XVII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druh o podpoře zemědělcům v obcích na Podkarpatské Rusi, kteří utrpěli ohromné škody krupobitím (tisk 1767/XIX.),

XVIII. min. verejného zdravotnictva a teles. výchovy a min. vnútra na interp. posl. Kršiaka, Sedorjaka, Čulena a súdr. o zpracovanie mäsa zo zdochlého dobytka a o zatušovanie riadneho vyšetrenie policajnými orgánmi v Košiciach (tisk 1623/IX.),

XIX. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Hrušovského a druhov o ľudovej škole v Strede nad Bodrokom (tisk 1767/XIII.),

XX. min. pověřeného správou min. financí na interp. posl. Knejzlíka a druhů o nepřípustném a protizákonném jednání berní správy v Uherském Brobě (tisk 1615/VII.),

XXI. min. školstva a nár. osvety na interp. posl Koczora a druhov o nasilnej reštrikcii vyučoanie maďarskému jazyku, o zanedbani a o pokuse naprostého zrušenia vyučovania jazyku maďarskému na štátnej škole v Šale nad Váhom (tisk 1713/XII.).

Zákon č. 290/1920 vyslovil v § 1 zásadním zrušení kobliny a rokoviny na Podkarpatské Rusi, poskytované od věřících řeckokatolických farářům, kantorům a učitelům: vyhradiv pak v § 2 sněmu Podk. Rusi určiti způsob tohoto zrušení a stanoviti míru přiměřené náhrady pro oprávněné, ponechal v § 3 , pokud nebude toto zrušení právoplatně provedeno, na vůli obou stran, dohodnouti se o způsobu, jakosti a míře zatímního vybývání, ježto jinak by byli povinníci zavázáni platiti peněžní náhradu za tyto dávky. Při tom tento zákon nepřenesl na stát povinnost plně hraditi újmu oprávněným z tohoto zrušení povstalou, nýbrž prohlásil pouze, že se dávky ty zrušují za přispění státu.

Civilní správa Podkarpatské Rusi vydala v interpelaci uváděný oběžník s předchozím vědomím biskupské správy, aby bylo uspořádáno zatímní peněžní vybývání zmíněných dávek a tím zároveň sjednán podklad pro zjištění kongruálního doplňku místních příjmů řeckokatolického duchovenstva zákonem, č. 122/1928 Sb. z. a n., normovaného. V oběžníku obsažené upozornění o dosahu této akce, bylo opřeno o platné ustanovení §u 15. zák. čl. XIV/1898.

V Praze dne 28. září 1928.

Stížnosti v interpelaci jen zcela všeobecně přednesené nejsou konkrétně státní správě železniční známy. Také prozatimní dosavadní úprava neskýtá podkladu k podobným steskům. Konečná úprava otázky jazykové u státní správy železniční se chystá. Jest pak mou upřímnou snahou, aby tato úprava odpovídala obchodnímu i národohospodářskému poslání státních drah, nelze mi však přezírati ani meze fysické proveditelnosti ani právní podklad, jak jest stanoven zákony. Pro personální opatření státní správy železniční však musí býti rozhodnou pouze služební kvalifikace podle služebních schopností jednotlivých zaměstnanců, nikoli jejich národnost, jak o to interpelace žádá. Požadavek tento odporoval by nejenom potřebám služebním, nýbrž i předpisům zákonným.

V Praze dne 27. listopadu 1928.

Okresní správa politická v Děčíně, vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu "Der Bekleidungsarbeiter", zabavila čís. 8 tohoto časopisu ze dne 15. dubna 1928, shledavší ve dvou místech článku "Blutvergiessen im Kampfe um die Sozialversicherung", jež jsou v interpelaci uvedena, skutkovou povahu §u 300 t. z.

Zabavení toho krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 16. dubna 1928, č. T1 103/28, na základě uvedeného zákonného ustanovení potvrdil uznav tak, že zabavení bylo zákonem odůvodněno.

Vzhledem k tomu nelze postupu okresní spráy politické v Děčíně nic vytýkati.

V Praze dne 24. října 1928.

Přání vyslovenému v interpelaci bylo vyhověno vládním nařízením ze dne 14. září 1928 č. 163 Sb. z. a n. o zařadění některých obcí do vyšší skupiny míst pro vyměření činovného tím, že obec Drahovice (politický okras Karlovy Vary) byla zařaděna do skupiny míst B činovného.

V Praze dne 2. října 1928.

O činnosti a vyúčtování Fondu pro opatření strojených hnojiv od počátku jeho činnosti až do 5. března 1923 vydána byla tištěná detailní zpráva. Dva výtisky této zprávy se připojují a budou vyloženy v sekretariátě poslanecké sněmovny.

Od té doby změnily se do 31. srpna 1928 položky příjmové a výdejní jak následuje:

Příjmy:

Výdej:

Z diference uvedených položek vyplývá zůstatek Kč 83,630.236.20, který však nebyl najednou k disposici, nýbrž vzrůstal postupně průběhem likvidace Fondu, jmenovitě pokud se týče vymáhání nedoplatků a zahrad (§ 10) a nedoplatků z výtěžků mimořádné těžby lesní (§ 11).

Je nutno připomenouti, že provedení všech úkolů Fondu nebylo snadné jmenovitě proto, že doba opatření značných kvant hnojiv byla velmi krátká a že Správě Fondu stavěly se v cestu značné obtíže, jmenovitě rázu finančního.

Je sice pravda že vláda byla zmocněna převzíti ručení za jednotlivé závazky Fondu až do výše 600,000.000,- Kč podle § 15., avšak nutno poznamenati, že záruky této, která byla toliko teoretickou, nebylo vůbec použito a že přes to neexistují dnes žádné závazky Fondu.

Výše uvedená rozvaha, vykazující příjem, výdej i resultující zůstatek od počátku Fondu až do 31. srpna 1928, nerepresentuje účet konečný, neboťt nemůže býti zakalkulována částka, kterou ještě dosud někteří poplatníci jsou povinni odvésti, zejména z titulu § 10 a to výlučně na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Konečnou bilanci Fondu bude možno sestaviti teprve až i tyto nerealisované dosud příjmy budou zinkasovány spolu s ostatními pohledávkami Fondu.

Výkaz zůstatků Kč 83,630.236.20:

Jak je zřejmo, vykazuje Fond přes výše uvedené obtíže ještě přebytek, jehož mohlo býti použito pro významné účely ve smyslu § 14 zákona č. 683/20, které níže specifikovány:

Ministerstvo zemědělství podotýká, že učinilo všechna opatření, aby likvidace výše zmíněného Fondu byla pokud možno nejdříve skončena.

V Praze dne 10. prosince 1928.

Strážmistr Ladislav Brodecký zjistil, že rolník Robert Lusar prodával brožury "Parlaments- und Pressestimmen über das Hultschiner Ländchen", ačkoliv takový prodej jest podle platných zákonných ustanovení nepřípustný. Na oznámení, učiněné o

tom četnictvem, byl Lusar odsouzen pro přestupek podle § 23. tiskového zákona k peněžité pokutě: rozsudek nabyl právní moci. Zmíněné brožury nebyly četnictvem zabaveny jako tiskopisy zakázané nebo podezřelé,nýbrž jako věci doličné: soudním rozsudkem byly prohlášeny za propadlé.

Poněvadž tedy v tomto případě nelze mluviti o přehmatu se strany četnictva, nemám příčiny, abych učinil opatření, za která se v interpelaci žádá.

V Praze dne 24. října 1928.

Štábnímu strážmistru Tolmovi a strážmistru Stuchlovi, když obchůzkou přišli dne 5. března 1928 do obce Luhu, oznámil státní lesní Josef Nypl, že puška, s níž byl Jurka Kulčický před nedávnem přistižen při pytláctví, patří Michalu Mušakovi. Zavolali ho tedy k výslech o této věci. Výslech konal se v přítomnosti státního lesního Nypla v soukromé místnosti hostinské Kleinbergerové, poněvadž na obecním úřadě není k tomu vhodné místnosti. Když byl Mušák dotazován po své nacionále, počal křičeti, chodil rozčileně po místnosti a tloukl kloboukem o zem. Ve svém nepřístojném chování setrval, i když byl napomenut. Když nejvíce křičel, vkročil do místnosti strážmistr v. v. Michal Soljak a místní starosta Čerinka. Soljak přistoupiv ke stolu, za nímž seděl št. strážm. Tolma, počal mu hroziti pěstí do obličeje a spílal četníkům. Když i po vyzvání jménem zákona, aby nerušil výkon četnické hlídky a opustil místnost pokračovat ve výhrůžkách a četnickou hlídku zesměšňoval, byl vzat pod dozor za účelem předvedení hlavnoslužnovskému úřadu. Soljak však i potom četnickou hlídku hrubě urážel a dokonce volal na pomoc proti hlídce občany, kteří se shlukli v sousední místnosti a za různých nepřátelských projevů snažili se vniknouti do místnosti, ve které se konal výslech. Byl proto Soljak zatčen a s Mušakem eskortován do Velké Berezné, kdež Mušak byl předán hlavnoslužnovskému úřadu a Soljak okresnímu soudr.

Tvrzení, že Michal Mušak byl četníky bit, neodpovídá podle výsledku konaného šetření skutečnosti.

Na Michala Mušaka bylo také učiněno oznámení pro přečin křivého obvinění, spáchaný na štábním strážmistru Tolmovi tím, že Mušak udal vyšetřujícímu důstojníku četnictva, že byl Tolmou spoličkován.

Mimo to je proti němu zavedeno vyhledávací řízení pro přečin křivého obvinění podle §§ 227 a 229 uh. tr. z.

Proti Soljakovi zavedlo stát. zastupitelství u Užhorodě vyhledávací řízení pro přečin o ochraně vrchnosti podle § 42 zák. čl. XL z r. 1914.

Že by byl štábní strážmistr Tolma spílal Soljakovi nebylo konaným šetřením prokázáno. Rovněž neodpovídá skutečnosti tvrzení, že občané uvedení v odst. 4. interpelace, byli dne 8. března 1928 vyslýcháni hromadně a výhrůžkami nuceni k doznání, že Soljak urážel četníky. Občané tito byli vyslýcháni o tom, kdo byl zúčastněn předem zmíněného shluknutí dne 5. 7. 1928 a kdo je tehdy popuzoval proti četníkům, a byli vyslýchání v soukromé místnosti hostinské Kleinbergerové z důvodu předem již uvedeného a to jednotlivě. Ani nátlaku ani hrozeb nebylo proti nim použito. Také nebylo zjištěno, že by byli četníci v noci budili spící obyvatele a pod hrozbami je vyslýchali. Tři z předvolaných občanů museli býti večer vyslechnuti ve svých bytech, poněvadž se k výslechu nedostavili, nebyvše o něm vyrozuměni, ježto se vrátili z práce pozdě večer.

Tvrzení další, že v říjnu 1927 při obecních volbách štábní strážmistr Tolma zadržel a vyslýchal zmocněnce a kandidátní listinu, neodpovídá rovněž skutečnosti. Výslech byl proveden v důsledku oznámení notářského úřadu ve Vološance a neměl na doplnění kandidátní listiny vlivu.

Zemské četnické velitelství, když ho došlo oznámení o přestupcích četnictva, nařídilo ihned provedení administrativního šetření.

Ježto tedy nebylo vyšetřováním prokázáno, že by četnictvo bylo jednalo stranicky a zneužívalo úřední moci, není třeba vydávati zvláštní zákaz o nevměšování se četnictva do stranické politiky, a tím méně, že platnými předpisy jest již četnictvu uložena jako jedna z nejdůležitějších povinností naprostá nestrannost.

V Praze dne 24. října 1928.

Průvodu, který při oslavě svátku dne 1. května 1928 uspořádala v Chebu německá sociálně demokratická strana dělnická, nesúčastnila se školní mládež pouze snad náhodně, setkavši se cestou s průvodem, nýbrž bylo zjištěno, že skupina asi 200 školních dítek byla funkcionáři chebské odbočky spolku "Arbeiterverein Kinderfreunde" dovedena na místo, odkud zmíněný průvod měl vyjíti, a tam zařazena v čelo průvodu,jehož se pak po celou dobu jeho trvání súčastnila. Tím porušen byl ovšem zákaz účasti dítek školou povinných na politických projevech, vydaný policejním komisařstvím v Chebu, které proto podle své povinnosti zavedlo ve věci šetření, zejména v tom směru, zda účast školních dítek na oslavě svátku prvého května nebyla snad v tomto případě organisována některým spolkem nepolitickým, a vyslechlo za tím účelem též funkcionáře v úvahu přicházejících spolků. Při tom postupovalo policejní komisařství bez jakýchkoliv výhrůžek způsobem, jemuž podle provedeného šetření nelze nic vytýkati.

K takovéto nepřípustné účasti školních dítek došlo přes výslovný zákaz okresní politické správy v Broumově též při průvodu uspořádaném o oslavě svátku prvého května t. r. v obci Martinkovicích. Při vyšetřování tohoto případu četnický strážmistr použil vůči školáku Rudolfu Walzelovi skutečně nevhodných slov. Vzhledem ku došlé stížnosti byl jmenovaný školák ještě téhož dne vyslechnut v přítomnosti svého otce velitelem četnické stanice, nejevil však žádné známky onemocnění nebo strachu. Hoch bydlí totiž se svými rodiči v domě, v němž jest umístěna četnická stanice v Martinkovicích, a všechno mužstvo této stanice osobně zná.

Postup dotyčného četnického strážmistra nebyl přípustný a bylo proto učiněno příslušné služební opatření. Jinak není však v žádném z obou uvedených případů postupu příslušných úřadů co vytýkati, neboť jich opatření týkalo se pouze nepřípustné účasti školní mládeže na politických projevech a nelze v nich spatřovati omezování dělnictva v oslavě prvního května.

Nemám proto důvodu k nějakému dalšímu opatření.

V Praze dne 21. listopadu 1928.

Při unifikace a novelisaci zákonů o úrazovém pojištění bude přihlédnuto i k úpravě předpisů zákona ze dne 9. srpna 1908, č. 162 ř. z. o ručení za škody z provozování jízdních silostrojů (automobilů).

V Praze, dne 1. října 1928.

Požadavku interpelace bylo vyhověno předložením vládního návrhu zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé č. 1706).

V Praze, dne 30. listopadu 1928.