Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Tresty disciplinární jsou:

a) výstraha,

b) důtka,

c) pokuta od 200 - 10.000 Kč,

d) odnětí volitelnosti nebo též práva voliti na určitou dobu, nepřevyšující 6 let,

e) odnětí práva k výkonu lékařské prakse na určitou dobu nepřevyšující jeden rok.

(2) Tresty uvedené v odst. 1. pod písm. c) a d) mohou býti uloženy také současně.

(3) Trest uvedený v odst. 1. pod písm. e) může se uložiti jen výjimečně při zvláštním těžkém provinění.

(4) Tresty uvedené v odst. 1. pod písm. b) a c) mohou, tresty uvedené pod písm. d) a e) mají býti zostřeny uveřejněním nálezu v periodických zprávách lékařské komory [§ 15, odst. 1., písm. e)].

Komorní rada je povinna, jakmile se doví jakýmkoliv způsobem o přestupku disciplinárním (§ 7, odst. 2.), ihned o tom písemně vyrozuměti předsedu čestné rady.

(1) Předseda komory lékařské pověří některého člena komory úkolem komorního zástupce. Zakročuje-li čestná rada z vlastní iniciativy (§ 27, odst. 2. a 3., a § 39, odst. 2.), určí komorního zástupce předseda komory k žádosti čestné rady.

(2) Komorní zástupce má právo podávati návrhy, podávati a zastupovati žalobu a konati vůbec vše potřebné podle předpisů tohoto zákona, může kdykoliv nahlížeti do spisů nebo žádati sdělení obsahu spisu; disciplinární řízení nesmí tím však býti zdržováno.

(1) Předseda čestné rady, jakmile obdržel vyrozumění (§ 30) resp. zakročuje-li čestná rada z vlastní iniciativy (§ 31, odst. 1., 2. věta), ihned ustanoví zpravodaje a potom po informativním předchozím šetření svolá schůzi čestné rady, která vyslechnouc komorního zástupce (§ 31) a zpravodaje, rozhodne, zda je dán podklad pro disciplinární vyšetřování obviněného, čili nic.

(2) Písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí jest doručiti předsedovi komory lékařské, komornímu zástupci, dozorčímu úřadu, obviněnému, a je-li soukromý účastník, také jemu.

(3) Proti rozhodnutí o zahájení disciplinárního vyšetřovaní není opravného prostředku. Proti rozhodnutí, jímž se odmítá zahájiti vyšetřování, může podati komorní zástupce stížnost k úřadu dozorčímu (§ 58), který rozhodne s konečnou platností. Stížnost je podati do 15 dnů u čestné rady, která ji předloží se všemi spisy do 4 neděl dozorčímu úřadu.

(4) Rozhodne-li úřad dozorčí, že je dán podklad pro zahájení disciplinárního vyšetřování, musí čestná rada řízení provésti.

(5) Je-li obviněný členem Národního shromáždění, vyžádá si čestná rada, dříve než rozhodne ve smyslu 1. odstavce, souhlas příslušné sněmovny k disciplinárnímu stíhání. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání na vždy vyloučeno.

(6) Je-li obviněný ustanoven ve stavu zdravotních úředníků státních úřadů, jakož i ústavů, fondů a podniků státních nebo státem spravovaných - s výjimkou státních obecních (městských) a obvodních lékařů - nebo učitelem vysokých škol, je stíhání podle tohoto oddílu vyloučeno a čestná rada, aniž rozhodne ve smyslu odstavce 1., oznámí přestupek příslušnému představenému obviněného, nebo jde-li o vysokoškolského učitele, příslušnému disciplinárnímu úřadu. Tento představený (disciplinární úřad) učiní, nepřísluší-li stíhati přestupek soudům, další opatření podle příslušných předpisů, jimž obviněný je podroben jako zdravotní úředník nebo učitel vysokoškolský.

(7) Je-li obviněný vojenským lékařem v činné službě, jest stíhání podle tohoto oddílu vyloučeno a čestná rada, aniž rozhodne ve smyslu odst. 1., oznámí přestupek příslušnému představenému obviněného, jenž učiní, nepřísluší-li stíhati přestupek soudům, další opatření podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.

(8) Představený (disciplinární řad), jemuž bylo oznámení učiněno podle odst. 6. a 7., oznámí čestné radě, co bylo ve věci zařízeno.

(1) Vzejdou-li pochybnosti o tom, zda byl obviněný v době, kdy se dopustil disciplinárního přestupku, při zdravém rozumu, vyšetří se jeho duševní stav. Za tím účelem vyslechnou se (§ 35, odst. 1.) osoby, které mohou podati vysvětlení, po případě vyžádají se potřebné úřední a služební zprávy a duševní stav se prozkoumá dvěma lékaři - soudními znalci. Není-li možno důkaz o duševním stavu obviněného podati bez pozorovaní, má čestná rada požádati příslušný trestní soud, aby tento důkaz provedl.

(2) Stejně jest postupovati tam, kde sice není pochybnosti o příčetnosti obviněného v době spáchaného disciplinárního přestupku, avšak jest pochybno, zda jest obviněný při zdravém rozumu v době, v níž se koná řízení před čestnou radou.

(3) Zjistí-li se, že obviněný vskutku trpí duševní chorobou, zajistí čestná rada, je-li toho třeba, průvodní prostředky a usnese se, aby řízení bylo přerušeno, dokud se obviněný neuzdraví. Zjistí-li se, že v době, v níž disciplinární přestupek byl spáchán, byl obviněný nemocen duševní chorobou, pro kterou nelze přestupek přičítati, usnese se čestná rada, aby řízení bylo zastaveno. Tato usnesení potvrdí úřad dozorčí.

(1) Ústní jednání před čestnou radou koná se po předchozím vyšetřování, jež provádí vyšetřující komisař ustanovený předsedou čestné rady ze členů komory. Vyšetřující komisař nesmí býti členem čestné rady.

(2) Vyšetřující komisař může nepřísežně vyslýchati svědky a znalce a má obviněnému dáti příležitost, aby se o činech (opomenutích) za vinu mu kladených vyjádřil. Řízení se nezdržuje, odepřeli obviněný spolupůsobiti.

(3) Skonče vyšetřování zašle vyšetřující komisař spisy komornímu zástupci, aby po případném doplnění vyšetřování podal u předsedy čestné rady obžalobu nebo mu navrhl zastavení disciplinárního řízení.

(1) Členové lékařské komory jsou povinni vypovídati jako svědkové a podávati posudky jako znalci před vyšetřujícím komisařem a čestnou radou. O výslech jiných osob, jakož i o přísežné výslechy lze požádati příslušný okresní soud s trestní pravomocí (brigádní soud), který je povinen žádosti vyhověti.

(2) Vědomá nesprávná výpověď nebo vědomý nesprávný znalecký posudek před vyšetřujícím komisařem neb čestnou radou má v zápětí disciplinární řízení proti svědku či znalci, je-li členem komory.

(3) Čestná rada jest oprávněna uložiti i opětovně pořádkové pokuty od 20 - 200 Kč členům, kteří nedbají bez dostatečného důvodu došlých předvolání a odpírají splniti povinnost ve smyslu 1. věty prvního odstavce.

(4) Do uložení pořádkové pokuty lze si stěžovati u čestné rady k dozorčímu úřadu (§ 58), který rozhodne konečně. O podání stížnosti platí jinak předpis § 15, odst. 6.

(5) Jinak budiž pro výslech svědků a znalců a pro výši jejich odměny užito zásad platného trestního řádu.

(1) Po ustanovení termínu ústního jednání před čestnou radou (§ 40) má obviněný a jeho obhájce práva nahlédnouti do spisů jednacích a z nich opisy si pořizovati s výjimkou protokolů o poradách čestné rady.

(2) Sdělovati veřejnosti obsah spisů jednacích a obsah ústního jednaní čestné rady jest zakázána (§ 57).

Obviněný má právo zvoliti si pro disciplinární řízení obhájce z členů lékařské komory, jimž volební právo do komory nebyla odňato.

(1) Vznikne-li průběhem disciplinárního řízení podezření, že jde o čin trestný soudem, učiní čestná rada oznámení státnímu zastupitelství. Až do ukončení trestního řízení zůstane jednání čestné rady v klidu.

(2) Rozsudek soudní osvobozující nebo odsuzující nevylučuje disciplinárního trestu podle tohoto zákona.

(1) Trestní soudy (civilní i vojenské) jsou povinny oznámiti komorní radě příslušné komory lékařské (§ 30), že podána byla žaloba proti jejímu členu.

(2) Po pravoplatném ukončení trestního řízení jsou trestní soudy (odst. 1.) též povinny k žádosti čestné rady spisy jí zaslati k nahlédnutí.

(1) Den ústního jednaní určí předseda čestné rady. K němu je pozvati písemně aspoň 20 dní předem (§ 5) obviněného (§ 32), jemuž současně jest doručiti žalobu a oznámiti jména členů a náhradníků čestné rady, dále jest pozvati jeho obhájce a komorního zástupce.

(2) Čestná rada může naříditi, aby se obviněný dostavil k ústnímu jednání osobně.

(3) Neuposlechne-li obviněný tohoto rozkazu bez dostatečného důvodu omluvného, uloží mu čestná rada pořádkovou pokutu od 100 - 500 Kč a mimo to jest obviněný povinen, zmařil-li tím, že se nedostavil, ústní jednání před čestnou radou, uhraditi náklady s tímto ústním jednáním spojené.

(4) O stížnostech do opatření podle odstavce předchozího platí ustanovení § 35, odst. 4.

(5) Pro ústní jednání určí předseda čestné rady zapisovatele ze členů čestné rady.

(1) O vyloučení členů čestné rady platí obdobně předpisy platného trestního řádu. Obviněný i komorní zástupce mají kromě toho právo nejpozději do 10 dnů před ústním jednáním odmítnouti po jednom členu čestné rady neudávajíce důvodů.

(2) Jestliže by po vyloučení a odmítnutí členů nebyla čestná rada způsobilou k projednávání věci (§ 28), pověří ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy čestnou radu jiné komory lékařské provedením řízení.

(1) Ústní jednání čestné rady i prohlášení nálezu je neveřejné; obviněný i komorní zástupce mají však právo každý přibrati tři členy komory jakožto důvěrníky.

(2) Předseda (náměstek) komory lékařské může býti přítomen ústnímu jednání.

(3) Konečné poradě a hlasování smějí býti přítomni toliko členové nebo povolaní náhradníci čestné rady.

(1) Ústní jednání řídí předseda (náměstek předsedy) čestné rady.

(2) Ústní jednání počíná čtením usnesení o tom, že dán jest podklad pro disciplinární vyšetřování (§ 32, odst. 1, a 4.) a čtením žaloby.

(3) Na to vyslechnou se obviněný, povolaní svědkové a znalci a přečtou se, pokud vidí se toho potřeba, protokoly sepsané v předběžném vyšetřování a jiné důležité listiny.

(4) Obviněný, jeho obhájce a komorní zástupce mají právo k jednotlivým předneseným průkazům se vyjádřiti a svědkům i znalcům dávati otázky.

(5) Předseda i členové čestné rady mají právo dávati otázky obviněnému, svědkům i znalcům.

(6) Po ukončeném řízení průkazním následují vývody a návrhy komorního zástupce a obhajoba obviněného nebo jeho obhájce. Obviněnému a jeho obhájci přísluší poslední slovo.

(1) Čestná rada rozhoduje podle svého přesvědčení, k němuž dospěla svědomitým zkoumáním všech důkazů a protidůkazů; nejsouc vázána osvobozujícím rozsudkem trestního soudu.

(2) Nález její budiž ihned ústně prohlášen a kromě toho do 8 dnů písemně doručen i s důvody a poučením o prostředcích opravných obviněnému a komornímu zástupci. Písemný nález podpisují předseda a zapisovatel.

(3) Opis nálezu budiž zaslán předsedovi komory lékařské i úřadu dozorčímu, a jde-li o státního obecního (městského) nebo obvodního lékaře, též přednostovi politického úřadu I. stolice, v jehož obvodu má lékař služební sídlo.

(4) V nálezu buďtež uvedeny útraty disciplinárního řízení, jakož i rozhodnutí o tom, kdo je hradí.

(5) Útraty disciplinárního řízení hradí odsouzený, pokud nejde o útraty z průtahů řízení jím nezaviněných. Takovéto útraty, jakož i útraty při osvobození nebo při nedobytnosti anebo při zastavení řízení, hradí lékařská komora ze svých řádných příjmů.

(6) Útraty vzniklé přibráním obhájce hradí však v každém případě obviněný. Útraty zmařeného jednání (§ 40, odst. 3.) hradí obviněný, při nedobytnosti lékařská komora ze svých řádných příjmů.

(1) O jednaní před čestnou radou sepíše se protokol, který obsahujž jména přítomných a vylíčení postupu jednání ve všech podstatných bodech.

(2) O poradě a hlasování sepíše se zvláštní protokol.

(3) Oba protokoly podpíší předseda čestné rady a zapisovatel.

(1) Umře-li lékař před pravoplatností nálezu, budiž řízení disciplinární zastaveno.

(2) Oznámí-li lékař, že se vzdal výkonu lékařské prakse (§ 20, odst. 4.), zůstane řízení disciplinární v klidu na tak dlouho, dokud lékař opětně prakse nezahájí.

(1) Do nálezu čestné rady může obviněný i komorní zástupce stěžovati si pro výrok o vině a trestu, jakož i do výše útrat k dozorčímu úřadu.

(2) Stížnost jest podati do 15 dnů u čestné rady.

(3) O stížnosti rozhoduje úřad dozorčí s konečnou platností.

(4) Stížnosti mají účinek odkladný.

(5) Rozhodování o stížnostech řídí se jinak obdobně zásadami trestního řízení před politickými úřady.

Bylo-li zahájení disciplinárního vyšetřování odmítnuto, bylo-li řízení zastaveno z jiného důvodu nežli z důvodů uvedených v § 32, odst. 5., a v § 46, odst. 1., anebo byl-li obviněný osvobozen, může ke škodě obviněného k návrhu komorního zástupce býti řízení obnoveno jen, vyskytnou-li se nové skutečnosti nebo průkazné prostředky, které samy o sobě anebo ve spojení s důkazy dříve uplatňovanými mohou odůvodniti usvědčení lékaře a uložení disciplinárního trestu.

Lékař pravoplatně odsouzený k trestu disciplinárnímu nebo jeho zákonní dědicové mohou žádati i po provedeném trestu obnovu řízení, přednesou-li nové skutečnosti nebo prostředky průkazní, které samy o sobě anebo ve spojení s důkazy dříve uplatňovanými mohou odůvodniti osvobození nebo uložení mírnějšího trestu disciplinárního.

(1) O obnově řízení, jakož i o tom, zda pro podání návrhu na obnovu řízení má sečkáno býti s provedením trestu, rozhoduje čestná rada bez ústního jednání.

(2) Do rozhodnutí čestné rady možno si stěžovati do 15 dní stížností podanou u čestné rady k úřadu dozorčímu, který rozhodne konečně.

(1) Povolením obnovy řízení zrušuje se nález potud, pokud se týká jednání, ohledně něhož obnova řízení byla povolena.

(2) Obnovou vstupuje řízení do stadia vyšetřování mimo případ uvedený v § 52, odst. 2.

(3) S provedením trestu disciplinárního jest sečkati.

(1) Byl-li uznán lékař, v jehož prospěch byla obnova řízení povolena, znovu vinným, nemůže se uložiti trest přísnější, nežli trest uložený nálezem dřívějším. Při výměře trestu budiž vzat zřetel k trestu již odpykanému.

(2) Čestná rada, která prohlásila obnovu řízení ve prospěch obviněného lékaře za přípustnou, může v dohodě s komorním zástupcem ihned uznati na nevinu nebo uložiti mírnější trest.

(3) O stížnosti do nálezů vydaných podle odstavců předchozích platí ustanovení § 47.

(1) Jestliže na základě obnovy zastaví se řízení disciplinární anebo lékař k disciplinárnímu trestu odsouzený je dodatečně osvobozen, je komora lékařská povinna ze svých řádných příjmů nahraditi mu peněžitou částku, již lékař neodůvodněně odsouzený jako trest disciplinární zapravil.

(2) Po smrti lékařově přísluší nárok na tuto náhradu též jeho dědicům.

(1) Obviněný lékař, který zameškal lhůtu k podání opravného prostředku pro nepřekonatelnou překážku, může žádati o navrácení v předešlý stav.

(2) Žádost je podati do 15 dní po uplynutí lhůty odvolací ústně či písemně u čestné rady.

(3) O žádosti rozhoduje čestná rada, při čemž platí ustanovení § 28, odst. 1. a 2., a vydá rozhodnutí písemně.

(4) Do rozhodnutí čestné rady, kterým se žádosti nevyhovuje, možno si u ní stěžovati do 15 dnů k dozorčímu úřadu, který rozhodne s konečnou platností.

(5) Vyhoví-li čestná rada žádosti, vysloví, že nová lhůta 15denní k podání opravného prostředku počíná běžeti dnem následujícím po doručení.

(6) Před pravoplatným rozhodnutím o včasně podané žádosti za navrácení v předešlý stav nelze naříditi provedení rozhodnutí ani provedení již nařízené vykonati, s výjimkou případů, kdy třeba ihned provésti rozhodnutí z důležitého zájmu veřejného nebo proto, aby nevznikla nenahraditelná škoda.

Všechna doručení podle předpisů tohoto oddílu jsou platná a způsobují, že lhůty počínají běžeti, stala-li se k rukám účastníků nebo jejich zmocněnců, anebo není-li znám jejich pobyt, uloží-li se ta která písemnost u starosty obce posledního známého bydliště, což se vyhlásí v periodických zprávách [§ 15, písm. e)].

Stížnosti podané podle ustanovení tohoto oddílu buďtež úřadem příslušným k rozhodnutí o stížnostech odmítnuty, jsou-li opožděné nebo nepřípustné, zejména, podává-li je osoba, jíž právo stížnosti nepřísluší. Rozhodnutí příslušného úřadu jest konečné.

(1) Kdo jedná proti předpisům § 36, odst. 2., bude potrestán soudem pro přestupek vězením (uzamčením) od jednoho týdne do tří měsíců.

(2) Je-li osoba, která se dopustí trestného činu, označeného v odstavci předchozím, podrobena vojenské trestní soudní pravomoci, bude potrestána pro přečin vojenským soudem vězením od jednoho týdne do tří měsíců.

(3) Je-li osoba, která se dopustí trestného činu, označeného v odstavci předchozím, podobena vojenské trestní soudní pravomoci, bude potrestána pro přečin vojenským soudem vězením od jednoho týdne do tří měsíců.

(1) Vrchní dozor nad lékařskou komorou a její činností vykonává politický úřad II. stolice, v jehož obvodu je sídlo komory (úřad dozorčí).

(2) Dozorčí úřad zakáže provedení protizákonného usnesení nebo opatření přesahujícího meze působnosti lékařské komory.

(3) Proti zákazu provésti takové usnesení nebo opatření může lékařská komora ve lhůtě 15denní ode dne po doručení bez odkladného účinku podati stížnost u dozorčího úřadu k ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(4) Dozorčí úřad může rozpustiti zastupitelstvo lékařské komory:

a) překročilo-li opětovně meze své působnosti nebo jednalo-li opětovně protizákonně;

b) nemůže-li se zastupitelstva ustaviti anebo je-li trvale neschopno usnášeti se.

(1) Rozpuštěním zastupitelstva lékařské komory zanikají funkce všech zvolených činovníků komory. Dozorčí úřad rozpouštěje zastupitelstvo, učiní opatření, aby obstarávány byly záležitosti komory až do ustavení zastupitelstva nově zvoleného. Dozorčí úřad je povinen v tom případě do 3 měsíců učiniti opatření potřebná k zahájení voleb.

(2) K úhradě výloh za dočasnou správu komory může dozorčí úřad dáti vybírati komorní příspěvky ve výši naposledy platně určené.

(1) Lhůty pro podání opravných prostředků podle tohoto zákona jsou neprodlužitelné. Lhůty počínají dnem, který následuje po dni doručení. Počátek anebo běh lhůt není zdržován nedělemi a dny pro počítání lhůt jim na roveň postavenými. Připadne-li konec lhůty na neděli nebo den pro počítání lhůt jí na roveň postavený, končí lhůta nejbližším následujícím dnem všedním. Dni poštovní dopravy se do lhůty nevčítají.

(2) Opravné prostředky možno podávati též telegraficky.

Komorní příspěvky, výlohy disciplinárního řízení a pokuty uložené podle tohoto zákona mohou býti vymáhány podle výkazu nedoplatků nebo nálezů potvrzených co do vykonatelnosti týmiž orgány a týmž způsobem jako přímé daně.

Pokuty všeho druhu uložené podle tohoto zákona připadnou příslušné komoře lékařské, která jich použije ve prospěch blahodárných institucí zřízených pro lékaře a jejich rodin [§ 11, písm. e)].

Všechny zákony a předpisy o věcech tímto zákonem upravených pozbývají platnosti, pokud tomuto zákonu odporují. Zejména pozbývá platnosti zákon ze dne 22. prosince 1891, č. 6 ř. z. z r. 1892, o zřízení lékařských komor.

(1) Tento zákon nabude účinnosti 6 měsíců po vyhlášení.

(2) Již přede dnem účinnosti zákona lze provésti opatření potřebná k tomu, aby lékařské komory podle tohoto zákona mohly včas zahájiti činnost. Pokud tyto lékařské komory nebudou ustaveny, opatří výkony dosavadních komor lékařských zatímně tříčlenné správní komise jmenované příslušnými politickými úřady II. instance.

(3) Provedením zákona pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Výbor sociálně-politický zabýval se vládní osnovou o lékařských komorách a zkoumal tuto, jakož i příslušná usnesení výboru pro veřejné zdravotnictví k této osnově učiněná, v prvé řadě se zřetelem na zájmy, které má sociální péče vůči této osnově. S tohoto hlediska výbor sociálně-politický byl si vědom významu spořádaných poměrů ve stavu lékařském pro zajištění zdraví lidu a povznesení zdravotnictví a musil schvalovati účel zákona, vybudovati a zmodernisovati instituci lékařských komor, která v zemích historických již se vžila a osvědčila a vybudovati také komory na Slovensku a postupně, až budou dány pro to podmínky, i na Podkarpatské Rusi.

Sociálně-politický výbor spatřuje v komorách lékařských instituci, která pečujíc o pořádek ve stavu lékařském a dbajíc o to, aby bráněno bylo všemu, co jest s tím v rozporu, jest s to přispěti tím také k spořádaným poměrům v léčbě samé. Dlužno uznati, že ruku v ruce s pokroky vědy také lékařská praxe se zdokonalila a stojí na výši, která zasluhuje uznání a ocenění. Přesto dlužno učiniti opatření proti všem pokusům třeba ojedinělým rušiti tento řád a tomu sloužiti mají lékařské komory svou autonomní disciplinární mocí, kteráž tím koná nejen služby svému stavu, nýbrž i veřejnosti.

S hlediska sociálně-politického dlužno schvalovati, jestliže stavovský řád (§ 24), jehož vydání jest právem a úkolem komor, podroben jest schválení ministerstva zdravotnictví, jehož úkolem bude pečovati o to, aby řád tento byl také v souhlasu se zájmy veřejnými, a to zejména i se zájmy sociální péče, která tak značně jest odkázána na spolupůsobení lékařstva (pojišťování nemocenské i jiné sociální pojišťování). Jest si přáti, aby řád stavovský touto cestou vydaný měl na zřeteli také tuto spolupráci lékařstva na poli sociální péče a zajištění oboustranného dobrého poměru mezi lékařstvem a sociálními institucemi, kteréž lékařstvu otevřely veliké pole působnosti.

Při § 21 konstatovati dlužno, že uvažováno bylo o otázce, zdali inserty jako doporučující prostředek mají býti lékařům vůbec zakázány (jako jest tomu na př. u advokátů). Výbor soudil, že insert sám o sobě není věcí závadnou s hlediska důstojnosti stavu a že jest zakázati pouze nedůstojné inseráty. Oproti tomu ze znění §u 21 plyne, že používání letáků vůbec, bez zřetele na důstojnost obsahu, jest zakázáno. Při §u 25, jednajícím o sazbách lékařských, bylo konstatováno, že řešení této otázky, jak v paragrafu tomto bylo upraveno, stalo se po dohodě s představiteli sociálního pojišťování. Výbor zejména pokládá za důležité a vhodné, že sazby lékařské nestanoví se autonomně lékařskými komorami, nýbrž vládním nařízením. Dále bylo konstatováno, že "právo stran smluviti se o výši odměny" dotýká se pochopitelně i představitelů sociálního (nemocenského) pojišťování jakožto kolektivního zástupce léčených. Nedojde-li k dohodě, platí sazby normální i pro toto pojištění a proto musí sazba míti na zájmy pojišťování nemocenského zřetel.

V příčině řízení disciplinárního a úhrady jeho nákladů bylo ve výboru při projednávání §u 44 zdůrazněno; že za část útrat řízení pokládati jest také vlastní výlohy obviněného, zejména výlohy spojené s osobní účastí při řízení.

Sociálně-politický výbor projednav osnovu navrhuje, aby osnova v připojeném znění v souhlase s usnesením výboru pro veřejné zdravotnictví byla poslaneckou sněmovnou schválena.