Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Předseda kárného výboru ustanovuje pro kárné řízení zpravodaje. Zpravodaj může býti toliko definitivní četnický gážista v činné službě. Zpravodaj koná vyšetřování, jest přítomen též závěrečnému projednání a podává kárnému výboru vysvětlení, zvláště pak o vyšetřování, jež koná; porad kárného výboru se zpravodaj nezúčastní.

(2) Při vyšetřování jest povinností zpravodajovou, aby z moci úřední vykonal pátrání po rozhodných okolnostech, aby vyčerpal všecky průvodní prostředky, potřebné k úplnému objasnění věci a dal obviněnému příležitost, by se vyjádřil o jednotlivých bodech obvinění; odepře-li obviněný součinnost, nezadrží to řízení. Svědky a znalce vyslýchá zpravodaj bez přísahy. Jinak platí pro výslech svědkův a znalců, jakož i pro jejich poplatky obdobně tytéž předpisy jako ve vojenském trestním řádu.

(3) Kárný žalobce i obviněný mohou navrhnouti, aby vyšetřování bylo doplněno. Má-li zpravodaj pochybnosti o tom, mělo-li by se těmto návrhům vyhověti, vyžádá si o tom rozhodnutí kárného výboru.

(4) Zpravodaj může žádati za součinnost četnických a vojenských velitelství, úřadův a kárných výborův; dále může žádati za přímou součinnost politických a státních policejních úřadův. Tak se stane zejména, když svědkové nebo znalci, kteří nejsou četnickými nebo vojenskými osobami v činné službě, bydlí mimo politický okres, v němž je sídlo kárného výboru, nebo když nevyhoví obsílce zpravodajově nebo bez zákonitých důvodův odpírají výpověď. Dožádaná místa se při tom řídí předpisy, které u nich platí pro obeslání a výslech.

(5) Je-li k zjištění pravdy nezbytným přísežný výslech svědkův a znalců, může se kárný výbor usnésti, aby byl za takovýto výslech požádán příslušný brigádní soud neb okresní soud s trestní pravomocí.

(6) Když bylo vyšetřování skončeno, zašle zpravodaj spisy kárnému žalobci, a ten k nim připojí svoje návrhy; o těchto návrzích radí se kárný výbor v neveřejné poradě, vyslechna dříve kárného žalobce. Dojde-li kárný výbor k názoru, že obviněný se nedopustil kárného poklesku a proto že by se mělo řízení zastaviti, usnese se na tom podle § 23, odst. 1, písm. a), jinak odkáže věc k závěrečnému projednání a ustanoví, zda a kteří svědkové a znalci mají býti k závěrečnému projednání předvoláni, po případě jaká jiná další přípravná opatření se mají učiniti pro toto projednání.

(7) Zpravodajem nelze ustanoviti četnického gážistu, který by byl podle vojenského trestního řádu vyloučen z možnosti působiti v dotčeném případě jako člen kárného výboru.

(8) Ustanovení § 14,odstavců 10. a 11., platí obdobně i pro zpravodaje.

(1) Vzejdou-li pochybnosti o tom, zda obviněný v době poklesku byl při zdravém rozumu, vyšetří se jeho duševní stav. Za tím účelem se vyslechnou osoby, které mohou podati vysvětlení, po případě vyžádají se potřebné úřední a služební zprávy a duševní stav se přezkoumá dvěma lékaři, z nichž aspoň jeden jest státním úředním lékařem nebo stálým soudním znalcem.

(2) Není-li možno duševní stav obviněného vyšetřiti a posouditi bez pozorování ve vojenském nebo jiném veřejném léčebném ústavě, má kárný výbor požádati příslušný trestní soud, aby provedl důkaz o duševním stavu obviněného.

(3) Podobně jest postupovati tam, kde sice není pochybností o příčetnosti obviněného v době poklesku, avšak jest pochybno, zda jest obviněný při zdravém rozumu v době, v níž se koná řízení před kárným výborem.

(4) Zjistí-li se, že obviněný vskutku trpí duševní chorobou, zajistí kárný výbor, je-li toho potřeba, průvodní prostředky a usnese se, aby řízení byla přerušeno, dokud se obviněný neuzdraví. Zjistí-li se, že v době poklesku byl obviněný nemocen duševní poruchou, pro kterou nelze poklesek přičítati, usnese se kárný výbor, aby řízení byla zastaveno. Usnesení obojího druhu potvrditi přísluší představenému, jenž nařídil, aby řízení před kárným výborem bylo zahájeno.

(1) Obviněný má právo, a to již za vyšetřování, přibrati obhájce z definitivních četnických gážistů v činné službě nebo z osob oprávněných obhajovati před trestními soudy civilními nebo vojenskými. Je-li obhájce, obviněným takto přibraný, četnickým gážistou v činné službě, smí obhajobu přijmouti jen, svolí-li k tomu představené velitelství nebo představený úřad; toto svolení může však býti odepřeno jen, je-li obhájce v době obhajoby služebně nepostradatelný.

(2) Pro závěrečné projednání se obviněnému dává obhájce určený, když za to žádá, bez žádosti pak jenom v případech § 22, odst. 2. Obhájce určeného ustanovuje představený, u něhož jest kárný výbor zřízen, z definitivních četnických gážistů, kteří jsou v činné službě v sídle kárného výboru. Není-li četnický gážista služebně podřízen veliteli, který jej chce ustanoviti obhájcem určeným, vyžádá si tento velitel předem souhlas příslušného četnického představeného, po případě ministerstva vnitra. Určený obhájce musí obhajobu převzíti.

(3) Obhájcem nemůže býti četnický gážista v činné službě, proti němuž se vede trestní řízení soudní nebo řízení před kárným výborem, nebo kdo byl v řízení před kárným výborem uznán vinným, pokud nebyl trest odpykán. Obhájce z četnických gážistů v činné službě nesmí míti hodnost vyšší než předseda výboru.

(4) Obhájce jest oprávněn, aby podle svého vědomí a v mezích zákonných uplatnil vše, co má v zájmu obviněného za potřebné, a aby užil všech přípustných obhajovacích prostředků.

(5) Obhájcům z četnických gážistů v činné službě nepřísluší odměna za obhajování; o náhradě cestovních nákladův určeného obhájce platí předpisy o služebních cestách.

(6) Obviněný a obhájce smí do spisů, kromě protokolův o poradách a hlasováních, nahlížeti a činiti z nich výpisy teprve, když vyšetřování byla skončeno; před tím může kárný výbor obviněnému nebo jeho obhájci povoliti, aby do spisů nahlédl nebo výpisy z nich činil jen pokud to lze uvésti v soulad s účelem řízení. Obsah těchto spisů sdělovati s veřejností je zakázáno.

(1) Den závěrečného projednání stanoví předseda kárného výboru tak, aby předvolání obviněného mohlo býti doručena nejpozději osmého dne před závěrečným projednáním.

(2) Zpravodaj pak předvolá k tomuto projednání obviněného a oznámí mu při tom jména členů kárného výboru, jakož i jednotlivá obvinění, o nichž se bude jednati při závěrečném projednání; kromě toho vyrozumí zpravodaj o závěrečném projednání obhájce a předvolá svědky a znalce (§ 18, odst. 6), po případě opatří pro závěrečné projednaní vše, na čem se kárný výbor usnesl.

(1) Na začátku závěrečného projednání učiní svoje návrhy kárný žalobce. Potom se vyslechne obviněný, ač-li je přítomen, pak svědkové a znalci, a přečtou se, je-li toho potřeba, protokoly sepsané za vyšetřování a ostatní důležité listiny. Obviněný (po případě obhájce) i kárný žalobce mají právo, aby se vyslovili o jednotlivých průvodních prostředcích a navrhli otázky, které by svědkům a znalcům bylo dáti k objasnění věci. Když průvodní řízení bylo skončeno, udělí se slovo kárnému žalobci, pak obviněnému a obhájci. Poslední slovo musí býti uděleno vždy obviněnému.

(2) Když se obviněný, ač byl řádně obeslán, nedostaví k závěrečnému projednání, nebo se vzdálí dříve než projednání bylo skončeno, nebo když svou vinou způsobí, že mu předvolání nemůže býti doručeno, vykoná se závěrečné projednání v jeho nepřítomnosti. Vyjímajíc jedině případ, že se obviněný vzdálí dříve, než projednání bylo skončeno, zřídí se mu podle § 20, odst. 2, obhájce určený pro závěrečné projednání, ač-li si obviněný obhájce sám nepřibral.

(3) Řízení před kárným výborem jest neveřejné; obviněný však může si vzíti k závěrečnému projednání tři důvěrníky z četnických gážistův. Je-li obviněný četnickým gážistou v činné službě, může si za důvěrníky vzíti rovněž jen četnické gážisty v činné službě.

(4) Zprávy na veřejnost o závěrečném projednání jsou zakázány; konečné usnesení může však býti se svolením ministerstva vnitra uveřejněno. Ze zvláště závažných důvodů může předseda kárného výboru uložiti osobám, které jsou při závěrečném projednání přítomny, mlčenlivost o průběhu a obsahu jednání vyjímaje konečné usnesení.

(5) Kárný výbor má průvodní prostředky jednotlivě i ve věcné jejich vzájemné souvislosti pečlivě a svědomitě zkoumati co do hodnověrnosti a průvodní moci. Když závěrečné projednání bylo skončeno, činí výbor usnesení, a to podle volné úvahy. Usnesení se děje v neveřejné poradě většinou hlasů; tříští-li se hlasy ve více než dvě různá mínění tak, že žádné z nich nemá absolutní většiny, připočítávají se hlasy nejnepříznivější pro obviněného k hlasům postupně příznivějším tak dlouho, až se dosáhne absolutní většiny.

(6) Předseda určí z členů kárného výboru zapisovatele, který sepíše protokol o závěrečném projednání. Tento protokol musí obsahovati jména přítomných a vylíčení průběhu jednání ve všech podstatných bodech. O poradách a hlasování sepíše se protokol odděleně.

(1) Konečné usnesení kárného výboru zní:

a) že se řízení zastavuje, když kárný výbor již na základě toho, co bylo vyšetřeno, nabyl přesvědčení, že obviněný se nedopustil kárného poklesku, nebo že mu nelze kárný poklesek přičítati podle § 19, odst. 4;

b) že se obviněný zprošťuje, když kárný výbor teprve na základě závěrečného projednání nabyl přesvědčení, že se obviněný nedopustil kárného poklesku nebo že mu jej nelze přičítati;

c) že jest obviněný vinen, když kárný výbor na základě řízení nabyl přesvědčení, že se obviněný dopustil kárného poklesku; v tom případě se kárný výbor usnese na některém trestu (§ 26) a současně vysloví, zda a která doba řízení před kárným výborem se pro zvýšení služného nezapočítává. Byl-li četnický gážista za týž případ potrestán již soudně, může kárný výbor od uložení kárného trestu upustiti, ač-li uzná, že nebyly zároveň porušeny stavovské povinnosti. Byl-li četnický gážista v řízení před kárným výborem již pro některý poklesek potrestán, přihlížej kárný výbor k tomuto trestu při výměře trestu za jiný poklesek, spáchaný před oním potrestáním. V případě, zmíněném v § 2, odst. 2, poslední větě, má kárný výbor přihlížeti k trestu kázeňskému.

(2) V případech písm. b) a c) předcházejícího odstavce koná se porada, když závěrečné projednání bylo skončeno, načež předseda usnesení ihned prohlásí. Zní-li konečné usnesení, že se obviněný zprošťuje, upozorní předseda, že se toto usnesení stane pravoplatným, bude-li potvrzeno představeným. Zní-li konečné usnesení, že jest obviněný vinen, poučí předseda obviněného o jeho právu odvolacím a poznamená, že konečné usnesení stane se pravoplatným, nebude-li v zákonné lhůtě (§ 24) podáno odvolání a bude-li konečné usnesení představeným potvrzeno.

(3) Konečné usnesení, že jest obviněný vinen, budiž obviněnému, po případě též jeho zákonnému zástupci, v písemném vyhotovení i s důvody dodáno do 15 dnů počínajíc prvním dnem, následujícím po vyhlášení; konečné usnesení, že se řízení zastavuje nebo že se obviněný sprošťuje, budiž dodáno teprve, když dojde potvrzení představeného.

(4) Konečné usnesení, že se řízení zastavuje, nebo že se obviněný sprošťuje, budiž do 15 dnů počínajíc prvním dnem, následujícím po usnesení, předloženo k potvrzení představenému, který nařídil, aby řízení před kárným výborem bylo zahájeno nebo rozšířeno. Potvrdí-li představený toto usnesení, může podle potřeby zaříditi, aby bylo zahájeno kázeňské řízení podle I. části tohoto zákona, po případě, aby v tomto řízení bylo pokračováno (§§ 2 a 13). Konečné usnesení, že jest obviněný vinen, budiž - a to v případech, v nichž je přípustno odvolání, tehdy, nebylo-li podáno odvolání v zákonné lhůtě (§ 24) - předloženo k potvrzení, a to:

a) bylo-li upuštěno od uložení trestu nebo byl-li uložen některý z trestů podle § 26, odst. 1, písm. a) a odst. 3, písm. a), představenému, který nařídil, aby řízení před kárným výborem bylo zahájeno nebo rozšířeno, a

b) byl-li uložen některý z trestů podle § 26, odst. 1, písm. b) až g), odst. 3, písm. b) až d), nebo je-li obviněn některý z příslušníků četnictva, konajících službu u ministerstva, ministru vnitra.

(5) Dnem potvrzení stává se konečné usnesení pravoplatným.

(6) Nebylo-li do 30 dnů rozhodnuto o potvrzení konečného usnesení kárného výboru, že se obviněný sprošťuje nebo že jest vinen, nebo bylo-li rozhodnuto, že se toto konečné usneseni nepotvrzuje nebo podal-li obviněný v zákonné lhůtě odvolání z konečného usnesení, jímž byl uznán vinným, předloží se spisy odvolacímu kárnému výboru; nebylo-li potvrzeno konečné usnesení, že se řízení zastavuje, odkáže kárný výbor věc k závěrečnému projednání.

(1) Zní-li konečné usnesení, že jest obviněný vinen, může obviněný nebo jeho obhájce do 15 dnů (§ 32, odst. 2), počínajíc prvním dnem následujícím po dnu doručení, podati odvolání z výroku o vině a trestu, jakož i o tom, že se některá doba ztrávená v řízení před kárným výborem nezapočítává pro zvýšení služného; právo podati odvolání přísluší též zákonnému zástupci nezletilého obviněného, a to i proti jeho vůli. Odvolání se podává písemně u kárného výboru, který učinil konečné usnesení.

(2) Bylo-li odvolání podáno včas, má odkladný účinek.

(3) Bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li podáno osobou k tomu neoprávněnou, budiž zamítnuto odvolacím kárným výborem.

(1) Odvolací kárný výbor vyslechne odvolacího kárného žalobce a prozkoumá pak spisy především v neveřejné poradě. Má-li za to, že je potřeba, aby řízení vykonané kárným výborem I. stolice bylo doplněno, uloží to kárnému výboru, který o věci jednal v I. stolici, po případě opatří to sám. Když však podle názoru odvolacího kárného výboru má řízení takové podstatné vady, že jich nelze doplněním napraviti, usnese se odvolací kárný výbor, aby naříkané konečné usnesení bylo zrušeno a spisy zaslány příslušnému představenému k dalšímu opatření, neb aby bylo nařízeno nové projednání podle potřeby i před jiným kárným výborem I. stolice.

(2) Byly-li uplatňovány toliko zřejmě bezpodstatné formální vady řízení, může odvolací kárný výbor bez závěrečného projednání v neveřejné poradě odvolání zamítnouti nebo vysloviti souhlas s konečným usnesením kárného výboru I. stolice. Tato usnesení podléhají schválení ministra vnitra. Rovněž bez závěrečného projednání a v neveřejné poradě rozhoduje odvolací kárný výbor podle § 24, odst. 3.

(3) Není-li nutno, aby řízení bylo doplněno, nebo bylo-li již řízení doplněno tak, jak odvolací kárný výbor nařídil, a neuzná-li odvolací kárný výbor, aby naříkané konečné usnesení bylo zrušeno, nařídí závěrečné projednání. Totéž se stane, neschválí-li ministr vnitra usnesení odvolacího kárného výboru (odst. 2), že se odvolání zamítá, nebo že se vyslovuje souhlas s konečným usnesením kárného výboru I. stolice.

(4) Obviněného a obhájce jest pozvati k závěrečnému projednání.

(5) O dalším řízení platí obdobně předpisy o řízení před kárným výborem I. stolice.

(6) Odvolací kárný výbor může:

a) souhlasiti s konečným usnesením kárného výboru I. stolice, nebo

b) učiniti konečné usnesení nové podle § 23, odst. 1, písm. b) a c), při čemž, jedná-li odvolací kárný výbor na základě odvolání obviněného, nesmí ustanoviti trest horší.

(7) Odvolací kárný výbor má se kromě toho vždy usnésti na tom, zda a která doba od konečného usnesení kárného výboru I. stolice se nezapočítává pro zvýšení služného.

(8) Konečné usnesení odvolacího kárného výboru potvrzuje ministr vnitra, a může podle potřeby naříditi též, aby řízení bylo doplněno a aby bylo učiněno nové konečné usnesení.

(9) Konečné usnesení odvolacího kárného výboru se při závěrečném projednávání neprohlašuje, nýbrž oznámí se obviněnému s důvody písemným vyhotovením teprve, když bylo potvrzeno podle předcházejícího odstavce.

(1) četnickým gážistům, kteří jsou v době konání trestu v činné službě čítajíc v to gážisty na dovolené (i bez platů nebo s čekaným) mohou se v kárném řízení uložiti tyto tresty:

a) písemná výstraha,

b) vyloučení ze zvýšení služného,

c) zmenšení služebních příjmů,

d) přeložení do trvalé výslužby beze změny odpočivných příjmů,

e) přeložení do trvalé výslužby se snížením odpočivných příjmů,

f) odnětí četnické hodnosti s přiznáním menších odpočivných příjmů,

g) odnětí četnické hodnosti se ztrátou nároku na odpočivné příjmy.

(2) Četnickým gážistům, kteří jsou v době uložení trestu v dočasné výslužbě, mohou býti uloženy tresty, vyznačené v odstavci 1, písm. a), dále d) až g).

(3) Četnickým gážistům, kteří jsou v době uložení trestu v trvalé výslužbě, mohou se uložiti tyto tresty:

a) písemná výstraha,

b) dočasné snížení odpočivných příjmů,

c) odnětí četnické hodnosti s trvalým snížením odpočivných příjmů,

d) za okolností zvláště přitěžujících odnětí četnické hodnosti se ztrátou všech nároků na odpočivné příjmy.

(4) Vyloučení ze zvýšení služného může býti vysloveno na dobu od tří měsíců do tří roků. Tím se zvýšení služného zdrží o celou lhůtu stanovenou v konečném usnesení, i když odsouzený nabyl nároku na zvýšení služného dříve, než konečné usnesení nabylo právní moci; do lhůty se nečítá doba, jež není započitatelná pro zvýšení služného.

(5) Zmenšení služebních příjmů a dočasné snížení odpočivných příjmů může býti vysloveno na dobu od tří měsíců až do tří let. Po dobu trvání trestu je vyloučeno zvýšení služného.

(6) V případech vytčených v odstavci 4 a 5 je četnický gážista, dokud neuplyne doba, stanovená v konečném usnesení, vyloučen z povýšení do vyšší hodnosti.

(7) Snížení služebních a odpočivných příjmů lze stanoviti nejvýše výměrou 25%. Je-li gážista dán, po případě znovu dán do výslužby, dříve než doba trestu uplynula, zmenší se jeho odpočivné příjmy na zbývající dobu trestu v procentní výměře stanovené konečným usnesením.

(8) Kdy lze v případě, že gážista v činné službě nebo ve výslužbě pozbyl na základě kárného řízení nároku na odpočivné příjmy, přiznati příspěvek na výživu, ustanovuje zákon ze dne 4. července 1923, č. 153 Sb. z. a n., kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací. O tomto příspěvku na výživu platí zákonná ustanovení o pozbytí odpočivných nebo zaopatřovacích platů následkem odsouzení trestním soudem.

(9) Když konečné usnesení proti četnickému gážistovi v činné službě, v dočasné nebo trvalé výslužbě zní na trest, jenž spočívá ve zkrácení odpočivných příjmů, může mu, je-li nemajetný, ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí výjimečně na žádost povoliti zvýšení ponechaných odpočivných příjmů, a to po případě až na plnou výměru odpočivných příjmů, které má nebo by měl v době konečného usnesení.

(10) Ministerstvo vnitra může kdykoliv prozkoumati předpoklady pro výjimečné zvýšení odpočivných příjmů podle odstavce 9 a zvýšení kdykoli trvale nebo přechodně zmenšiti neb odníti.

(1) Kárné tresty buďtež zapsány do osobních dokladův.

(2) Zápis ze záznamu o trestech se na žádost četnického gážisty zruší, uplynula-li od odpykání nebo prominutí trestu doba tří roků nebyl-li gážista jinak trestán, a doba pěti rokův byl-li gážista jinak třeba kázeňsky nebo soudně trestán. K výmazu může dojíti jen, nedopustil-li se žadatel v této době jednání neb opominutí, které je trestno soudně, kárně nebo kázeňsky. Účinek výmazu se posuzuje stejně jako účinek výmazu trestů kázeňských (§ 7). Po uplynutí jednoho roku od výmazu se zápis učiní nečitelným.

(3) O žádosti za výmaz zápisu rozhoduje ministerstvo vnitra.

(4) Ministerstvo vnitra může naříditi výmaz zápisu i bez žádosti potrestaného, a to i mimo případy, zmíněné ve 2. odstavci.

(5) Ministerstvo vnitra může, jakmile byl trest vymazán, povoliti, aby při dalším zvýšení služného byla vyloučená doba zcela nebo částečně opět započítána, chová-li se četnický gážista trvale bezúhonně a koná velmi dobré služby.

(6) President republiky může prominouti nebo zmírniti trest uložený v řízení před kárnými výbory.

(7) Služební předpisy (§ 12) určí, kdo vykoná výmaz trestu.

(1) Zmeškal-li obviněný lhůtu, v níž měl podati odvolání, může žádati za navrácení v předešlý stav, osvědčí-li, že nemohl lhůty zachovati pro nezaviněnou nepřekonatelnou nebo nepředvídanou překážku.

(2) Žádost jest podati nejpozději do 15 dnů (§ 32, odst. 2), počínajíc prvním dnem, následujícím po dnu, kdy překážka přestala; podává u kárného výboru, jenž učinil konečné usnesení, a jest v ní označiti příčiny zmeškání a okolnosti, jimiž se zmeškání ospravedlňuje. Se žádostí musí býti podáno odvolání.

(3) Kárný výbor I. stolice vyslechne o žádosti kárného žalobce a rozhodne pak o ní; na zamítavé rozhodnutí přísluší obviněnému stížnost k odvolacímu kárnému výboru do 15 dnů (§ 32, odst. 2), počínajíc prvním dnem následujícím po doručení.

(1) Řízení před kárným výborem, jež bylo pravoplatně skončeno, může býti, a to po případě i po výkonu trestu, obnoveno ku prospěchu obviněného na žádost jeho, jeho pozůstalých nebo jeho zákonného zástupce, lze-li na základě skutečností nově na jevo vyšlých důvodně předpokládati možnost, že obviněný bule osvobozen, nebo že mu bude uložen trest mírnější.

(2) Bylo-li řízení zastaveno nebo skončilo-li se sproštěnín neb udělením pouhé písemné výstrahy, může býti obnova řízení pravoplatně skončeného povolena na návrh kárného žalobce v neprospěch obviněného, avšak jen když vyjdou na jevu nové okolnosti nebo průkazy, které samy nebo v souvislosti s průkazy dříve vyšetřenými mohou odůvodniti usvědčení obviněného neb uložení vyššího trestu.

(3) žádost za obnovu řízení jest podati u kárného výboru, který o věci jednal v I. stolici. Má-li podle této žádosti býti řízení obnoveno ve prospěch obviněného, a má-li představený, u něhož je zřízen kárný výbor, důvodně za to, že obnova bude povolena, může povoliti, aby se s výkonem nebo s pokračováním ve výkonu konečného usnesení kárného výboru sečkalo, dokud nebude rozhodnuto o žádosti za obnovu. O žádosti za obnovu řízení rozhoduje odvolací kárný výbor. Shledá-li, že důvody žádosti jsou dostatečny, nařídí obnovu řízení a určí kárný výbor, u něhož má býti nové řízení v I. stolici provedeno; povolí-li obnovu řízení ve pospěch obviněného, rozhodne též o tom, má-li se s výkonem nebo s pokračováním ve výkonu potvrzeného konečného usnesení sečkati, dokud nové konečné usnesení kárného výboru nenabude právní moci.

(4) Pro obnovené řízení platí tytéž zásady jako pro řízení před kárným výborem; po obnoveném řízení kárný výbor buď projeví souhlas s původním konečným usnesením kárného výboru neb učiní nové konečné usnesení.

(5) Byla-li obnova povolena ve prospěch obviněného, nemůže se v obnoveném řízení uložiti trest přísnější než v původním řízení.

(6) O tom, jak se konečné usnesení kárného výboru potvrzuje, platí ustanovení § 23; o odvolání platí ustanovení § 24.

(7) Zastaví-li se řízení po povolené obnově, nebo je-li četnický gážista v obnoveném řízení sproštěn neb odsouzen k trestu mírnějšímu, nahradí mu stát, co mu v důsledku původního rozhodnutí neprávem ušlo na služebních příjmech. Po smrti četnického gážisty přísluší nárok na náhradu také jeho pozůstalým, majícím právo na zaopatření, pokud jim ušla výživa, k níž byl obviněný povinen.

(1) Konečné usnesení, i když bylo potvrzeno příslušným představeným, může býti ministrem vnitra zrušeno, když zkoumáním spisův o řízení vyjde na jevo, že řízení má podstatné vady. Bylo-li takto konečné usnesení zrušeno, vykoná se obnovené řízení před kárným výborem podle ustanovení § 29; v tomto řízení nemůže býti potrestán obviněný, který byl v původním řízení osvobozen; odsouzenému nemůže býti uložen trest přísnější než v řízení původním.

(2) Mimořádná obnova podle předcházejícího odstavce se povoluje z moci úřední.

(1) V kárném řízení je doručení platno, stalo-li se obviněnému osobně nebo jeho obhájci, po případě jinému zmocněnci. Je-li pobyt obviněného neznámý, postačí, uloží-li se spis pro něho určený u velitele nebo přednosty velitelství či úřadu, který obviněného má v služební patrnosti.

(2) Veřejná výzva, aby se obviněný dostavil, není dovolena.

(1) Opatření kárného výboru nemohou býti brána v odpor samotným opravným prostředkem, nýbrž jen spolu s odvoláním proti konečnému usnesení kárného výboru podstatným podle § 24. Tímto ustanovením není dotčeno právo, aby proti osobám, které jsou povolány spolupůsobiti v řízení před kárnými výbory, bylo učiněno oznámení nebo podána stížnost proto, že porušily své úřední a služební povinnosti.

(2) Lhůty, určené v § 24, odst. 1 a § 28, odst. 2 a 3, jsou neprodlužitelné. Počátek a běh kterékoli lhůty se nezdržuje nedělními nebo státně uznanými svátky a památnými dny; připadne-li však konec lhůty na neděli nebo na některý ze zmíněných dnů, končí se lhůta teprve nejblíže následujícím pracovním dnem. Dny poštovní dopravy se do lhůty nepočítají.

(3) Obviněný může činiti podání též telegraficky.