Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení tiskopisu "Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1929" (tisk 1836/I),

II. vlády na interp. posl. Schafera a soudr., aby učitelům středních škol byla započtena dřívější služební doba z jiného služebního poměru (tisk 1643/VIII), a na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů, aby bylo vydáno nařízení k zákonu ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n. o rozsahu, v jakém lze započítati dobu, ztrávenou v určité službě, pro zvýšení platu při jmenování profesorem (tisk 1623/XXI),

III. min. zemědělství na inter. posl. Schafera, Roschera a soudr. o neodkladně nutných úpravách řek ve východních Čechách (tisk 1615/XXII),

IV. min. soc. péče na interp. posl. Kleina a soudr. o odnětí invalidní renty Janu Novákovi z Třeště (tisk 1713/XIV),

V. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o vyplácení novoročních remunerací státním úředníkům (tisk 1569/VI),

VI. vlády na interp. posl. Simma, Krebse a druhů o rychlé pomoci v krajích postižených bouří u Broumova a Štětí (tisk 1652/III),

VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Remeše a soudruhů o oprav článku "Práva lidu" ze dne 23. listopadu (tisk 1299/VII),

VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Remeše a soudruhů o postupu presidenta krajského soudu v Mladé Boleslavi, Františka Jaroše, jenž odepřel nahlédnutí do spisů, týkajících se aféry poslance Dubického (tisk 1299/VII),

IX. min. zemědělství na interp. posl. Mikuláše, Knejzlíka, Langra, Riedla a druhů o poměrech na lesním velkostatku vysoké školy zemědělské v Brně - ředitelství Adamov (tisk 1615/IX),

X. min. železnic na interp. posl. Buřívala, Procházky, Bergmanna a druhů o úrazových důchodcích a dárcích z milosti t. zv. provisionistů, jichž zapomenuto bylo při provedení a stanovení směrnic k zákonu o příplatcích staropensistům, výnosem ministerstva železnic ze dne 21. července 1928, č. 12.361 pers. 3 (tisk 1767/IV),

XI. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Landové - Štychové a soudruhů o bezdůvodném zatýkání a věznění dělníků, přespávajících v noclehárnách, a o křiklavých poměrech u okresního soudu v Karlíně (tisk 1652/VIII),

XII. min. veř. prací na interp. posl. Kršiaka, Kopasze a soudruhů o státním solivaru v Solnohradě (tisk 1615/XII),

XIII. min. národní obrany na interp. posl. Bečko a soudruhů o cvičeních ve zbrani zemědělských záložníků (tisk 1554/VI),

XIV. vlády na interpelaci posl. Bergmanna a druhů (tisk 1122/XIII, 1495/II, 1495/III, 1595/IV, 1595/VII, 1595/XI, 1595/XVI, 1652/XIV), na interp. posl. Sladkého a druhů (tisk 1480/VII, 1580/XI), a na interp. posl. dra Klapky a druhů (tisk 1623/XV) o úpravě činovného,

XV. min. vnitra na interp. posl. Matznera, dr. Koberga a druhů o potrestání Viktora Weigela z Uničova pro nezachovávání státního svátku (tisk 1615/XIV),

XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Czecha, Blatné a soudr. o zrušení trestu smrtí (tisk 1713/VI),

XVII. min. věcí zahraničních na interp. posl. dr. Szulloho a druhů o uveřejnění československých podání na mírové konferenci (tisk 1688/II),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. Hrušky, Můni a soudr. o - - vrchního policejného komisaře Plocara na Žižkov dne 20. května 1928 (tisk 1714/I),

XIX. min. vnitra na interp. posl. Srby a soudr. o nesprávném postupu zemského správního výboru v Praze v příčině stavby silnic v okresu přeloučském (tisk 1595/XIV),

XX. min. spravedlnosti na interp. posl. Můni a soudr. o odsouzení Antonína Pinty, dělníka v Libušíně (tisk 1767/VIII),

XXI. min. vnitra na interp. posl. Bečko, dr. Dérera a soudr. o zbití Jana Šutáka četníky (tisk 1688/XVIII),

XXII. vlády na interp. posl. Hrušovského a druhů o přídělu půdy ze zabraného kuffnerovského velkostatku v Senici (tisk 1767/XV).

V obsahu zmíněných míst shledalo státní zastupitelstvo skutkovou podstatu přečinů podle §§ 488, 491, 493 tr. z. a čl. V zák. č. 8/1863 ř. z., §u 224 tisk. zák., dále §§ů 14/3, 14/5 a 17/1 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem žádá, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování závadného obsahu.

Soud zabavení potvrdil z týchž důvodů a tím uznal, že státní zastupitelstvo řídilo se při svém postupu proti tiskopisu zákonem. Bylo-li zabavení i po rozhodnutí soudu pokládáno za křivdu, bylo věcí těch, kdož tak soudili, aby použitím opravných prostředků umožnili přezkoumání rozhodnutí na podkladě námitek, jež by přednesli. To se však nestalo, takže zůstalo při rozhodnutí soudu, jež bylo učiněno bez slyšení súčastněných.

Svoje názory o výkonu tiskové censury projevil jsem již vícekrát při projednávání státního rozpočtu a mohu jen na tyto svoje projevy poukázati.

V Praze dne 6. prosince 1928.

V Praze dne 16. října 1928.

Na provedení opravných prací na řece Úpě mezi km 0.11 - 8.4 bylo povoleno v tomto roce 3110.000 Kč a schváleny projekty úprav na téže řece v České Skalici o rozpočteném nákladu 65.000 Kč, v Hořejším Starém Městě o rozpočteném nákladu 140.000 Kč a v Mladých Bukách o rozpočteném nákladu 176.000 Kč. Městu Trutnovu byl povolen příspěvek 150.000 Kč na prováděné jím opravné práce poškozené městské trati řeky Úpy.

Aby se čelilo nezaměstnanosti v Prosečném, byl schválen projekt úpravy Malého Labe v téže obci o rozpočteném nákladu 5511.800 Kč.

Okresní správní komise v Broumově zadala vypracování projektu na úpravu potoka Štěnavy v úseku Meziměstí-Broumov-Otovice a potoka Vojgtsbachu v Broumově, úř. aut. civ. ing. K. Denkovi na Vinohradech. Náklad úpravy se odhaduje částkou 6,000.000 Kč. Po schválení a finančním zajištění tohoto projektu bude možno zahájiti stavební práce.

V Praze dne 8. listopadu 19228.

Jan Novák z Třeště byl nálezem okresní sociálně-lékařské prohlídkové komise v Jihlavě ze dne 20. dubna 1920, č. j. 1861/20, uznán válečným invalidou se ztrátou výdělečné způsobilosti 55% pro ztuhlost levého kloubu kyčelního, která podle udání vznikla poraněním levé kosti stehenní koněm na italské frontě v roce 1918. Zároveň byly zjištěny vyhojené bércové vředy a ploské nohy jako vada neválečná. Na základě tohoto nálezu byl mu přiznán invalidní důchod.

Při revisní prohlídce provedené dne 26. ledna 1926 bylo přezkoumáním vojenských spisů superarbitračních a odvodních záznamů zjištěno, že Novák nebyl až do 9. března 11917 odveden k vojenské službě pro ploské nohy, městky a bércové vředy. Při třídění domobraneckém dne 9. března 1917 byl uznán schopným k domobranecké službě a nastoupil v červnu neb v červenci 1917 vojenskou službu. Podle záznamního listu datovaného ve Vídni dne 22. srpna 1917 byl Novák již dne 28. července 1917 jako vojín vozatajské divise č. odevzdán do léčení bývalé nemocnice č. IV. v Meidlingu, kde udal, že byl nemocen kyčelní chorobou již po 0 let. Pro tuto kyčelní chorobu byl navržen k vojenské superarbitraci, ta však provedena byla teprve po převratě dne 10. června 1919 a komise patrně bez předchozích spisů, jmenovitě chorobopisu z bývalé válečné nemocnice č. IV v Meidlingu, uznala Nováka válečným invalidou pro zranění levé dolní končetiny pádem s koně ve službě vojenské.

Výměrem ze dne 21. června 1926, č. j. 76627/26, nebyl pak od 1. července 1926 Novákovi invalidní důchod přiznán a zemská odvolací komise, ku které se Novák z uvedeného výměru odvolal, zamítla odvolání jeho jako neodůvodněné nálezem ze dne 15. března 1927, č. j. 28852/7, ježto podle roentgenologického vyšetření všeobecné veřejné nemocnice v Jihlavě šlo u Nováka o starý tuberkulosní proces v levém kloubu kyčelním, kdežto po zlomenině krčku kosti stehenní nebylo shledáno stop. Proto nebyl Janu Novákovi výměrem zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně ze dne 7. dubna 1927, č. j. 45777/27, invalidní důchod přiznán.

Žádosti Jana Nováka o obnovu řízení prohlídkového vyhověno nebylo, ježto žadatel neprokázal nových neznámých dosud okolností, jež by mohly míti vliv na změnu nálezu zemské odvolací komise pro válečné poškozence v Brně ze dne 15. března 1927. Podrobnými lékařskými nálezy bylo zjištěno, že Novákův tělesný stav je stejný, jak popsán byl v záznamním listě bývalé válečné nemocnice č. IV v Meidlingu v červenci 19117, že tedy choroba Novákova válečnou službou nebyla ani zhoršena a že tvrzené pohmoždění nezanechalo následků.

V Praze dne 1. října 1928.

Pokud byly v jednotlivých resortech t. zv. vánoční, resp. novoroční odměny v roce 1927 udělovány, dálo se tak jednak individuelně podle odpovědností úkolů, mimořádnosti a intensity práce, zejména též v hodinách mimoúředních konané.

Nikde nebyl však činěn rozdíl mezi příslušníky různých národností.

Pokud se interpelace zmiňuje o důchodkové kontrole, dlužno podotknouti, že remunerace byly v roce 1927 vyplaceny individuelně z přebytků důchodkových pokut jednak přednostům úřadů a úředníkům, kteří prokázali zvýšenou služební činnost a vynikli horlivostí při zjišťování důchodkových přestupků, jednak podle §u 2 odst. 33 zákona z 25. června 1924, č. 157 Sb. z. a n., a to rovněž bez ohledu na národní příslušnost.

Zevrubnějšího vysvětlení nelze podati, neboť interpelace neuvádí pro svá tvrzení konkrétních případů.

V Praze dne 2. února 1929

Udělování podpor zemědělcům postiženým živelní pohromou, počínajíc r. 1928, je podle §u 2 zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách a prováděcího nařízení k tomuto zákonu ze dne 4, května 11928, č. 75 Sb. z. a ., svěřeno zemědělským radám a na Podkarpatské Rusi zemědělskému referátu Zemského úřadu v Užhorodě. Tyto rozhodují o podporách na základě elaborátů zaslaných jim příslušnými úřady I. stolice podle volného uvážení s platností konečnou.

Podle hlášení okresních správ politických z postižných okresů a zemědělské rady v Praze podpůrná akce ve smyslu svrchu uvedených právních předpisů provádí se s urychlením.

Státní dotace ve výši stanovené § 2 vládního nařízení č. 75/1928 Sb. z. a n. jsou zemědělským radám poukazovány ve čtvrtletních splátkách předem a mají tyto nyní již na rok 19228 plné obnosy této dotace.

Pro postižené nezemědělce v politickém okresu broumovském poskytlo ministerstvo vnitra jako nouzovou podporu částku 30.000 Kč.

V ostatních okresích v interpelaci zmíněných byly pohromou tou způsobeny škody pouze zemědělcům.

Vypracování projektu na úpravu řeky Štěnavy v úseku Meziměstí-Broumov-Otovice a potoka Vojgtsbachu v Broumově, jejíž náklad se odhaduje částkou 6,000.000 Kč. bylo již okresní správní komisí v Broumově zadáno. Po schválení a finančním zajištění projektu budou práce zadány podnikateli.

Ministerstvo veřejných prací bylo by zásadně ochotno povoliti přiměřené státní příspěvky na opravy škod, způsobených živelními pohromami v letošním roce na silnicích v okresu Broumov a Štětí, budou-li mu předloženy žádosti postižených okresů nebo obcí, doložené rozpočty a při větších škodách i projekty na potřebné úpravy.

S ohledem však na stav úvěrů, jimiž ministerstvo veřejných prací pro podporování nestátních silničních staveb disponuje, mohlo by však přihlížeti jen k takovým škodám, které svým rozsahem přesahují finanční schopnost dotčených okresů a obcí.

V Praze dne 20. listopadu 1928.

Náměstek předsedy vlády: Šrámek v. r.

V úřední opravě, již zaslalo státní zastupitelství v Praze redakci časopisu "Právo lidu" ve shora uvedené věci, bylo prohlášeno, že spisy věci té se týkající byly vyžádány ministerstvem spravedlnosti od presidia krajského soudu v Ml. Boleslavi dne 16. listopadu 1927, že byly odeslány z Mladé Boleslavi dopisem ze 17. listopadu a byly v ministerstvu již 18. listopadu dopoledne a nemohly býti tedy týž den odpoledne u soudu v Mladé Boleslavi, kam byly zpět zaslány z ministerstva teprve 20. listopadu 1927 v poledne.

Tato tvrzení odpovídají naprosto pravdě a skutečnosti a jsou patrna ze spisů ministerstva i ze spisových záznamů kanceláře o dojití a odeslání spisů. Obsah úřední opravy jest pravdivý. Páni interpelanti neuvádějí udánlivě zjištěné opačné skutečnosti, jako by spisy byly ještě 18. listopadu odpoledne u krajského soudu v Ml. Boleslavi a byli asi k této své mylné domněnce svedeni tím, že president krajského soudu prohlásil při intervenci zástupců advokátní kanceláře Dra Švarce dne 18. listopadu 1927 odpoledne, že spisů potřebuje a že jim je ihned vyvdati nemůže. Nesdělil jim, že spisy již den před tím předložil ministerstvu spravedlnosti, které si spisy ty vyžádalo jen proto, poněvadž radovi zemského soudu Koťátkovi bylo ve článku "Práva lidu" ze 16. listopadu 1927 vytýkáno, že podléhá žalobcova vlivu.

Za těchto okolností musím prohlásiti k otázkám interpelace:

President krajského soudu neodepřel vydání spisů, nýbrž prohlásil podle skutečnosti, že je nemůže ihned vydati. Prohlásil tak z vlastního podnětu. Ke stíhání jeho z tohoto důvodu není příčiny. Že zaslaná oprava odpovídá pravdě, uvedl jsem již shora.

Jen k vyvarování omylu podotýkám ke třetímu odstavci interpelace, že v opravě nebylo tvrzeno, že spisy byly již 17. listopadu 1927 v Praze, nýbrž správně až 18. listopadu 1927, jak se uvádí ve druhém odstavci interpelace.

V Praze dne 22. září 1928.

V odpověď na tuto interpelaci dovoluji si poukázati na současnou odpověď mou na interpelaci týchž pp. poslanců podanou o opravě článku "Práva lidu" ze dne 23. listopadu (č. t. 1299/XIII).

Musím znova opakovati a prohlásiti, že neodpovídá pravdě tvrzení, že spisy, v něž si 18. listopadu 1927 odpoledne přál nahlédnouti zástupce advokátní kanceláře Dr. Švarce, zastupujícího Jindřicha Svárovského, byly v době přednesené žádosti, t. j. dne 18. listopadu odpoledne u krajského soudu v Mladé Boleslavi, že nebyly dosud odeslán, ani k odeslání připraveny tak, že by nahlédnutí nebylo možné a mohly beze všeho býti dostavivšímu se právnímu zástupci předloženy.

Prohlašuji opětně a jest zřejmo ze spisů ministerstva spravedlnosti a úředních záznamů, že spisy ty byly již 18. listopadu 1927 dopoledne dodány poštou ministerstvu spravedlnosti, které je 20. listopadu 1927 v poledne zaslalo zpět presidiu krajského soudu v Mladé Boleslavi. Tvrzení, že spisy byly ještě 18. listopadu 1927 v odpoledne v Mladé Boleslavi, jest mylnou domněnkou, zaviněnu tím, že president krajského soudu odpověděl - podle tvrzení interpelace - že nemůže říci důvodů, proč nemůže spisy dáti k nahlédnutí. Důvodem bylo právě jen předložení jich ministerstvu spravedlnosti a důvod ten mohl býti bez závady sdělen.

Ministerstvo bylo v oboru své zákonné působnosti oprávněno vyžádati si spisy ty, aby se přesvědčilo, jsou-li výtky činěné soudu ve článku "Práva lidu" ze 16. listopadu 1927 důvodny.

Při tomto stavu věci odpadá tedy nutnost činiti nějaká opatření, aby soudcovská neodvislost byla chráněna.

Poněvadž spor, který zavdal podnět k interpelaci, byl již ukončen, odpadá odpověď na otázku č. 2 interpelace.

V Praze dne 22. září 1928.

Tvrzení interpelace, že byli vyloučeni obyvatelé obcí v obvodu tohoto velkostatku ležících vůbec z dobrodiní pozemkové, resp. lesní reformy, není naprosto správné, ježto zemědělská půda byla přidělena ve všech obcích buď dlouholetým pachtýřům, kteří uplatnili na ni svůj nárok, anebo byla rozparcelována a přidělena různým drobným uchazečům (Křtiny). Lesní půda nezůstala po záboru rovněž celistvá, nýbrž byly z ní po vyklučení lesa odprodány některým obcím a jich obyvatelstvu pozemky na pole a stavební místa, jak se stalo v Kukovině, Bukovince, Řicmanicích, Babicích a Adamově.

Obyvatelstvo zmíněných obcí požívá dosud výhod, které poskytoval dřívější majitel chudému obyvatelstvu, drobným zemědělcům a obcím a to nejen ve stejné míře s případným určitým uspořádáním, nýbrž často i v míře vyšší. Zejména uvádí se toto:

1. Že správa velkostatku soustavně zdražovala a zdražuje v obvodu zmíněných obcí veškeré druhy dříví a to neúměrně k cenám dříví na velkostatcích sousedních, jest naprosto nesprávné. Ceny stavebního dříví řídí se povšechným okolnostmi na dřevařském trhu - nikoliv libovůlí správy statku - a jsou určovány podle cen docílených při ofertním prodeji dříví ve velkém. Nejlepším důkazem toho, že ceny dříví na velkostatku Adamov nejsou přemrštěné, jest okolnost, že firmám z Čech vyplácí se transportovati zakoupené dříví pro obchod až do Čech. Chudému obyvatelstvu byla poskytnuta ze stávajících cen sleva na stavebním dříví podle výsledku šetření o podané žádosti a to v 1 případě 5%, ve 2 případech 15%, v 7 případech 20%, a v 1 případě 50%. Cena palivového dříví byla pak letos oproti roku 1927 o 3,- až 7,- Kč na 1 prm snížena.

2. Zakoupené a zaplacené stavební dříví odvážejí kupci z lesa kterýkoliv den v létě od 6. do 19. hodiny, v zimě od 8. do 16. hodiny.

Drobný prodej paliva, při němž platí se dříví na místě, děje se v každém hájenství dva dny v týdnu k tomu určené. Poněvadž pak každá správa polesí má tři hájenství, prodává se palivo v každém polesí po celý týden. Zakoupené dříví musí kupec odvézti v prodejní dny.

Hodlá-li kupec zakoupiti větší množství paliva než 20 prm, předá se najednou toto množství zvláštním úředním záznamem a může si pak po zaplacení odvézti dříví kterýkoliv den bez ohledu na t. zv. prodejní dny. Toto uspořádání drobného prodeje paliva bylo nutné proto, že kupci paliva jezdili do lesů kdykoliv jim napadlo a hajní, místo aby vykonávali ochrannou službu a práce jim přikázané, byli nuceni po celý den hlídati dřevo, které jim kupci odváželi velice často, aniž by je zaplatili, takže bylo často těžba hledati kupce po okolních vesnicích a zaplacení dřeva vymáhati. Podle nabytých zkušeností neuškodila náprava tato řádnému kupci, lesu pak prospěla. Tím vysvětluje se zjev, o němž interpelace tvrdí, že jest z obchodního hlediska prostě nemožný.

3. Poplatky, které se vybírají z lámání stavebního kamene a kopání písku, jsou tak malé, že se nevyplácí porušiti a obnažiti za ně lesní půdu, což nejlépe vysvítá z následujícího: Uchazeč o kámen lámal nejraději kámen vždy tam, kde se mu to nejlépe hodilo a otevřel často druhé a třetí místo, nepotřebný materiál pak házel za sebe, čímž ucpával přístup k lomu dalším uchazečům, kteří byvše poukázáni na toto otevřené místo, snižovali z důvodu nepřístupnosti nabízenou cenu tak, že za vyčištění těchto lomů musela často správa statku platiti větší sumy, než utržila za prodaný kámen. Ač jest v celém okolí dosti kamene, zařídila správa statku, aby umožnila obyvatelstvu zakoupiti si stavební a jiný kámen, 3 lomy, v nichž vyrábí kámen sama a odprodává jej pak uchazečům za cenu rovnající se mzdě dělníků za lámání kamene a stejnému poplatku, který platili dříve kupci, když si nalámali kámen sami. Tento způsob prodeje kamene nelíbí se však většině uchazečů proto, že si nemohou vybírati libovolně specielní kámen k specielnímu upotřebení. Věc illustruje nejlépe zjištěný případ, že kupec kamene obdržel od svého odběratele za kámen v lomu statku vyrobený po 4 km transportu a naložení do vagonu cenu desetkrát vyšší, než sám zaplatil, při čemž mu zůstal zisk a statku neupravený terén. Žádostem obcí a jednotlivců o darování kamene vychází správa statku ochotně vstříc. Tak byla v r. 1927 příznivě vyřízena žádost obce Babice o darování štěrku na opravu dvou obecních cest, ke kterémužto účelu obdrží zdarma obec Olomúčany letos 10 m3 štěrku. Dvě žádosti jednotlivců o slevu na kameni se projednávají. Jest tudíž tvrzení interpelace v tomto směru v celém svém rozsahu nepravdivé.

4. Obcím neposkytuje správa statku slev na palivovém dříví pro otop škol jednak proto, že statek platí veškeré jemu předepsané obecní přirážky, tedy i přirážky spojené s vydáním na otop škol, jednak že není možno slevu na palivu povoliti, poněvadž velkostatek leží v 16 kat. obcích a poskytovati slevu na palivu jedné obci, znamenalo by nebezpečný a velmi nákladný prejudic pro stejný požadavek ostatních obcí.

5. Sbírati houby, lesní ovoce a léčivé byliny jest dovoleno každému na zvláštní průkaz, který se vystavuje za nepatrný poplatek na celý rok. Sběrači, kteří těmito plodinami, anebo léčivými bylinami obchodují, platí poplatky poněkud vyšší, chudému obyvatelstvu vydávají se průkazy zdarma. Aby však mohl býti prováděn dozor lesním personálem určují se ke sbírání celé dílce lesa, volné potulování lesem se ovšem nedovoluje. Z uvedeného jest zřejmo, že tvrzení interpelace o zákazu v tomto směru jest úplně nepravdivé.

6. Proti sbírání chrastí na zvláštní průkaz, který obdrží chudí zdarma, děje-li se na místech a ve dnech určených, není námitek. Není přece naprosto možno z důvodů hospodářských, dále z důvodů dozoru, ochranné služby a bezpečnosti tělesné připustiti sbírání chrastí v libovolné dny a v libovolných částech lesa, anebo dosavadním způsobem, že se potulovalo v každou hodinu lesem stále množství lidí, kteří podle své vůle sekyrkami, pilkami a ostrými háky odřezávali větve stromů, káceli slabé i silnější stromy a odnášeli si je domů. Žádá-li se od starosty obce potvrzení, že dotyčný uchazeč jest chudý, není to pouhou formalitou, nýbrž nutným opatřením, aby se výhody této dostalo tím, kdož jí skutečně zasluhují, dále aby zamezen byl do lesa vstup pytlákům a jiným nespolehlivým osobám.

7. Správa statku nemohla dále klidně přihlížeti k tomu, aby s trávou vyžínány byly stromky a lesní kultura a proto, pokud jest to z důvodů hospodářských vůbec možno, dovoluje trhati (nikoliv žíti) trávu na místech vykázaných a za dozoru lesního personálu, takže si ji nemíní ponechati, aby raději shnila. Aby vysázené stromky nebyly při tom poškozeny, dává k jich většině správa statku zapíchnouti kolíky, kteréžto opatření stojí ročně více jak Kč 20.000,-. Z uvedeného jest zřejmo, že ani v tomto směru nemají obce důvodů ke stížnosti.

8. Velmi neblahý zjev jest těžení lesní hrabanky. Velkostatek Adamov leží velkým dílem na krasovém propustném a proto suchém vápenci a olupování lesa o jediné hnojivo vedlo téměř k úplnému zničení velkých ploch lesních. Kol obcí jsou partie do set hektarů úplně vyhrabány, takže není místy stopy po humusu, který udržuje vlhkost a živiny pro les, místo něhož ční bílý palící vápenec, jako smutná výstraha Povinností správy statku jistě bylo a jest čeliti neoprávněnému odvážení lesního steliva, zvláště když se mnohdy domácí stelivo - sláma a pod. - prodávalo. Jestliže správa statku pronásleduje co nejúčinněji krádež lesního steliva, pracuje nezištně pro generace příští, kterých sama nikdy nepozná a především k dobru všech okolních obcí, které si nyní na ni stěžují.

9. Procházky lesem povoluje správa statku na zvláštní průkaz po všech stávajících cestách a stezkách, nikoliv však mimo ně. Uváží-li se, že jediná železniční zastávka Babice vychrlila ve sváteční dny 5. a 6. července t. r. 1.000 návštěvníků lesa, kteří zachází neopatrně s ohněm a způsobují často lesní požáry (posledně 16. července) olamují dále exotické dřeviny, vytrhávají vzácné sazenice, trhají a vyrývají lesní květiny - mnohdy botanické zvláštnosti - vysekávají mladé jasany a javory na hole a oblouky, strhávají kůru na mladých lípách k výrobě ošatek, trhají ratolesti listnatých stromů pro kozy a králíky, při sběru lesních plodin zašlapávají tisíce sazenic, chozením mimo vykázané cesty a stezky znepokojují zvěř, slídí po mladě zvěři (ve dnech 7. až. 10. července zničili návštěvníci 7 srnčích kůzlat) a bažantích vejcích a mají příležitost k pytlačení a ničení zvěře,nelze tvrditi, že vydávání průkazek jest holou zbytečností, nýbrž naprostou nutností, zvláště když blízkost Velkého Brna skýtá vítanou příležitost k dobrému zpeněžení všeho, co les produkuje.

10. Zákaz používati cesty z Adamova do Křtin vztahuje se pouze na motorová vozidla a na část cesty od přípojky k okresní silnici z Babic do Křtin až po osadu Josefov. O této cestě, kterou vybudovala správa statku jako lesní silnici a po povodni roku 1927 ji velkým nákladem znovuzřídila, tvrdí interpelace, že jest velmi důležitým prostředkem dopravním, což před její správou mimo správu statku nikdo nevěděl a žádné z interesovaných obcí na její vybudování nepřispěla. Když pak správa statku nabídla tuto silnici okresní silniční správní komisi s výhradou schválení ministerstva zemědělství zdarma, žádná z obcí se o věc nestarala a tutu akci nepodpořila. Snad nechtějí obce svou stížností docíliti, aby mohly bez jakéhokoliv přispění a odpovědnosti užívati cest které by statek svým nákladem řádně vybudoval a udržoval! Že nesmí správa statku na vlastní zodpovědnost povoliti volné používání těchto soukromých cest, vysvítá nejlépe z tohoto případu: Dne 17. dubna t. r. jel po uvedené cestě proti zákazu správy statku nákladní automobil, který sjel nešťastnou náhodou po svahu cesty, kde se převrhl a shořel. Při tom přišel jeden člověk o život a několik lidí se zranilo, načež byl učiněn pokus, aby správa statku nahradila za shořelé auto škodu v částce Kč 80.000,-.

11. Interpelace uvádí dále rovně naprosto nesprávně, že se vůbec nevyhovuje žádostem obcí o opravy obecních cest. Jak tato věc ve skutečnosti vypadá, jest zřejmo z toho, že správa statku vybudovala řádně nákladem jdoucím do statisíců špatné veřejné cesty potřebné pro statek z Adamova do osady Josefova a odtud v úsecích do Olomúčan, dále od Josefova do Habrůvky jako silnice. Obec Babice obdržela na vybudování okresní silnice z Babic do Křtin veškeré potřebné pozemky zdarma, nadto byla poskytnuta silniční správě i peněžitá podpora okrouhle Kč 100.000,-. Na vybudování okresní silnice z Adamova do Brna nabízí správa statku s výhradou schválení ministerstva zemědělství všecky potřebné pozemky zdarma, stavební materiál na těchto se nacházející a kromě toho i přiměřenou peněžitou podporu. Docela byl i ředitelstvím statku vypracován technický posudek o této cestě, avšak záležitost zůstává v klidu pro nedostatečný zájem súčastněných obcí a činitelů.

12. Další nepravdou jest tvrzení interpelace, že správa statku prohlásila, že ti sedláci, kteří vozí dříví na státní pilu v Adamově, budou povinni lesnímu personálu obdělávati pole. Obdělávání polí deputátních jest soukromou záležitostí toho kterého zaměstnance a nikoliv správy statku. Každý zaměstnanec statku, mající deputátní polnosti, platí si obdělání sám ze svého a nikoliv správa statku. Samozřejmé však jest, že správa statku bude požadovati, aby oni povozníci, kteří žádají o zaměstnání v zimě, pracovali, ovšem za smluvenou mzdu, i tehdy, kdy je toho správě statku potřeba a jde-li ovšem o obdělávání pozemků - i na těchto. Není naprosto možno, aby povozníci byli zaměstnáni pouze tehdy, kdy oni toho potřebují, nýbrž i tehdy, kdy toho potřebuje správa statku.

Z uvedeného jest zřejmo, že tvrzení interpelace jest celkem úplně nesprávné a nepravdivé, činíc celkový dojem, že určité části obyvatelstva nejde o udržení neb zlepšení zmíněných výhod, jako spíše o udržení poměrů, které zavládly po válce a po státním převratě, kdy uvolněná morálka a mizivý smysl pro pořádek dovoloval vše z lesa odnášeti.

Vzhledem k vylíčenému stavu věci byl postup správy statku, jíž záleží na tom, aby žila s obcemi ležícími v jejím obvodu v míru a souladu, v každém směru úplně správný, takže nelze činiti opatření požadovaná v bodě 2. až 3. interpelace. Zrevidují-li interesované obce svá přání a požadavky a usměrní-li je podle platných zákonů a nařízení, dojde jistě ke klidnému spolužití správy statku s obyvatelstvem obcí v jeho oblasti ležících.

V Praze dne 6. září 1928.