Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Jelikož se tím vyhovělo přáním předneseným častokráte zájemníky, byla v r. 1908 v dohodě s ministerstvem orby a zemským výborem pro Čechy zřízena rekultivační expositura, jíž bylo přikázáno především vypracovati seznam pozemků poškozených hornictvím a to nejprve v okresích ústeckém, teplickém, duchcovském, mosteckém, chomutovském a kadaňském. Tyto předběžné práce byly v r. 1911 rozšířeny i na falknovsko-loketskou uhelnou oblast. Na základě výsledku porady, která se konala dne 27. května 1910 u presidia pražské zemědělské rady v přítomnosti zástupců státních a zemských úřadů, těžařských zájemníků a zástupců zemědělců, byl úkol zmíněně expositury podstatně rozšířen a především byla jí přidělena úloha udržovati v evidenci vypracovaný seznam, připravovati rekultivační rozvrhy a prováděti je, věnovati nutnou pozornost škodám, způsobeným dolováním kromě škod na polích atd. Podle zjišťování provedených touto expositurou, která byla kartograficky a statisticky využita a pokud to dovolily poměry vytvořené válkou, také doplněna, jest to v uvedených šesti okresích 134 obcí, ve falknovsko-loketské části pánve 45 obcí, v jejichž obvodu jsou pozemky poškozené dolováním. Poškozená plocha činí asi 10.400 ha a 2.700 ha, úhrnem tedy 13.100 ha. Úplně zpustošeno jest 2600 ha a 700 ha, do čehož nejsou započteny plochy dolování provozovaného na povrchu. V jednotlivých obcích, n. p. v Duchcově, Ledvicích (okres duchcovský) byla výměna způsobilá ke zdělávání v posledních 25 letech zmenšena o 30.5%. Z plochy úplně zpustošené patří drobným zemědělcům 24 nebo 23%, ostatní jest v držení těžařů a velkostatkářů. Největší zpustošení byla způsobena dobýváním na povrchu. Nyní jest v užší hnědouhelné oblasti severozápadních Čech v provozu asi 60 otevřených dolů s plochou asi 470 ha, a mimo to jest tam 45 opuštěných otevřených dolů s plochou 190 ha. Otevřených dolů provozovaných v oblasti falknovsko-loketské jest 15 s plochou 91 ha, počet opuštěných otevřených dolů 41 s plochou 70 ha. Haldami jest pokryta plocha 230 ha a 140 ha. Opatření, jichž dlužno užíti, aby plochy poškozené dolováním mohly sloužiti opět výrobě, řídí se podle druhu a rozsahu způsobeného poškozením podle povahy půdy, místních poměrů atd., a záležejí

1. ve srovnání,

2. v odvodnění,

3. v zalesnění,

4. v založení ovocných zahrad a sadů košíkářské vrby,

5. v posázení hald rostlinami.

Tyto druhy rekultivace dají se v četných případech provésti jen po předchozí regulaci vod. Srovnáním mají býti rekultivovány především prolákliny a to snížením půdy, která zůstala nedotčenou, ale se zřetelem na příslušný stupeň zpustošení dlužno účel, k němuž se směřuje, uvésti v soulad s penězi, jež na to dlužno vydati. V jiném případě bude se musiti provésti méně drahý způsob rekultivace, jako zalesnění, zřízení ovocných zahrad atd. Odvodněním mají býti znovu rekultivovány prolákliny, které buď jsou úplně pod vodou nebo jejichž spodní voda následkem účinků dobývání je tak vysoká, že buď škodí úspěšnému vzrůstu kulturních rostlin nebo jejich pěstování činí vůbec pochybným. Podle pro vedeného setření bylo dosud v celé hnědouhelné oblasti severozápadních Čech rekultivováno 1050 ha a to většinou srovnáním půdy. Z toho připadá na plochu rekultivovanou válečnými zajatci v politických okresích duchcovském a chomutovském v letech 1915 a 1916 asi 100 ha. Rekultivace, jež dlužno provésti srovnáním půdy, nevyžadují významných technických předběžných prací. Ale jakmile se k tomu přidruží nutnost prováděti vodohospodářská opatření, musejí býti rozřešeny technické a vodoprávní otázky, které s tím souvisejí. Rekultivace tohoto druhu připravují se v obcích Srbicích (v okrese teplickém) a Vyklicích (v okrese ústeckém).

Zalesnění provedli dosud částečně těžaři v obcích Souši a Třebušicích (v okrese mosteckém), Königswerthu (v okrese falknovském), částečně těžaři v dohodě s okresními lesními inspektoráty a zemědělskou radou v obcích Ervěnicích (v okrese chomutovském), Dřínově (v okrese chomutovském), Souši, Třebušicích (v okrese mosteckém) a Novosedlicích (v okrese teplickém). Poněvadž se v hnědouhelném území silně vyvíjí kouř a kouřové plyny, mohou se jehličnatě stromy jen těžce vyvinouti. Ale i listnaté stromy dlužno správně vybrati. Zvláště výhodným jest užívati k zalesňování rostlin, které byly vypěstovány blízko svého příštího stanoviště.

Dosud rekultivovaná plocha jest jen malým zlomkem úhrnně poškozené plochy. Příčiny, že takové práce nemohly dosud býti provedeny ve větším měřítku a že se zvláště činnost rekultivační expositury musila více omeziti na shromažďování a doplňování statistického materiálu, jsou rozličné. Překážkou jest úhrada nákladu, zvláště při rekultivaci pozemků, nalézajících se v rukou drobného zemědělce. Nepříznivý stav, v němž před válkou byli naši drobní zemědělci, jakož i poměrně značné náklady, které jsou většinou spojeny s rekultivací, předpokládají podporu takových prací přesahující meze melioračních podpor. Další překážkou, která jest způsobilá ztížiti rekultivační činnost, jest již zmíněná výhrada těžařů, důlní pole již vytěžená podrobiti ještě jednou pozdějšímu dobývání. Pokud jsou tyto námitky oprávněny, mohly by jen případ od případu zjistiti příslušné revírní horní úřady, rozhodně dlužno však výhrady učiněné těžaři ve většině případů označiti za příliš daleko jdoucí. Že hornictví s nepatrnými výjimkami nepřipisuje rekultivaci onoho zájmu, jenž jí přísluší pro její velký hospodářský význam, vyplývá již z toho, že větší část dosud rekultivované plochy patři drobným zemědělcům.

Těžař totiž považuje užiti kapitálu na hornické podniky za příznivější uložení peněz, než na poměrně drahou a více v zájmu veškerenstva prováděnou rekultivaci.

Ale těžaři, v jejichž vlastnictví jest většina poškozených ploch, ztěžuji rekultivaci i tím, že vůbec odmítají prodati takové pozemky obcím nebo soukromníkům nebo žádají za ně ceny daleko přesahující cenu těchto pozemků. K úplnému provedení úsilí o rekultivaci, t. j. k možnému napravení všech škod na polích a jinde, dosud způsobených hornictvím a k zamezení nebo aspoň zmírnění těchto škod, které následkem další těžby lze ještě očekávati, scházejí stále ještě nutně předpoklady. Má-li tohoto cíle býti dosaženo, nesmí se jako dosud provedení rekultivace přenechávati dobré vůli nebo podnětu jednotlivce, nýbrž musí se zavésti všeobecná rekultivační povinnost, opírající se o zákonitý podklad nebo nucené napravení škod způsobených dolováním.

Níže uvádíme na základě dat zjištěných technickou kanceláří zemědělské rady o poškozených plochách jakož i o výtěžku půdy ztráty, které každoročně povstávají těžením uhlí ve hnědouhelné oblasti severozápadních Čech, jelikož zpustošené pozemky neposkytují vůbec výtěžku a poškozené pozemky poskytují výtěžek menší:

Na poškozené ploše 10.400 ha bylo před poškozením pěstováno

V revíru falknovsko-loketském jsou ztráty poměrně menší, poněvadž výnosy jsou položeny a jsou horší jakosti, než v užší hnědouhelné oblasti severozápadních Čech. Při úplném zpustošení 700 ha a výnosnosti u 1 ha o 35% snížené vyplývá

Roční menší výnosnost, způsobenou poškozením při těžbě uhlí v hnědouhelné oblasti severozápadních Čech dlužno tedy odhadnouti úhrnem na (19,057.500 + 3,073.875) = 22,131.375 Kč, t. j. asi na 22 milionů Kč a to je ohromná částka, která se ročně odnímá národnímu hospodářství. K těmto ztrátám, projevujícím se v určitých hodnotách, přistupují ještě další škody, které dlužno označiti jako následek dobývání nebo zmenšené osevné plochy. K nim patří menší poplatnost zemědělských podniků, snížení chovu dobytka a výroky masa, těžké zásobování průmyslové oblasti zemědělskými výrobky, snížení pracovní příležitosti atd. Srovnáme-li výše zjištěné ztráty na výrobcích nebo hodnotách s obilím, moukou, tuky a masnými výrobky každoročně z ciziny dováženými, vidíme, že jsou velkou části dovážených hodnot. Podaří-li se tedy učiniti pozemky poškozené hornictvím byť jen z části tak výnosnými jako dříve, bylo by možno zaopatření zemědělskými výrobky ve značné míře učiniti nezávislým na cizině.

Tyto úvahy, jakož i to, že budoucnost zemědělství tohoto před zahájením těžby hnědého uhlí zámožného kraje, spočívá na rekultivaci pozemků zpustošených hornictvím, který by se měla velkoryse provésti, dávají nám naději, že všechny povolané kruhy tak ocení tuto činnost, jak jí to přísluší pro její význam, sahající nad vlastní obzor. Z těchto hledisek byl sepsán připojený návrh zákona o rekultivaci, v němž se přihlíželo jak k hornickým, tak i technickým a finančním předpokladům pro povinné provedení rekultivace pozemků zničených dolováním v hnědouhelné oblasti severozápadních Čech.