Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. vlády na interp. poslance inž. Nečase a soudr. o československém rozhlase (tisk 17113/I),

II. vlády na interp. posl. Tayerle a soudr. o vládním nařízení ze dne 16. července 1926, číslo 145 Sb. z. a n. (tisk 797/XIII),

III. vlády na interp, posl. Koudelky, inž. Nečase, Kříže a soudr. o pozemkové reformě na nadačním dvoře Cerhenice, patřícím bývalému Tereziánskému ústavu šlechtičen na Hradčanech (tisk 1970/XIII),

IV. vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů o přeřazení obce Lužné do vyšší skupiny činovného (tisk 1993/XVIII),

na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného, dr Klapky a druhů o přeřazení Modřan do vyšší skupiny činovného státních zaměstnanců (tisk 1913/XX),

na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů o přeřazení obce Neštěmice do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců (tisk 1993/XXII),

na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů o přeřazení Moldavy v Čechách do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců (tisk 1993/XXIII),

na interp. posl. Procházky, Buřívala, Tučného, Bergmanna a druhů o přeřazení obce České Velenice do vyšší skupiny míst činovného (tisk 1993/XXIII),

na interp. posl. Sladkého, Bergmanna a druhů o zařazení města Vítkova (okres Opava) do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců (tisk 2048/II),

V. vlády na interp. posl. dr Frankeho, Sladkého a druhů o ponechání Slezského pozemkového a komunálního úvěrního ústavu v Opavě (tisk 164/XVI),

VI. vlády na interp. posl. Hrušovského a druhů o zneužívání rozhlasové stanice v Budapešti proti Československé republice (tisk 1652/XI),

VII. vlády na interp. posl. Mikuláše, Práška, Knejzlíka, Riedla a druhů o prodeji zbytkových statků a jejich rozdělení drobným uchazečům (tisk 1993/XXXIII),

VIII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů o křivdách učiněných úředníkům, bývalým certifikatistům (tisk 2025/VIII),

IX. vlády na interp. posl. Riedla a druhů o provádění pozemkové reformy na velkostatku P. Mitrovského v Sokolnicích na Moravě (tisk 1863/XXII),

X. vlády na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a druhů o mimořádném přídavku poštovním zaměstnancům na Slovensku podle nálezu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. ledna 1926, číslo 25.485/25 (tisk 1594/I),

XI. předsedy vlády a ministra financí na interp. posl. dr Frankeho, Sladkého a druhů o zrušení archivu map katastrálních v Opavě (tisk 1993/XXIX),

XII. vlády na intenp. posl. Kříže a soudr. o tom, že správa arcibiskupských statků v Týně n. Vltavou neplní podmínky dané jí při propuštění pozemkového majetku ze záboru a že vandalsky ničí objekty, propuštěné ze záboru jako krajinné krásy (tisk 1580/X),

XIII. vlády na interp. posl. dr Koberga, inž. Junga a druhů o přeřazení města Krnova do skupiny míst B (tisk 1993/XXXIV),

XIV. vlády na interp. posl. dr Jabloniczkého a druhů o nedbalé likvidaci 20%ního příplatku k odpočivnému (tisk 1956/VI),

XV. vlády na interp. posl. dr Koberga a druhů o zrušení zákona ze dne 15. dubna 1920, číslo 337 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou (tisk 1554/XV),

XVI. vlády na intenp. posl. Kurťaka a druhů o daňových úlevách z odvodu jubilejního roku republiky (tisk 1836/IV),

XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Pika a soudr. o závadách československého rozhlasu (tisk 1993/XV),

XVIII. min. soc. péče na interp. posl. Sladkého a druhů o úpravě sociálního pojištění na Hlučínsku (tisk 1569/XI),

XIX. min. vnitra na interp. posl. dr Koberga a druhů o sebevraždě vrchního účetního rady Josefa Rečka v Brně (tisk 1974/XX),

XX. min. školství a národní osvěty a min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zřízení české menšinové školy v Horním Benešově a jinde (tisk 1768/XIII),

a na interp. posl. inž. Junga, Simma a druhů o otevření české menšinové školy v Bravanticích u Bílovce a o zabavení tělocvičny tamější německé obecné školy pro tuto menšinovou školu (tisk 1815/II),

XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. Siegela a druhů o nešvarech v soudnictví (tisk 1993/II),

XXII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neoprávněném zadržování nezaplacených částek za tisk kandidátních listin pro volby v prosinci 1928 a o zdlouhavém vrácení záruk složených majetníky tiskáren (tisk 1993/IV),

XXIII. min. vnitra na interp. posl. Kaufmanna a druhů (tisk 2025/XV) a posl. Horpynky a druhů (tisk 2025/XX), o rozpuštění chomutovské obecní správní komise v Chomutově.

Státním orgánům je známo, že maďarských rozhlasových stanic se zneužívá k šíření propagandy, která míří proti nástupnickým státům bývalého Rakouska-Uherska, především proti Československé republice. Příslušné resorty sledují od počátku pozorně tuto činnost, která není neznáma ani maďarským státním orgánům. Jsou zjištěny případy, že k této propagandě rozhlasem bylo použito i projevů maďarských politiků. Rovněž byly vysílány rozhlasem kázání a kostelní písně iredentistického obsahu.

Na podkladě zjištěných případů upozornilo ministerstvo zahraničních věcí maďarského vyslance v Praze na nepřípustnost této činnosti z hlediska mezinárodního, ale toto upozornění nemělo žádoucího účinku.

O otázce nedovolené propagace rozhlasem byl jednáno také v loňském podzimním zasedání Společnosti národů v Ženevě a to v komisi, která se zabývala činností "Komise institutu duševní spolupráce". Státy, které jsou členy Společnosti národů, byly upozorněny na nebezpečenství radiofonních vysílání odporujících duchu Společnosti národů. Při tom nutno ovšem konstatovati, že rozhlasové styky Československa s ostatními sousedními státy jsou naprosto korektní a přátelské, což se jeví ve vzájemné dohodě o přenosu rozhlasových programů.

Proti škodlivým účinkům maďarské propagandy rozhlasem uvnitř hranic Československé republiky postupuje se tím způsobem, že se zrušují koncese na přijímací stanice radiofonní ve všech případech, kde je zjištěno rozšiřování iredentistických rozhlasových pořadů maďarských stanic, ať jejich veřejným reprodukováním, ať jinak. Do programu rozhlasových stavíc na Slovensku jsou zařazovány věcné informační přednášky, které pravdivě referují o skutečném stavu věcí a jsou nejlepší odpovědí na tendenční a nepravdivou nepřátelskou propagandu rozhlasem.

Největším a trvale účinným prostředkem proti nepřátelské propagandě na Slovensku bude dobře vyzbrojená rozhlasová služba, obstarávaná silnými stanicemi s velkým vysílacím okruhem. Tyto stanice budou nejlépe paralysovati činnost maďarských stanic, přinášejíce obyvatelstvu Slovenska dobrý program a zařazujíce do svého vysílání vhodné přednášky i projevy v jazyku maďarském. Za tím účelem byly na Slovensku zřízeny dvě vysílací rozhlasové stanice, a to jedna v Košicích, která bude míti značný význam pro Východní Slovensko a pro Podkarpatskou Rus, jakmile bude umožněn vybudováním dalšího telefonního spojení s Bratislavou přenos rozhlasových programů československých rozhlasových stanic, a druhá nově vybudovaná stanice v Bratislavě, která bude míti velký význam pro Západní a Střední Slovensko. Další stanice, která rovněž zasáhne Slovensko, zejména jeho severozápadní část, buduje se v Moravské Ostravě.

Jak vidno, bylo za daných poměrů učiněno vše, aby nepřípustná propaganda maďarské rozhlasové stanice v Budapešti přestala, event. aby účinek této propagandy byl paralysován.

O investičním programu ministerstva pošt a telegrafů v oboru rozhlasu lze uvésti toto:

Kromě rozhlasové stanice v Košicích (2¹/₂ KW v anteně), která byla dána do provozu loňského roku a kromě rozhlasových stanic v Bratislavě (112 KW v anteně) a v Moravské Ostravě (14 KW v anteně), které se právě dokončují, byla již objednána velká rozhlasová stanice celostátního významu s energií 64 KW v anteně, která bude umístěna v okolí Prahy. Mimo to je v plánu zesíliti dnešní rozhlasovou stanici v Brně na energii asi 15 KW v anteně. Ministerstvo pošt a telegrafů staví dále vysílací a správní místnosti pro rozhlas v Bratislavě a chystá stavbu těchto místností také v Košicích. Stavba rozsáhlých a velmi nákladných vysílacích a správních místností pro rozhlas v Praze XII., Fochova třída bude zahájena ještě letos v létě.

O zavedení propagační služby rozhlasových autobusů se jedná v rozhlasové společnosti Radiojournal. Ministerstvo pošt a telegrafů je samozřejmě ochotno tuto propagaci podporovati všemi vhodnými prostředky, které má po ruce.

O nové úpravě výše koncesionářského poplatku posluchačů rozhlasu nelze uvažovati. Dlužno ostatně poznamenati, že dnešní částka tohoto poplatku 10 Kč měsíčně byla stanovena sazbou tak nízkou právě proto, aby její placení nečinilo obtíží ani méně majetným vrstvám obyvatelstva. Na zavedení zvláštního poplatku pro majetníky t. zv. krystalových přijímačů nelze pomýšleti, ježto by zavedení dvojího poplatku - jednoho pro majetníky krystalových přijímačů a druhého pro majetníky přijímačů ostatních - přivodilo zkomplikování a zdražení příslušné úřední činnosti, naprosto nepoměrné k dosaženým úlevám pro jisté kruhy posluchačů rozhlasu a také proto, že je téměř nemožné kontrolovati, jakého druhu stanice jednotliví posluchači užívají.

Z výtěžku koncesionářského poplatku posluchačů rozhlasu ponechává si nyní ministerstvo pošt a telegrafů na úhradu svých osobních a věcných nákladů, které má s rozhlasem, 60% a zbylých 40% odevzdává společnosti Radiojournalu na opatření rozhlasových programů a na úhradu příslušné osobní a věcné režie.

Výrobou silných vysílacích radiofonních stanic nenabývá se dosud žádná domácí firma. Při zadávacích smlouvách se zahraničními firmami dbá ovšem ministerstvo pošt a telegrafů, aby všechna zařízení, která lze vyrobiti odděleně v Československu jako na př. věže anten, motorgeneratory, akumulátorové baterie, spalovací motory atd. byla zadávána k výrobě domácím firmám.

V Praze dne 24. dubna 1929.

Stanovení výměry pojistného v nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců stalo se v té úvaze, že všichni pojištěnci, tedy i pojištěnci s nejmenšími požitky služebními, odpočivnými nebo zaopatřovacími, mají stejný nárok na dávky nemocenské. Kromě toho bylo s minimální výše pojistného 16 Kč počítáno i při stanovení pojistně-matematického základu nemocenského pojištění veřejných zaměstnanců, Teprve příznivé výsledky hospodaření Léčebného fondu ukáží, zda je možno, aby minimální sazba pojistného byla snížena bez současného omezení úkolu Léčebného fondu. Je třeba uvážiti, že Léčebný fond je teprve v počátcích své činnosti a že nelze přistoupiti k radikálnímu omezení jeho příjmů, nemají-li vzniknouti odůvodněné obavy, že by jeho finanční nosnost byla ohrožena. Ministerstvo sociální péče proto nemůže toho času ještě působiti k tomu, aby bylo změněno vládní nařízení č. 145 z r. 1926, pokud se týče stanovení minimální a maximální výše pojistného částkou 16 a 50 Kč. Zkušenosti v poslední době získané potvrzují správnost tohoto stanoviska.

Předpis o placení zvláštních příplatků na návštěvu lékaře nebo na návštěvu u lékaře opírá se o ustanovení § 25. č. 8. a 9. zákona č. 221 z r. 1925. Ustanovení o příplatcích na lékařskou ordinaci nebo na návštěvu lékaře je vhodnou brzdou pro zbytečné dožadování lékařské pomoci a zkušenosti z dosavadního působení zákona ukázaly, že jest nezbytnou ochranou finanční rovnováhy léčebného fondu. Konečně nutno uznati, že finanční prospěch Léčebného fondu jest i prospěchem pojištěnců. Zkušenosti v poslední době získané potvrzují i v tomto případě správnost zmíněného opatření Léčebného fondu. Rovněž placení cestovného lékařům má oporu v zákoně (§ 25, č. 9, zákona č. 221 z r. 1925), ale ústřední sbor Léčebného fondu se usnesl již ve schůzi, konané dne 19. března 1927, že Léčebný fond převezme sám úhradu cestovních nákladů i kilometrovného, spojených s návštěvou lékaře pojištěnci nejbližšího.

Pokud jde o srážení premií do Léčebného fondu v těch případech, kde již pojištěnec má pojištění jiného dluhu, ale stejného významu, činí se vždy po předběžném vyšetření věci opatření, aby pojistné nebylo sráženo, podléhá-li osoba pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. Případy takové se vyskytují zejména u pensistů státních nebo jiných veřejných úřadů, ústavů nebo podniků, kteří jsou zaměstnáni v soukromých službách. Předpokladem příslušného opatření ovšem jest, aby se postižená osoba sama domáhala zproštění dvojího pojištění, poněvadž úřadu, jenž odpočivné anebo zaopatřovací požitky poukazuje, není známo, zda tato osoba je v zaměstnání, zakládajícím povinné pojištění podle zákona č. 221 z r. 1924.

Usnesení ústředního sboru Léčebného fondu, že se hradí léčebné výlohy nebo léčebné taxy za ošetřování v nemocnicích a jiných léčebných ústavech jen za dobu dvou měsíců, má zákonný podklad v ustanovení § 10, zákona č. 221 z r. 1925, podle něhož může léčebný řád Léčebného fondu obsahovati ustanovení o ošetřování v nemocnicích a jiných léčebných ústavech. Uváží-li se, že náhradní povinnost Léčebného fondu přesahuje časově až o 100% obdobnou náhradní povinnost nemocenských pojišťoven podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., že se tato povinnost Léčebného fondu vztahuje i na rodinné příslušníky pojištěnců podle § 7., kdežto obdobná povinnost nemocenské pojišťovny se vztahuje pouze na pojištěnce samého, a že konečně i po oněch dvou měsících trvá dále povinnost Léčebného fondu poskytovati lékařské ošetření a léky, nelze tvrditi, že omezení náhradní povinnosti Léčebného fondu, pokud se týče ošetřování pojištěnců a jejich rodinných příslušníků v léčebných ústavech na dva měsíce, bylo by pro pojištěnce nepříznivé, a nelze Léčebnému fondu pro nynější dobu ukládati většího finančního zatížení.

V Praze dne 25. dubna 1929.

Ministerstva vnitra a zemědělství, jímž náleží správa nadačních statků Teraziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech, rozhodla se prodati dvůr Cerhenice (as 70 ha půdy zemědělské s ručním pivovarem) zemědělci Liskovi z Křečhoře, když již dříve a bezvýsledně vyjednávala o odprodej této půdy s jejími drobnými pachtýři a s obcí Cerhenicemi, tito odmítli koupiti a převzíti půdu zároveň s patronátními povinnostmi ke třem kostelům.

Ježto hospodářská správa dvora Cerhnice musela býti pro jeho naprostou passivitu zrušena, odevzdala súčastněná ministerstva prozatímně správu dvora Jaroslavu Lískovi, jako mandantu nadačního fondu. Nadačním dozorčím úřadům není známo, že by Jaroslav Líska překročoval meze oprávnění naň přenesených, zejména, že by jednal na úkor pachtu drobných zemědělců, k jehož dodržení byl zavázán.

Jelikož pak Státní pozemkový úřad, přihlížeje k té okolnosti, že dvůr Cerhenice je již po dlouhá léta v pachtu drobných pachtýřů a že tito pachtýři jako kvalifikovaní uchazeči žádají o příděl půdy, neprojevil úmyslu dáti ku prodeji dvora Cerhenice svolení ve smyslu §u 7 záborového zákona, rozhodla se ministerstva vnitra a zemědělství smlouvu uzavřenou s Jaroslavem Lískou Státnímu pozemkovému úřadu ke schválení nepředložiti a podal u Státního pozemkového úřadu žádost za propuštění dvora Cerhenic a pivovaru podle první věty §u 11 a § 3 a) záborového zákona, pokud se týče §u 20 přídělového zákona. Neodpovídá tudíž skutečnosti tvrzení interpelace, že žádost za propuštění dvora ze záboru nebyla podána.

Tuto žádost Státní pozemkový úřad dosud nevyřídil. Usiluje totiž o konečné vyřešení pozemkové reformy na celém majetkovém souboru Tereziánské nadace, k němuž mimo Cerhenice náleží velkostatek Ledeč-Vrbice a Karlštjn, a při tom snaží se docíliti vedle splnění jiných požadavků pozemkové reformy též ústupků ohledně dvora Cerhenic. Při posledním jednání konané ke konci února t. r. dosáhl již Státní pozemkový úřad toho, že správa nadačních statků je ochotna jednati s drobnými uchazeči o odprodeji zemědělské půdy dvora Cerhenic a pivovaru z volné ruky za ceny s těmito uchazeči vzájemně sjednané a schválené Státním pozemkovým úřadem při současném vyřešení otázky patronátních povinností ke třem kostelům s držbou a vlastnictvím pozemků dvora Cerhenic spojených.

Státnímu pozemkovému úřadu záleží na tom, aby pozemková reforma byla v nejbližší době skončena na celém majetku Tereziánské nadace a nebude proto případ dvora Cerhenic řešiti samostatné, nýbrž v rámci celého majetkového souboru.

Podle vylíčeného stavu věcí není důvodu k nějakému opatření.

Podle §u 1 plat. zákona je zásadní kriterie pro zařadění obcí do skupin míst počet obyvatelstva. Ustanovení odst. 7, tohoto paragrafu, který připouští zařadění jednotlivých obcí do vyšší skupiny míst, než do které patří podle počtu obyvatelstva, jest ustanovením výjimečným, jak vyplývá nejen z jeho textace i z příslušné zprávy sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny ale i z ustanovení odst. 5 o zařadění některých míst do skupiny míst B, z něhož se dá usuzovati, jaké mimořádné drahotní poměry měl zákonodárce na mysli jako předpoklad pro výjimečné zařadění obce do vyšší skupiny míst. Počet žádostí o přeřadění do vyšší skupiny míst jest však tak značný, že jejich kladným vyřízením byla by setřena výjimečná povaha opatření, které má zmíněné ustanovení na mysli.

vládní nařízení ze dne 14. září 1928, čís. 163 Sb. z. a n. musilo se proto omeziti na takové nejvýznačnější případy, kde jednotlivé obce tvoří s jinými takřka jeden hospodářský celek, takže nebyla výměra činovného podle počtu obyvatelstva v jednotlivých obcích s hlediska hospodářského odůvodněna.

U žádného z interpelovaných případů nejsou z hořejšího hlediska dány podmínky pro přeřadění a není proto možno požadavku o přeřadění uvedených obcí do vyšší skupiny míst činovného vyhověti.

Pokud se týče jednotlivých intrpelovaných případů uvádí se toto:

Obec Lužná, na jejímž katastru jest stanice i výtopna Lužná-Lišany, má podle posledního sčítání lidu toliko 1.801 obyvatel. Tvrzení, že má nyní přes 2.000 obyvatel nemůže býti vzato v úvahu vzhledem k ustanovení zákona, jež pro zařadění béře za základ výsledek posledního sčítání lidu (§ 12, odst. 6. plat. zák.) a dle něhož nelze obec Lužnou zařaditi do skupiny míst C činovného.

V obci Modřanech nejsou drahotní poměry takového druhu, aby jimi bylo odůvodněno přeřadění do vyšší skupiny míst činovného.

U obcí Neštěmic, Moldavy, Českých Velenic a Vítkova nejsou dány z hlediska odst. 2. této odpovědi podmínky pro přeřazení do vyšší skupiny míst činovného a není proto možno žádosti těchto míst o přeřadění vyhověti.

Pokud se týče Neštěmic upozorňuje se, že činovné vyměřuje se podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště úředníkovo (odst. 1., §u 12. plat. zák.) a nikoliv podle obce, ve které má úředník byt. Ježto v Neštěmicích není vůbec úřadu důchodkové kontroly, jsou v interpelaci uvedení úředníci finanční kontroly zřejmě zaměstnanci důchodkové kontroly v Ústí n. L., kterým ovšem náleží činovné podle skupiny míst B. Podobně tomu asi jest u zaměstnanců železničních v interpelaci zmíněných. Zaměstnancům, jejichž trvalé úřední působiště jest v Neštěmicích, náleží vzhledem k cit. odst. 1. činovné podle skupiny míst C i když mají naturální nebo jiný byt v Ústí nad Lab.

Úprava poměrů zemských peněžních ústavů a tedy i Slezského pozemkového a komunálního úvěrního ústavu v Opavě je podle ustanovení hlavy druhé zákona o organisaci politické správy vyhražena zákonu.

O přání zájmových kruhů, aby - zruší-li se řečený ústav - zřízena byla v Opavě pobočka Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, bude uvažováno, až se bude rozhodovati o osnově příslušného zákona , jenž se připravuje.

Státním orgánům je známo, že maďarských rozhlasových stanic se zneužívá k šíření propagandy, která míří proti nástupnickým státům bývalého Rakousko-Uherska, především proti Československé republice. Příslušné resorty sledují od počátku pozorně tuto činnost, která není neznáma ani maďarským státním orgánům. Jsou zjištěny případy, že k této propagandě rozhlasem bylo použito i projevu maďarských politiku. Rovněž byly vysílány rozhlasem kázání a kostelní písně iredentistického obsahu.

Na podkladě zjištěných případů upozornilo ministerstvo zahraničních věcí maďarského vyslance v Praze na nepřípustnost této činnosti s hlediska mezinárodního, ale toto upozornění nemělo žádoucího účinku.

O otázce nedovolené propagace rozhlasem bylo jednáno také v loňském podzimním zasedání Společnosti národů v Ženevě a to v komisi, která se zabývala činností ťKomise institutu duševní spolupráce.Ť Státy, které jsou členy Společností národů, byly upozorněny na nebezpečenství radiofonních vysílání, odporujících duchu Společnosti národů. Při tom nutno ovšem konstatovati, že rozhlasové styky Československa s ostatními sousedními státy jsou naprosto korektní a přátelské, což se jeví ve vzájemné dohodě o přenosu rozhlasových programů.

Proti škodlivým účinkům maďarské propagandy rozhlasem uvnitř hranic Československé republiky postupuje se tím způsobem, že se zrušují koncese na přijímací stanice radiofonní ve všech případech, kde je zjištěno rozšiřování iredentistických rozhlasových pořadů maďarských stanic, ať jejich veřejným reprodukováním, ať jinak. Do programu rozhlasových stanic na Slovensku jsou zařazovány věcné informační přednášky, které pravdivě referují o skutečném stavu věcí a jsou nejlepší odpovědí na tendenční a nepravdivou nepřátelskou propagandu rozhlasem.

Nejlepším a trvale účinným prostředkem proti nepřátelské propagandě na Slovensku bude dobře vyzbrojená rozhlasová služba, obstarávaná silnými stanicemi s velkým vysílacím okruhem. Tyto stanice budou nejlépe paralysovati činnost maďarských stanic, přinášejíce obyvatelstvu Slovenska dobrý program a zařazujíce do svého vysílání vhodné přednášky a projevy i v jazyce maďarském. Byly proto na Slovensku zřízeny dvě vysílací rozhlasové stanice, a to jedna v Košicích, která bude míti značný význam pro východní Slovensko Podkarpatskou Rus, jakmile bude umožněn vybudováním dalšího telefonního spojení s Bratislavou přenos rozhlasových programů československých rozhlasových stanic, a druhá nově vybudovaná stanice v Bratislavě, která bude míti veliký význam pro západní a střední Slovensko. Další stanice, která rovněž zasáhne Slovensko, zejména jeho severozápadní část, bude se v Moravské Ostravě.

Jak vidno, bylo za daných poměrů učiněno vše, aby nepřípustná propaganda maďarské rozhlasové stanice v Budapešti přestala, event. aby účinek této propagandy byl paralysován.