Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. vnitra a min. pověřeného správou ministerstva financí na interp. posl. inž. Junga, dr. Wollschacka a druhů o tom, že se pomýšlí spojiti Slezský pozemkový a komunální ústav v Opavě se zemskými hypotečními ústavy na Moravě (tisk 1815/III),

II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o chování gymnasiálního ředitele dr. Viktora Hevlera v Karl. Varech, které jest paskvilem státoobčanské svobody a národního cítění (tisk 1847/XXIII),

III. ministra vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o činnosti četnictva na Hlučínsku (tisk 1788/XV),

IV. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o užívání jazyků v úředním věstníku slezské zemské vlády (tisk 1890/XI),

V. min. vnitra na interp. posl. Horpynky a druhů o nezákonných pokynech k oslavě státního jubilea v Chomutově (tisk 7993/VIII),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů o vánočních remuneracích vyplácených z tak zv. správních přebytků učitelům německých menšinových škol (tisk 2025/XIV),

VII. vlády na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů o opatřeních proti zvýšení ceny zdejšího cukru (tisk 1560/VII),

VIII. ministra pověřeného správou ministerstva financí na interp. posl. Horpynky a druhů o horší kvalifikaci německých státních zaměstnanců pro neznalost státního jazyka (tisk 1788/IV),

IX. min. vnitra na intenp. posl. Kirpalové, Grünznera a soudr. o omezování shromažďovací svobody (tisk 1890/V),

X. min. školství a národní osvěty na interp. post. Blatné, Kirpalové, Karpíškové a soudr., že se prý zase pomýšlí zavésti celibát učitelek (tisk 1890/XX),

XI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" č. 119 ze dne 19. října 1928 (tisk 1956/I),

XII. min. veř. prací na interp. posl. Pohla a soudruhů o zanedbávání státní báňské zkušebny v Mostě (tisk 1767/XVIII) a na interp. posl. Krebse, Knirsche a druhů o státní báňské zkušebně v Mostě (tisk 1767/XXI),

XIII. min. vnitra na interp. posl. Szentiványiho a druhů o stálém odpírání práva na držbu loveckých pušek v okrese Modrý Kameň (tisk 1815/VI),

XIV. min. vnitra na interp. posl. Szemtiványiho a druhů o zneužívání administrativy při jubilejních oslavách v okrese rimavsko-sobotském (tisk 1863/XVII),

XV. vlády na interp. posl. Wenzela a druhů o vydání jednotného rybářského zákona (tisk 1863/XIII),

XVl. vlády na interp. posl. Schäfera, Roschera a soudr. o krisi ve lnářském průmyslu ve východních Čechách (tisk 1713/V),

XVII. vlády na interp. post. Grünznera a soudr., že se přešlo přes mnoho míst při nedávném zařadění četných obcí do vyšší skupiny míst pro vyměření činovného (tisk 1890/XIII),

XVIII. min. vnitra na intenp. posl. Horpynky a druhů o jazykových předpisech při udělování licence na biografy (tisk 1956/IV),

XIX. vlády na interp. posl. Geyera a druhů, aby město Vejprty bylo přeřaděno ze skupiny C do skupiny B činovného státních úředníků, zaměstnanců a učitelů (tisk 1788/XVII),

XX. ministra pověřeného správou min. financí na interp. posl. dra Schöllicha a druhů o hromadné diskvalifikaci slezských finančních úředníků (tisk 1788/XI).

Podle ustanovení hlavy druhé zákona o organisaci politické správy upraví poměry zemských peněžních ústavů zvláštní zákon.

Nelze proto nyní naříditi a předem to prohlásiti, aby Slezský zemský peněžní ústav zůstal ústavem samostatným, když úprava jeho poměrů je výslovně vyhrazena zákonu.

V Praze dne 6. února 1929.

O věci, která jest předmětem interpelace, podány byly ministerstvu školství a národní osvěty úřední zprávy. Ze zpráv těch a šetřením, provedeným z podnětu interpelace, seznalo ministerstvo školství a národní osvěty, že ředitelství státního reálného gymnasia v Karlových Varech, jsouc poučeno zkušeností z předešlé doby a přihlížejíc i k zvláštním poměrům místním, jednalo opatrně a správně, zakázavši účast žactva ústavu při průvodě dne 9. září 1928.

Školský řád platí pro všechny střední školy v Československé republice stejně a nečiní se rozdíl ve výkladu jeho na školách té či oné národnosti. Proto není potřebí dávati zvláštní pokyn ředitelstvím německých středních škol.

Pěstování národního individualismu a úcty k národním, lidovým a místním tradicím, pokud není v rozporu se státní ideou, je doporučeno osnovami všech typů škol a zajisté tuto samozřejmou povinnost učitelstvo plní. Z tohoto všeobecného důvodu, jakož i proto, že případ v interpelaci vylíčený neposkytuje podnětu k zvláštnímu úřednímu zakročení, není potřebí uváděti ony zásady učitelstvu znovu na paměť.

V Praze dne 28. února 1929.

Provedeným šetřením nebyl zjištěn ani jeden případ, že by četnictvo v Dolním Benešově nebo Kobeřicích bylo žádalo od někoho členský lístek místní skupiny spolku "Deutscher Kulturverband" nebo že by bylo činilo pokusy pohnouti někoho, aby z uvedeného spolku vystoupil, nešetříc při tom hrozbami a jiným obtěžováním.

Rovněž nepodařilo se zjistiti, že by se německému kulturnímu svazu v jeho činnosti na Hlučínsku překáželo.

Pokud okresní úřad v Hlučíně, resp. bývalá tamní okresní správa politická, zakázala nějakou slavnost zmíněného kulturního svazu, stalo se tak z důvodů ohrožení veřejného klidu a pořádku, což vždy v příslušném výměru bylo uvedeno. Výměr sám byl vždy opatřen odvolací doložkou a mohl se tedy spolek z takového zamítavého rozhodnutí odvolati.

Poněvadž interpelace sama neuvádí také žádných konkrétních případů domnělých přehmatů četnictva nebo jednostranného vystupování státních úřadů proti zmíněnému již spolku, nemám důvodů k nějakému zařízení.

Sídla četnických stanic a jejich stav určují v rámci úhrnného systemisovaného stavu pro jednotlivé správní oblasti zemské úřady v dohodě se zemským četnickým velitelstvím i podle skutečné potřeby.

V Praze dne 13. března 1929.

Rozepsání voleb obecního zastupitelstva v Sandhýblu a Širokém Bradě bylo vyhlášeno okresní správou politickou vyhláškou v oněch obcích podle § 11 odst. 4 ob. ř. v. v jazyku státním a německém. Touto vyhláškou bylo vyhověno předpisu § 2 odst. 7 jaz. zák. a čl. 35, odst. 1 jaz. nař. z 3. 2. 1926 č. 17 Sb. z. a n., kteréž ustanovují, že při vyhláškách v okresích s národní menšinou, jež vydá soud, úřad nebo orgán v okresu s jazykovou menšinou pro obvod tohoto okresu, jest užíti vždy také jazyka oné národní menšiny.

O jazykové úpravě Úředního Věstníku bývalé zemské správy politické v Opavě nebylo předpisů a redakce jeho nebyla vždy důsledná v jazykové úpravě sdělení, v něm uveřejňovaných. Tím se stalo, že vyhlášky v čísle 40 z r. 1928 otištěné, nebyly po stránce jazykové stejné.

Poněvadž úřední věstník bývalé zemské správy politické v Opavě dnem 30. listopadu 1928 zanikl, nezavdává případ příčiny k nějakému dalšímu opatření.

V Praze dne 15. března 1929.

K oslavě loňského státního jubilea nebyly v Chomutově vydány žádné nezákonné pokyny. Okresní hejtman pouze pozval oběžníkem některé majitele domů na náměstí, o nichž měl za to, že jsou loyálního smýšlení, aby své domy vyzdobili prapory ve státních barvách, po případě v barvách zemských nebo městských. Mimo to z důvodů čistě informativních pozval okresní hejtman telefonicky dva majitele domu v téže věci na okresní hejtmanství. V pozváních těch nelze spatřovati ani jakýkoli nátlak na majitele domů, ani příkaz, omezující jejich osobní svobodu, jak se tvrdí v interpelaci. Nátlak na majitele domů prováděl se naopak místní, státu nepřátelskou agitací, pod jejíž vlivem ze strachu před boykotem upustili od výzdoby svých domů i ti, kdož o své újmě k tomu byli ochotni.

V Praze dne 28. března 1929.

Učitelům menšinových škol ministerstvo školství a národní osvěty žádné t. zv. vánoční remunerace nevyplácelo a odpadají tudíž veškeré dedukce, které činí interpelace, vycházejíc z mylného předpokladu, že ministerstvo školství a národní osvěty takové remunerace některým učitelům menšinových škol vyplácelo.

V Praze dne 25. března 1929.

O celkové situaci cukerního průmyslu a nynější krisi jeho vyslovila se vláda v odpovědi na interpelaci posl. Fr. Zeminové, dra Klapky, E. Špatného, H. Bergmanna a druhů (odpověď č. tisku 1691).

Na znění této odpovědi se upozorňuje.

Pokud jde o zdražení cukru, nastalé v září 1928, poukazuje se na odpověď danou na interpelaci poslanců Jana Koudelky, Inž. Jaromíra Nečase, Al. Kříže a soudruhů č. tisku 1615/V.

V Praze dne 17. března 1929.

Podle čl. XIV podrobných ustanovení, vydaných na základě zmocnění vlády v čl. 63. odst. 5. vlád. nař. z 3. února 1926 č. 17 Sb. z. a n. ministerstvem financí pro jeho obor vynesením z 10. března 1926 č. 644 pres. 26 musili všichni zaměstnanci, kteří v den 4. února 1926 byli již v resortu ministerstva financí ustanoveni, prokázati podle čl. 62 cit. vl. nař. do 4. srpna 1926, že znají státní jazyk, jak toho vyžaduje čl. 60 cit. nařízení, tedy úplnou znalost státního jazyka.

Tuto úplnou znalost státního jazyka neprokázal však ten, kdo při jazykové zkoušce obdržel známku "částečně vyhověl".

Známky při jazykových zkouškách "částečně vyhověl" a "nevyhověl", zavedené bodem VIII. odst. 3. zmíněných podrobných ustanovení označují jen různé stupně nedostačující znalosti státního jazyka. Proto také stanovena jest pro oba případy odstavcem 5. téhož bodu zkouška opravná.

Hledíc k tomu jsou kvalifikační komise již podle čl. 66 odst. 1. jazykového nařízení č. 17/26 Sb. z. a n. povinny v takovýchto případech přiznávati kvalifikace méně uspokojivé nebo neuspokojivé, a jejich volné uvážení jest omezeno jen na tyto dva kvalifikační kalkuly.

Ke druhé výtce dovoluji si podotknouti toto: Ustanovením čl. 66 prováděcího nařízení č. 17/26 Sb. z. a n. k rámcovému zákonu č. 122/20 Sb. z. a n. doplněn byl § 19 sl. pr.; již podle tohoto ustanovení (čl. 66 odst. 1. vl. nař. č. 17/26 Sb. z. a n.) má neznalost státního jazyka v zápětí celkový kvalifikační posudek "méně uspokojivě" nebo "neuspokojivě (bez ohledu na známky v jednotlivých kvalifikačních:bodech). Nelze tudíž kvalifikačním komisím vůbec vytýkati svévolné počínání resp. nezachování stejnoměrnosti při posuzování úředníků, když postupovaly podle těchto předpisů.

Jsem nucen při této příležitosti zdůrazniti, že finanční správa postupovala při provádění jazykového zákona vůči svým zaměstnancům a náležitost blahovůlí ba, šla ještě dále.

Zaměstnanci, kteří za 8 i více let nevynasnažili se osvojiti si ani ono nezbytné minimum znalosti státního jazyka, jež se při blahovolném provádění zkoušky ze státního jazyka požadovalo, musí samozřejmě nésti všechny následky, jež vyplývají ze striktních ustanovení čl. 66 odst. 1. vl. nař. č. 17/26 Sb. z. a n., § 37 odst. 1 věty druhé služ. pragm., §u 16 P. Z., resp. §u 51 odst. 4. sl. pr.

Proto nemohu učiniti opatření v interpelaci žádná.

V Praze dne 16. února 1929.

V interpelaci uvedené přednášky byly vzhledem k platným předpisům zakázány (až na Předlice, kde přednáška byla povolena), ježto příslušné úřady (okresní politická správa v Litoměřicích a v Ústí n/L), přihlížejíce k místním poměrům, měly důvodnou obavu, že by konáním přednášek mohl býti v oněch místech porušen veřejný klid a pořádek. Proti tomuto opatření podal spolek hodlající přednášky pořádati, odvolání k zemské politické správě v Praze pouze pokud šlo o zákaz přednášek, jež měly býti konány v litoměřickém okresu na původně ohlášená themata "Morálka desatera přikázání" (přednášky v Litoměřicích a Žitenicích) a "Můj výstup z církve" (přednáška v Lovosicích). V ostatních případech pak spolek odvolacího práva vůbec nepoužil a stejně též nepoužil - ač měl možnost - odvolacího práva proti rozhodnutí, kterým zemská správa politická v Praze zamítla zmíněné odvolání spolku uznavši, že zákaz přednášek byl okolnostmi případu odůvodněn.

Spolek vzdal se tudíž tak sám práva, aby postup úřadů byl v instančním pořadí přezkoumán. Domněnka, že přednášky zakázány byly ze stranických ohledů a svévolně, nemá naprosto žádného podkladu.

Rozšiřování v interpelaci zmíněných letáků okresní politická správa v Litoměřicích nezakázala, nemajíc podnětu k tomuto opatření.

Vzhledem k uvedeným okolnostem není důvodu, aby učiněno bylo opatření v interpelaci žádané.

V Praze dne 6. března 1929.

V ministerstvu školství a národní osvěty se nepřipravují návrhy zákonů o zavedení celibátu učitelek. Školní úřady přesně zachovávají předpisy o rovnoprávnosti učitelů a učitelek, obsažené na př. v § 10 zákona, čís. 226/1922, v § 1, odst. 3. zákona čís. 104/1926 a v čl. II. odst. 4, vládního nařízení čís. 162/1928 Sb. z. a n.

V Praze dne 9. března 1929.

Státní zastupitelství v Novém Jičíně zabavilo číslo 119 periodického, v Novém Jičíně vycházejícího tiskopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" z 19. října 1928 a to též pro místa v interpelaci uvedená podle §u 14 č. 25 zákona na ochranu republiky. Soud konfiskaci potvrdil, čímž potvrzena byla správnost postupu státního zastupitelství. Proti rozhodnutí tomuto od oprávněných osob námitky podány nebyly.

Bylo-li snad, jak se v interpelaci tvrdí, závadné místo z článku "Vor dem Jubiläum" otištěno jinde a nezabaveno, nelze z toho vyvozovati nezákonnost konfiskace, nýbrž jen různost řešení otázky, vyžadoval-li veřejný zájem neodbytně, aby dalšímu rozšiřování závadného místa bylo zabráněno zabavením.

Nemám proto zákonného podkladu pro nějaké opatření.

V Praze dne 5. března 1929.