Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Činnost, kterou dr Augustin Štefan v době po státním převratu vyvíjel v cizině proti Československé republice, byla osvětlena v trestním řízení proti Ondřeji Fankovičovi a spol. pro zločin velezrady, jež skončeno by rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 6. března 1923, Kr III 585/23-4. Nebyly však zjištěny okolnosti, jež by tvořily důkaz o tom, že dr Augustin Štefan i po 26. červenci 1921, kdy mírová smlouva trianonská nabyla mezinárodní účinnosti, měl vztahy k protistátnímu hnutí v cizině a které by mohly bíti dostatečným podkladem pro zavedení trestního řízení proti dr. Štefanovi; proto nebylo proti měnu zakročeno, ježto podle článku 76 trianonské mírové smlouvy a rozhodnutí presidenta republiky ze dne 7. září 1922 předpoklady soudního stíhání dány jsou jen tehdy, když někdo v závadné své činnosti pokračoval i po 26. červenci 1921.

Vzhledem k uvedeným okolnostem není důvodu k opatřením v interpelaci žádaným.

Aby se předešlo případným výtržnostem při schůzi autonomního zeměděl. sojuzu v Malé Kopani dne 17. 2. 1928, bylo tam soustředěno 10 četníků, kteří byli v době schůze v pohotovosti poblíže místa schůze. Během řeči poslance Kurťaka poslal David Marton, obecní radní z Malé Kopaně, občana Adolfa Rosenwassera, aby přivolal četníky. Rosenwasser oznámil četnické pohotovosti, že na příkaz služného Hegedüse, který byl na schůzi přítomen jako zástupce politického úřadu, má se četnická pohotovost dostaviti na místo schůze, která byla rozpuštěna. Četnictvo odebralo se ihned na místo schůze. Velitel soustředěného oddílu štábní strážmistr Svoboda vyžádal si od služného Hegedüse pokyny a zjistiv, že schůze nebyla rozpuštěna, navrátil se s oddílem zpět. Na Adolfa Rosenwassera a Davida Martona, kteří četnictvo uvedli v omyl, bylo četnickou stanicí ve Velké Kopani učiněno trestní oznámení.

Na schůzi autonomního zeměděl. sojuzu, konané dne 1. 4. 1928 ve Vulchovcích, intervenoval jako zástupce politického úřadu aktuárský elév Malec. Místní četnické stanici bylo nařízeno, aby mu poskytla potřebnou asistenci. Předpokládaje, že nedojde k výtržnostem, rozhodl zmíněný zástupce politického úřadu, že do schůze mají s ním jíti velitel stanice, štábní strážmistr Šereda, a štábní strážmistr Kaláček v úboru mimoslužebním, ježto jich potřebuje jako tlumočníky.

Nebylo správným, že četníci byli na této schůzi přítomni v mimoslužebním výstroji a bylo proto učiněno potřebné opatření ohledně tohoto nesprávného postupu.

Okresní soudce Karel Janoušek v Jirkově byl disciplinárně stíhán a byl mu nálezem disciplinárního soudu uložen trest přeložení na jiné služební místo. Až do provedení tohoto trestu byl zatímně přidělen okresnímu soudu v Lounech.

Informace pp. interpelantů, že tento soudce byl povýšen, jsou mylné.

Úprava platových poměrů soudců nenáleží do kompetence výhradně ministerstva spravedlnosti; musí býti řešena v rámci zásad daných pro úpravu platových poměrů státních zaměstnanců vůbec a v mezích celkového státního hospodaření podle prostředků, které jsou po ruce. V těchto mezích věnuje ministerstvo spravedlnosti vždy plnou pozornost co nejpříznivější úpravě platových poměrů soudců.

Při systemisaci služebních míst soudcovských a státně - zastupitelských, provedené podle platového zákona čís. 103 26, byl počet systemisovaných soudcovských míst zvýšen o 142 místa celkem na 2.473. Tato nová systemisace zásadně dostačila k zdolání agendy; jen v některých velkých střediscích hospodářských a průmyslových, kde vzrůst agendy vykazuje vzestup trvalejšího rázu, bude nutno při definitivní celkové systemisaci vzíti na tuto okolnost patřičný zřetel.

Požadavku, aby obsazování všech volných systemisovaných míst soudcovských stalo se co nejrychleji, jest v přítomné době namnoze na překážku skutečnost, že justiční správa nemá dostatek kvalifikovaných sil, zejména pak soudcovských čekatelů, kteří již vykonali soudcovskou zkoušku, bylo v nejvyšší podle zákona přípustné míře použito zmocnění § 37, odst. 3, zák. čís. 103/26 a byla přípravná soudcovská služba zkrácena v celém státě všeobecně na dva roky a to zatím do konce června 1929. Toto opatření znamená pro toho, kdo skutečně vykoná soudcovskou zkoušku po dvou rocích, jistou materielní výhodu jak v důsledku dřívějšího dosažení základního služného i jeho dalších stupňů, tak v možnosti dřívějšího dosažení funkčního služného. Použije-li soudcovský dorost této výhody v značnější míře, bude aspoň zčásti odpomoženo nedostatku soudců.

Státní zastupitelství v Praze zabavilo č. 42 časopisu "Nová Svoboda" roč. V. pro místa v interpelaci doslovně uvedená, ježto v jich obsahu spatřovalo skutkovou podstatu přestupku § 1 zákona o útisku a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu zmíněných míst.

Právoplatné rozhodnutí soudu o nařízeném zabavení stalo se v tomto případě po vyčerpávajícím řízení, ježto jak se strany vydavatelstva, tak i státního zastupitelství použito bylo opravných prostředků, v nichž otázka důvodnosti zabavení byla obsáhlým způsobem řešena.

Konečným rozhodnutím zemského trestního soudu v Praze, jako soudu odvolacího z 20. listopadu 1928, č. Ts X 94/28 uznána byla konfiskace za zákonem odůvodněnou. Výslovně praví se v důvodech nálezu, že soud, posuzuje obsah článku v jeho celistvosti shledal, že obsah obou míst v interpelaci zmíněných po objektivní stránce zakládá skutkovou podstatu přestupku § 1 zák. č. 309/21 Sb. z. a nař., ježto pracujícím dělníkům právě pro výkon práce se nadává, způsobuje se jim újma na cti a touž újmou se jim hrozí i pro případ budoucího stávkokazectví v úmyslu, aby na hornících takových bezprávně bylo vynuceno, aby práci nenastupovali. Uznal-li soud, že v obsahu obou míst jest objektivně dána skutková podstata § 1 zákona o útisku, nemohu zakročení státního zastupitelství posuzovati jako přehmat; ježto však za trvání stávky zavládla mezi dělnictvem všude podrážděná nálada, mám za to, že státní zastupitelství při řešení otázky, zda veřejný zájem vyžaduje zabavení, postupovalo správně.

Nemám proto zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.

Zevrubným šetřením o případu v interpelaci vylíčeném bylo zjištěno toto:

Přelíčení, v němž Valentin Buček byl dne 5. října 1928 jako svědek slyšen, bylo německé, ježto strana žalující i žalovaná byly této národnosti; soudce jednání řídící byl národnosti české. Tvrzení, že Buček byl žádán, aby vypovídal německy, jest nesprávným; všichni, kdož přelíčení byli přítomni, potvrdili, že Buček byl vyslýchán česky, a zejména i Buček sám prohlásil, že při přelíčení nebyl nucen, aby vypovídal v německé řeči, a že nebyl na něj v tom ohledu činěn žádný nátlak.

Buček byl při přelíčení - jak připouští § 277 tr. ř. - prohlášen soudcem za zatčena, poněvadž soudce nabyl důvodného podezření, že výpověď svědkova byla vědomě křivá. Proti svědku, jenž byl druhého dne 6. října propuštěn na svobodu, vede se trestní řízení pro zločin křivého svědectví, jež dosud není skončeno.

Za tohoto stavu věci není podkladu pro nějaké služební zakročení, ani pro opatření, jímž by zjednáno bylo Bučkovi dostiučinění.

Z podnětu městské rady města Brna požádal městský školní výbor v Brně, aby noclehárny pro návštěvníky výstavy soudobé kultury v Brně v měsíci září 1928 byly ponechány jen v některých školních budovách v Brně a aby pro dny 7. až 10. září 1928 byl dán souhlas k uvolnění více budov školních, ježto se očekávala mimořádně větší návštěva výstavy u příležitosti sjezdu republikánské strany v Brně. Zemská školní rada vyhověvši této žádosti udělila písemně svůj souhlas.

Bylo však zároveň zařízeno náhradní vyučování střídavým vyučováním s plným počte vyučovacích hodin v jiných školních budovách; ve dnech 7. - 10. září pátek odpoledne, sobotu a pondělí dopoledne konány pak také vycházky do jubilejní výstavy a do přírody podle § 76 řádu škol. a vyuč.

Šetřením provedeným z podnětu interpelace v obou konkrétních případech zjištěno bylo toto:

I. Okresní školní výbor v Brandýse n. Labem neprovedl presentace na konkursem rozepsané místo řídícího učitele v Čelákovicích, nýbrž po začátku školního roku 1927/28 dotázal se zemské školní rady v Praze, má-li v presentačním řízení pokračovati či posečkati, až bud rozhodnuto o počtu poboček. Výnosem zemské školní rady ze dne 12. XI. 1927 byla jedna pobočka při této škole zrušena pro malý počet žactva. Za tohoto stavu bylo na této pětitřídní škole s 1 pobočkou 6 míst učitelských, jež všechna byla v té době obsazena. Rozhodla proto zemská školní rada správně podle platných předpisů, aby rozepsaný konkurs byl zrušen a místo řídícího učitele obsazeno služebně nejstarším a velmi dobře kvalifikovaným učitelem téže školy.

II. Rovněž v případě obsazení místa řídícího učitele na obecné škole smíšené v Pátku ve školním okrese poděbradském postupovala zemská školní rada správně, oddálivši své rozhodnutí do doby, kdy bude rozhodnuto o vyškolení obce Okřínku ze školní obce Pátku, neboť otázka ta jest pro obsazení místa prejudicielní. Případným osamostatněním dosavadní školní expositury v Okřínku ubylo by totiž skutečna na škole v Pátku jedno definitivní místo učitelské, takže jedna osoba učitelská stala by se případně na škole v Pátku přespočetnou, kdyby již nyní bylo rozhodnuto o obsazení místa řídícího učitele.

Odpovídající na interpelaci shora uvedenou poukazujeme na odpověď na interpelaci poslance Johanise a soudruhů v téže věci, která byla podána dne 21. září 1928 jako tisk č. 1817.

Pokud se týká posledního odstavce této odpovědi upozorňuje se, že o sporu tomto rozhodl již hornický rozhodčí soud v Praze rozsudkem ze dne 20. září 1928, který jest konečný a právoplatný, jelikož jedná se o věc bagatelní.

Ministerstvo financí uznalo zásadně již v dřívějších letech nutnost nového katastrálního měření města Hradce Králové a sdělilo své stanovisko v této věci s městským úřadem v Hradci Králové dopisem ze dne 15. října 1922, č. 8872/963-21-III/6b a dopisem ze dne 8. ledna 1924, č. 51.623/7.174-23/III 6b avšak s podotknutím, že pro nedostatek měřičských úředníků a pro naléhavé práce spolupůsobení při zaměřování státních hranic, provádění pozemkové reformy v katastrálních operátech apod. nemůže prozatím přikročiti k novému měření města Hradce Králové.

Rozsah prací pozemkového katastru v roce 1929 připouští, aby byl zjednán geodetický základ potřebný pro nové měření města Hradce Králové, a proto ministerstvo financí nařídilo již své triangulační kanceláře, aby byly letos vykonány triangulační práce pro vybudování jednotné sítě trigonometrických bodů pro nové zaměření města Hradce Králové.

Tyto práce vykonají se na státní náklad.

V důsledku tohoto opatření ministerstva financí bude možno, aby s podrobným novým měřením města Hradce Králové započalo se v roce 1930 a to za podmínek podle dohody s řečeným městem. Příslušné jednání není dosud skončeno.

Voroplavební předpisy zák. čl. XXXI/1879 §§ 181 - 207, náleží k takovým, jimž i při nejhorlivějším vykovávání úřední povinnosti, jakož i největší přísnosti se strany kompetentních úřadů, není možno vždy tak vyhověti, jak toho tyto předpisy vyžadují. To částečně potvrzuje i sám pan poslanec I. Kurťak ve svojí interpelaci, ve větách jednajících o § 201 tohoto zákona.

Důvodů, proč se tak nemůže státi, jest více; nejdůležitější jsou však dva:

1. Charakter vodních toků, na P. R. na nichž se voroplavba provádí,

2. Potíže spojené s vykonáváním voroplavebních pochůzek podle příslušných předpisů se zřetelem na velikou zaměstnanost, možno říci přepracovanost kompetentního úřednictva, které musí bráti účast na pochůzkách.

ad 1.

řeky: Říká Nagyág, Terešva a Terebla i Tisa nad Velkým Bočkovem jsou horské řeky, které v horních částech mají ohromní spád, v dolních tratích spád mírnější sice, ale značně podporující dravost vodního živlu, zvláště za vyšších stavů. Štěrkovité řečiště v těchto místech dosahuje mnohdy šířky až 1 km bez markantní břehové čáry všeobecně řečeno, v němž velké vody přelévají se z místa na místo podle toho, kam vysoká vlna vody nahromadila štěrk a zatarasila si tím původní koryto a směr toku. Tím rozrývá se řečiště mnohými rameny, z nichž některá zůstávají toho kterého roku suchá, jsouce nejvýše naplněna prosáknuvší vodou s okolních ramen, jimiž voda proudí. Následující povodní bývají poměry v řečišti znovu změněny.

Po prošlých jarních velkých vodách konají se pravidelně voroplavební komise, aby shlédly stav nově utvořeného, nejvodnějšího ramene a stanovily podle zákonných předpisů ohrožená místa jako soukromého tak i veřejného majetku a předepsaly v místech, kde by v proudnici unášený vor mohl břehy poškodit, příslušné ochranné stavby.

Tím ovšem není řečeno, že by toto stavby mohly již trvale chránit určené místo, poněvadž není vyloučeno, že v nejbližších dnech možná nová povodeň změní znovu charakter komisionelně zjištěného koryta.

Nejtěžším a problematickým pak bývá stanovení škod způsobených vlastně voroplavbou, nebo velkou vodou, při čemž ztěžuje úřední šetření ta okolnost, že mnohdy nejsou po ruce potřebné listiny a plány, které se v době válečné a popřevratové ztratily. Vzhledem k těmto okolnostem jest též těžko přesně určiti stavby leda v obcích, kde břehy jsou výraznější a trvalejší.

Záhodno jest též uvésti, jak "pracují" střední nebo velké vody v takových řečištích.

Orná půda, o které je v interpelaci řeč, jest geologicky nejmladším, velmi jemným a úrodným náplavem, ležícím na štěrkovém nebo písčitém podkladu, tedy nepevném, který i při normálních stavech vodních bývá až na nepatrné výjimky vyplavován a odnášen. Vrstva náplavu tloušťky od několika dcm do 2, místy 3 m, jest takto podemleta a připravena k odplavení velkými vodami, které zabírají najednou mnoho metrů délky, tvoříce při tom břehové nádrže několik metrů hluboké.

Tímto způsobem mohly vzniknouti větší škody na pozemcích pobřežních majitelů, kteří jsou v interpelaci uvedeni.

Ad 2.

Dle voroplavebních předpisů, měly by býti vlastně konány pro každou voroplavbu trojí komise, a to:

1 povšechná, která konstatuje původní stav řečiště a navrhuje ochranné stavby,

2 která zjišťuje v 8mi denní lhůtě stav těsně před zahájením voroplavby a

3 zjišťující eventuelní škody v době 15ti denní po ukončení voroplavby.

Vzhledem k tomu, že neplaví jenom firma Kraus a Kahan v Hustu na řece Rice, nýbrž několik jiných firem a lesní erár na řekách Terebli, Terešvě a Tise, jest těžko vždycky vyhověti zákonným předpisům včas, uváží-li se při tom, že koncesionáři musí využíti příznivých pro ně stavů vodních, aby mohli splaviti nejvýhodněji největší část povoleného jim dřeva.

Trojí komice pro jednu voroplavbu zaujímají mnoho času, mají-li býti přesně podle předpisů konány při mnohdy neschůdném terénu několik desítek km voroplavební délky a nepříznivém počasí a není myslitelno, aby se konaly jen za účasti místních interesentů, třeba s úřední osobou v čele, bez technických znalců a vedoucích úředníků politických úřadů, kteří při těchto komisích bývají titíž, znajíce dobře slabiny každého toku, místa a poměrů, na něž nutno bráti zřetel při zjišťování skutečnosti. Tím se dokazuje, jak nesnadno jest i při největší bedlivosti a horlivosti úřadů, vyhověti vždy časově, techniky a fysicky, zákonným předpisům voroplavebním.

Při povšechných voroplavebních komisích, bývají zájemníci vždy vyhláškami v obcích obvyklým způsobem uveřejněnými upozorňováni, aby škody jim způsobené "ostrouháváním" břehů vory, oznámili komisi, která zjišťuje protokolárně na místě za přítomnosti všech zájemníků způsobené škody a závady za účelem nahrazení škod a odstranění zjištěných závad. V případě pak nedohodnutí se s koncesionářem o výši odškodného, odkazují se strany ve smyslu zákona na cestu soukromoprávní. V tomto případě přicházejí zase v úvahu odborní techničtí znalci, jichž přítomnost je proto při zjišťování škod nevyhnutelná.

Jak patrno z vyžádaných protokolů, byla u některých zájemníků škoda přiznána, nemohla býti však potvrzena, poněvadž někteří s počátku tvrdili, že tak učinila velká voda, a potom teprve opravovali svůj výrok, že škodu způsobily vory. V tom pak vězí "ilusorní" provádění nařízení § 201 zák. čl. XXXI z r. 1879, o němž jest v interpelaci zmínka.

Tolik k povšechné informaci místních voroplavebních poměrů; k daným 5ti borům interpelace poznamenává se toto:

Ad 1 a 2

Dle protokolů a nálezů místních voroplavebních komisí z let 1926, 1927, a 1928 byli pobřežní majitelé vyslechnuti a jejich stížnosti zapsány. V místech, kde vory narážejí na břeh, nařízeny příslušné ochranné stavby, buď ve formě podélných odrazných, jednoduchých srubů, po případě dřevěných výhonových staveb doplněných haťovinou zvaných "kašice", které se tam nejlépe osvědčují.

Ad 3

Vodopolicejním úřadem nebylo hlášeno, že by firmy nesplnily svých povinností, zemský úřad v Užhorodě však nařídil potřebné vyšetření, aby mohl po případě učiniti patřičná opatření.

Ad 4

V protokolu z r. 1926 byl starosta obce Majdan, z níž jest dle interpelace nejvíce a nejhůře poškozených, - vyzván, aby obec předložila bývalému zemědělsko-technickému úřadu v Užhorodě žádost o úpravu břehů Riky, kde mají poškození svoje pozemky, ale nestalo se tak.

Ohledně odškodnění je v případech nedohodnutí se stran kompetentní soud, který může dopátrati se pravdy, na základě přísežného výslechu jednotlivců.

Ad 5

Pro radikální pomoc břehovým zájemníkům od škod způsobovaných voroplavbou možno uvažovati tři způsoby:

a Zákaz voroplavby na Rice Nagyág. Z toho plynoucí

b vývoz dřeva po suché cestě,

c provedení říčních úprav.

Ad a a b.

Provoz voroplavby, nebo vývoz dřeva po suché cestě jest věcí kalkulace, záležející od finanční schopnosti firmy, ceny dřeva a množství povoleného dřeva k vykácení na delší řadu let. V obou případech však, ať voroplavba, nebo vývoz dříví jiným způsobem, má pro tamní kraj velký hospodářský význam, poněvadž poskytuje se obyvatelstvu stálý zdroj příjmů. Uvalením na koncesionáře povinnosti výstavby nadprůměrného počtu nákladných úprav břehových, pokud není pro ně zákonitého podkladu, znemožní voroplavba vůbec a možná tím i veškerý ruch dřevařský v tamním kraji, což by znamenalo jak již dříve uvedeno, částečný hospodářský úpadek celého kraje.

Ad c

Četnými vhodnými stavbami vodními bylo by možno upraviti tok takovým způsobem, aby vory břehy nepoškozovaly. Jest však otázkou a možno tvrdit, že stavební náklad a udržování těchto staveb není však v průměru k významu voroplavby na Rice provozované, ani k ceně pobřežních pozemků přímo jí ohrožovaných.

Mohlo by zde přijít v úvahu jen částečné úpravy rázu definitivního, na nejohroženější místech, které by mohly býti postupně stavěny zemí, nebo okresy, za přispění koncesionářů voroplavebních.

V tomto posledním směru poukázal jsem příslušné odbory ministerstva zemědělství, aby věc vyšetřily a učinily vhodné návrhy.