Státní zastupitelství v Moravské Ostravě zabavilo č. 31 časopisu "Deutsche Volkswehr" ze 4. srpna 1928 pro obsah místa v interpelaci doslovně uvedeného, ježto v něm shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem nutně žádá, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování zprávy.
Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že postup státního zastupitelství proti časopisu odůvodněn byl zákonem. Bylo-li zabavení i po rozhodnutí soudu považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož jím cítili se dotčeni, aby použitím opravných prostředků přivodili možnost přezkoumání rozhodnutí soudu na podkladě námitek, jež by uvedli. To se však nestalo.
Ministerstvo národní obrany dalo věc po podání interpelace vyšetřiti a zjistilo, že tvrzení článku nezakládají se na pravdě.
Za tohoto stavu věci nemám zákonného
podkladu pro nějaké opatření.
Podle §u 30 zákona o dani z masa č. 262/20 jest ministr financí zmocněn za podmínek, stanovených prováděcím nařízením, svěřiti obcím vybírání daně z masa podle pravidel tohoto zákona a za náhradu, která nesmí přesahovati 10% vybrané daně. V §u 29 vlád. nař. č. 263/20 jest obci, se kterou bude smlouva o vybírání daně z masa uzavřena, vyměřena náhrada, nestanoví-li ministerstvo financí přihlížejíc k trvale vysokému výnosu daně podíl nižší, podílem ve výši 10% z hrubého výnosu daně do 100.000 Kč a ve výši 5% z částky, dosílené nad tento výnos, počítáno podle kalendářního roku. Z těchto ustanovení vysvítá, že vládním nařízením stanovený podíl nebyl vyměřen procentem vyšším, než jak stanoví zákon, a byl-li snad podíl po dosažení určitého ročního výnosu určen procentem nižším, jest tento nižší podíl v souhlasu se zákonem, neboť ze znění ustanovení zákona plyne, že náhrada za vybírání daně může činiti méně, než 10% vybrané částky, nesmí však toto procento v žádném případě býti překročeno.
Ministerstvo financí pověřilo vybíráním daně z masa ty obce, v jichž obvodu se veškeré porážky dobytka konají na jatkách, které většinou ve správě obce a obec na těchto jatkách vykovávajíc dozor, vybírá svými zaměstnanci veškeré poplatky podle jatečního řádu. Převzala-li pak obec na sebe povinnost vybírati též státní daň z masa, uložila obec pouze svým zaměstnancům, na těchto jatkách již ustanoveným, aby vedle poplatků současně též vybírali tuto daň, takže tímto vybíráním daně nevznikly obci takové výdaje, které by nemohly být uhrazeny z onoho podílu, který byl obci dosud vyměřen. Při tom nutno zdůrazniti, že tento vyměřený podíl určen výhradně jen k úhradě výloh, spojených s tímto vybíráním daně a nelze proto výši tohoto podílu určovati snad podle toho, jaká je finanční situace obce, která by snad byla ochotna vybírati daň z masa jen proto, aby přiznaného podílu mohla použíti k účelům jiným, jako na příkl. k sanaci obecních financí.
Převezme-li obec vybírání daně z masa do své režie, znamená tento způsob vybírání daně úlevu nejen pro státní dozorčí orgány, nýbrž též pro živnostníky v obci bydlící, kteří ze všech porážek hned při placení jatečních poplatků zaplatí současně daň z masa na jatkách, takže tím jsou zbaveni pochůzek na poštovní úřad, u kterého by jinak museli daň z masa před porážkou složiti.
Kdyby některá obec, která je pověřena vybíráním daně z masa, přes to se domnívala, že přiznaným podílem z výnosu daně z masa nemůže úplně uhraditi výlohy, spojené s vybíráním této daně, má vždy možnost, smlouvu, uzavřenou s finanční správou, ve stanovené lhůtě vypověděti a finanční správa po uplynutí smluvního období převezme vybírání daně z masa do režie státní.
Přihlížeje k vylíčenému
stavu věci nepokládám za nutné, abych
podal návrh na změnu §u 29 vlád. nař.
k zákonu o dani z masa, ježto podíl,
který se obcím podle tohoto vládního
nařízení za vybírání
daně z masa přiznává jeví
se zpravidla postačitelným, aby z něho
byly uhrazeny výlohy s vybíráním
daně z masa spojené.
Státní správa železniční
řeší požadavek interpelace kladně
a považuje odborné školní vzdělání,
dosažené absolvováním průmyslových
mistrovských škol, u pomocných zaměstnanců,
o něž v interpelaci jde, za vyhovující
předpisu pro ustanovení gážistickými
čekateli na služební místa 1. platové
stupnice.
Vládním nařízením ze dne 27.
října 1928, č. 174 Sb. r. a n. nebylo na
dosavadních sídlech politických úřadů
I. stolice z podnětu zákona o organisaci politické
správy ničeho měněno a byly určeny
za sídla okresních úřadů v zemi
České a Moravskoslezské jedině sídla
dosavadních okresních politických správ.
I. Vojenská statistika onemocnění zachycuje a zaznamenává veškeré úkony lékařské. Celkový počet nemocných zaznamenaný statisticky jest jen zdánlivě tak vysoký a toto vysoké číslo pozbývá svého ohromujícího dojmu, přihlédneme-li blíže k tomu, co vše jest ve vojenské statistice nemocných vykázáno.
Vojíni obracejí se totiž na lékaře s každým malicherným steskem, se kterým se v občanském životě obyčejně k lékaři nechodí, nebo s onemocněními zcela nepatrnými, kterým se v našich klimatických poměrech zpravidla nevyhne ani zcela zdravý člověk a kde postižený, je-li v občanském životě, jde za svou prací, aby nepřišel o výdělek.
V roce 1925/1926 hlásilo se tedy nemocnými z celkového počtu živených 71,3%. Z toho připadá na nemocné při útvaru 37,2% a na nemocné v nemocnici 34,1%. Jest patrno, že méně než polovina mužstva, které jest statisticky vykázáno jako onemocnělé odevzdává se do nemocnice a že více než polovina jsou onemocnění zcela nepatrná.
Ale i v tomto počtu mužstva léčeného v nemocnici jsou zahrnuty velmi četné případy lehčího rázu, neboť u vojska každý jen poněkud důležitější případ se odevzdává do nemocnice za účelem odborného léčení, kdy v občanském životě nikdo v podobném případě nemocnici nevyhledává.
Avšak ani všichni vojíni odevzdaní do nemocnice nejsou nemocní, nýbrž ve statistice jsou zahrnuti též zdraví vojíni, kteří se do nemocnice odesílají k zjištění a k pozorování udávaných vad a nemocí za účelem event. provedení superarbitrace.
V roce 1925/1926 bylo takových vojínů 3567, takže počet skutečně nemocných odevzdaných do nemocnic snižuje se z 34,1% na 32,4%.
Vysoká čísla nemocných nejsou tedy výrazem špatného zdravotního stavu armády, nýbrž dokladem zvýšené léčebné péče.
Zdravotní stav naší armády se postupně lepší a jest příznivější než v armádách cizích.
Výtka uvedená v interpelaci, že se vyskytuje veliký počet případů neodborného a nedbalého léčení a ošetřování vojínů vojenskými lékaři a ošetřovateli jest neodůvodněná a může se zakládati jedině na nesprávných informacích.
Vojenská správa pracuje všemi po ruce jsoucími prostředky k zlepšení zdravotního stavu vojska a to nikoliv bez úspěchu.
II. Kořeny sebevražednosti vojínů jsou v podstatě totožné jako kořeny sebevražednosti lidské společnosti vůbec. Ministerstvo národní obrany vyšetřuje každý případ sebevraždy velmi bedlivě a vedle toho každý případ jest současně oznamován příslušnému vojenskému prokurátorovi. Prokáže-li se něčí zavinění, jest proti viníkům přísně zakročeno.
Absolutní počet sebevražd v armádě československé by za léta 1921 - 1926 tento:
| v roce 1921/1922 | |
| v roce 1922/1923 | |
| v roce 1923/1924 | |
| v roce 1924/1925 | |
| v roce 1925/1926 |
Připadlo tudíž u nás na 10.000 vojínů sebevražd:
| v roce 1921/1922 | |
| v roce 1922/1923 | |
| v roce 1923/1924 | |
| v roce 1924/1925 | |
| v roce 1925/1926 |
Rakousko-uherská armáda vykazovala před válkou vždy největší počet sebevražd ze všech armád. Průměrná sebevražednost vojínů v této armádě připadající na 10.000 mužů činila za pětiletí:
| 1875-1879 | |
| 1830-1884 | |
| 1885-1889 | |
| 1890-1894 | |
| 1895-1904 | |
| 1905-1909 | |
| v roce 1911 | |
| v roce 1912 |
Naproti tomu uvnitř býv. rak.-uh. armády připadalo největší procento sebevražd právě na vojíny doplňované z území nynější republiky Československé. Tak v roce 1912 připadlo na 10,000 vojínů sebevražd:
| u armádního sboru | bratislavského | |
| litoměřického | ||
| pražského |
Také v nynější německé armádě jest sebevražednost značně vyšší než u nás. Na 10,000 mužů připadlo v německé armádě sebevražd:
| v roce 1921 | |
| v roce 1922 | |
| v roce 1923 | |
| v roce 1924 | |
| v roce 1925 | |
| v roce 1926 |
Rakouská armáda vykazuje v létech 1920-1923 průměrný počet sebevražd 15 na 10,000 mužů. Toto číslo zůstalo v roce 1924 stejné, ale v roce 1925 obrovsky stouplo na 50.
Pokud se týká příčin sebevražednosti, platí všeobecně, že sebevražednost v armádě jest vždy výrazem sebevražednosti v obyvatelstvu vůbec. Podle statistických dat jest sebevražednost našeho obyvatelstva jedna z prvých v Evropě. Pokud se týká poválečného vzrůstu sebevražd, uvádí se jako příčina toho mravní úpadek způsobený světovou válkou. Není pochyby, že výchova, uvolnění rodinných pout, znehodnocení všech mravních hodnot, otupení citu a pohrdání životem učinily z mladých lidí ve všech státech rozvratem postižených generací pro životní zápas málo odolnou.
Sebevražednost ve vojsku jest ve všech armádách větší než sebevražednost v obyvatelstvu občanském. To má podle názorů znalců tyto příčiny:
Jest statisticky dokázáno, že sebevražednost u mužů ve věku od 20 do 24 let jest 1 a 1/2 krát větší než sebevražednost u žen téhož věku a jest o 1/3 až 1/2 větší než u mužů nejbližší věkové skupiny. Jest dále zjištěno, že ve městech jest sebevražednost vždy větší než na venkově. Další příčina tkví v tom, že vojenští příslušníci jsou převahou svobodní a u svobodných jest sebevražednost 1 1/2 krát až 2 1/2 krát větší než u ženatých. Také tu padá na váhu spolehlivost sebevražedného prostředku, nebť typickým sebevražedným prostředkem u vojáka jest služební zbraň, která neraní, ale usmrcuje.
Lze tedy větší počet sebevražd u vojska přičítati všeobecně demografickým činitelům, jimiž jsou: věk, pohlaví, ubytování ve městě a větší spolehlivost vojenské střelné zbraně.
Žádná sebevražda nemá jen jedinou příčinu. Běží vždy o celý shluk příčin, z nichž poslední, t. j. bezprostřední pohnutka bývá nahodilá a často malicherná.
Sebevražda jest výsledek složitého biologického pochodu. Motiv sebevraždy jest jen poslední závaží, jež přesune jazýček na váze.
Vojenská správa vyšetřuje přísně a podrobně příčinu každé jednotlivé sebevraždy. Podrobná analysa 100 případů dokonalých sebevražd ve vojsku měla v roce 1924/1925 tento výsledek:
I. Strach před soudním trestem:
| a pro vraždu | |
| b pro krádež, podvod a zpronevěru | |
| cpro jiné trestné činy |
| II. strach před disciplinárním trestem, rozrušení z disciplinárního trestu | |
| deserce | |
| nechuť k vojenské službě, nesnášení vojenské discipliny | |
| domnělé pronásledování představenými | |
| starosti o existenci po přeložení do neaktivity |
| III. Neutěšené poměry rodinné spory s rodiči | |
| nešťastná láska jiné sexuální pohnutky | |
| paternita | |
| venerická nemoc |
| IV. Nervová a duševní nemoc | |
| pathologický afekt a akutní opilost | |
| omrzelost života, napodobení |
| V. Jiné příčiny, jež nebylo lze zjistiti |
Vojenská správa věnuje otázkám
sebevražd patřičnou pozornost a snaží
se jim čeliti hlavně výchovou. Vštěpuje
vojínům mravní zásady, podporuje vzdělání
a vědění, pěstuje hry a sport, poskytuje
jim dobrou četbu a zábavu, pořádá
četné přednášky a poučuje
vojíny o nebezpečí pohlavní nákazy
a alkoholismu. Systém, který by zaměňoval
vojenskou kázeň s pronásledováním
a týráním mužstva v naší
armádě neexistuje.
Poukazuji na odpověď, kterou v téže
věci současně dávám spolu s ministrem
zemědělství na interpelaci poslance Füssyho
a společníků.
Ústřední ředitelství tabákové režie určuje každoročně nákupní ceny pro tabáky ze smluvního pěstování a oznamuje je zvláštní vyhláškou. Nákupní ceny pro sklizeň 1925 byly stanoveny vyhláškou z října 1924, čís. 30005/1924.
Proti placení a ocenění tabáku sklizně 1925 nebylo se stran, pěstitelů námitek, takže nebylo nutno ani v jednom případě sestaviti podle § 29 předp. o pěstování tabáku v ČSR. rozhodčí soud.
K zvelebování pěstování tabáku na Slovensku a v Podkarpatské Rusi konají se pokusy na pokusných plantážích při úřadech nákupu tabáku a při státních výzkumných ústavech zemědělských. Výsledky pěstování tabáku jak co do jakosti, tak i co do množství jsou každoročně lepší a předčí co do rentability výsledky států sousedních.
Srážení daňových nedoplatků z nákupních cen za tabák děje se na základě ustanovení § 22 Úředního sestavení zákonů a předpisů o tabákovém důchodku z r. 1868, kteréžto ustanovení mělo po rozumu § 30 zák. čl. XLIV/1887 moc zákona a platí dosud. Páni interpelanti nejsou tudíž v právu, dovozují-li, že srážení daňových nedoplatků z nákupních cen za tabák jest bezzákonným, protože není zákonného ustanovení, které by tento způsob dobývání daní předpisovalo.
Za tohoto stavu věci nebylo také důvodu k zakročení,
aby úřady nákupu tabáku ihned a bezodkladně
vyplatily každému plnou cenu tabáku a aby dluh
dávky z majetku byl uspořádán
dodatečně. Po našem názoru neměli
by pěstitelé tabáku také z takového
opatření žádného prospěchu,
naopak škodu, ježto by jim vznikly exekuční
útraty.
Vzhledem pak k tomu, že ustanovení § 22 Úředního sestavení zákonů a předpisů o tabákovém důchodku jest již skoro 60 let staré, a ježto pěstitelé tabáku na základě daňových hárků knížek, do nichž jim berní úřady zapisují jak daňovou náležitost, tak i platby, jsou dostatečně informováni o stavu svého daňového dluhu, nelze také ve srážení daňových nedoplatků při výkupu tabáku spatřovati nějaké šikány nebo překvapení, která by bylo nutno zameziti. Nicméně učiněno opatření, aby pěstitelé tabáku byli o zamýšlených srážkách daňových nedoplatků vždy předem vyrozuměni.
K výtce, že v mnohých případech
byla při nákupu tabáku v r. 1925 sražena
dávka z majetku, již dávno zaplacená,
nelze zaujmouti stanovisko, ježto nebyly uvedeny konkrétní
případy. Aby však bylo v budoucnosti zabráněno
srážkám daní již zaplacených,
byly berní úřady poukázány,
aby o každé změně daňového
dluhu, t. j. o každé platbě nebo odpisu daňových
nedoplatků neprodleně vyrozuměly příslušný
úřad nákupu tabáku.
Služební a platové poměry státních cestářů byly upraveny vládním nařízením ze dne 17. července 1928, č. 133 Sb. r. a n., a to se zpětnou platností od 1. ledna 1926.
Toto vládní nařízení, publikované
dne 9. srpna 1928, bylo zatím z největší
části již provedeno a, pokud na základě
této úpravy nastalo zvýšení dosavadních
příjmů, byly příslušné
doplatky počínajíc od doby účinnosti
nařízení většinou již vyplaceny.
Pokud se tak dosud nestalo, stane se tak co nejrychleji.
Návrh zákona, kterým se vydávají ustanovení na ochranu osob oprávněných požadovati výživu, byl v ministerstvu vypracován a bude po meziministerském projednání předložen.
Při vypracování osnovy bylo sice přihlíženo k námětům, které učinily některé organisace, zejména Česká zemská péče o mládež v Československé republice v Liberci, ale náměty byly upraveny vhodněji, aby lépe zapadly do systému platného práva a ustanovení byla uvedena ve shodu i s právem platným na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Ochrana rozšířena byla na všechny osoby, jež mají právo žádati výživu. Doplniti ustanovení § 168 ob. r. obč., které neplatí ostatně na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, ve smyslu interpelace, nebylo podle zkušeností z praxe pokládáno za vhodné a účelné, bylo však za to navrženo ustanovení, podle něhož může ten, kdo jest nucen domáhati se soudně výživného, navrhnouti ihned se žalobou zatímní opatření, aniž jest třeba osvědčení podle § 379 ex. ř., nebo podle § 223 zák. čl. LX/1881.
Spory o uznání otcovství a návrhy z něho byly již čl. II., č. 2 zákona z 19. ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n., prohlášeny za feriální věci.
Při osnovách dalších zákonů
bude přihlíženo k tomu, aby nároky
oprávněných k výživě
byly, pokud možno, chráněny.
V našej republike bolo zákonom nariadené
iba ochranné očkovanie proti neštoviciam a
to preto, poneváč dlhoročná zkúsenosť
z celého sveta preukázala nadovšetku pochybnosť
jak neškodnosť tak i spoľahlive zaručený
účinek proti tejto nebezpečnej a zohyzďujúcej
chorobe. Pri žiadnej inej nákazlivej chorobe sa doteraz
nepodarilo docieliť ochranným očkovaním
tak skvelého výsledku ako pi neštoviciach.
Ministerstvo verejného zdravotníctva nechystá
návrh zákona o povinnom očkovaní proti
záškrtu, ale chce len poskytnuť obecenstvu príležitosť,
aby sa mohlo dať dobrovolne očkovať proti tejto
chorobe, hlavne tam, kde záškrt ťažko prebieha.
Pri tom ministerstvo zdravotníctva nie len prizerá
k tomu, že u nás používaná
očkovacia látka proti záškrtu, zbavená
svojej jedovatosti, je neškodná, ale i bedlive sleduje
vedecké posudky lekárskych autorit a pečlive
skúma a hodnotí doterajšie výsledky
ochranného očkovania proti záškrtu vo
všetkých kultúrnych štátoch.
Výnos ministerstva železnic o pořadí jízd průvodčích vlaků měl za účel, aby turnusy průvodčích vlaků nebyly u ředitelství sestavovány podle různých zásad, nýbrž aby úprava v tom směru provedená byla jednotně dodržována. tato úprava jest v plném souhlasu s předpisy zákona o osmihodinové době pracovní jakož i s předpisy, jež k provedení tohoto zákona byly vydány. Poněvadž nešlo zde o nic jiného než o opakování dřívějších příkazů, které snad upadly v zapomenutí, nemohl býti v žádném směru zhoršen dosavadní stav.
Při této příležitosti bylo by připomenouti, že právě v intencích zaměstnanců jest dosáhnouti takové úpravy služby, která i při větším rozpětí služební doby v určitém delším období skýtá jim též delší dobu volna. Státní správa železniční nemůže ovšem z důvodů služebních i zákonných souhlasiti s těmito intencemi a kryje se v tom směru úplně s intencemi interpelace, které ovšem takto, jak bylo právě řečeno, jsou v rozporu se zájmy zaměstnanců samotných. V této souvislosti sluší pak podotknouti, že také někteří průvodčí létacích čet, pokud mimořádně během šesti neděl vykazovali větší dobu pracovní, dostali za ni plně placené náhradní volno a že ani tento zjev není v rozporu se zásadami zákona.
Práce přes čas personálu vlakového a strojního jest odměňována paušálně nyní v tzv. služebních příplatcích, specielně v tzv. denním jízdném, kterážto úprava byla provedena podle přání zaměstnanců samotných.
Také obsah výnosu o počtu vozů přidělovaných k revisi průvodčím jest poněkud jiný, než jak se v interpelaci tvrdí, poněvadž úprava jím provedená poskytuje dostatečnou možnost stanoviti počet průvodčích pro každý vlak, přepravující osoby tak, jak se toho jeví skutečná potřeba. Tato potřeba jest pak posuzována podle frekvence toho kterého druhů vlaků, počtu zastávek, příslušné doby roční nebo podle různých dní týdenních, jež přicházejí v úvahu, jako jsou dni sobotní, nedělní a sváteční, jakož i podle místní potřeby, zejména v blízkosti velkých průmyslových měst. Počet zařaděných vozů do jednotlivých vlakových souprav není závislý na počtu potřebných sil, jak interpelace míní, nýbrž jest určován jednak skutečnou potřebou, jednak ovšem pohotovostí přepravních prostředků. Pro obsluhu soupravy takto sestavené pak přikazuje se přiměřený počet zaměstnanců.
Některé nedostatky technické, které měly nepříznivý vliv na pravidelnost a dostatečnost dopravy, snaží se státní správa železniční s největším urychlením odstraniti.
Všeobecně možno prohlásiti, že při
rozdělení doby pracovní byla a jsou vždy
směrodatná ustanovení zákona o osmihodinové
době pracovní též pro státní
správu železniční, jejímž
úmyslem nikdy nebylo a není tyto předpisy
snad obcházeti nebo přezírati. Provedla pak
státní správa železniční,
a to v dohodě s příslušnými
zástupci železničních zaměstnanců
s největším urychlením úpravu,
jejíž snahou bylo přivésti tak svéráznou
a různorodou službu železniční
v nejlepší soulad s předpisy zákona,
namnoze velmi stručnými. Výtky do porušování
zákona, činěné v interpelaci
státní správě železniční,
prýští z odchylného nazírání
na význam předpisů zákona, jakož
i z různého výkladu některých
základních pojmů zákona, jako zejména
pojmu skutečné doby pracovní a práce
pomocné. Státní správa železniční
se pak nijak neuzavírá náležitému
vyřešení sporných otázek, jakož
i podrobnější a přísnější
úpravě, která by náležitě
zhodnotila dobu skutečné práce. V tom
ohledu jest též provedená úprava stále
horlivě sledována a chystají se předpisy
znovu přehlédnuté, v nichž by náležitě
bylo přihlíženo ke zkušenostem až
dosud nabytým.