Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Lékařské komory podle tohoto zákona se zřizují, aby hájily a podporovaly zájmy a chránily čest stavu lékařského.

(2) Lékařské komory, které byly zřízeny podle starších předpisů, se zrušují.

(3) Majetek, veškerá práva majetková a závazky dosavadních lékařských komor přecházejí na nové komory, do jejichž působnosti připadne obvod zrušených komor. Případné spory rozhodne ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, vyslechnouc příslušné komory.

Lékařské komory se zřizují: pro zemi Českou se sídlem v Praze, pro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně, pro zemi Slovenskou se sídlem v Bratislavě. Lékařská komora pro zemi Podkarpatoruskou bude zřízena později, a ta vládním nařízením. Až do té doby tvoří též tato země obvod komory zřízené pro zemi Slovenskou.

(1) Všichni lékaři, kteří trvale bydlí v obvodu lékařské komory a vykonávají zde lékařskou praksi soukromě i v ústavech (léčebných, humanitních a pod.), čítajíc v to i lékaře ustanovené ve státní službě (civilní a vojenské), kteří vykonávají mimoslužební lékařskou praksi, jsou členy lékařské komory.

(2) Lékaři ustanovení ve státní službě (civilní i vojenské) jsou však členy komory ve smyslu odstavce předchozího jen potud, pokud jde o jejich mimoslužební praksi lékařskou.

Orgány lékařských komor jsou:

a) zastupitelstvo (§§ 5 - 12),

b) komorní rada (§§ 13 - 15),

c) členská schůze (§§ 16 - 18),

d) čestná rada (oddíl III).

(1) Zastupitelstvo [ § 4, písm. a.)] lékařské komory skládá se nejméně z 9, nejvýše ze 33 členů a tolikéž náhradníků.

(2) Počet členů zastupitelstva a jejich náhradníků jednotlivých komor lékařských určí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tak, aby pokud možno zpravidla na každých 100 až 150 členů komory připadl 1 člen a 1 náhradník zastupitelstva.

(1) Členy zastupitelstva, a jejich náhradníky volí na pět let členové komory k volbě oprávnění.

(2) Zvolení členové zastupitelstva složí slib do rukou předsedy komory nebo jeho náměstka (§§ 13 a 14), že budou vykonávati svoji funkci svědomitě a nestranné.

(3) Členové komory k volbě oprávnění valí současné (odst. 1.) na dobu pěti let z celého počtu členstva dva revisory účtů a dva jejich náhradníky.

(1) Právo voliti a býti volenu mají všichni lékaři, kteří jsou československými státními občany, jsou v den vypsaných i konaných voleb členy komory (§ 3), nejsou vyloučeni z práva volebního pravoplatným nálezem čestné rady komory aneb kteří pravoplatným trestním rozsudkem nejsou zbaveni volebního práva do obcí.

(2) Odstupující činovníci jsou opět volitelní.

(1) Lékař oprávněný k volbě (§ 7, odst. 1.) je povinen volební práva vykonati.

(2) Nesplní-li této povinnosti bez dostatečných důvodů omluvných, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena, ke komoře.

(1) Volbu do zastupitelstva komory lékařské smějí odmítnouti:

a) lékaři starší 60 let,

b) lékaři, kteří v posledním období funkčním byli členy zastupitelstva komory,

c) lékaři, kteří prokáží vysvědčením jiného lékaře k praksi oprávněného, že jim choroba, překáží funkci tuto vykonávati,

d) lékaři, kteří podle odst. 2, nemohou volby přijmouti.

(2) Lékaři ustanovení ve státní službě (civilní a vojenské) mohou volbu přijmouti jen se svolením svého nadřízeného úřadu (velitelství).

(3) Kdo bez omluvného důvodu (odst. 1. a 2.) volby nepřijme nebo přijaté funkce nechce dále zastávati, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

Předpisy o provedení volby a ustavení zastupitelstva komory lékařské a volby revisorů účtů a jejich náhradníků budou vydány vládním nařízením.

(1) Zastupitelstvo jest orgánem usnášejícím a rozhodujícím. Jemu náleží:

a) voliti komorní radu (§ 13),

b) schvalovati rozpočet,

c) zkoumati a schvalovati výroční účty,

d) určovati výši členských příspěvků,

e) usnášeti se o blahodárných zařízeních pro lékaře a jejich rodiny,

f) vysílati zástupce do zdravotních rad (§ 19)

g) podávati posudky a vyjádření ve věcech, které náležejí do působnosti komory,

h) vypracovati komorní řád (§ 12) a řád stavovský (§ 24),

i) usnášeti se o systemisaci míst zaměstnaneckých pro kancelář komory.

Úřady poskytnou lékařským komorám příležitost [odst. 1., písm. g)] k vyjádření v případech, kde tento zákon nebo zvláštní předpisy to nařizují, a kromě toho, jde-li o vydání nebo změnu předpisů o lékařské praksi.

(1) Komorní řád [§ 11, odst. 1., písm. h)] obsahuje zvláštní pravidla o svolávání, řízení a usnášecí schopnosti schůzí komorní rady a zastupitelstva, o zastupování členů komorní rady a zastupitelstva jejich náhradníky, dále předpisy o vyměření, vybírání a upotřebení komorních příspěvků, jakož i předpisy zabraňující tomu, aby člen zastupitelstva nebo člen komorní rady, pokud jím jest lékař ustanovený ve státní službě civilní nebo vojenské, nedostal se, vykonávaje tuto svoji funkci, do kolise se svým úředním postavením.

(2) Komorní řád schvaluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(1) Zastupitelstvo lékařské komory zvolí na dobu funkční ze sebe komorní radu a to předsedu komory, jednoho nebo podle potřeby dva náměstky předsedy, nejméně tři a nejvíce sedm členů a aspoň dva náhradníky.

(2) Počet členů a náhradníků komorní rady určí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tak, aby pokud možno zpravidla na každé 3 členy zastupitelstva komory připadl 1 činovník v komorní radě.

(3) Předseda komory a jeho náměstkové složí slib do rukou přednosty (zástupce) dozorčího úřadu (§ 58), že budou vykonávati svoji funkci svědomitě a nestranně.

(1) Předseda nebo za něj jeden z jeho náměstků zastupuje komoru na venek, vykazuje členům zastupitelstva a členům komorní rady obor působnosti a bdí nad jejich řádnou činností, svolává schůze komorní rady, zastupitelstva a členské schůze lékařské komory, předsedá jim a provádí usnesení.

(2) Člen (náhradník) komorní rady nebo zastupitelstva, který, nemaje omluvných důvodů, trvale se neúčastní schůzí, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

(3) Přespolní členové (náhradníci) komorní rady a zastupitelstva mají za účast na schůzích nárok na náhradu hotových výloh a za ztrátu času podle výměry určené zastupitelstvem komory a schválené dozorčím úřadem (§ 58).

(1) Komorní rada jest orgánem výkonným a správním. Jí náleží zejména:

a) prováděti usnesení a opatření zastupitelstva a schůze členské,

b) zkoumati spisy o volbě členů zastupitelstva,

c) spravovati jmění komory,

d) vybírati členské příspěvky,

e) uveřejňovati periodické zprávy o činnosti komory,

f) míti v patrnosti členy komory,

g) usnášeti se o svolání schůze členské,

h) sprostředkovati ve sporech vznikajících mezi členy komory při výkonu jejich povolání,

i) trestati přestupky zanedbání povinností člena ke komoře (§§ 8, 9, 14, 20).

(2) Narovnání ve sporech [odst. 1., písm. h)] před komorní radou sjednaná a zapsaná jsou vykonatelna soudní exekucí. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi nařídí exekuci soud příslušný k jejímu provedení (soud exekuční).

(3) Komorní rada trestá, přestupky [odst. 1., písm. i)] pokutou od 50 do 500 Kč.

(4) Do trestního nálezu komorní rady lze si stěžovati k úřadu dozorčímu (§ 58), který rozhodne s konečnou platností.

(5) Stížnost jest podati do 15 dnů ode dne následujícího po doručení trestního nálezu u komorní rady.

(6) Jinak řídí se trestní řízení, zahájené komorní radou, obdobně zásadami trestního řízení před politickými úřady.

Členská schůze lékařské komory svolává se bodle potřeby. Kromě toho budiž svolána schůze členská, požádá-li za to, uvedouc důvody, aspoň jedna pětina členů komory písemně u komorní rady.

Členské schůzi lékařské komory přísluší raditi a usnášeti se ve všech věcech, které se týkají zájmů stavu lékařského, pokud nenáležejí do oboru působnosti komorní rady nebo zastupitelstva komory (§§ 11, 15, 25), a činiti volné návrhy.

(1) Členská schůze lékařské komory je schopna usnášeti se, je-li přítomna aspoň jedna pětina členů.

(2) Není-li členská schůze schopna se usnášeti, koná se o hodinu později s týmž jednacím pořadem druhá členská schůze, která je schopna usnášeti se za každého počtu účastníků.

(3) Členská schůze lékařské komory usnáší se prostou většinou hlasů, při čemž předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů návrh se zamítá.

Lékařské komory mají právo na zastoupení ve státní zdravotní radě a v zemských radách zdravotních. Za tím účelem vysílá se do státní zdravotní rady po jednom zástupci a náhradníku z každé komory, do zemských zdravotních rad po jednom zástupci a náhradníku z příslušné komory.

(1) Členové lékařské komory (§ 3) jsou povinni přihlásiti se u příslušné komory.

(2) O tom, zda a pokud má lékař, vykonávající praksi současně nebo přechodně v obvodu jiné komory lékařské, přihlásiti se též u této jiné komory, budou vydány předpisy vládním nařízením.

(3) Změnu bydliště, a není-li bydliště zároveň působištěm (místem pravidelné ordinace), též změnu působiště, je povinen lékař hlásiti u své dosavadní komory, a je-li nové bydliště (působiště) v obvodu jiné komory, také u této.

(4) Oznámení o tom, že se vzdává výkonu prakse, nechť učiní lékař u příslušné komory lékařské. Teprve tímto oznámením přestává býti lékař členem komory.

(5) Lhůta pro hlášení výše uvedená, je 15denní a počítá se ode dne, kdy nastane okolnost zakládající povinnost k hlášení.

(6) Kdo opomene učiniti přihlášku nebo jiné oznámení podle předcházejících odstavců, dopouští se přestupků zanedbání povinností člena ke komoře.

Potulná prakse, vtíravé a stavu lékařského nedůstojné nabízení lékařské pomoci nedůstojnými inseráty, dále letáky, agenty a pod. prostředky, nabízení lékařských služeb dům od domu, jakož i podporování a krytí neoprávněného léčení v jakékoliv formě se zakazuje.

Lékaři není dovaleno vykonávati vedlejší zaměstnání, jež se příčí vážnosti lékařského stavu.

Každý lékař je povinen nemocnému, kterého přijal do lékařského ošetřování, věnovati se horlivé, věrně a svědomitě, hájiti zájem nemocného a chrániti zdravé podle zásad lékařské vědy, svých zkušeností a platných předpisů.

(1) Zastupitelstvo lékařské komory má právo usnášeti se ještě na dalších ustanoveních o chování se lékařů svého obvodu a vydati je ve formě stavovského řádu.

(2) Stavovský řád schvaluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(1) Zastupitelstvo lékařské komory může podávati návrh po případě posudek o normálním rozpětí honorářů za jednotlivé výkony lékařské pro vydání sazby lékařské.

(2) Sazba lékařská bude vydána vládním nařízením. Při tom bude též představitelům sociálního pojištění dána příležitost, aby se o nejnižší hranici honorářů vyjádřili. Lékaři jsou povinni říditi se sazbou lékařskou. Tím není dotčeno právo stran smluviti se o výši odměny, při čemž dlužno bráti zřetel k majetkovým poměrům nemocného.

(3) Lékař i strana společně mohou požádati komorní radu za smírné vyřízení sporu o oprávněnosti a přiměřenosti lékařského požadavku.

(4) O narovnáních podle odst. 3. před komorní radou sjednaných a zapsaných platí ustanovení 2. odst. § 15.

(1) Při každé komoře zřídí se čestná rada skládající se z 9 členů a 6 náhradníků.

(2) Náhradníci jednak povolávají se na uprázdněná místa členů jednak zastupují členy zaneprázdněné. Předseda nebo jeho náměstek (odst. 5.) určí, kdo z náhradníků nastoupí na uprázdněné místo člena, či zastoupí v tom kterém případě člena zaneprázdněného.

(3) Čestná rada volí se na 5 let. O její volbě a jejím ustavení platí obdobně předpisy §§ 6 až 10. Zvolení složí do rukou předsedy komory slib, že budou vykonávati funkci svědomitě a nestranně.

(4) Členové zastupitelstva lékařské komory a jejich náhradníci nejsou do čestné rady volitelní.

(5) Čestná rada volí ze svého středu předsedu a jednoho nebo dva náměstky předsedy.

(1) Čestná rada vykonává, pokud není jinak ustanoveno (§ 32, odst. 6. - 8.), disciplinární moc nad členy komory.

(2) Čestná. rada jest oprávněna a povinna zakročiti, aniž by tím byla dotčena příslušnost řádných soudů podle platných zákonů, proti členům komory, kteří dopustí se přestupku ustanovení §§ 21 až 23 a 25 tohoto zákona, nebo jiným způsobem proti cti a vážnosti stavu hřeší.

(3) Čestná rada je povinna vyžádati si spisy od trestních soudů podle § 39 a zkoumati, zda jejich obsah nezavdává podnětu k disciplinárnímu stíhání.

(1) K platnému rozhodnutí nebo usnesení čestné rady je nutná přítomnost nejméně šesti členů (náhradníků).

(2) Čestná rada usnáší se platně prostou většinou hlasů přítomných, při čemž předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů považuje se návrh za zamítnutý.

(3) Nález odsuzující může býti toliko vynesen aspoň dvoutřetinovou většinou přítomných.

(1) Tresty disciplinární jsou:

a) výstraha,

b) důtka,

c) pokuta od 200 - 10.000 Kč,

d) odnětí volitelnosti nebo též práva voliti na určitou dubu, nepřevyšující 6 let,

e) odnětí práva k výkonu lékařské prakse na určitou dobu nepřevyšující jeden rok.

(2) Tresty uvedené v odst. 1. pod písm. c) a d) mohou býti uloženy také současně.

(3) Trest uvedený v odst. 1. pod písm. e) může se uložiti jen výjimečně při zvláštním těžkém provinění.

(4) Tresty uvedené v odst. 1. pod písm. b) a c) mohou, tresty uvedené pod písm. d) a e) mají býti zastřeny uveřejněním nálezu v periodických zprávách lékařské komory [§ 15, odst. 1., písm. e)].

Komorní rada je povinna, jakmile se doví jakýmkoliv způsobem o přestupku disciplinárním (§ 27, odst. 2.), ihned o tom písemně vyrozuměti předsedu čestné rady.

(1) Předseda komory lékařské pověří některého člena komory úkolem komorního zástupce. Zakročuje-li čestná rada z vlastní iniciativy (§ 27, odst. 2. a 3., a § 39, odst. 2.), určí komorního zástupce předseda komory k žádosti čestné rady.

(2) Komorní zástupce má právo podávati návrhy, podávati a zastupovati žalobu a konati vůbec vše potřebné podle předpisů tohoto zákona, může kdykoliv nahlížeti do spisů nebo žádati sdělení obsahu spisu; disciplinární řízení nesmí tím však býti zdržováno.

(1) Předseda čestné rady, jakmile obdržel vyrozumění (§ 30) resp. zakročuje-li čestná rada z vlastní iniciativy (§ 31, odst. 1., 2. věta), ihned ustanoví zpravodaje a potom po informativním předchozím šetření svolá schůzi čestné rady, která vyslechnouc komorního zástupce (§ 31) a zpravodaje, rozhodne, zda je dán podklad pro disciplinární vyšetřování obviněného, čili nic.

(2) Písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí jest doručiti předsedovi komory lékařské, komornímu zástupci, dozorčímu úřadu, obviněnému, a je-li soukromý účastník, také jemu.

(3) Proti rozhodnutí o zahájení disciplinárního vyšetřování není opravného prostředku. Proti rozhodnutí, jímž se odmítá zahájiti vyšetřování, může podati komorní zástupce stížnost k úřadu dozorčímu (§ 58), který rozhodne s konečnou platností. Stížnost je podali do 15 dnů u čestné rady, která ji předloží se všemi spisy do 4 neděl dozorčímu úřadu.

(4) Rozhodne-li úřad dozorčí, že je dán podklad pro zahájení disciplinárního vyšetřování, musí čestná rada řízení provésti.

(5) Jeli obviněný členem Národního shromáždění, vyžádá si čestná rada, dříve než rozhodne ve smyslu 1. odstavce, souhlas příslušné sněmovny k disciplinárnímu stíhání. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání na vždy vyloučeno.

(6) Je-li obviněný ustanoven ve stavu zdravotních úředníků státních úřadů, jakož i ústavů, fondů a podniků státních nebo státem spravovaných - s výjimkou státních obecních (městských) a obvodních lékařů - nebo učitelem vysokých škol, je utíkání podle tohoto oddílu vyloučeno a čestná rada, aniž rozpadne ve smyslu odstavce 1., oznámí přestupek příslušnému představenému obviněného, nebo jde-li o vysokoškolského učitele, příslušnému disciplinárnímu úřadu. Tento představený (disciplinární úřad) učiní, nepřísluší-li stíhati přestupek soudům, další opatření podle příslušných předpisů, jimž obviněný je podroben jako zdravotní úředník nebo učitel vysokoškolský.

(7) Je-li obviněný vojenským lékařem v činné službě, jest stíhání podle tohoto oddílu vyloučeno a čestná rada, aniž rozhodne ve smyslu odst. 1., oznámí přestupek příslušnému představenému obviněného, jenž učiní, nepřísluší-li stíhati přestupek soudům, další spatření podle zákona ze dne 4. července 193, č. 154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.

(8) Představený (disciplinární úřad), jemuž bylo oznámení učiněno podle odst. 6. a 7., oznámí čestné radě, co byla ve věcí zařízeno.

(1) Vzejdou-li pochybnosti o tom, zda byl obviněný v době; kdy se dopustil disciplinárního přestupku, při zdravém rozumu, vyšetří se jeho duševní stav. Za tím účelem vyslechnou se (§ 35, odst. 1.) osoby, které mohou podati vysvětlení, po případě vyžádají se potřebné úřední a služební zprávy a duševní stav se prozkoumá dvěma lékaři - soudními znalci. Není-li možno důkaz a duševním stavu obviněného podati bez pozorování, má čestná rada požádati příslušný trestní soud, aby tento důkaz provedl.

(2) Stejně jest postupovati tam, kde sice není pochybnosti o příčetnosti obviněného v době spáchaného disciplinárního přestupku, avšak jest pochybno, zda jest obviněný při zdravém rozumu v době, v níž se koná řízení před čestnou radou.

(3) Zjistí-li se, že obviněný vskutku trpí duševní chorobou, zajistí čestná rada, je-li toho třeba, průvodní prostředky a usnese se, aby řízení bylo přerušeno, dokud se obviněný neuzdraví. Zjistí-li se, že v době, v níž disciplinární přestupek byl spáchán, byl obviněný nemocen duševní chorobou, pro kterou nelze přestupek přičítati, usnese se čestná rada, aby řízení bylo zastavena. Tato usnesení potvrdí úřad dozorčí.

(1) Ústní jednání před čestnou radou koná se po předchozím vyšetřování, jež provádí vyšetřující komisař ustanovený předsedou čestné rady ze členů komory. Vyšetřující komisař nesmí býti členem čestné rady.

(2) Vyšetřující komisař může nepřísežně vyslýchati svědky a znalce a má obviněnému dáti příležitost, aby se o činech (opomenutích) za vinu mu kladených vyjádřil. Řízení se nezdržuje, odepře-li obviněný spolupůsobiti.

(3) Skonče vyšetřování zašle vyšetřující komisař spisy komornímu zástupci, aby po případném doplnění vyšetřování podal u předsedy čestné rady obžalobu nebo mu navrhl zastavení disciplinární řízení.

(1) Členové lékařské komory jsou povinni vypovídati jako svědkové a podávati posudky jako znalci před vyšetřujícím komisařem a čestnou radou. O výslech jiných osob, jakož i o přísežné výslechy lze požádati příslušný okresní soud s trestní pravomocí (brigádní soud), který je povinen žádosti vyhověti.

(2) Vědomá nesprávná výpověď nebo vědomý nesprávný znalecký posudek před vyšetřujícím komisařem neb čestnou radou má v zápětí disciplinární řízení proti svědku či znalci, je-li členem komory.

(3) Čestná rada jest oprávněna uložiti i opětovně pořádkové pokuty od 20 - 200 Kč členům, kteří nedbají bez dostatečného důvodu došlých předvolání a odpírají splniti povinnost ve smyslu 1. věty prvního odstavce.

(4) Do uložení pořádkové pokuty lze si stěžovati u čestné rady k dozorčímu úřadu (§ 58), který rozhodne konečně. O podání stížnosti platí jinak předpis § 15, odst. 5.

(5) Jinak budiž pro výslech svědků a znalců a pro výši jejich odměny užito zásad platného trestního řádu.

(1) Po ustanovení termínu ústního jednání před čestnou radou (§ 40) má obviněný a jeho obhájce práva nahlédnouti do spisů jednacích a z nich opisy si pořizovati s výjimkou protokolů o poradách čestné rady.

(2) Sdělovati veřejnosti obsah spisů jednacích a obsah ústního jednání čestné rady jest zakázáno (§ 57).