Obviněný má právo zvoliti si pro disciplinární
řízení obhájce z členů
lékařské komory, jimž volební
právo do komory nebylo odňato, neb z řad
osob oprávněných obhajovati ve věcech
trestních.
(1) Vznikne-li průběhem disciplinárního
řízení podezření, že jde
o čin trestný soudem, učiní čestná
rada oznámení státnímu zastupitelství.
Až do ukončení trestního řízení
zůstane jednání čestné rady
v klidu.
(2) Rozsudek soudní osvobozující nebo odsuzující
nevylučuje disciplinárního trestu podle tohoto
zákona.
(1) Trestní soudy (civilní i vojenské) jsou
povinny oznámiti komorní radě příslušné
komory lékařské (§ 30), že podána
byla žaloba proti jejímu členu.
(2) Po pravoplatném ukončení trestního
řízení jsou trestní soudy (odst. 1.)
též povinny k žádosti čestné
rady spisy jí zaslati k nahlédnutí.
(1) Den ústního jednání určí
předseda čestné rady. K němu je pozvati
písemně aspoň 20 dní předem
(§ 55) obviněného (§ 32), jemuž současně
jest doručiti žalobu a oznámiti jména
členů a náhradníků čestné
rady, dále jest pozvati jeho obhájce a komorního
zástupce.
(2) Čestná rada může naříditi,
aby se obviněný dostavil k ústnímu
jednání osobně.
(3) Neuposlechne-li obviněný tohoto rozkazu bez
dostatečného důvodu omluvného, uloží
mu čestná rada pořádkovou pokutu od
100 - 500 Kč a mimo to jest obviněný povinen,
zmařil-li tím, že se nedostavil, ústní
jednání před čestnou radou, uhraditi
náklady s tímto ústním jednáním
spojené.
(4) O stížnostech do opatření podle
odstavce předchozího platí ustanovení
§ 35, odst. 4.
(5) Pro ústní jednání určí
předseda čestné rady zapisovatele ze členů
čestné rady.
(1) O vyloučeni členů čestné
rady platí obdob!ně předpisy platného
trestního řádu. Obviněný i
komorní zástupce mají kromě toho právo
nejpozději do 10 dnů před ústním
jednáním odmítnouti po jednom členu
čestné rady neudávajíce důvodů.
(2) Jestliže by po vyloučení a odmítnutí
členů nebyla čestná rada způsobilou
k projednávání věci (§ 28), pověří
ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy čestnou radu jiné komory lékařské
provedením řízení.
(1) Ústní jednání čestné
rady i prohlášení nálezu je neveřejné;
obviněný i komorní zástupce mají
však práva každý přibrati tři
členy komory jakožto důvěrníky.
(2) Předseda (náměstek) komory lékařské
může býti přítomen ústnímu
jednání.
(3) Konečné poradě a hlasování
smějí býti přítomni toliko
členové nebo povolaní náhradníci
čestné rady.
(1) Ústní jednání řídí
předseda (náměstek předsedy) čestné
rady.
(2) Ústní jednání počíná
čtením usnesení o tom, že dán
jest podklad pro disciplinární vyšetřování
(§ 32., odst. 1. a 4.) a čtením žaloby.
(3) Na to vyslechnou se obviněný, povolaní
svědkové a znalci a přečtou se, pokud
vidí se toho potřeba, protokoly sepsané v
předběžném vyšetřování
a jiné důležité listiny.
(4) Obviněný, jeho obhájce a komorní
zástupce mají právo k jednotlivým
předneseným průkazům se vyjádřiti
a svědkům i znalcům dávati otázky.
(5) Předseda i členové čestné
rady mají právo dávati otázky obviněnému,
svědkům i znalcům.
(6) Po ukončeném řízení průkazním
následují vývody a návrhy komorního
zástupce a obhajoba obviněného nebo jeho
obhájce. Obviněnému a jeho obhájci
přísluší poslední slovo.
(1) Čestná rada rozhoduje podle svého přesvědčení,
k němuž dospěla svědomitým zkoumáním
všech důkazů a protidůkazů, nejsou
vázána osvobozujícím rozsudkem trestního
soudu.
(2) Nález její budiž ihned ústně
prohlášen a kromě toho do 8 dnů písemně
doručen i s důvody a poučením o prostředcích
opravných obviněnému a komornímu zástupci.
Písemný nález podpisují předseda
a zapisovatel.
(3) Opis nálezu budiž zaslán předsedovi
komory lékařské i úřadu dozorčímu,
a jde-li o státního obecního (městského)
nebo obvodního lékaře, též přednostovi
politického úřadu I. stolice, v jehož
obvodu má lékař služební sídlo.
(4) V nálezu buďtež uvedeny útraty disciplinárního
řízení, jakož i rozhodnutí o
tom, kdo je hradí.
(5) Útraty disciplinárního řízení
hradí odsouzený, pokud nejde o útraty z průtahů
řízení jím nezaviněných.
Takovéto útraty, jakož i útraty při
osvobození nebo při nedobytnosti anebo při
zastavení řízení, hradí lékařská
komora ze svých řádných příjmů.
(6) Útraty vzniklé přibráním
obhájce hradí však v každém případě
obviněný. Útraty zmařeného
jednání (§. 40, odst. 3.) hradí obviněný,
při nedobytnosti lékařská komora ze
svých řádných příjmů.
(1) O jednání před čestnou radou sepíše
se protokol, který obsahuje jména přítomných
a vylíčení postupu jednání
ve všech podstaty pých bodech.
(2) O poradě a hlasování sepíše
se zvláštní protokol.
(3) Oba protokoly podepíší předseda
čestné rady a zapisovatel.
(1) Umře-li lékař před pravoplatností
nálezu, budiž řízení disciplinární
zastaveno.
(2) Oznámí-li lékař, že se vzdal
výkonu lékařské prakse, (§ 20,
odst. 4.), zůstane řízení disciplinární
v klidu na tak dlouho, dokud lékař opětně
prakse nezahájí.
(1) Do nálezu četné rady může
obviněný i komorní zástupce stěžovati
si pro výrok o vině a trestu, jakož i do výše
útrat k dozorčímu úřadu.
(2) Stížnost jest podati do 15 dnů u čestné
rady.
(3) O stížnosti rozhoduje úřad dozorčí
s konečnou platností.
(4) Stížnosti mají účinek odkladný.
(5) Rozhodování o stížnostech řídí
se jinak obdobně zásadami trestního řízení
před politickými úřady.
Bylo-li zahájení disciplinárního vyšetřovaní
odmítnuto, bylo-li řízení zastaveno
z jiného důvodu nežli z důvodů
uvedených v § 32, odst. 5., a v § 46, odst. 1.,
anebo byl-li obviněný osvobozen, může
ke škodě obviněného k návrhu
komorního zástupce býti řízení
obnoveno jen, vyskytnou-li se nové skutečnosti nebo
průkazné prostředky, které samy o
sobě anebo ve spojení s důkazy dříve
uplatňovanými mohou odůvodniti usvědčení
lékaře a uložení disciplinárního
trestu.
Lékař pravoplatně odsouzený k trestu
disciplinárnímu nebo jeho zákonní
dědicové mohou žádati i po provedeném
trestu obnovu řízení, přednesou-li
nové skutečnosti nebo prostředky průkazní,
které samy o sobě anebo ve spojení s důkazy
dříve uplatňovanými mohou odůvodniti
osvobození nebo uložení mírnějšího
trestu disciplinárního.
(1) O obnově řízení, jakož i
o tom, zda pro podání návrhu na obnovu řízení
má sečkáno býti s provedením
trestu, rozhoduje čestná rada bez ústního
jednání.
(2) Do rozhodnutí čestné rady možno
si stěžovati do 15 dní stížností
podanou u čestné rady k úřadu dozorčímu,
který rozhodne konečně.
(1) Povolením obnovy řízení zrušuje
se nález potud, pokud se týká jednání,
ohledně něhož obnova řízení
byla povolena.
(2) Obnovou vstupuje řízení do stadia vyšetřování
mimo případ uvedený v § 52, odst. 2.
(3) S provedením trestu disciplinárního jest
sečkati.
(1) Byl-li uznán lékař, v jehož prospěch
byla obnova řízení povolena, znovu vinným,
nemůže se uložiti trest přísnější,
nežli trest uložený nálezem dřívějším.
Při výměře trestu budiž vzat
zřetel k trestu již odpykanému.
(2) Čestná rada, která prohlásila
obnovu řízení ve prospěch obviněného
lékaře za přípustnou, může
v dohodě s komorním zástupcem ihned uznati
na nevinu nebo uložiti mírnější
trest.
(3) O stížnosti do nálezů vydaných
podle odstavců předchozích platí ustanovení
§ 47.
(1) Jestliže na základě obnovy zastaví
se řízení disciplinární anebo
lékař k disciplinárnímu trestu odsouzený
je dodatečně osvobozen, je komora lékařská
povinna ze svých řádných příjmů
nahraditi mu peněžitou částku, již
lékař neodůvodněně odsouzený
jako trest disciplinární zapravil.
(2) Po smrti lékařově přísluší
nárok na tuto náhradu též jeho dědicům.
(1) Obviněný lékař, který zameškal
lhůtu k podání opravného prostředku
pro nepřekonatelnou překážku, může
žádati o navrácení v předešlý
stav.
(2) Žádost je podati do 15 dní po uplynutí
lhůty odvolací ústně či písemně
u čestné rady.
(3) O žádosti rozhoduje čestná rada,
pří čemž platí ustanovení
§ 28, odst. 1. a 2., a vydá rozhodnutí písemně.
(4) Do rozhodnutí čestné rady, kterým
se žádosti nevyhovuje, možno si u ní stěžovati
do 15 dnů k dozorčímu úřadu,
který rozhodne s konečnou platností.
(5) Vyhoví-li čestná rada žádosti,
vysloví, že nová lhůta 15denní
k podání opravného prostředku počíná
běžeti dnem následujícím po doručení.
(6) Před pravoplatným rozhodnutím o včasně
podané žádosti za navrácení v
předešlý stav nelze naříditi
provedení rozhodnutí ani provedení již
nařízené vykonati, s výjimkou případů,
kdy třeba ihned provésti rozhodnutí z důležitého
zájmu veřejného nebo proto, aby nevznikla
nenahraditelná škoda.
Všechna doručení podle předpisů
tohoto oddílu jsou platná a způsobují,
že lhůty počínají běžeti,
stala-li se k rukám účastníků
nebo jejich zmocněnců, anebo není-li znám
jejich pobyt, uloží-li se ta která písemnost
u starosty obce posledního známého bydliště,
což se vyhlásí v periodických zprávách
[§ 15, písm. e)].
Stížnosti podané podle ustanovení tohoto
oddílu buďtež úřadem příslušným
k rozhodnutí o stížnostech odmítnuty,
jsou-li opožděné nebo nepřípustné,
zejména, podává-li je osoba, jíž
právo stížnosti nepřísluší.
Rozhodnutí příslušného úřadu
jest konečné.
(1) Kdo jedná proti předpisům § 36,
odst. 2., bude potrestán soudem pro přestupek vězením
(uzamčením) od jednoho týdne do tří
měsíců.
(2) Je-li osoba, která se dopustí trestného
činu, označeného v odstavci předchozím,
podrobena vojenské trestní soudní pravomoci,
bude potrestána pro přečin vojenským
soudem vězením od jednoho týdne do tří
měsíců.
(1) Vrchní dozor nad lékařskou komorou a
její činností vykonává politický
úřad II. stolice, v jehož obvodu je sídlo
komory (úřad dozorčí).
(2) Dozorčí úřad zakáže
provedení protizákonného usnesení
nebo opatření přesahujícího
meze působnosti lékařské komory.
(3) Proti nákazu provésti takové usnesení
nebo opatření může lékařská
komora ve lhůtě 15denní ode dne po doručení
bez odkladného účinku podati stížnost
u dozorčího úřadu k ministerstvu veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy.
(4) Dozorčí úřad může
rozpustiti zastupitelstvo lékařské komory:
a) překročilo-li opětovně meze své
působnosti nebo jednalo-li opětovně protizákonně;
b) nemůže-li se zastupitelstvo ustaviti anebo je-li
trvale neschopno usnášeti se.
(1) Rozpuštěním zastupitelstva lékařské
komory zanikají funkce všech zvolených činovníků
komory. Dozorčí úřad rozpouštěje
zastupitelstvo, učiní opatření, aby
obstarávány byly záležitosti komory
až do ustavení zastupitelstva nově zvoleného.
Dozorčí úřad je povinen v tom případě
do 3 měsíců učiniti opatření
potřebná k zahájení voleb.
(2) K úhradě výloh za dočasnou správu
komory může dozorčí úřad
dáti vybírati komorní příspěvky
ve výši naposledy platně určené.
(1) Lhůty pro podání opravných prostředků
podle tohoto zákona jsou neprodlužitelné. Lhůty
počínají dnem, který následuje
po dni doručení. Počátek anebo běh
lhůt není zdržován nedělemi a
dny pro počítání lhůt jim na
roveň postavenými. Připadne-li konec lhůty
na neděli nebo den pro počítání
lhůt jí na roveň postavený, končí
lhůta nejbližším následujícím
dnem všedním. Dni poštovní dopravy se
do lhůty nevčítají.
(2) Opravné prostředky možno podávati
též telegraficky.
Komorní příspěvky, výlohy disciplinárního
řízení a pokuty uložené podle
tohoto zákona nahou býti vymáhány
podle výkazu nedoplatků nebo nálezů
potvrzených co do vykonatelnosti týmiž orgány
a týmž způsobem jako přímé
daně.
Pokuty všeho druhu uložené podle tohoto zákona
připadnou příslušné komoře
lékařské, která jich použije
ve prospěch blahodárných institucí
zřízených pro lékaře a jejich
rodiny [§ 11, písm. e)].
Všechny zákony a předpisy o věcech tímto
zákonem upravených pozbývají platnosti,
pokud tomuto zákonu odporují. Zejména pozbývá
platnosti zákon ze dne 22. prosince 1891, č. 6 ř.
z. z r. 1892, a zřízení lékařských
komor.
(1) Tento zákon nabude účinnosti 6 měsíců
po vyhlášení.
(2) Již přede dnem účinnosti zákona
lze provésti opatření potřebná
k tomu, aby lékařské komory podle tohoto
zákona mohly včas zahájiti činnost.
Pokud tyto lékařské komory nebudou ustaveny,
opatří výkony dosavadních komor lékařských
zatímně tříčlenné správní
komise jmenované příslušnými
politickými úřady II. instance.
(3) Provedením zákona pověřuje se
ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy s dohodě se zúčastněnými
ministry.