Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a druhů min. financí o vydání služebního předpisu pro pohraniční finanční stráž,

II. posl. Bergmanna, Langra, Knejzlíka, Riedla a druhů vládě o přeřazení Lázní Luhačovic do vyšší skupiny míst činovného,

III. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a druhů min. školství a nár. osvěty o poskytování služebních oděvů zaměstnancům vysokých, průmyslových a středních škol,

IV. posl. Bergmanna, dr Klapky, Špatného, Zeminové a druhů vládě republiky Československé o přeřazení města Terezína do skupiny B činovného,

V. posl. Hrušovského, Práška, Slavíčka, Netolického a druhů min. financí a min. soc. pečlivosti vo veci pomerov hlavných skladníkov tabáku a trafikantov na Slovensku,

VI. posl. Bergmanna, Mikuláše a druhů vládě o zařazení obce Chýnova do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců,

VII. posl. Bermanna, Špatného, dr Klapky, Zeminové a druhů vládě o přeřazení obce Nebušic u Prahy do vyšší skupiny míst činovného.

VIII. posl. Bergmanna, Langra, Riedla, Knejzlíka a druhů vládě o přeřazení Malenovic nad Dřevnicí do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců,

IX. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o šikanování českých četnických strážmistrů četnickým kapitánem Eduardem Benkem,

X. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o přiznání příbytečného všem příslušníkům četnictva a zvýšení osobních a věcných paušálů,

XI. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o upírání diet příslušníkům četnictva odloučeným od rodiny,

XII. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o zneužívání disciplinární moci četnickými důstojníky správními,

XIII. posl. V. Beneše a soudruhů mim. školství a národní osvěty o jmenování zástupců učitelstva do disciplinární komise u zemské školní rady v Brně,

XIV. posl. Kurťaka a druhů vládě, že vojsko proti zákonu a právu vystavělo ekrasitové skladiště na pozemcích chustského komposesorátu, a že se nedodržuje smlouva o pronájmu 25 katastrálních jiter komposesorátních pozemků ke cvičení vojska,

XV. posl. Kurťaka a druhů min. zemědělství, aby pastvy na poloninách Gropy a Konec byly upraveny tak, aby dobytek zemědělců obce Kvasy měl přístup k vodě,

XVI. posl. Vobecké a soudruhů vládě o přeřazení města Louny do skupiny B činovného,

XVII. posl. Procházky, Buřívala, Sladkého a druhů min. železnic o stavbě domů obytných pro železniční zaměstnance v Moravské Ostravě, Bohumíně, Petrovicích a Kadani v Čechách,

XVIII. posl. Bergmanna, Buřívala, Špatného a druhů vládě republiky Československé o přeřazení Nejdku v Čechách do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců,

XIX. posl. Bergmanna, Buřívala, Tučného, Procházky a druhů vládě republiky Československé o poměrech zaměstnanců státních lesů a statků,

XX. posl. dr. Holotu a druhov min. spravedlnosti o tom, že krajský súd v Nitre a vrchní súd v Bratislave nedodržujú jazykový zákon čo do používania jazyka maďarské menšiny,

XXI. posl. Koczora a druhov ministrom spravedlnosti a vnútra o jednacom jazyku zastupiteľského sboru obce Siač,

XXII. posl. Szentiványiho a druhov min. financií o bezprávnom postupe niektorých finančných riaditelství a finančných expozitúr na Slovensku.

V červnu 1927 odpověděl pan ministr financí na interpelaci podanou, aby byl vydán služební předpis pro pohraniční finanční stráž, že se na tomto předpisu v ministerstvu financí pracuje, že ho však nelze dříve vyhlásiti, pokud nebude uzákoněn návrh celního zákona, který se částečně dotýká poměrů pohraniční finanční stráže. Od té doby uplynuly 2 roky, celní zákon stal se již před rokem skutkem a služební předpis pro pohraniční finanční stráž přes to dosud vydán nebyl.

Z tohoto důvodu táží se podepsaní pana ministra financí:

1.) Jest ochoten sděliti podepsaným příčiny, proč dosud nebyl vydán služební předpis pro pohraniční finanční stráž?

2.) Jest ochoten sděliti podepsaným, kdy tento předpis bude konečně vydám?

3.) Jest ochoten sděliti, co v této věci zařídil aneb učiniti hodlá?

V Praze, dne 11. června 1929.

Lázně Luhačovice jsou největšími českými lázněmi na Moravě s 2400 obyvateli, kteří jsou většinou odkázáni na příjem, plynoucí z pobytu lázeňských hostů, jichž přichází ročně na 12 - 14.000 a mimo to několik tisíců pasantů a výletníků.

Charakter tohoto lázeňského místa způsobuje, že drahotní poměry v Luhačovicích jsou daleko těžší, než ve velkoměstě, na př. v Brně, neb v Praze, což zhoršuje i celkem velmi chudé okolí.

Vysoké ceny všech nezbytně nutných potřeb a potravin udržují se celoročně a velmi těžce postihují na stálý plat odkázané státní zaměstnanectvo a učitelstvo, které nemá v cenách životních potřeb naprosto žádných slev a výhod a příjmy jeho neodpovídají drahotě, v lázních panující.

Ceny v květnu 1929 jsou následující: 1 kg mouky 3.60 Kč, 1 kg masa hovězího 16 Kč, 1 kg masa telecího 16 - 24 Kč, 1 kg masa vepřového 16 - 22 Kč, 1 kg sádla 20 Kč, 1 kg másla 28.32 Kč, 1 kg tvarohu 6 Kč, 1 litr mléka 2 Kč, 1 vejce 70 hal. až 1 Kč, 1 kg špenátu 6 - 8 Kč, 1 kg brambor 2 Kč. Obědy hotové, velmi jednoduché, 210 - 250 Kč měsíčně, večeře 200 - 240 Kč, snídaně 75 Kč měsíčně. Otop: 1 q uhlí 40 Kč, 1 q koksu 45 Kč, 1 m dříví 75 Kč. Osvětlení: 1 kw hodina 6.50 Kč ročně.

Bytové poměry jsou ještě horší, 1 pokoj nejjednodušší ve vesnici 1,200 - 1,500 Kč ročně, byt rodinný (2 pokoje s kuchyní) 4,200 - 5,000 Kč ročně, a ještě bytů ani dostati nelze. Nikdo nechce byty celoročně pronajímati, poněvadž byt za krátký čas lázeňské sezony vynese daleko více, než může státní zaměstnanec platiti celoročně.

Z hořejšího ceníku vidno, že drahota v Luhačovicích vyrovná se, ne-li předčí, drahotu v Brně a v Praze, a dokazuje, že počet obyvatelstva drahotu nedělá.

Přes tyto drahotní poměry jsou Luhačovice zařaděny do nejnižší skupiny D činovného. Již několikráte žádali státní zaměstnanci a učitelé a dokonce dvakráte obecní rada Luhačovic o přeřazení do skupiny B činovného, ale nikdy nebylo tomuto spravedlivému volání vyhověno.

Drahotní poměry v Luhačovicích spravedlivě ocenila:

1.) zemská správa politická, která svojí vyhláškou zařadila Luhačovice při určování hodnot naturálních požitků do skupiny míst přes 30.000 až 100.000 obyvatel.

2.) Všeobecný pensijní ústav soukromých zaměstnanců oceňuje hodnotu naturálních požitků svých pojištěnců v Luhačovicích rovněž dle této skupiny.

3.) Státní vojenská správa poskytuje důstojníkům, v Luhačovicích se léčícím, rovněž určitý příplatek.

4.) Výnosem čís. 12764/V-10 nařídil zemský úřad obecnímu úřadu v Luhačovicích, aby působil k tomu, aby v hostincích byly sníženy ceny nápojů na roveň cenám, platným v Brně.

Není bez zajímavosti, že město Uh. Brod, 12 km od Luhačovic vzdálené, bylo svého času přeřazeno do vyšší skupiny z důvodů blízkosti Luhačovic, které způsobují drahotu, - ale - Luhačovice samy přeřazeny nebyly.

Návštěva lázní stoupá rok od roku. V Luhačovicích bylo hostí:

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1.) Je-li ochotna Lázně Luhačovice přeřaditi do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců?

2.) Je-li ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zařídila, aneb hodlá učiniti?

V Praze, dne 12. května 1929.

Definitivním zřízencům a podúředníkům vysokých, průmyslových a středních škol dostává se služebního oděvu teprve každého druhého roku. Poděkování děje se tím způsobem, že jeden rok dostanou kalhoty, druhý rok kabát s vestou atd.

V jiných oborech státní služby dostává se zřízencům a podúředníkům služebního oděvu každoročně.

I na zmíněných školách jest přece třeba dbáti, aby zřízenci chodili slušně oděni.

Z tohoto důvodu táží se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty:

1.) Jest pan ministr ochoten podělovati zřízence a podúředníky vysokých, průmyslových a středních škol každoročně úplným služebním oděvem, jak se tomu děje v jiných oborech státní služby?

2.) Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této věci učinil, aneb zaříditi hodlá?

V Praze, dne 12. června 1929.

Zaměstnanci všech státních úřadů a podniků, vojenských úřadů a ústavů, učitelstvo veřejných škol národních, jakož i samosprávní zaměstnanci v Terezíně brzy po státním převratu podnikali kroky, aby město Terezín přeřazeno bylo do vyšší skupiny činovného, neboť Terezín je znám neobyčejně vysokými drahotními poměry v celém okolí. Žádost jejich následkem přípravy nových zákonů, jimiž upravovány byly služební požitky, nebyla vyřízena; příslušníci jmenovaných skupin pak domnívali se, že k žádosti jejich bude přihlédnuto, až bude ustanovení §u 12, odst. 7, zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n. prováděno a budou některá místa přeřazována do vyšší skupiny činovného.

Poněvadž vládní nařízení ze dne 14. září 1928, čís. 163 Sb. z. a n. nepřeřadilo město Terezín do skupiny B činovného, byla předložena vládě nová žádost.

Město Terezín jest městem vojka, úřednictva a živnostníků. Město, čítající dnes na 7.000 obyvatel, má velkou vojenskou posádku, jež čítá polovinu veškerého obyvatelstva. Vzhledem k tak veliké posádce jest v Terezíně značné množství civilních zaměstnanců vojenských, státních i samosprávných. Kromě toho bydlí v Terezíně větší počet zaměstnanců železničních a značný počet úředníků, kteří dojíždějí za svým povoláním do blízkých i vzdálených silně německých míst (Ústí n. Lab., Střekov, Děčín, Lovosice, Litoměřice atd.), kdež nemohli nalézti bytu, protože jsou české národnosti. Dále v Terezíně žije dosti velké procento pensistů vojenských i úřednických. Všechny tyto skupiny odkázány jsou na stálý svůj plat a těžce na ně doléhají drahotní poměry místní.

Ohromný vliv na vysoké drahotní poměry v místě má také blízký severočeský průmysl s rozvětvenou sítí železniční (blízké Litoměřice a Bohušovice) a dopravou po Labi (Křešice, Počáply, České Kopisty a Litoměřice), čímž jest podporován vývoz potravin a ovoce do nedalekých míst průmyslových, lázeňských, zvláště pak do Německa a ceny životních potřeb jsou zde mnohem vyšší než v místech, která zařazena byla dle počtu obyvatel do skupiny míst A, případně B činovného.

Již ta okolnost, že čtvrt hodiny vzdálené Bohušovice byly přeřazeny vládním nařízením ze dne 14. září 1928, čís. 163 Sb. z. a n. do skupiny C činovného, ač nemají 2.000 obyvatelů a že i blízké Pokratice v sousedství Litoměřic byly tímtéž nařízením, ač také nemají 2.000 obyvatel, do skupiny C zařazeny, dosvědčují, že město Terezín leží v kraji, který je drahotními poměry znám. Město Terezín s blízkými Litoměřicemi, od nichž pouze Labe je odděluje, tvoří téměř společné město, kteréž má na 25.000 obyvatelů. Obě vojenské posádky mají některé útvary společné a mají velmi blízké vztahy, takže mnozí, bydlíce v Litoměřicích, docházejí do Terezína a naopak. Z těchto důvodů jest třeba, aby Terezín a Litoměřice byly posuzovány jako jedno místo.

Jest známo, že Terezín býval v době dřívější jedním z těch místních vojenských posádek, kde bylo nejvyšší stravné a jest tomu tak i dnes, neboť drahotní poměry se dosud nezlepšily, ba naopak jsou mnohem tísnivější. Bytové poměry v místě jsou s ohledem na velký počet vojenských, státních, železničních a samosprávných zaměstnanců přímo kritické, čímž nájemné v soukromých bytech je vystupňováno do značné výše, takže činovné skupiny C na úhradu nájemného za přiměřený byt nestačí.

Kromě toho vliv na zvyšování činže má i to, že v Terezíně není stavebního ruchu, neboť není dosud vyjasněna otázka odprodeje pozemků vojenských městu.

Na drahotní poměry v místě má vliv i ta okolnost, že město Terezín, nemajíc průmyslu, zemědělství atd., a příjmu z vlastního majetku, je nuceno od občanstva zdejšího vybírati nejvyšší přípustnou míru obecních přirážek a zavésti všechny dávky, aby krylo svoje vydání samosprávná, jelikož daňová základna pro výměr daní jest nízká a výdaje města veliké. Jest jisto, že velkou část dávek i obecních přirážek musí nepřímo zaplatiti zaměstnanci výše jmenovaní, neboť, jak již dříve podotknuto, jest Terezín městem vojska, úřednictva a živnostnictva.

Poněvadž vládním nařízením čís. 163/1928 vláda republiky Československé zařadila celou řadu míst menších, než zákon předpisuje a zejména s vojenskou posádkou do skupiny míst B činovného, táží se podepsaní vlády:

1.) Jest ochotna přeřaditi obec Terezín do skupiny B míst činovného státních zaměstnanců ve smyslu aglomerační tendence vlád. nař. ze dne 14. září 1928, čís. 163 Sb. z. a n.?

2.) Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zařídila, aneb učiniti hodlá?

V Praze, dne 11. června 1929.

Spôsob pridelovania bohatých spoločníkov do skladov a trafík na Slovensku má v zápätí velmi neblahé následky pre majiteľov tabakových predajní a ohrozuje ich existencie.

Finančnými kontrolnými úradmi zistený výnos býva väčšinou paušálne odhadnutý a premrštený, naproti tomu režijné výdavky bývajú vždy v skutočnosti o veľa väčšie, než ich úrad priznáva.

Pri frekventovanejšej trafike pracuje zpravidla viac osôb rodiny majiteľov tabákovej predajne alebo skladu a tieto pomocné sily odňatím časti dôchodku z trafiky či skladu prichádzajú o svoj oprávnený podiel, poťažne majiteľovi predajne nie je priznaná za tieto sily náhrada.

Pri prideľovaní spoločníkov do skladov a trafík neberie sa ohľad na to, že majiteľ predajne je zadlžený, že pracuje s cudzím a drahým kapitálom, ktorý musí pravidelne splácať, a od neho úroky platiť, a na to, že je daňami obťažený. Preziera sa, že prevážna čiastka trafikantov sú ľudia chorí, invalidi, legionári a prestárle vdovy a siroty, a že k vôli udržovaniu svojho zdravia potrebujú nákladné liečby dietetické, kúpeľné a klimatické, a že pri tom vymedzení zisku, ako sa to v praksi deje, majitelia predajní bez riadnej liečby chorľavejú a tiež i nezdravému potomstvu zrod dávajú.

Pridelením spoločníka dostáva sa majiteľ predajne do trvalej či dočasnej peňažnej krízy, zvlášte ale pozbude prevodzovacieho kapitálu, nemá dosť peňazí na zákup dostatočnej zásoby tabakových a iných výrobkov, čím obyčajne veľké škody trpí a tiež i zákazníkov tratí. Mnohý trafikant a skladník v zúfalstve zrieka sa sám dobrovoľne udelenej mu licencie a díva sa bezradne po inej lepšej skýve chleba. Zrieknutie licencie je pochopiteľné, keď skoro celý čistý zisk zoberie pridelený spoločník.

Pri prideľovaní spoločníkov fin. úrady zabúdajú na výnos min. financií č. j. 100.284-24-IV. A-13 z r. 1924, v ktorom sa praví: "Za spoločníka dostávajúceho predaju môže byť pridelený iba taký válečný poškodenec, ktorý zodpovedá všetkým podmienkam, stanoveným v predpise obsadzovacom. Ačkoľvek bližšie upravenie pomeru spoločenského je vyhradené súkromnoprávnej dohode oboch v úvahu prichádzajúcich smluvných strán, predsa nutno, aby finančné úrady bezvýminečne trvaly na tom, aby nový spoločník bral nielen úžitok tabakového predaju, ale samozrejme i všetky bremená a výdaje s predajom spojené a zvlášte aby sa účastnil v predaju i vlastním vkladom a pokiaľ možno i vlastnou osobnou činnosťou."

Vďaka nariadeniu plnomocného ministra pre Slovensko Dra. Šrobára, na Slovensku bola prevedená revízia trafičných licencií, teda dnes trafiky a sklady na Slovensku až na nepatrné výnimky sú v rukách ľudí, ktorým na licenciu nárok priznaný bol, sú to skoro napospol invalidi, legionári a válečné vdovy, alebo ľudia inak o stát zaslúžilí, za to ale skoro bezvýnimečne ľudia chorí a preto sme tej oprávnenej mienky, že keď tabakovú predajňu pomocou licencie niekto vlastní, má aj právo, aby mu z nej plynúci dôchodok bez zkrátenia ponechaný bol, ako je to aj opodstatnené zásadou práva súkromného vlastníctva a individuelného podnikania. Toto i kalkulácia tak životná ako aj obchodná žiada.

Napokon nemôžeme zamlčať, že ani pridelenci sami z tohoto riadenia patričných úradov skutočný osoh nedocieľujú, lebo pre skutočných a ťažkých invalidov býva to iba macošským zaobídením; o týchto nech sa stát inak postará, nech ich pridelí do koncesných živností s veľkými dôchodkami. Pre tých však, ktorých len závisť alebo ziskuchtivosť vedie, keď sa pridelenia do trafík domáhajú, ktorí ďalej rentu berú alebo iným zamestnaním sa živia a majú príležitosť vhodné živobytie si nájsť, slúži pridelenie do trafiky len čo svod na zcestie.

Pýtame sa preto pánov ministrov:

1.) Či hodlajú zrušiť praks, ktorou sa pridelúvajú bohatí spoločníci do skladov a trafík, odmietajúc chudobných, a či chcejú odstrániť všetky závadne výnosy týkajúce sa prideľovania spoločníkov?

2.) Či chcejú nariadiť, aby licencie skladníkov a trafikantov boly trvalé a nie "prepožičiavané"?

3.) Či chcejú nariadiť, aby orgány finančnej správy pri zákonom vypovedaní licencie udaly tiež príčinu výpovedí?

4.) Či chcejú zvýšiť nepatrnú provisiu u známiek a u kolkov?

5.) Či chcejú umožniť i pre trafiky lacný a dlhodobý úver cestou živnostenských záložien?

6.) Či chcejú svolať konečne už dávno sľubovanú anketu, na ktorej sa mimo iné majú prejednávať i otázky daňové a odškodnenia t. zv. spoločníkov z dobrovoľného fondu sriadiť sa majúceho?

V Prahe, dňa 11. června 1929.

Chýnov leží v bezprostřední blízkosti města Tábora, který v poslední době značně vzrostl a jest odkázán, zejména pokud se zásobování potravinami týče, na své nejbližší okolí. Tím se stalo, že v Chýnově všechny druhy potravin zdražily se tak, že některé z nich v Táboře samém dostati lze při větším výběru levněji, než v Chýnově (maso, mouka, tuky, ovoce), pro některé z nich nutno přímo do Tábora dojížděti, neboť není možno jich v Chýnově koupiti. Obyčejný oběd v hostinci, který je v Táboře za Kč 6.-, stojí v Chýnově 8 Kč. Rovněž obuv a látky lze v Táboře mnohem levněji nakoupiti, než v Chýnově. Nedostatek bytů nesnesitelně zdražuje činži a někteří státní zaměstnanci pro nedostatek bytů jsou nuceni bydleti v Táboře a do Chýnova za svým povoláním dojížděti.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

Je-li ochotna zařaditi obec Chýnov do vyšší skupiny míst činovného a sděliti podepsaným, co v této věci zařídila aneb zaříditi hodlá?

V Praze, dne 11. června 1929.

Zákonem o Velké Praze byly stanoveny její hranice, které se nekryjí obvodem potravní daně na čáře.

Území této daně zabírá také obce Nebušice, Ruzyň, Kbely a Lisoleje v pol. okrese Praha-venkov, čímž zhoršeny byly drahotní poměry v těchto obcích.

Vládním nařízením ze dne 14. září 1928, čís. 163 Sb. z. a n. byly obce Ruzyň a Kbely zařaděny do vyšší skupiny činovného. V Lisolajích není žádných státních zaměstnanců a učitelů.

V obci Nebušicích jsou zaměstnanci Legionářského domova, potravní daně a učitelé. Obec Nebušice nebyla patrně omylem pojata do vládního nařízení čís. 163/1928. Podle doslechu vyrovnává ministerstvo národní obrany zaměstnancům Legionářského domova rozdíl činovného skupiny D a A a podobně i ministerstvo financí zaměstnancům potravní daně. Byl by tedy v této obci dvojí druh zaměstnanců, jedni s činovným skupiny A a druzí s činovným skupiny D. Třetina obce Nebušic t. zv. "Jenerálka", patří již přes 50 let do policejního obvodu pražského, do kterého nejsou zařazeny obce Vokovice - Veleslavín - Selc, Ruzyň a Kbely a přece požívají pražského činovného.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1.) Jest ochotna přeřaditi obec Nebušice ve smyslu aglomerační tendence vládního nařízení čís. 163/1928 do vyšší skupiny činovného státních zaměstnanců?

2.) Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci učinila aneb zaříditi hodlá?

V Praze, dne 11. června 1929.