Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

 

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

2294.

Vládní návrh,

jímž předkládá se Národnímu shromáždění

Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání.

Návrh usnesení:

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s Mezinárodním Ujednáním o vývozu kostí, podepsaným v Ženevě dne 11. července 1928, jakož i s jeho Protokolem.

Důvodová zpráva.

Při mezinárodním jednání o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, které se konalo v Ženevě v říjnu a listopadu 1927, na podnět Mezinárodní hospodářské konference z května téhož roku, bylo patrno, že řada států byla by ochotna upustiti bez dalšího od vývozních omezení, týkajících se obchodu kostmi a klihovkou, stane-li se tak po vzájemné dohodě a ve spojitosti s úpravou vývozních cel, kterých některé státy používaly na místě povolovacího řízení v Československu platného. Proto generální sekretář Společnosti Národů, na pokyn Rady Společnosti Národů svolal do Ženevy v březnu 1928 konferenci zástupců na věci nejvíce interesovaných států, kteří se dohodli na určitých doporučeních, jež byla předložena jednotlivým vládám ku schválení. V jednání se pokračovalo koncem června 1928 a dne 11. července téhož roku podepsáno bylo Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí.

Stručný obsah tohoto Ujednání je tento:

Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí ustanovuje, že smluvní státy nepodrobí od 1. října 1929 vývoz kostí, jejich odpadků, rohů, paznehtů a kopyt a klihovky žádnému zákazu neb omezení.

Smluvní státy, v nichž při podpisu Ujednání není zavedeno vývozní clo na toto zboží, anebo jichž vývozní clo nepřesahuje sazbu 1.50 švýcarského franku za 100 kg, zavazují se, že nezavedou od 1. října 1929 clo, které by bylo vyšší než Fr. 1.50.

Státy, které mají clo vyšší než 3 franky, musí je snížiti na 3 franky.

Státy, které mají clo ve výši mezi 1.50 - 3 franky, nesmějí zvýšiti clo nyní platné. Nicméně třífrankové clo může se zavésti tenkráte, je-li stávající clo vyšší než 1.50 franku, a jsou-li v platnosti zákazy vývozu.

Kromě toho se ustanovuje, že Italie může podržeti vývozní zákaz, dokud bude celně vázána s jiným státem, že Rakousko, Maďarsko a Československo mohou míti v každém případě clo 3 franky, a že Polsko, S. H. S. a Rumunsko nemají zatím závazků celních.

Toto Ujednání bude ratifikováno. Ratifikační listiny budou složeny do 1. července 1929 u generálního tajemníka Společnosti Národů, který oznámí neprodleně jejich přijetí všem členům Společnosti Národů a. všem státům nečlenům, jichž jménem bylo podepsáno toto Ujednání i Mezinárodní Úmluva o zrušení dovozních a vývozních zákazů a omezení z 8. listopadu 1927, anebo které k ní přistoupily. Kdyby toto Ujednání nebylo ratifikováno do onoho dne některými členy Společnosti Národů anebo některými státy - nečleny, jichž jménem bylo podepsáno, vyzve generální tajemník Společnosti Národů Vysoké Smluvní Strany, aby se dohodly o možnosti jeho uvedení v platnost. Zavazují se, že se zúčastní této porady, která se musí konati do 1. září 1929.

Budou-li všichni členové Společnosti Národů a státy nečlenové, jichž jménem bylo toto Ujednání podepsáno, je ratifikovati do 1. září 1929 anebo usnesou-li se, na základě postupu stanoveného v předešlém odstavci ti, jichž jménem bylo ratifikováno, na jeho uvedení v platnost, vstoupí v platnost 1. října 1929, což bude oznámeno generálním tajemníkem Společnosti Národů všem smluvním stranám tohoto Ujednání a Úmluvy z 8. listopadu 1927.

Od 1. ledna 1929 může přistoupiti k tomuto Ujednání každý člen Společnosti Národů a každý stát - nečlen, na nějž se vztahuje článek 3. Toto přistoupení se stane oznámením učiněným generálnímu tajemníku Společnosti Národů, které bude pak uloženo v archivech sekretariátu. Čl. 6., 7., 8. jedná o výpovědi a o eventuelní revisi Ujednání.

Čl. B Dodatkové Dohody k Mezinárodní Úmluvě o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení obsahuje ustanovení pro případ, že by toto Ujednání nevešlo v platnost z nedostatku nutných ratifikací. Smluvní strany úmluvy pro odstranění zákazů a omezení v něm vyslovují souhlas, aby v případě shora uvedeném byla každá z nich oprávněna předložiti dodatečné žádosti o výhrady, jež podle ustanovení článků 6, úmluvy a jejího Protokolu měla právo předložiti a nepředložila vzhledem k tomuto Ujednání.

Ujednání podepsalo kromě Československa Německo, Rakousko, Belgie, Velká Britanie, Dánsko, Finsko,. Francie, Maďarsko, Italie, Lucembursko, Holandsko, Polsko, Rumunsko, S. H. S. a Švýcarsko.

Československo bylo na obou výše zmíněných konferencích zastoupeno svým zástupcem a bylo mezi oněmi státy, které první poukázaly na úzkou souvislost vývozních zákazů a vývozních cel. Současným upravením vývozních cel i zákazů ve všech pro Československo v úvahu přicházejících státech bylo učiněno plně zadost československým požadavkům; nemá tudíž Československo důvodů, aby odmítnutím ratifikace zmařilo vstoupení Ujednání v platnost; k tomu ještě přistupuje, že kdyby Ujednání v platnost nevešlo, přestala by tím jakákoliv vázanost ve výši cel, kterých Československo nemá, a zůstal by v platnosti závazek Československa (nebyla-li by mu přiznána zvláštní výhrada) k zrušení vývozních zákazů a omezení na základě Mezinárodní Úmluvy o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, jež byla podepsána dne 8. listopadu 1927 a nebyla posud ratifikována.

Toto Ujednaní a jeho Protokol potřebují souhlasu Národního shromáždění, ježto jde o druh obchodní smlouvy.

Po stránce formální, předkládajíc toto Ujednání, jeho Protokol a Závěrečný akt současně oběma sněmovnám Národního shromáždění, vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským a žádá, aby o ní podaly zprávu v době co nejkratší.

V Praze dne 1. června 1929.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

SPOLEČNOST NÁRODŮ.

MEZINÁRODNÍ UJEDNANÍ

O VÝVOZU KOSTÍ.

UJEDNÁNÍ,

PROTOKOL, ZÁVĚREČNÝ AKT.

(Překlad.)

Mezinárodní ujednání o vývozu kostí.

President Německé říše; Spolkový president republiky Rakouské; Jeho Veličenstvo král Belgů; Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských dominií zámořských, císař Indický; Jeho Veličenstvo král Bulharů; Jeho Veličenstvo král Dánský; president republiky Finské; president republiky Francouzské; Jeho Nejjasnější Výsost správce Maďarska; Jeho Veličenstvo král Italský; Její Královská Výsost velkovévodkyně Lucemburská; Jeho Veličenstvo král Norský; Její Veličenstvo královna Nizozemská; president republiky Polské; Jeho Veličenstvo král Rumunský; Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců; Jeho Veličenstvo král Švédský; Spolková rada švýcarská; president republiky Československé; president republiky Turecké:

Přejíce si odstraniti překážky, které nyní brání obchodu jistými surovinami, a vyhověti přání vyslovenému v Závěrečném aktu Úmluvy z 8. listopadu 1927 o zrušení dovozních a vývozních zákazů a omezení, způsobem co nejpříznivějším pro výrobu a mezinárodní obchod,

jmenovali svými plnomocníky:

President říše Německé:

P. Adolfa Reinshagena,

ministerského radu v ministerstvu národního hospodářství;

President Spolkové republiky Rakouské:

Dr. Richarda Schüllera,

odborového přednostu ve Spolkovém úřadě;

Jeho Veličenstvo král Belgů:

P. J. Bruneta,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

P. F. van Langenhove,

Šéfa kabinetu a generálního ředitele zahraničního obchodu v ministerstvu zahraničních věcí;

Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských dominií zámořských, císař indický:

Za Velkou Britanii a Severní Irsko, jakož i všechny části říše britské, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů:

Sira Sydney Chapmana, K. C. B., C. B. E.,

hospodářského poradce vlády Jeho Britského Veličenstva;

Jeho Veličenstvo král Bulharů:

P. D. Mikoffa,

chargé daffaires v Bernu;

Jeho Veličenstvo král Dánský:

P. J. Clana,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

předsedu dánské komise pro uzavírání obchodních smluv;

P. Williama Borberga,

stálého zástupce Dánska pověřeného u Společnosti Národů;

President republiky Finské:

P. Rudolfa Holsti-ho,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

stálého delegáta u Společnosti Národů;

President republiky Francouzské:

P. E. Lécuyera,

správce cel v ministerstvu financí;

Jeho Nejjasnější Výsost správce Maďarska:

P. Alfréda Nickla,

vyslaneckého radu;

Jeho Veličenstvo král Italský:

P. A. Di Nolu,

generálního ředitele obchodu a hospodářské politiky;

P. Pasquala Troise,

generálního ředitele cel;

Její Královská Výsost velkovévodkyně Lucemburská:

P. Alberta Calmese,

člena Nejvyšší rady hospodářské unie belgo-lucemburské;

Jeho Veličenstvo král Norský:

Dr. Frede Castberga,

profesora královské university v Oslo;

P. Gunnara Jahna,

ředitele norského ústředního úřadu statistického;

Její Veličenstvo královna Nizozemská:

Dr. F. E. Posthumu,

býv. ministra zemědělství, průmyslu a obchodu;

President republiky Polské:

P. Františka Dolezala,

státního podtajemníka v ministerstvu průmyslu a obchodu, člena hospodářského komitétu Společnosti Národů;

Jeho Veličenstva král Rumunský:

P. Konstantina Antoniade-a,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Společnosti Národů;

P. C. Popescu,

generálního ředitele průmyslu v ministerstvu průmyslu a obchodu;

P. J. G. Dumitresco,

generálního ředitele obchodu v ministerstvu průmyslu a obchodu;

Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců:

P. Konstantina Fotitche,

stálého delegáta u Společnosti Národů;

P. Jiřího Curcina,

generálního ředitele Sdružení průmyslových svazů srbo-chorvatsko-slovinských;

Jeho Veličenstvo král švédský:

P. K. I. Westmana,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské;

Spolková rada švýcarská:

P. Waltera Stucki-ho,

ředitele obchodního oddělení Spolkového úřadu pro veřejné hospodářství;

President republiky Československé:

Dr. F. Peroutku,

býv. ministra obchodu, odborového přednostu v ministerstvu obchodu;

President republiky Turecké:

P. Muchfika Selami,

generálního konsula tureckého v Ženevě;

kteří, předloživše si navzájem své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek první.

Vysoké Smluvní Strany se zavazují, že nepodrobí od 1. října 1929 vývoz surových neb odtučněných kostí, jakož i jejich odpadků, rohů, paznehtů a kopyt i jejich odpadků, a klihovky žádnému zákazu neb omezení v jakékoli formě či pod jakýmkoli názvem.

Článek 2.

Vysoké Smluvní Strany, které nemají toho času zavedeno žádné vývozní clo na výrobky uvedené ve článku 1. anebo jichž vývozní cla na toto zboží nepřesahují sazbu 1.50 švýcarského franku za 100 kilogramů, zavazují se, že nezavedou anebo neponechají v platnosti od 1. října 1929 žádného vývozního cla, které by přesahovalo tuto sazbu 1.50 švýcarského franku.

Článek 3.

Vysoké Smluvní Strany, které mají toho času zavedeno na zboží uvedené ve článku 1. vývozní clo nad 3 švýcarské franky, zavazují se, že je sníží od 1. října 1929 na sazbu nepřesahující 3 švýcarské franky.

Článek 4.

Vysoké Smluvní Strany, které nyní mají zavedeno na zboží uvedené ve článku 1. vývozní clo nad 1,50 franku, aniž by však tato přesahovalo 3 švýcarské franky a aniž by zavedly zákazy na tyto výrobky, zavazují se, že nezvýší sazbu nyní platnou.

Nicméně vývozní cla nepřesahující 3 švýcarské franky mohou býti zavedena těmi Vysokými Smluvními Stranami, které mají nyní clo vyšší než 1.50 franku, nepřesahující však 3 švýcarské franky, jestliže však cla jsou zavedena nyní zároveň se zákazy.

Článek 5.

Na zboží uvedené ve článku 1. nebude zaveden ani ponechán v platnosti žádný poplatek - kromě statistického, - který by podle příslušných zákonů Vysokých Smluvních Stran neplatil pro všechny obchodní směny, jejichž předmětem by bylo toto zboží.

Článek 6.

Toto Ujednání nevylučuje nikterak Vysokým Smluvním stranám možnost, aby některé jich skupiny neuzavřely mezi sebou zvláštní dohody, které by spočívaly bud na omezení vývozního cla na sazbu nižší než ta, která je stanovena tímto Ujednáním, anebo na zrušení celého vývozního cla.

Tyto dohody nebudou však na újmu právům, které pro třetí státy vyplývají z úmluv zakládajících se na zásadě nejvyšších výhod.

Článek 7.

Toto ujednání, jehož francouzský i anglický text budou stejně směrodatny, ponese datum dnešního dne.

Může býti dodatečně podepsáno, do 31. prosince 1928, jménem každého člena Společnosti Národů a každého státu nečlena, jemuž Rada Společnosti Národů vydá k tomu cíli exemplář tohoto ujednání.

Článek 8.

Toto ujednání bude ratifikováno.

Ratifikační listiny budou složeny do 1. července 1929 u generálního tajemníka Společnosti Národů, který oznámí neprodleně jejich přijetí všem členům Společnosti Národů a všem státům nečlenům, jichž jménem byla podepsáno toto Ujednání i úmluva z 8. listopadu 1927, anebo které k němu přistoupily.

Kdyby toto Ujednání nebylo ratifikováno do onoho dne některými členy Společnosti Národů anebo některými státy nečleny, jichž jménem bylo podepsáno, vyzve generální tajemník Společnosti Národů Vysoké Smluvní Strany, aby se dohodly o možnosti jeho uvedení v platnost. Zavazují se, že se zúčastní této porady, která se musí konati do 1. září 1929.

Budou-li všichni členové Společnosti Národů a státy nečlenové, jichž jménem bylo toto Ujednání podepsáno, je ratifikovati do 1. září 1929, anebo usnesou-li se, na základě postupu stanoveného v předešlém odstavci ti, jichž jménem bylo ratifikováno, na jeho uvedení v platnost, vstoupí v platnost 1. října 1929, a bude to oznámeno generálním tajemníkem Společnosti Národů všem Vysokým Smluvním Stranám tohoto Ujednání a úmluvy z 8. listopadu 1927.

Článek 9.

Od 1. ledna 1929 může přistoupiti k tomuto Ujednání člen Společnosti Národů a každý stát nečlen, na nějž se vztahuje článek 7.

Toto přistoupení se stane oznámením učiněným generálnímu tajemníku Společnosti Národů, které bude pak uloženo v archivech sekretariátu.

Generální tajemník vyrozumí neprodleně o tomto uložení všechny ty, kdo podepsali toto Ujednání anebo k němu přistoupili.

Článek 10.

Podá-li po uplynutí dvouletého období od uvedení v platnost tohoto Ujednání, alespoň třetina členů Společnosti Národů a států nečlenů, na něž se vztahuje toto Ujednání, generálnímu tajemníku Společnosti Národů žádost o revisi článků 2, 3 neb 4, zavazují se ostatní, že se zúčastní každé porady, která by se k vůli tomu konala.

Každý člen Společnosti Národů a každý stát nečlen; na nějž se vztahuje toto Ujednání, bude moci, v případě kdyby tato porada skončila zamítnutím revise jím žádané, anebo kdyby usoudil, že nemůže přijmouti revidovaných článků 2, 3 neb 4, nabýti znovu volnosti jednání, pokud jde o předmět těchto článků, za šest měsíců po zamítnutí revise anebo po uvedení v platnost revidovaných článků 2, 3 neb 4, s podmínkou, že o tom zpraví generálního tajemníka Společnosti Národů.

Kdyby následkem výpovědí učiněných podle předešlého odstavce žádala třetina členů Společnosti Národů a států nečlenů, na něž se toto Ujednání vztahuje a kteří je nevypověděli, o novou poradu, zavazují se všechny Vysoké Smluvní Strany, že se jí zúčastní.

Každá výpověď učiněná padle výše uvedených ustanovení bude neprodleně oznámena generálním tajemníkem Společnosti Národů všem ostatním Vysokým Smluvním Stranám.

Článek 11.

Aniž by bylo prejudikováno ustanovením předešlého článku, týkajícím se výpovědi, může býti toto Ujednání vypověděno jménem každého člena Společnosti Národů anebo každého státu nečlena, po uplynutí pátého roku ode dne, kdy byla uvedeno v platnost. Tato výpověď nabude účinnosti za dvanáct měsíců ode dne, kdy byla oznámena generálnímu tajemníku Společnosti Národů.

Tato výpověď bude účinnou jen pro člena Společnosti Národů anebo státu nečlena, jehož jménem byla učiněna.

Každá výpověď učiněná tímto postupem bude neprodleně oznámena generálním tajemníkem Společnosti Národů všem ostatním Vysokým Smluvním Stranám.

Usoudí-li některá z Vysokých Smluvních Stran, že výpověď takto učiněná vytvořila novou situaci a podá generálnímu tajemníku Společnosti Národů žádost za tím účelem, svolá tento konferenci, které se ostatní Vysoké Smluvní Strany zavazují zúčastniti. Tato Konference bude moci bud ukončiti závazky plynoucí z tohoto Ujednání ve lhůtě, již sama určí, anebo změniti jeho ustanovení. Kdyby některý ze členů Společnosti Národů anebo některý ze států nečlenů, který jest vázán tímto Ujednáním, usoudil, že nemůže přijmouti provedených změn, může býti zmíněné Ujednání vypověděno jeho jménem, a on pak bude zbaven svých závazků ode dne, kdy výpověď, jež vedla ku svolání Konference, nabude působnosti.

Článek 12.

Ustanovení článků 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12 a 13 Úmluvy z 8. listopadu a ustanovení Protokolu o těchto článcích, jakož i paragrafu b) Protokolu k článku 1., budou se vztahovati k tomuto Ujednání, pokud tomu dovolují závazky v něm obsažené a výrobky, o nichž pojednává. Co se týče provedení postupu stanoveného ve výše uvedeném článku 8, nebude činěn rozdíl mezi různými ustanoveními předešlých článků tohoto Ujednání.

Čemuž na svědomí podepsali výše jmenovaní plnomocníci toto ujednání.

Dáno v Ženevě, dne jedenáctého července roku tisícího devítistého dvacátého osmého, v jediném exempláři, který se uloží v archivech sekretariátu Společnosti národů; ověřený opis bude vydán všem členům Společnosti Národů.

NĚMECKO	ADOLF REINSHAGEN
RAKOUSKO	DR. RICHARD SCHÜLLER
BELGIE	J. BRUNET
	F. VAN LANGENHOVE
VELKÁ BRITANIE A SEVERNÍ IRSKO jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů.	Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na žádnou z Kolonií Jeho Britského Veličenstva ani na Protektoráty a území postavené pod jeho svrchovanost či mandát
	S. J. CHAPMAN
BULHARSKO	Při podpisu tohoto Ujednání prohlašuje bulharská vláda, že bude ratifikovati a uvede v platnost toto Ujednání ihned, jakmile národní měna obdrží zlatý základ.
	D. MIKOFF
Dánsko	J. CLAN
	WILLIAM BORBERG
Finsko	RUDOLF HOLSTI
FRANCIE	Při podpisu tohoto Ujednání prohlašuje Francie, že svým přijetím nemíní převzíti žádného závazku, pokud jde o celek jejích Kolonií, Protektorátů a území postavených pod její svrchovanost či mandát.
	E. LÉCUYER
MAĎARSKO	NICKL
ITALIE	A. DI NOLA
	P. TROISE
LUCEMBURSKO	ALBERT CALMES
NORSKO	GUNNAR JAHN
NIZOZEMSKO	POSTHUMA
POLSKO	FRANÇOIS DOLEZAL
RUMUNSKO	ANTONIADE
	CESAR POPESCO
	J. G. DUMITRESCO
KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ	CONST. FOTITCH
	GEORGES CURCIN
ŠVÉDSKO	K. I. WESTMAN
	S výhradou ratifikace se souhlasem Riksdag-u.
ŠVÝCARSKO	D. STUCKI
ČESKOSLOVENSKO	DR. F. PEROUTKA
TURECKO	Turecko si vyhrazuje právo podržeti dva a půl procentní ad valorem "muamele vergisi" (obecnou dávku z vývozních formalit), jakož i minimální dávku z veterinářské prohlídky
	MUCHFIK SELAMI.