Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby mohly býti státem provedeny neb podporovány vodohospodářské meliorace, jichž účelem jest ochrana nemovitostí před škodami vodními, zvýšení výnosu půdy, hospodářské využití vodstva, zásobení venkovských obcí vodou (§ 3, odst. 1, bod 6), a jichž provedení jest v prospěchu veřejném, zřizuje se při ministerstvu zemědělství státní fond pro vodohospodářské meliorace.

(1) Státní fond pro vodohospodářské meliorace, zvaný nadále "fond", jest osobou právnickou a může samostatně nabývati práv a zavazovati se.

(2) Fond přejímá veškeré pohledávky a závazky státního fondu melioračního, zřízeného zákonem ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž se mění ustanovení zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními. Rovněž přecházejí na fond veškeré závazky, vzniklé z podpor, povolených ministerstvem zemědělství z úvěrních položek "meliorace pozemků a zásobování venkova vodou" a "úprava vodních toků".

(1) Z prostředků fondu mohou býti prováděny neb podporovány tyto podniky:

1. úprava řek a vodních toků, vyjímajíc úpravy:

a) Labe od místa 400 m nad mostem u Hořenického mlýna v Jaroměři po státní hranici;

b) Vltavy od jezu v Rožnově u Čes. Budějovic až po ústí do Labe s vyústními tratěmi: Malše v obvodu Čes. Budějovic, Otavy od dolní hranice města Písku po ústí, Sázavy od železničního mostu v Čerčanech po ústí a Berounky od ústí do Vltavy až do Plzně včetně jejích přítoků v obvodu města Plzně;

c) Odry od státní hranice po soutok s Opavicí s vyústními tratěmi: Ostravice od ústí po jez Vratimovský a Lučiny od ústí po most u Hranečníka;

d) Dunaje;

e) Moravy od ústí po soutok s Dyjí;

f) Váhu od ústí po železniční most vedoucí ze Žiliny do zastávky Teplička n. Váhem;

g) Tisy v trati mezinárodní.

2. Neškodné svádění horských vod, zajištění svážných území a strží, dále hrazení bystřin, vyjímajíc úpravy místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe neb Vltavy a jichž úprava a udržování souvisí těsně s udržováním splavnosti vodních cest a příslušných zařízení.

3. Výstavba ochranných hrází v údolí všech vodních toků, pokud tyto hráze netvoří bezprostřední součást břehové úpravy.

4. Zřízení vodních nádrží, které mají za účel ochranu před vodními škodami, získání vody pro závlahu, zásobení venkovských obcí vodou (bod 6) neb pro jiné zemědělské potřeby.

5. Provedení plošných meliorací půdy všeho druhu.

6. Zásobení venkovských obcí vodou, počítajíc v to i skupinové vodovody, a odvodnění těchto obcí. Za venkovské obce podle tohoto zákona jest pokládati nejen venkovské obce s převahou zemědělských hospodářství, nýbrž i venkovské obce s převahou maloprůmyslové a živnostenské výroby a práce domácké. Vládním nařízením bude vydán seznam obcí, které nelze podle tohoto zákona pokládati za obce venkovské.

(2) Z prostředků fandu mohou býti poskytovány podpory na znovuzřízení neb opravy jezů (zdýmacích zařízení) ležících na tocích, jichž úprava může býti prováděna neb podporována z fondu, pokud tyto práce byly vyvolány živelní pohromou vodní a mají buď podstatný význam pro ustálení spádových poměrů toku a zajištění jeho koryta, neb přispívají k zlepšení odtoku velkých vod.

(1) Fond skládá se ze dvou odděleně spravovaných a účtovaných částí, a to:

A. z části určené pro provádění a podporování podniků, uvedených v § 3, odst. 1, bod 1, 2 a 3, vodních nádrží (bod 4), které mají za účel převážně ochranu před škodami vodními, a pro poskytování podpor na znovuzřízení neb opravy jezů (§ 3, odst. 2);

B. z části určené na podporu podniků, uvedených v § 3, odst. 1, bod 5 a. 6; dále vodních nádrží (bod 4), které mají za účel převážně získání vody pro závlahu, zásobení venkovských obcí vodou (bod 6) neb pro jiné zemědělské potřeby.

(2) Roční závěrka účtů fondu jest jednotná.

(1) Fond opatřuje si potřebné peněžní prostředky:

1. z běžných příjmů (§ 6);

2. výpůjčkami (§ 7).

(2) Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž uložen na úrok, který plyne do fondu. Jmění fondu lze ukládati u poštovního úřadu šekového, v československých státních papírech neb v jiných veřejných dluhopisech, které požívají sirotčí jistoty.

(3) Z volných prostředků fondu nelze poskytovati zápůjček.

Jako běžné příjmy přikazují se fondu:

A. části vyznačené v § 4, odst. 1, A.:

1. Polovice výtěžku daně z vodní síly ze všech vodních děl kromě oněch, která jsou nebo budou vybudována státem aneb za jeho finanční účasti z jiných prostředků než z prostředků ministerstva zemědělství;

2. roční dotace ze státních peněz, která se každoročně zařadí do rozpočtu ministerstva zemědělství v částce 37,000.000 Kč a která by se zvýšila na nejvýše na 39,000.000 Kč, jestliže a pokud by změna dosavadních zákonných ustanovení podmiňujících příjem tohoto fondu přivodila snížení jeho příjmu.

3. úrokový výnos z příslušné části fondovního jmění.

B. Části vyznačené v § 4, odst. 1, B.:

1. Výtěžek zvláštní 25%ní přirážky k dani pozemkové, vybírané z veškeré půdy této dani podrobené podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Od této přirážky jsou však osvobozeny pozemky držitelů půdy, jejichž celoroční důchod ani sám o sobě ani s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měli býti společně zdaňováni důchodovou daní, nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené a kteří i s ostatními členy společné domácnosti nemají v téže berní obci většího majetku pozemkového nežli nejvýše s celkovým katastrálním výtěžkem 120 Kč. Tato zvláštní přirážka vybírá se zároveň s daní pozemkovou a není základem pro přirážky kteréhokoli druhu. Se slevou daně pozemkové (§ 111 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.) spojena jest i sleva této zvláštní přirážky.

2. roční dotace ze státních peněz v částce 30,000.000 Kč, která se každoročně zařadí do rozpočtu ministerstva zemědělství;

3. úrokový výnos z příslušné časti fondovního jmění.

(1) Fond může si opatřiti prostředky, potřebné podle §§ 11 - 16 na provádění neb podporování podniků, zejména jde-li o podniky nákladnější, jichž prováděním neb podporováním byly by hotovosti fondu příliš vyčerpány, výpůjčkami u peněžních ústavů, zejména zemských, a u veřejnoprávních ústavů sociálně-pojišťovacích.

(2) Výpůjčky sjednané fondem úrokuje a umořuje fond. Dílčí dlužní úpisy na tyto výpůjčky případně vydané požívají sirotčí jistoty. Za řádné placení úroků a umořovacích částek z těchto výpůjček ručí stát.

(3) Prostředky, opatřenë fondem výpůjčkami, plynou do oné části fondu, pro jejíž potřebu byly sjednány.

(4) Úhrnná roční částka, potřebná na úrok a úmor všech výpůjček sjednaných pro část fondu, která jest uvedena v § 4, odst. 1, A., nesmí přesahovati 45,000.000 Kč.

(5) Pro část fondu, vyznačenou v § 4, odst. 1, B., nesmí býti výpůjčkami opatřena ročně částka vyšší než 10,000.000 Kč.

(1) Fond spravuje v dohodě s ministrem financí ministr zemědělství, který jest povinen předložiti každoročně Národnímu shromáždění roční rozpočet a závěrku účtů o hospodaření fondovními prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci. Roční rozpočet jest součástí celkového státního rozpočtu a roční závěrka účtů jest součástí celkového státního závěrečného účtu.

(2) Navenek zastupuje fond ministr zemědělství, pokud jde o výpůjčky, společně s ministrem financí. Akty, týkající se výpůjček, kontrasignuje předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(3) Fond podléhá kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n. o zřízení a působnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(1) Projekty a rozpočty podniků, které mají býti provedeny neb podporovány z fondu, potřebují, dříve než se započne s jejich prováděním, kromě povolení vodoprávního schválení ministerstva zemědělství, které je dá, pokud jde o vodovody na vodu pitnou, v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(2) Pokud jde o podniky menšího rozsahu, jest ministerstvo zemědělství oprávněno, při vodovodech na vodu pitnou v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pověřiti tímto schválením příslušný úřad zemský.

(1) Pokud stát nebo země nepřevezme provedení podniku jako stavebník (§ 11), mohou býti příspěvky z fondu uděleny okresům, obcím, vodním družstvům neb jiným vodohospodářským sdružením. Výjimečně může býti příspěvek udělen i jednotlivcům, prokáží-li, že se jim nepodařilo utvořiti vodní družstvo neb jiné vodohospodářské sdružení.

(2) Při vyměřování příspěvků buď přihlíženo k podnikům v jednotlivých zemích tím způsobem, aby při pokud možno rovnoměrném jejich provádění byly v první řadě podporovány podniky zvláštní hospodářské potřeby a užitečnosti.

(3) Příspěvek fondu v nejvyšší výměře může býti poskytnut jen na provedení podniků v oblastech hospodářsky zvlášť slabých.

(1) Úpravní práce na řekách, na větších štěrkonosných tocích a bystřinách i s příslušnými hlavními melioračními zařízeními, dále stavby vodních nádrží, které mají za účel převážně ochranu před škodami vodními, provedou se státem neb zemí jako stavebníkem.

(2) V tomto případě uhradí fond na provedení úpravních prací na řekách i s příslušnými hlavními melioračními zařízeními nejvýše 65%, na provedení úpravních prací na větších štěrkonosných tocích a bystřinách i s příslušnými hlavními melioračními zařízeními, jakož i na stavby vodních nádrží uvedených v předchozím odstavci nejvýše 70%, převezme-li v obou případech země aspoň 20% a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

Budou li úpravní práce na vodních tocích neb stavby vodních nádrží provedeny jiným v § 10 jmenovaným stavebníkem než státem neb zemí, může býti na jich provedení povolen z fondu příspěvek až do této výše:

1. Na úpravu vodních toků až do výměry 55% schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 20% a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

2. Na stavbu vodních nádrží:

a) pokud mají za účel převážně ochranu před škodami vodními, až do výměry 65% schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 20% a zájemníci zbytek stavebního nákladu;

b) pokud mají za účel převážně získání vody pro závlahu, zásobení venkovských obcí vodou (§ 3, odst. 1, bod 6) neb pro jiné zemědělské potřeby, až do výměry 60% schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 20% a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

Na výstavbu ochranných hrází v údolí vodních toků za účelem ochrany nemovitostí před vodními škodami a na zajištění svážných území může býti poskytnut z fondu příspěvek až do výměry 65% schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 20% a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

(1) Na provádění plošných meliorací (odvodňování, závlahy, využití splaškových vod pro zemědělství, rekultivací pozemků zpustošených dolováním, technických kultivací pozemků neplodných a slínování) může býti poskytnut z fondu příspěvek až do výměry 30% a na opatření hlavních odpadů vody při odvodňování a hlavních přívodů vody při závlaze až do výměry 40% schváleného nákladu, převezme-li země pro práce prvního druhu aspoň 15% a pro práce druhého druhu aspoň 20% nákladu.

(2) Na místě příspěvku v předešlém odstavci stanoveného může u podniků o nákladu přes 600.000 Kč, pokud nejsou spojeny s nákladnějšími úpravami vodních toků, odpadů neb náhonů, převzíti fond placení přiměřené roční části úroků z výpůjčky, kterou stavebník uzavřel s nejméně 20tiletou dobou umořovací na celý schválený náklad podniku.

(3) K placení převzatou část úroků platí fond stavebníkovi každoročně po celou umořovací dobu výpůjčky.

(4) Výše úroku fondem k placení převzatého nesmí přesahovati 4% a může býti během umořovací doby znovu upravena podle výše úroku placeného z výpůjčky stavebníkem.

(5) Nedosáhne-li ministerstvem zemědělství uznaný stavební náklad podniku výše výpůjčky, bude fondem převzatý závazek stanoven po kolaudaci podniku podle výše uznaného stavebního nákladu. Podle výše tohoto nákladu může býti ministerstvem zemědělství stanoven převzatý závazek fondu i tehdy, překročil-li by uznaný stavební náklad podniku výši výpůjčky.

(1) Na podniky, které mají za účel zásobení venkovských obcí vodou (§ 3, odst. 1, bod 6), může býti poskytnut z fondu příspěvek až do výměry 35%, na zřízení vodovodů skupinových, zásobujících vodou aspoň 3 obce, až do výměry 40% schváleného stavebního nákladu, převezme-li země aspoň 10%.

(2) Bude-li takový podnik podpořen z důvodů zdravotních také z prostředků ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, nesmí celkový státní příspěvek přesahovati 35%, a pokud jde o vodovody skupinové, 40% schváleného stavebního nákladu.

(3) Při vodovodech s nákladem přes 1,000.000 Kč bude poskytnut příspěvek fondu tím způsobem, že fond převezme placení přiměřené roční části úroků z výpůjčky, kterou stavebník uzavřel s nejméně 20tiletou dobou umořovací na celý schválený náklad podniku. V tomto případě platí obdobně ustanovení § 14, odst. 3. až 5.

Na znovuzřízení neb opravy jezů (§ 3, odst. 2) může býti poskytnut z fondu příspěvek až do výměry 45% schváleného stavebního nákladu, převezme-li země aspoň 15% tohoto nákladu. Při vyměřování příspěvků bud přihlíženo k hospodářským poměrům majitele vodního díla.

(1) Aby byly provedeny a udržovány skupinové vodovody, které budou zásobovati vodou několik obcí téhož neb více okresů, mohou se obce sdružiti ve vodovodní svaz, který jest právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a zavazovati se.

(2) V úmluvě, která o tom bude mezi obcemi sjednána, budiž určen orgán, který bude vodovodní svaz zastupovati, jeho sídlo, složení a působnost a budiž stanoven klíč a způsob pro rozdělení nákladů na zřízení, provoz a udržování skupinového vodovodu.

(3) Úmluva, jakož i každá její změna, budiž předložena k schválení, jde-li o obce téže země, zemskému úřadu, při čemž budiž súčastněným okresům poskytnuta možnost, aby se o ní vyslovily. Sdruží-li se pro stavbu vodovodu obce různých zemí, přísluší schváliti úmluvu ministerstvu vnitra v dohodě s ministerstvy zemědělství, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a financí, při čemž budiž súčastněným zemím a okresům poskytnuta možnost, aby se o ní vyslovily.

(4) Vodovodní svaz jest podroben dozoru zemského úřadu a povinen šetřiti pokynů ve veřejném zájmu daných. Výkonem těchto oprávnění může zemský úřad pověřiti i úřad okresní.

(1) Zájemníky podle tohoto zákona jsou zejména držitelé nemovitostí, vodních děl, a ti, kdož jsou oprávněni provozovati plavbu vorů neb volného dříví, pokud jim z provedení podniku vzejde prospěch.

(2) Do příspěvku zájemníků mohou býti započteny i naturální dávky, jakož i náhradní cena pozemků, kterých bylo při provádění podniku použito, neb které byly k tomu účelu vyvlastněny.

(3) Pokud stát neb země jako držitelé nemovitostí neb vodního díla jsou zavázány k příspěvku podle zákonů vodních, závazek ten ani se nezruší ani nezmenší příspěvkem fondu na základě § 11 - 16 poskytnutým.

Kromě podpor uvedených v § 12 - 16 mohou býti z prostředků fondu povoleny také přiměřené podpory zájmovým korporacím na činnost spojenou s přípravou vodohospodářských meliorací a šířením melioračního ruchu, avšak jen do roční částky 100.000 Kč.

(1) Úhrada nákladů podniků se schváleným rozpočtem vyšším než 300.000 Kč buď upravena zvláštní úmluvou mezi fondem, zemí a zájemníky, ve které dlužno vyhraditi podporujícím činitelům přiměřený vliv na provádění podniku a spolehlivým způsobem finančně i odborně zabezpečiti příští jeho udržování v dobrém stavu.

(2) Dojednání úmluvy vyhlásí se ve Věstníku ministerstva zemědělství.

(3) O sporech vzešlých z úmluvy rozhoduje ministerstvo zemědělství, jde-li o vodovody na vodu pitnou, v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(4) Při podnicích s nákladem 300.000 Kč neb nižším zaváže se stavebník písemným prohlášením k provádění a udržování podniku podle obdoby ustanovení úmluvy.

(1) Nebyla-li by ustanovení úmluvy ke škodě účastníků podniku zachována a vyžadoval-li by toho zájem veřejný, může ministerstvo zemědělství dáti provésti podnik, pokud nejde o podnik zemský neb okresní, způsobem donucovacím.

(2) V takovém případě ustanoví ministerstvo zemědělství k provádění podniku buď na celou dobu až do jeho ukončení nebo do provedení určité, uzavřený celek tvořící části, na náklad podniku vládního komisaře, který bude míti všechna práva stavebníkovi vyhražená a jemuž bude k ruce dán ministerstvem zemědělství poradní výbor z řad účastníků.

(1) Zemským zastupitelstvům přísluší povolovati na provádění vodohospodářských meliorací příspěvky ze zemských prostředků ve výměře a podle podmínek stanovených v § 11 - 16 tohoto zákona.

Příspěvky ty mohou býti u podniků, o kterých jedná § 11, 12 a 13, opatřeny podle potřeby úvěrem u ústavů v § 7, odst. 1 jmenovaných, při čemž země na místě svého přímého příspěvku splácí zápůjčku v anuitách.

(1) O tom, jakým způsobem bude postaráno o řádné udržování podniku provedeného za příspěvku z fondu, zejména má-li býti pro ten účel zřízen udržovací fond, rozhodne ministerstvo zemědělství.

(2) Podniky provedené státem jako stavebníkem udržuje stát, při čemž potřebný udržovací náklad hradí se z fondu.

(3) Podniky provedené zemí jako stavebníkem budou udržovány za příspěvku fondu zemí. Příspěvek fondu nesmí však přesahovati procentní výměru příspěvku, který byl poskytnut státem na provedení podniku.

(4) V obou případech (odst. 2 a 3) jsou zájemníci, kteří přispěli na provedení podniku, povinni přispěti k udržovacímu nákladu aspoň v témž poměru, v jakém přispěli k stavebnímu nákladu.

(1) Rozhodne-li ministerstvo zemědělství, že za účelem řádného udržování podniku nutno zříditi udržovací fond, budiž dbáno těchto ustanovení:

a) Udržovací fond budiž utvořen v takové výměře, aby výnos jeho podle individuelních poměrů podniku stačil k provedení řádných udržovacích prací. Výši udržovacího fondu určí ministerstvo zemědělství.

b) Náklad spojený se zřízením udržovacího fondu, který dlužno pojmouti do rozpočtu podniku, může býti účasten podpory z fondu a z prostředků zemských podle ustanovení § 12 - 15 tohoto zákona.

c) Nestačí-li výnos udržovacího fondu k úhradě nákladu řádného udržování, lze použíti k tomu účelu zcela výjimečně po dřívějším svolení podporujících činitelů též podstaty udržovacího fondu až do výměry 40%. Byl-li tímto způsobem udržovací fond ztenčen, nutno jej ihned doplniti na původní výměru obdobným způsobem, jak byl původně utvořen.

d) Mimořádné práce, které nelze ani takto uhraditi, pokládají se za práce obnovovací (rekonstrukční) a projednají se jako nový podnik zvláště.

(2) Bude-li v budoucnu zřízen ústřední udržovací fond pro celý stát neb jednotlivé jeho části, možno udržovací fondy utvořené pro jednotlivé podniky sloučiti s tímto ústředním udržovacím fondem.

(3) Mimořádných příjmů podniku (výtěžku z pronajatých svahů, z prodeje pozemků, z prodeje vrbového proutí a pod.) použíti jest v první řadě na věcné potřeby spojené s udržováním podniku.

Zanedbá-li činitel, povinný k udržování podniku, který byl podpořen z fondu, přes úřední vyzvání řádné jeho udržování, může ministerstvo zemědělství ustanoviti pro provedení nutných udržovacích prací na náklad podniku vládního komisaře, na nějž přecházejí všechna práva, která jsou vyhrazena činiteli k udržování zavázanému.

(1) Ustanovení § 23 - 25 platí obdobně pro udržování podniků uvedených v § 3, odst. 1, tohoto zákona, pokud byly za podpory z veřejných prostředků provedeny již před platnosti tohoto zákona a jich řádné udržování není bezpečně zajištěno.

(2) O tom, je-li řádné udržování podniku bezpečně zajištěno, rozhodne ministerstvo zemědělství.

(3) Zájemníci, i když nepřispěli na provedení podniku, jsou povinni přispěti k nákladu udržovacímu podle § 23, odst. 4, v přiměřené výši, která, nebude-li docíleno dohody, bude určena úřady vodoprávními.

(1) Fond jest osvobozen od kolků a poplatků.

(2) Kolků a poplatků jsou prosta podání, úřední jednání a smlouvy, jichž je třeba, aby při provádění podniku, jemuž byla dána neb aspoň zásadně přislíbena podpora z fondu, byly opatřeny potřebné peníze, dále listiny o zaplacených příspěvcích stavebníků a zájemníků, jakož i o platech vykonaných stavebníkem, a konečně úřední jednání provedená k tomu, aby byly vymoženy příspěvky zájemníků, jakož i právní jednání a listin o potřebném výkupu nemovitostí.

(3) Když země, okresy, obce, vodní družstva neb jiná vodohospodářská sdružení podniknou stavby vodohospodářských meliorací, pro které nebyla dána ani přislíbena podpora z fondu, může osvobození uvedené v předešlém odstavci propůjčiti ministerstvo financí.

Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1930.

(1) Dnem účinnosti zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace pozbývají platnosti všechna. ustanovení zákonů a nařízení, pokud odporují ustanovením tohoto zákona aneb se stala tímto zákonem bezpředmětnými.

(2) Zejména pozbudou platnosti ustanovení těchto zákonů a nařízení:

zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., kterým se mění odst. I, finanční ustanovení, zákona, ze dne 30. června 1884, č. 116 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními, ve znění zák. č. 21/1920 Sb. z. a n.;

nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. března 1920, č. 199 Sb. z. a n., kterým se provádí zák. č. 21/1920 Sb. z. a n.;

zákona ze dne 10. července 1925, č. 174 Sb. z. a n., kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu;

zák. čl. XLVIII/1895 o soustavné úpravě středního Dunaje a o nejnutnějších úpravních pracích na jiných význačnějších řekách, ve znění zák. čl. XX/1898;

zák. čl. XLIX/1908 o vodních investicích;

zák. čl. XXXVIII/1914 o pracích, které dlužno provésti k odčinění škod způsobených řekami, které nepodléhají státní úpravě, a o podporách na tyto práce;

zák. čl. XXX/1900 o zřizování všeužitečných zavlažovacích náhonů, pokud jednají o státní podpoře.

(3) Částečně, a to pokud jde o vodní toky neb jejich trati, které mohou býti prováděny neb podporovány z prostředků fondu, pozbývají platnosti ustanovení těchto zákonů a nařízení:

§ 5 zákona ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z. o stavbě vodních cest a provádění říčních úprav, jakož i všechna s tímto paragrafem související ustanovení tohoto zákona;

zákonů ze dne 13. února 1903, č. 31, č. 32 a č. 33 čes. z. z. o úpravních říčních stavbách, které sluší provésti v Čechách podle § 5, odst. 1, zák. č. 66/1901 ř. z.;

zákona ze dne 10. prosince 1902, č. 1 z r. 1903 mor. z. z. o vydání nového konkurenčního statutu k znovuzřízení úpravních staveb a k udržování části trati řeky Dyje, jakož i vedlejších toků pojatých do konkurence;

zákonů ze dne 10. února 1903, č. 27 mor. z. z., ze dne 6. května 1905, č. 57 mor. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 63 a č. 64 mor. z. z. o stavbách při úpravě řek, které se mají provésti na Moravě podle § 5, odst. 1, zák. č. 66/1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. března 1907, č. 18 slez. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 37 slez. z. z. o říčních úpravních a ochranných břehových stavbách, které se mají provésti ve Slezsku podle § 5, odst. 1, zák. č. 66/1901 ř. z.;

II. hlavy zákona, ze dne 15. října 1925, č: 227 Sb. z. a n., a II. hlavy nařízení vlády republiky Československé ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n., o živelních pohromách r. 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti;

vyhlášky ministra veřejných prací a ministra zemědělství ze dne 18. listopadu 1926, č. 242 Sb. z. a n., o působnosti a složení státní vodohospodářské rady.

(4) Ustanovení zák. čl. XLII/1881 o změně ustanovení zák. čl. VII/1875, týkajících se odvodněných území, ve znění zák. čl. XXIX/1889 a zák. čl. V/1909 o opravě katastru pozemkové daně a o stanovení procenta daně pozemkové, pokud jednají o restituci daně pozemkové, platí s výhradou ustanovení článku IX zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. nadále jen pro práce, na které byla restituce daně pozemkové již pravoplatně přiznána.

Zákon tento provede ministr zemědělství v dohodě s ministry financí, vnitra a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.